Upírej zrak na cenu
„Usiluji o cíl, o cenu.“ (FIL. 3:14)
1. Jaká cena byla apoštolu Pavlovi nabídnuta?
APOŠTOL Pavel, známý také jako Saul z Tarsu, pocházel z význačné rodiny. O náboženství svých předků byl poučován Gamalielem, proslulým učitelem Zákona. (Sk. 22:3) Dalo by se říct, že měl před sebou skvělou kariéru, a přesto se rozhodl své náboženství opustit a stát se křesťanem. Od té doby se těšil na slíbenou cenu v podobě nekonečného života — na to, že se stane nesmrtelným králem a knězem v Božím nebeském Království. Toto Království bude vládnout nad pozemským rájem. (Mat. 6:10; Zjev. 7:4; 20:6)
2, 3. Z čeho je vidět, že Pavel si ceny v podobě nebeského života velmi vážil?
2 Pavel ukázal, jak moc si této ceny váží, když řekl: „To, co pro mne bylo ziskem, jsem považoval za ztrátu kvůli Kristu. Nuže, vždyť všechno opravdu také považuji za ztrátu kvůli vynikající hodnotě poznání Krista Ježíše, svého Pána. Kvůli němu jsem strpěl ztrátu všeho a považuji to za množství smetí.“ (Fil. 3:7, 8) Poté, co Pavel poznal pravdu o Jehovově záměru s lidstvem, začal to, co většina lidí pokládá za důležité — společenské postavení, bohatství, kariéru a prestiž —, považovat za smetí.
3 Skutečně důležité pro něj bylo drahocenné poznání Jehovy a Krista. O tomto poznání Ježíš v modlitbě k Bohu řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Pavlova opravdová touha dosáhnout věčného života je patrná ze slov ve Filipanům 3:14: „Usiluji o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru prostřednictvím Krista Ježíše.“ Svůj zrak tedy upíral na cenu v podobě nekonečného života v nebesích, na to, že se bude podílet na vládě Božího Království.
Věčný život na zemi
4, 5. Jakou cenu Bůh slíbil milionům lidí, kteří v dnešní době konají jeho vůli?
4 Cenou, o kterou stojí za to usilovat, je pro převážnou většinu z těch, kdo se rozhodli konat Boží vůli, věčný život v Božím novém světě. (Žalm 37:11, 29) Ježíš potvrdil, že tato naděje je oprávněná, když řekl: „Šťastní jsou lidé mírné povahy, protože zdědí zemi.“ (Mat. 5:5) On sám je hlavním dědicem země, jak to ukazuje Žalm 2:8, a s ním bude v nebesích 144 000 spoluvládců. (Dan. 7:13, 14, 22, 27) Mírní lidé, kteří budou žít na zemi, „zdědí“ pozemskou říši Království ‚připravenou pro ně od založení světa‘. (Mat. 25:34, 46) Máme záruku, že k tomu skutečně dojde, protože to slíbil Bůh, který „nemůže lhát“. (Tit. 1:2) Ve splnění Božích slibů můžeme mít stejnou důvěru, jakou měl Jozue, když řekl Izraelitům: „Neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila. Ani jediné slovo z nich neselhalo.“ (Jozue 23:14)
5 Život v Božím novém světě se nebude podobat dnešní neutěšené situaci. Bude úplně jiný — nebudou v něm války, zločinnost, chudoba, bezpráví, nemoci ani smrt. Lidé budou mít dokonalé zdraví a budou žít na zemi přeměněné v ráj. Život bude přinášet takové uspokojení, že to předčí i naše nejkrásnější sny. Každý den budeme mít bezpočet důvodů k radosti. Cena, na kterou se těšíme, je opravdu nádherná!
6, 7. (a) Jak Ježíš ukázal, co můžeme očekávat v Božím novém světě? (b) Jakou možnost dostanou ti, kdo zemřeli?
6 Když byl Ježíš na zemi, mocí Božího svatého ducha ukázal, jaké úžasné věci se budou v novém světě dít. Z biblické zprávy se například dozvídáme, že muži, který byl 38 let ochrnutý, řekl, aby chodil. A ten muž skutečně začal chodit! (Přečti Jana 5:5–9.) Jindy Ježíš potkal „člověka od narození slepého“ a uzdravil ho. Když se toho muže později ptali, kdo ho uzdravil, odpověděl: „Odedávna nebylo nikdy slyšet, že někdo otevřel oči od narození slepého. Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nemohl by učinit vůbec nic.“ (Jan 9:1, 6, 7, 32, 33) Takové skutky Ježíš mohl dělat právě proto, že měl moc od Boha. Kamkoli přišel, „uzdravoval ty, kdo potřebovali léčení“. (Luk. 9:11)
7 Ježíš nejen uzdravoval nemocné a zmrzačené, ale také křísil mrtvé. Vzkřísil například 12letou dívku, jejíž smrt způsobila rodičům velký zármutek. Ježíš jí řekl: „Děvče, říkám ti, vstaň!“ A ona vstala! Dokážete si představit reakci rodičů a dalších, kteří tam byli? (Přečti Marka 5:38–42.) Až v Božím novém světě dojde ke vzkříšení miliard lidí — „spravedlivých i nespravedlivých“ —, zavládne ‚velké nadšení‘. (Sk. 24:15; Jan 5:28, 29) Tito lidé dostanou možnost znovu žít, a to s vyhlídkou na věčný život.
