S vytrvalostí očekávejme Jehovův den

„Dodejte ke své víře . . . vytrvalost.“ (2. PETRA 1:5, 6)

1, 2. Co je vytrvalost a proč ji křesťané potřebují?

JEHOVŮV velký den je velmi blízko. (Joel 1:15; Sefanjáš 1:14) Jako křesťané jsme odhodláni zachovat věrnost Bohu a s dychtivostí očekáváme dobu, kdy bude ospravedlněna jeho svrchovanost. Než se to stane, zažíváme kvůli své víře nenávist, posměch, pronásledování a smrt. (Matouš 5:10–12; 10:22; Zjevení 2:10) Potřebujeme tedy vytrvalost — schopnost odolávat nepříznivým podmínkám. Apoštol Petr nás vybízí: „Dodejte ke své víře . . . vytrvalost.“ (2. Petra 1:5, 6) Důvod, proč musíme vytrvat, vyjádřil Ježíš těmito slovy: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13)

² Může se také stát, že onemocníme, zemře nám někdo blízký nebo nás postihne jiná zkouška. Satan by měl jistě radost z toho, kdybychom se kvůli tomu vzdali své víry. (Lukáš 22:31, 32) Jehova nám však pomáhá, abychom v nejrůznějších zkouškách vytrvali. (1. Petra 5:6–11) Přemýšlejme o několika příkladech ze života dnešních křesťanů, které ukazují, že Jehovův den můžeme očekávat s vytrvalostí a neutuchající vírou.

Nemoc je nezastavila

3, 4. Z kterého příkladu je vidět, že můžeme sloužit Jehovovi věrně navzdory nemoci?

³ Bůh nás v dnešní době zázračně nevyléčí, ale dá nám sílu, abychom nemoc vydrželi. (Žalm 41:1–3) „Kam až mi paměť sahá,“ vypráví Sharon, „byl mým stálým společníkem invalidní vozíček. Od narození trpím mozkovou obrnou, která mě připravila o dětské radovánky.“ Když se Sharon dozvěděla o Jehovovi a o jeho slibu, že dá lidem dokonalé zdraví, získala naději do budoucna. Přestože špatně mluví i chodí, raduje se z křesťanské služby. Asi před 15 lety řekla: „Zdraví se mi možná bude i nadále zhoršovat, ale mým záchranným lanem je důvěra v Boha a vztah, který k němu mám. Jsem velmi šťastná, že patřím k Jehovovu lidu a že Jehova je mi neselhávající oporou!“

⁴ Apoštol Pavel vybízel křesťany v Tesalonice, aby ‚mluvili utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším‘. (1. Tesaloničanům 5:14) Sklíčenost nebo depresi může vyvolat například to, když zažijeme velké zklamání. V roce 1993 Sharon napsala: „S pocitem, že jsem naprosto zklamala, jsem . . . na tři roky . . . upadla do hluboké deprese. . . . Útěcha a rada [přišly] od starších . . . Prostřednictvím Strážné věže nám Jehova ve své něžnosti poskytl informace k porozumění těžké depresi. Ano, opravdu mu na jeho lidu záleží a chápe naše pocity.“ (1. Petra 5:6, 7) Sharon stále slouží věrně Jehovovi a očekává jeho velký den.

 5. Uveďte zkušenost, ze které je vidět, že křesťané mohou vytrvat, i když trpí velkým stresem.

⁵ Někteří křesťané trpí velkým stresem kvůli něčemu, co zažili v minulosti. Harley viděl těžké boje za druhé světové války a následkem toho jej trápily děsivé sny. Ze spaní křičel: „Dávej bacha! Pozor!“ Když se probudil, byl celý zpocený. Harley však dokázal žít v souladu s Božími měřítky a takové sny se mu nezdály už tak často ani nebyly tak hrozné.

