Jste ‚bohatí vůči Bohu‘?
„Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ (LUKÁŠ 12:21)
1, 2. (a) Kvůli čemu jsou lidé ochotní přinášet velké oběti? (b) S jakým náročným úkolem se musejí křesťané vyrovnávat a jaké to s sebou přináší nebezpečí?
HLEDÁNÍ pokladů není jen hra, kterou mají rády děti. Je to také drama ze skutečného života, které se znovu a znovu odehrávalo a stále odehrává v různých dobách i kulturách. Například zlatá horečka, která v 19. století propukla v Austrálii, Jižní Africe, Kanadě i ve Spojených státech, byla příčinou toho, že lidé byli ochotni opustit svůj domov, rodinu a přátele a cestovat přes půl světa, jen aby našli štěstí ve vzdálených a často nehostinných zemích. Ano, mnozí jsou ochotni podstoupit extrémní riziko a přinést ohromné oběti, jen aby získali vytoužené bohatství.
2 I když dnes většina lidí nehledá doslovné poklady, musejí přesto tvrdě pracovat, aby si vydělali na živobytí. V tomto systému věcí to může být opravdu náročné, vysilující, a dokonce skličující. Dnes je tak snadné zaměřit se na obstarávání jídla, oblečení a bydlení, že důležitější věci lidé často šidí nebo je zcela zanedbávají. (Římanům 14:17) Ježíš tento lidský sklon mistrně vystihl v jednom znázornění neboli podobenství. Je zaznamenáno v Lukášovi 12:16–21.
3. Stručně převyprávějte Ježíšovo podobenství zaznamenané v Lukášovi 12:16–21.
3 Ježíš své znázornění pronesl při stejné příležitosti, při níž mluvil o tom, že je třeba si dávat pozor na chtivost. Tím jsme se podrobněji zabývali v předchozím článku. Ježíš tedy nejprve varoval před chtivostí a potom mluvil o bohatém muži, kterému nestačilo, že má zásobárny plné dobrých věcí, ale který je strhnul a vybudoval větší, aby si toho mohl uložit ještě víc. Právě ve chvíli, kdy si myslí, že si může pohovět a těšit se z pohodlného života, mu Bůh říká, že jeho život končí a že všechny dobré věci, které si nastřádal, získá někdo jiný. Své vyprávění Ježíš uzavřel slovy: „Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ (Lukáš 12:21) Jaké poučení si můžeme z tohoto podobenství odnést? A jak ho můžeme sami uplatnit?
Muž, který měl problém
4. Co můžeme říct o muži, kterého Ježíš popsal ve svém podobenství?
4 Ježíšovo podobenství je v mnoha zemích dobře známé. Můžeme si všimnout, že Ježíš ho uvedl jednoduchými slovy: „Země jednoho bohatého člověka dobře rodila.“ Ježíš neřekl, že by ten muž své bohatství získal nějakým podvodným nebo nezákonným jednáním. Jinými slovy, nevylíčil ho jako někoho špatného. Z Ježíšova popisu lze naopak vyvodit, že onen muž tvrdě pracoval. Zmíněné podobenství přinejmenším ukazuje, že ten člověk plánoval do budoucnosti a dělal si zásoby, možná s ohledem na blaho své rodiny. Ze světského úhlu pohledu tedy může představovat pilně pracujícího člověka, který své odpovědnosti nebere na lehkou váhu.
5. S jakým problémem se potýkal muž z Ježíšova podobenství?
5 Každopádně však Ježíš tohoto muže označil jako bohatého, tedy jako někoho, kdo velký majetek a hojnost už má. Ježíš nicméně uvedl, že ten muž měl problém. Jeho země rodila víc, než očekával; daleko víc, než potřeboval k životu a než mohl uskladnit. Co se tedy rozhodl udělat?
6. Před jakými rozhodnutími dnes stojí mnozí Boží služebníci?
6 Mnozí Jehovovi služebníci se dnes potýkají s podobnou situací jako ten bohatý člověk. Praví křesťané se snaží být poctivými, pilnými a svědomitými pracovníky. (Kolosanům 3:22, 23) Ať pracují jako zaměstnanci, nebo sami podnikají, často se jim daří dobře, a v tom, co dělají, někdy dokonce vynikají. Když se jim tedy naskytne možnost získat vyšší pozici nebo mají nové obchodní příležitosti, jsou postaveni před rozhodnutí. Měli by povýšení přijmout, případně rozšířit své podnikání, a vydělávat víc? Podobně i mnozí mladí svědkové Jehovovi si vedou dobře ve škole. Proto jsou jim snad nabídnuta různá stipendia nebo možnost studovat na prestižních univerzitách. Měli by prostě využít příležitost a takovou nabídku přijmout?