8, 9. (a) Co se během Kristovy Tisícileté vlády stane s hříchem zděděným po Adamovi? (b) Na jakém základě budou vzkříšení souzeni?
8 Vzkříšení lidé nebudou předem odsouzeni k záhubě. Nebudou zavrženi kvůli hříchům, jichž se dopouštěli před smrtí. (Řím. 6:7) Během Kristovy Tisícileté vlády, kdy bude ve prospěch lidstva uplatňována hodnota výkupní oběti, budou poslušní poddaní tohoto Království postupně získávat dokonalost. Nakonec budou úplně zbaveni všech následků Adamova hříchu. (Řím. 8:21) Jehova „opravdu navždy pohltí smrt, a Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy ze všech obličejů“. (Iz. 25:8) Boží Slovo také říká, že budou „otevřeny svitky“, což znamená, že lidem budou dány nové informace. (Zjev. 20:12) Zatímco země bude přeměňována v ráj, „obyvatelé úrodné země se jistě budou učit spravedlnosti“. (Iz. 26:9)
9 Vzkříšení lidé budou souzeni na základě toho, jak se sami rozhodnou žít, nebude při tom brán v úvahu hřích zděděný po Adamovi. Ve Zjevení 20:12 je napsáno: „Mrtví byli souzeni podle svých skutků z věcí napsaných ve svitcích“, to znamená ze skutků po vzkříšení. To je nádherný projev Jehovovy spravedlnosti, milosrdenství a lásky! Navíc všechno, co jim ve starém světě působilo bolest, ‚nebude připomínáno ani nevstoupí do srdce‘. (Iz. 65:17) Lidé budou mít k dispozici povzbuzující nové informace, jejich život bude naplněn příjemnými věcmi a nebudou se už trápit negativními vzpomínkami. Takové zážitky budou zapomenuty. (Zjev. 21:4) Totéž bude platit i o ‚velkém zástupu‘, který přežije Armagedon. (Zjev. 7:9, 10, 14)
10. (a) Jaký bude život v Božím novém světě? (b) Co ti pomůže stále upírat zrak na cenu?
10 V Božím novém světě nebudou k životu patřit nemoci ani umírání. „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Iz. 33:24) Přijde doba, kdy člověk bude každé ráno vstávat dokonale zdravý a bude se těšit, co přinese nový nádherný den. Bude se radovat z uspokojující práce a z toho, že je mezi lidmi, kteří mají na srdci jen jeho dobro. To je skutečně úžasná odměna! Přečti si prosím proroctví u Izajáše 33:24 a 35:5–7. Zkus si v těchto podmínkách představit sebe. Pomůže ti to stále upírat zrak na cenu.
Přestali upírat zrak na cenu
11. Jaký byl začátek Šalomounovy vlády?
11 Jakmile jsme poznali, jaká odměna je nám nabídnuta, musíme se usilovně snažit, abychom ji neztratili ze zřetele. Poučné je to, co se stalo Šalomounovi. Když byl dosazen za krále nad starověkým Izraelem, pokorně se modlil k Bohu o porozumění a rozlišovací schopnost, aby mohl správně soudit Boží lid. (Přečti 1. Královskou 3:6–12.) Jeho prosba byla vyslyšena a „Bůh dále dával Šalomounovi ve velmi velké míře moudrost a porozumění . . . A Šalomounova moudrost byla rozsáhlejší než moudrost všech Orientálců a než všechna moudrost Egypta.“ (1. Král. 4:29–32)
12. Jaké varování dal Jehova těm, kdo měli v Izraeli nastoupit na trůn?
12 Jehova však předtím jasně řekl, že ten, kdo se stane králem, „by si neměl zvětšovat počet koní“ a že „by si neměl množit počet manželek, aby jeho srdce neodbočilo“. (5. Mojž. 17:14–17) Kdyby král zvyšoval počet svých koní, dával by tím najevo, že spoléhá na vojenskou sílu, a nikoli na to, že národ ochrání Jehova. A kdyby si bral mnoho manželek, bylo by to pro něj nebezpečné, protože některé z nich by mohly být z okolních pohanských národů praktikujících falešné uctívání a mohly by krále odvést od uctívání Jehovy.