 6. Jak jeden křesťan vytrvával navzdory psychickým problémům?

⁶ Pro jednoho křesťana, který trpí bipolární poruchou, bylo velmi obtížné kázat dveře ode dveří. Přesto však v této službě vytrvával. Uvědomoval si totiž, že je to způsob, kterým může zachránit sebe i ty, kdo reagují příznivě. (1. Timoteovi 4:16) Někdy se nedokázal přimět k tomu, aby u dveří zazvonil. Vypráví však: „Za nějakou dobu jsem dokázal své city ovládnout, mohl jsem jít k dalším dveřím a zkusit to znovu. Na službě jsem se podílel stále, a tím jsem si udržoval přiměřené duchovní zdraví.“ Problémem pro něj také bylo účastnit se křesťanských shromáždění. Vážil si však duchovního společenství, a proto vyvinul úsilí, aby na shromážděních nechyběl. (Hebrejcům 10:24, 25)

 7. Jak projevují vytrvalost ti křesťané, kteří mají strach mluvit na veřejnosti nebo chodit na shromáždění?

⁷ Někteří křesťané trpí fobiemi, což znamená, že mají nepřiměřený strach z určitých situací nebo věcí. Například mohou mít strach mluvit na veřejnosti, nebo se dokonce účastnit shromáždění. Představte si, jak pro ně musí být těžké podávat komentáře nebo mít proslov v teokratické škole. Přesto vytrvávají a my jsme velmi povzbuzeni tím, že na shromáždění přijdou a že se na nich podílejí.

 8. Co může být obzvlášť účinné, když bojujeme s psychickými problémy?

⁸ V boji s psychickými problémy může pomoci více odpočinku a spánku. Možná bude i rozumné obrátit se na lékaře. Obzvláště účinné je však to, když se v modlitbě spolehneme na Boha. Žalm 55:22 říká: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ Rozhodně tedy „důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem“. (Přísloví 3:5, 6)

Když ztratíme někoho blízkého

 9–11. (a) Co nám může pomoci překonat zármutek, když nám zemře někdo milovaný? (b) V čem je pro nás příkladem Anna?

⁹ Když zemře někdo z rodiny, je to velká ztráta, která vede k hlubokému zármutku. Abraham plakal nad smrtí své milované manželky Sáry. (1. Mojžíšova 23:2) Ježíš, přestože byl dokonalý, „dal průchod slzám“, když zemřel jeho přítel Lazar. (Jan 11:35) Je tedy přirozené, že pociťujeme zármutek, když nám smrt vezme někoho milovaného. Křesťané však vědí, že nastane vzkříšení. (Skutky 24:15) Z tohoto důvodu ‚netruchlí právě jako ostatní, kteří žádnou naději nemají‘. (1. Tesaloničanům 4:13)

¹⁰ Jak se můžeme vyrovnat s tím, když nám zemře někdo blízký? Mohlo by nám pomoci jedno přirovnání. Když náš přítel odjede na dalekou cestu, obvykle neprožíváme dlouhotrvající zármutek, protože víme, že se vrátí a že ho zase uvidíme. Jestliže podobně vnímáme smrt věrného křesťana, zmírní to náš zármutek, protože víme, že bude vzkříšen. (Kazatel 7:1)

¹¹ K tomu, abychom se vyrovnali se ztrátou milovaného člověka, nám pomůže, když se úplně spolehneme na ‚Boha veškeré útěchy‘. (2. Korinťanům 1:3, 4) Pomůže nám také, když budeme přemýšlet o tom, co zažila Anna, vdova z prvního století. Ovdověla už po sedmi letech manželství. I ve svých 84 letech však stále prokazovala Jehovovi posvátnou službu v chrámu. (Lukáš 2:36–38) Díky takové věrné službě překonala zármutek a osamělost. Stejně tak i nám může pomoci pravidelný podíl na křesťanských činnostech, včetně kazatelské služby.

Vyrovnávejme se s různými zkouškami

12. Jakým zkouškám čelí někteří křesťané v rodině?

¹² Někteří křesťané musí snášet zkoušky v rodině. Například když se manželský partner dopustí cizoložství, může to mít na manželství zhoubný vliv. Šok a bolest mohou způsobit, že nevinný partner nemůže spát a neovládaně pláče. I jednoduché úkoly pro něj bývají velmi stresující, takže dělá chyby a může způsobit škodu nebo zranění. Možná nemá chuť k jídlu, hubne a prožívá citový zmatek. Může pro něj být těžké podílet se na křesťanských činnostech. Když se jeden z partnerů dopustí cizoložství, mívá to zvláště negativní vliv na děti.

13, 14. (a) Jaké povzbuzení čerpáme ze Šalomounovy modlitby při zasvěcení chrámu? (b) Proč bychom měli prosit o svatého ducha?