7. Jak se muž v Ježíšově podobenství rozhodl svůj problém řešit?
7 Když se vrátíme zpět k Ježíšovu podobenství, co udělal onen bohatý muž, když jeho země rodila tak dobře, že svou úrodu ani neměl kam sklidit? Staré sýpky, které měl, se rozhodl strhnout, a vybudoval větší, v nichž by mohl veškerou nadúrodu a dobré věci uložit. Tento plán mu zjevně dodával takový pocit bezpečí a uspokojení, že si pomyslel: „Řeknu své duši: ‚Duše, uložila sis mnoho dobrých věcí na mnoho let; pohov si, jez, pij, těš se.‘“ (Lukáš 12:19)
Proč „nerozumný“?
8. Kterou podstatnou věc nevzal muž z Ježíšova podobenství v úvahu?
8 Pocit bezpečí, který v bohatém muži vyvolávaly jeho plány, však byl podle Ježíšových slov klamný. I když se může zdát, že ten muž jednal prakticky, ztratil ze zřetele jednu důležitou věc — totiž Boží vůli. Myslel jenom na sebe, na to, jak si svého bohatství bude užívat a jak bude jíst, pít a těšit se. Myslel si, že když má „mnoho dobrých věcí“, bude se jimi kochat „mnoho let“. Jenže k jeho nemilému překvapení to dopadlo úplně jinak. Právě jak Ježíš řekl dříve, „i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní“. (Lukáš 12:15) Právě tu noc onen muž všechny ty věci, na které se tolik nadřel, znenadání pozbyl, protože Bůh mu řekl: „Ty nerozumný, tuto noc si od tebe vyžádají tvou duši. Kdo má pak mít věci, které jsi nastřádal?“ (Lukáš 12:20)
9. Proč byl muž v podobenství označen jako nerozumný?
9 Nyní se dostáváme ke klíčové myšlence celého Ježíšova podobenství. Bůh označil toho muže jako nerozumného. V jednom slovníku se vysvětluje, že různé tvary zde použitého řeckého slova „vždy označují nedostatek porozumění“. (Exegetical Dictionary of the New Testament) Uvádí se tam, že ve zmíněném podobenství Bůh ono slovo používá proto, aby ukázal „jalovost plánů, které bohatí dělají do budoucna“. Slovo „nerozumný“ zde tedy nepoukazuje na někoho, kdo postrádá inteligenci, ale na toho, kdo „odmítá uznat svou závislost na Bohu“. Ježíšův popis bohatého muže nám připomíná jeho slova, která později adresoval prvním křesťanům v laodicejském sboru v Malé Asii: „Říkáš: ‚Jsem bohatý a získal jsem bohatství a vůbec nic nepotřebuji‘, ale nevíš, že jsi bídný a politováníhodný a chudý a slepý a nahý.“ (Zjevení 3:17)
10. Proč „mnoho dobrých věcí“ ještě není zárukou toho, že člověk bude žít „mnoho let“?
10 Bude dobré, když si z toho vezmeme poučení. Mohlo by se nám snad stát, že bychom se podobali tomu muži z podobenství? Že bychom velmi tvrdě pracovali, abychom získali „mnoho dobrých věcí“, ale přesto nedělali to, co je nezbytné k získání vyhlídky na „mnoho let“ života? (Jan 3:16; 17:3) Bible říká: „Hodnotné věci nebudou k prospěchu ve dni rozlícení“ a „kdo důvěřuje ve své bohatství — sám padne.“ (Přísloví 11:4, 28) Proto Ježíš ke svému podobenství dodal následující závěrečnou výstrahu: „Tak se vede muži, který si ukládá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ (Lukáš 12:21)