13. Z čeho je vidět, že Šalomoun na Jehovovo varování nedbal?
13 Šalomoun na toto varování nedbal. Dělal to, o čem Jehova výslovně řekl, že by to král dělat neměl. Pořídil si tisíce koní a jezdců. (1. Král. 4:26) Také měl nakonec 700 manželek a 300 konkubín, z nichž mnohé byly ze sousedních pohanských národů. Tyto ženy „naklonily jeho srdce, aby následovalo jiné bohy; a jeho srdce se neprokázalo být úplné s Jehovou“. Šalomoun se začal věnovat odpornému falešnému uctívání, do kterého ho zasvětily jeho cizozemské manželky. Jehova mu proto řekl: „Zcela jistě od tebe království odtrhnu.“ (1. Král. 11:1–6, 11)
14. K čemu vedla neposlušnost Šalomouna a izraelského národa?
14 Šalomoun se přestal zaměřovat na vzácnou výsadu, kterou měl jako zástupce pravého Boha. Plně se věnoval falešnému uctívání. Časem odpadl celý izraelský národ a výsledkem bylo jeho zničení v roce 607 př. n. l. Židé sice pravé uctívání nakonec obnovili, nicméně o několik století později byl Ježíš nucen prohlásit: „Boží království vám bude odňato a bude dáno národu, který nese jeho ovoce.“ A to se také stalo. Ježíš řekl: „Pohleďte, váš dům je vám zanechán.“ (Mat. 21:43; 23:37, 38) Tento národ přišel kvůli své nevěrnosti o skvělou výsadu zastupovat pravého Boha. V roce 70 n. l. římská vojska zpustošila Jeruzalém i chrám a mnozí z Židů, kteří přežili, byli odvedeni do otroctví.
15. Kdo se například přestal zaměřovat na to, co je skutečně důležité?
15 Jidáš Iškariotský byl jedním z 12 apoštolů. Naslouchal Ježíšovu vynikajícímu vyučování a viděl zázraky, které díky Božímu svatému duchu Ježíš konal. Jidáš však nestřežil své srdce. Byly mu svěřeny peníze, které patřily Ježíšovi a apoštolům. Ale Jidáš „byl zloděj a měl pokladničku a odnášel peníze do ní dávané“. (Jan 12:6) Jeho chamtivost nakonec vedla k tomu, že se spikl s pokryteckými předními kněžími a Ježíše zradil za 30 kousků stříbra. (Mat. 26:14–16) Dalším varovným příkladem je společník apoštola Pavla, Démas. Ani on nestřežil své srdce. Pavel napsal: „Démas mě . . . opustil, protože miloval nynější systém věcí.“ (2. Tim. 4:10; přečti Přísloví 4:23)
Poučení pro každého z nás
16, 17. (a) Jak mocný je nepřítel, který proti nám stojí? (b) Co nám pomůže odolat všem Satanovým útokům?
16 Každý Boží služebník by měl o biblických příkladech vážně uvažovat, protože nám bylo řečeno: „To je postihovalo jako příklady a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí.“ (1. Kor. 10:11) A v dnešní době žijeme v posledních dnech současného ničemného systému věcí. (2. Tim. 3:1, 13)
17 Satan Ďábel, „bůh tohoto systému věcí“, ví, že mu zbývá „krátké časové období“. (2. Kor. 4:4; Zjev. 12:12) Udělá vše, co je v jeho silách, aby Jehovovy služebníky připravil o jejich ryzost. Ovládá tento svět včetně jeho propagandistické mašinérie. Avšak Jehovův lid má něco daleko mocnějšího — „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Kor. 4:7) Když budeme na tuto sílu od Boha spoléhat, pomůže nám to odolat čemukoli, co proti nám Satan podnikne. Jsme proto vybízeni, abychom se neustále modlili a měli přitom důvěru, že Jehova „dá . . . svatého ducha těm, kdo ho prosí“. (Luk. 11:13)
18. Jaký postoj bychom měli mít k současnému světu?
18 Sílu získáváme také z poznání toho, že celý Satanův systém bude brzy zničen, ale praví křesťané přežijí. „Svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ (1. Jana 2:17) Z tohoto pohledu by bylo velmi pošetilé, kdyby si kdokoli z Božích služebníků myslel, že v současném systému věcí existuje něco, co by mohlo mít trvalejší hodnotu než vztah k Jehovovi. Svět pod Satanovou vládou je podobný potápějící se lodi. Jehova svým věrným služebníkům poskytl „záchranný člun“ v podobě křesťanského sboru. Když směřujeme vstříc novému světu, můžeme mít plnou důvěru v Boží slib: „Zločinci budou odříznuti, ale ti, kdo doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi.“ (Žalm 37:9) A tak na tuto nádhernou cenu stále upírejme zrak!
Zapamatovali jste si?
• Jakou hodnotu měla v Pavlových očích cena, která mu byla nabídnuta?
• Na jakém základě budou souzeni ti, kdo budou věčně žít na zemi?
• Na co je moudré se v životě zaměřovat?
[Obrázek na straně 12 a 13]
Když čteš biblické pasáže o ráji, představuješ si tam sebe?