¹³ Když prožíváme takové zkoušky, Jehova nám poskytuje potřebnou pomoc. (Žalm 94:19) Bůh slyší modlitby svých ctitelů, což je patrné ze slov krále Šalomouna, která pronesl při zasvěcení Jehovova chrámu. Modlil se: „Jakákoli modlitba, jakákoli žádost o přízeň by přišla ze strany kteréhokoli člověka nebo všeho tvého lidu Izraele, protože znají každý ránu svého vlastního srdce, a skutečně rozprostřou dlaně k tomuto domu, kéž potom sám uslyšíš z nebes, svého stanoveného obydlí, a odpustíš a zasáhneš a dáš každému podle všech jeho cest, protože znáš jeho srdce (vždyť jedině ty sám dobře znáš srdce všech synů lidstva), aby se tě báli po všechny dny, kdy budou naživu na povrchu zemské půdy, kterou jsi dal našim praotcům.“ (1. Královská 8:38–40)

¹⁴ Obzvláště nám může pomoci, když stále prosíme o svatého ducha. (Matouš 7:7–11) Ovoce ducha zahrnuje takové vlastnosti, jako je radost a pokoj. (Galaťanům 5:22, 23) Když nebeský Otec naše modlitby vyslyší, přinese nám to skutečnou úlevu. Zármutek je vystřídán radostí a místo úzkosti přijde pokoj.

15. Které biblické texty nám mohou pomoci zmírnit úzkost?

¹⁵ Kdykoli prožíváme velký stres, je přirozené, že cítíme určitou míru úzkosti. Alespoň částečně ji však můžeme zmírnit tím, že máme na mysli slova Ježíše Krista, který řekl: „Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst nebo co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat. . . . Neustále tedy hledejte nejprve království a [Boží] spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:25, 33, 34) Apoštol Petr nás nabádá, abychom ‚na Boha uvrhli všechnu svou úzkost, protože o nás pečuje‘. (1. Petra 5:6, 7) Je správné vyvinout úsilí a pokusit se problém vyřešit. Když jsme udělali vše, co bylo v našich silách, přestaňme si dál dělat starosti, protože nám nijak nepomohou, ale pomoci nám může modlitba. Žalmista zpíval: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ (Žalm 37:5)

16, 17. (a) Proč se úzkosti nemůžeme zbavit úplně? (b) Jaký užitek budeme mít z toho, když uplatníme slova z Filipanům 4:6, 7?

¹⁶ Pavel napsal: „O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem dávejte své prosebné žádosti na vědomí Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním, a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše.“ (Filipanům 4:6, 7) Nedokonalí potomci Adama se samozřejmě nemohou úzkosti zbavit úplně. (Římanům 5:12) Chetitky, které si Esau vzal za manželky, byly pro jeho zbožné rodiče, Izáka a Rebeku, „zdrojem hořkosti ducha“. (1. Mojžíšova 26:34, 35) Timoteus a Trofimos určitě prožívali úzkost kvůli nemoci. (1. Timoteovi 5:23; 2. Timoteovi 4:20) Pavel měl úzkost o své spoluvěřící. (2. Korinťanům 11:28) Jehova však ‚slyší modlitbu‘ těch, kdo ho milují, a je jim vždy nablízku. (Žalm 65:2)

¹⁷ Zatímco očekáváme Jehovův den, „Bůh pokoje“ nás podporuje a utěšuje. (Filipanům 4:9) Jehova je „milosrdný a milostivý“, je „dobrý a přichystaný odpouštět“ a „pamatuje, že jsme prach“. (2. Mojžíšova 34:6; Žalm 86:5; 103:13, 14) Proto mu ‚své prosebné žádosti dávejme na vědomí‘ a získáme tak „Boží pokoj“ — klid, který převyšuje lidské myšlení.

18. V jakém smyslu můžeme Boha ‚vidět‘, jak o tom mluví Job 42:5?

¹⁸ Když Bůh naše modlitby vyslýchá, víme, že je s námi. Poté, co Job vytrval ve zkouškách, řekl: „Z doslechu jsem o tobě [Jehovo] slyšel, ale nyní tě přece vidí mé vlastní oko.“ (Job 42:5) S okem porozumění, víry a vděčnosti můžeme přemýšlet o tom, jak s námi Bůh jedná, a můžeme ho ‚vidět‘ jako nikdy předtím. Takový důvěrný vztah nám přinese pokoj srdce a mysli.