11. Proč je marné zakládat své naděje a důvěru na hmotných věcech?
11 Když Ježíš použil slova „tak se vede“, vlastně tím řekl, že to, co se stalo bohatému muži v podobenství, se stane i těm, kdo zakládají svůj život — tedy své naděje a důvěru — výlučně na hmotných věcech. Chyba takového člověka nespočívá ani tak v tom, že „si ukládá poklad pro sebe“, ale spíš v tom, že není „bohatý vůči Bohu“. Učedník Jakub zapsal podobné varování slovy: „Pojďte vy, kdo říkáte: ‚Dnes nebo zítra budeme cestovat do tohoto města a strávíme tam rok a budeme se zabývat obchodem a vyděláme si‘, i když nevíte, jaký bude váš život zítra.“ Co by tedy měli dělat? „Místo toho byste měli říci: ‚Jestliže Jehova bude chtít, budeme žít a uděláme také to či ono.‘“ (Jakub 4:13–15) Bez ohledu na to, jak bohatý někdo je nebo kolik toho po hmotné stránce má, všechno se nakonec prokáže jako marné, pokud takový člověk není bohatý vůči Bohu. Co to ale znamená být bohatý vůči Bohu?
Být bohatý vůči Bohu
12. Díky čemu budeme bohatí vůči Bohu?
12 Ježíš ve svém výroku postavil do protikladu bohatství vůči Bohu a ukládání si pokladů pro sebe neboli snahu zbohatnout. Ježíš tedy říkal, že naším hlavním cílem v životě by nemělo být získávání hmotných věcí ani potěšení z toho, co vlastníme. Své prostředky bychom naopak měli používat tak, abychom obohatili neboli prohloubili svůj vztah k Jehovovi. Když se o to budeme snažit, jistě pak vůči Bohu budeme bohatí. Proč? Protože mu tím dáme příležitost, aby nám v mnoha směrech požehnal. Bible říká: „Jehovovo požehnání — to obohacuje, a on k němu nepřidává žádnou bolest.“ (Přísloví 10:22)
13. V jakém smyslu Jehovovo požehnání „obohacuje“?
13 Když Jehova svým ctitelům žehná, vždy jim dává to nejlepší. (Jakub 1:17) Když například dával Izraelitům Zaslíbenou zemi, byla to ‚země, která oplývala mlékem a medem‘. Stejně byl sice popsán i Egypt, ale země, kterou dal Jehova Izraelitům, byla odlišná přinejmenším v jednom důležitém ohledu. Mojžíš Izraelitům řekl, že je to „země, o niž se stará Jehova, tvůj Bůh“. Jinak řečeno, Jehova Izraelitům slíbil, že se jim bude dobře dařit proto, že se o ně bude starat. Dokud byli Jehovovi věrní, bohatě jim žehnal a těšili se z očividně lepšího života, než jaký vedly všechny okolní národy. Ano, Jehovovo požehnání skutečně „obohacuje“. (4. Mojžíšova 16:13; 5. Mojžíšova 4:5–8; 11:8–15)
14. Z čeho se těší lidé, kteří jsou bohatí vůči Bohu?
14 Vyjádření „bohatý vůči Bohu“ se překládá také jako bohatý „v Božích očích“ (Slovo na cestu). Ti, kdo jsou bohatí doslova, se obvykle zajímají o to, jak budou vypadat v očích druhých lidí. Takový postoj se často odráží v jejich způsobu života. Chtějí na druhé zapůsobit tím, co Bible označuje jako „okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“. (1. Jana 2:16) Naproti tomu ti, kdo jsou bohatí vůči Bohu, se těší z jeho schválení, přízně a hojné nezasloužené laskavosti a mají k němu vřelý osobní vztah. Díky tomu zažívají pocit uspokojení a bezpečí, který by jim hmotné bohatství nikdy přinést nemohlo. (Izajáš 40:11) Stále nám však zůstává nezodpovězena otázka: Co musíme dělat, abychom byli v Božích očích bohatí?
Bohatí v Božích očích
15. Co musíme dělat, abychom byli bohatí vůči Bohu?
15 Muž z Ježíšova podobenství plánoval a tvrdě pracoval jen pro své vlastní obohacení a byl označen jako nerozumný. Být bohatý vůči Bohu tedy znamená, že se musíme namáhat a co nejvíc se podílet na činnostech, které jsou opravdu cenné a hodnotné z Božího hlediska. K tomu patří i následující Ježíšův příkaz: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů.“ (Matouš 28:19) Když svůj čas, energii a vlohy využíváme v kazatelském a vyučovacím díle, a ne pro svůj vlastní prospěch, lze to přirovnat k určité investici. Ti, kdo tak jednají, sklízejí bohaté duchovní „úroky“, jak je to vidět i z následujících zkušeností. (Přísloví 19:17)
16, 17. Uveďte nějakou zkušenost, z níž je vidět, díky jakému způsobu života je člověk bohatý v Božích očích.
16 Uvažujme o jednom křesťanovi žijícím v jisté orientální zemi. Měl dobře placené místo jako počítačový odborník. Kvůli práci však neměl skoro na nic jiného čas, a tak duchovně zeslábl. Nakonec se tedy rozhodl, že proto, aby měl víc času na duchovní věci, už nebude usilovat o kariérní postup, a podal výpověď. Začal vyrábět zmrzlinu a prodával ji na ulici. Bývalí kolegové si z něj kvůli tomu dělali legraci. Jak to s ním ale nakonec dopadlo? On sám řekl: „Finančně jsem na tom byl vlastně líp, než když jsem pracoval s počítači. Jsem šťastnější, protože už nemám ten stres a starosti, které jsem zažíval v předchozím zaměstnání. A co je nejdůležitější, cítím se teď blíž Jehovovi.“ Díky změnám, které podnikl, mohl tento bratr začít s celodobou službou a nyní pracuje v místní odbočce svědků Jehovových. Jehovovo požehnání tedy skutečně „obohacuje“.
17 Jiným příkladem je jedna žena, která vyrůstala v rodině, kde se kladl velký důraz na vzdělání. Studovala na univerzitách ve Francii, Mexiku a Švýcarsku a měla před sebou slibnou kariéru. Řekla: „Štěstí mi přálo; měla jsem vlivné postavení a před sebou lákavé příležitosti. Ale hluboko v sobě jsem cítila prázdnotu, naprostý nedostatek vnitřního uspokojení.“ Pak se dozvěděla o Jehovovi. Posléze řekla: „S tím, jak jsem dělala duchovní pokroky, ve mně sílila touha Jehovu potěšit a vrátit mu aspoň zlomek toho, co mi sám dal. A tak jsem nakonec jasně viděla, jakou cestou bych se měla vydat — rozhodla jsem se sloužit mu celodobě.“ Ze své pozice odstoupila a brzy nato byla pokřtěna. Posledních 20 let se s radostí věnuje celodobé službě. Vypráví: „Někteří mí známí si myslí, že jsem promrhala své nadání. Nicméně vidí, že jsem šťastná, a váží si hodnot, podle kterých žiji. Každý den Jehovu prosím, aby mi pomáhal projevovat pokoru a těšit se tak z jeho schválení.“
18. Jak můžeme být podobně jako Pavel bohatí vůči Bohu?
18 Saul, který se stal apoštolem Pavlem, měl před sebou slibnou kariéru. Přesto později napsal: „Všechno opravdu také považuji za ztrátu kvůli vynikající hodnotě poznání Krista Ježíše, svého Pána.“ (Filipanům 3:7, 8) Pavel se na bohatství, které získal skrze Krista, díval jako na něco nesrovnatelně cennějšího než cokoli, co mu mohl nabídnout svět. I my se můžeme radovat ze života, který je z Božího hlediska hodnotný, pokud dáme stranou své sobecké ambice a budeme usilovat o zbožnou oddanost. Boží slovo nás ujišťuje: „Výsledek pokory a bázně před Jehovou je bohatství a sláva a život.“ (Přísloví 22:4)
Dokážete to vysvětlit?
• Jaký problém měl muž z Ježíšova podobenství?
• Proč byl ten muž označen jako nerozumný?
• Co to znamená být bohatý vůči Bohu?
• Jak se vůči Bohu můžeme stát bohatými?
[Obrázek na straně 26]
Proč bylo o bohatém muži řečeno, že je nerozumný?
[Obrázek na straně 27]
V jakém směru může být příležitost ke kariérnímu postupu opravdovou zkouškou?
[Obrázek na straně 28 a 29]
„Jehovovo požehnání — to obohacuje“