19. Jak nám pomůže to, když ‚všechnu svou úzkost uvrhneme na Jehovu‘?

¹⁹ Pokud ‚uvrhneme všechnu svou úzkost na Jehovu‘, můžeme ve zkouškách vytrvat s vnitřním klidem, který bude střežit naše srdce a myšlenkové síly. Hluboko v našem obrazném srdci pocítíme úlevu od neklidu, strachu a napětí. Naše mysl bude zbavena úzkosti a zmatku.

20, 21. (a) Jaký důkaz toho, že Jehova poskytuje klid při pronásledování, vidíme ze zprávy o Štěpánovi? (b) Uveďte novodobý příklad, který ukazuje, že je možné zachovat v těžkých zkouškách klid.

²⁰ Takový klid zachoval učedník Štěpán, když byla jeho víra vystavena těžké zkoušce. Než vydal své poslední svědectví, všichni v Sanhedrinu „viděli, že jeho obličej je jako obličej anděla“. (Skutky 6:15) Měl klidný výraz ve tváři, a tak se podobal andělovi, Božímu poslu. Když řekl soudcům, že nesou vinu za smrt Ježíše, „cítili, že je to ťalo do srdce, a začali na něj skřípat zuby“. Štěpán, „plný svatého ducha, se upřeně zadíval do nebe a zahlédl Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici“. Toto vidění ho posílilo, aby zůstal věrný až do smrti. (Skutky 7:52–60) Ačkoli my vidění nedostáváme, přesto můžeme mít při pronásledování Boží pokoj.

²¹ Zamysleme se nad tím, jak se cítili křesťané, kteří zemřeli rukou nacistů během druhé světové války. Jeden bratr vyjádřil své pocity, které měl během soudního jednání. Řekl: „Byl vynesen rozsudek smrti. Naslouchal jsem, a když jsem pronesl slova ‚Buď věrný až do smrti‘ a několik jiných slov našeho Pána, bylo po všem. Ale na tom teď nezáleží. Mám takový pokoj, takový klid, že si jej vůbec neumíte představit.“ Jeden mladý křesťan, kterého čekala smrt stětím, napsal svým rodičům: „Už je půlnoc. Ještě mám čas rozmyslet si to. Ale copak bych mohl být ještě šťastný na tomto světě po tom, co bych zapřel našeho Pána? Určitě ne! Ale teď máte ujištění, že opouštím tento svět šťastně a pokojně.“ Můžeme si být naprosto jisti, že Jehova své věrné služebníky podporuje.

Vytrvat můžete i vy!

22, 23. Čím si můžete být jisti, když s vytrvalostí očekáváte Jehovův den?

²² Takové problémy, o jakých jsme uvažovali, možná sami neprožíváte. Zbožný Job však měl pravdu, když řekl: „Člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem.“ (Job 14:1) Možná jste rodiči, kteří se usilovně snaží poskytovat svým dětem duchovní vedení. Vaše děti musí čelit zkouškám ve škole, ale přesto se pevně drží Jehovy a jeho spravedlivých zásad, což vám přináší velkou radost. Je možné, že máte těžkosti v zaměstnání nebo jste tam vystaveni pokušením. Tyto a další situace však můžete snášet, protože ‚Jehova za vás denně nosí náklad‘. (Žalm 68:19)

²³ Když o sobě přemýšlíte, asi se považujete za běžného člověka. Mějte však na mysli, že Jehova nikdy nezapomene na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali jeho svatému jménu. (Hebrejcům 6:10) S Boží pomocí můžete obstát ve zkouškách víry. Stále se tedy modlete o to, abyste mohli konat Boží vůli a v souladu s ní také jednejte. Potom si můžete být jisti, že vám Jehova požehná a podpoří vás, když s vytrvalostí očekáváte jeho den.

Jak byste odpověděli?

• Proč křesťané potřebují vytrvalost?

• Co nám pomůže snášet nemoci a ztrátu někoho blízkého?

• Jak nám modlitba pomáhá obstát ve zkouškách?

• Proč je možné vytrvat, když čekáme na Jehovův den?

[Obrázek na straně 29]

Když se spoléháme na Jehovu, pomáhá nám to překonat zármutek nad ztrátou někoho blízkého

[Obrázek na straně 31]

Úpěnlivá modlitba nám pomáhá obstát ve zkouškách víry