Važme si Ježíše — Většího Davida a Většího Šalomouna

„Pohleďte, zde je něco více než Šalomoun.“ (MAT. 12:42)

1, 2. Proč bylo z lidského pohledu překvapivé, že Samuel měl za krále pomazat Davida?

NEVYPADAL jako král. V očích proroka Samuela to byl pouhý chlapec, který pase ovce. Navíc jeho domovské město Betlém nebylo nijak význačné. Bylo o něm řečeno, že je ‚příliš maličké, aby se dostalo mezi judské tisíce‘. (Mich. 5:2) Nicméně tohoto na první pohled nevýznamného pastýře z malého města měl prorok Samuel pomazat za budoucího krále Izraele.

² Samuel si nemyslel, že by Jehova vybral právě Davida. David byl nejmladším z osmi synů Jišaie a ani nebyl při tom, když Samuel přišel do Jišaiovy domácnosti, aby jednoho ze synů tohoto věrného muže pomazal za příštího krále. Davida však vybral Jehova, a to bylo rozhodující. (1. Sam. 16:1–10)

 3. (a) Když Jehova zkoumá člověka, co považuje za nejdůležitější? (b) Co na Davida začalo působit, když byl pomazán?

³ Jehova viděl to, co Samuel vidět nemohl. Věděl, jaké má David srdce. Bůh nepovažuje za důležité, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř. (Přečti 1. Samuelovu 16:7.) A tak když si Samuel uvědomil, že Jehova nevybral žádného ze sedmi starších synů, požádal Jišaie, aby nechal zavolat nejmladšího z nich, který byl v té době na pastvinách. Zpráva říká: „Poslal tudíž a nechal [Davida] přijít. A byl ruměný, mladý muž s krásnýma očima a sličného vzhledu. Potom Jehova řekl: ‚Vstaň, pomaž ho, neboť to je on!‘ Samuel vzal tudíž roh oleje a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. A od toho dne dál začal na Davida působit Jehovův duch.“ (1. Sam. 16:12, 13)

David byl předobrazem Krista

4, 5. (a) Uveď některé podobnosti mezi Davidem a Ježíšem. (b) Proč může být Ježíš nazván Větším Davidem?

⁴ Ježíš se stejně jako David narodil v Betlémě, ale asi o 1 100 let později. Ani on nevypadal v očích mnoha lidí jako král. Mnozí v Izraeli si svého krále představovali jinak. Přesto, stejně jako v případě Davida, byl tím, koho vybral Jehova. Podobně jako David i on byl Jehovou milován.a (Luk. 3:22) Také na Ježíše ‚začal působit Jehovův duch‘.

⁵ Mezi těmito dvěma muži existují ještě další podobnosti. Například David byl zrazen svým rádcem Achitofelem a Ježíš byl zrazen svým apoštolem Jidášem Iškariotským. (Žalm 41:9; Jan 13:18) Jak David, tak Ježíš projevovali stravující horlivost pro Jehovovo místo uctívání. (Žalm 27:4; 69:9; Jan 2:17) Ježíš byl kromě toho Davidovým dědicem. Předtím než se Ježíš narodil, anděl jeho matce řekl: „Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.“ (Luk. 1:32; Mat. 1:1) Ježíš je však daleko významnější než David, protože se na něm splnily všechny sliby o Mesiášovi. Je Větším Davidem, dlouho očekávaným mesiášským Králem. (Jan 7:42)

Následujme Krále, který je zároveň Pastýřem

 6. Z čeho je vidět, že David byl dobrým pastýřem?

⁶ Ježíš je také pastýřem. Čím se vyznačuje dobrý pastýř? Tím, že s věrností a odvahou o své stádo pečuje, chrání ho a vodí na pastvu. (Žalm 23:2–4) Když se David v mládí staral o stádo svého otce, dělal to velice dobře. Odvážně chránil ovce před nebezpečím, a dokonce riskoval svůj život, když je napadl lev nebo medvěd. (1. Sam. 17:34, 35)

 7. (a) Co Davida připravilo na úkoly, které později měl jako král? (b) Jak Ježíš prokázal, že je Znamenitý Pastýř?

⁷ Roky, které David strávil na loukách a kopcích hlídáním ovcí, ho připravily na budoucí náročné úkoly a odpovědnosti, které měl jako pastýř izraelského národa.b (Žalm 78:70, 71) Také Ježíš je vzorným pastýřem. Stará se o „malé stádo“ a „jiné ovce“ a dostává k tomu od Jehovy sílu a vedení. (Luk. 12:32; Jan 10:16) Prokazuje, že je Znamenitý Pastýř. Zná své stádo tak dobře, že každou ovci volá jménem. Miluje své ovce tak hluboce, že v jejich prospěch ochotně dal svůj pozemský život. (Jan 10:3, 11, 14, 15) Jako Znamenitý Pastýř dělá něco, co David udělat nemohl. Ježíš svou výkupní obětí otevřel lidstvu cestu k vysvobození ze smrti a nic mu nezabrání, aby jako pastýř přivedl „malé stádo“ k nesmrtelnému životu v nebi a „jiné ovce“ k věčnému životu ve spravedlivém novém světě, kde nebudou žádní lidé podobní vlkům. (Přečti Jana 10:27–29.)

Následujme vítězícího Krále

 8. Z čeho je vidět, že David byl vítězícím králem?

⁸ Jako král byl David rozhodným válečníkem, který bránil území Božího lidu, a „Jehova stále Davida zachraňoval, kamkoli šel“. Pod Davidovým vedením byly hranice Izraele rozšířeny od řeky Egypt až k Eufratu. (2. Sam. 8:1–14) Díky síle od Jehovy se stal velmi mocným vládcem. Bible říká: „Davidův věhlas se začal rozcházet do všech zemí a Jehova vložil děs z něho na všechny národy.“ (1. Par. 14:17)

 9. Jakých vítězství dosáhl Ježíš jakožto budoucí Král?

⁹ Podobně jako král David byl i Ježíš nebojácný muž. Jako budoucí Král projevoval svou autoritu nad démony a osvobozoval lidi z jejich spárů. (Mar. 5:2, 6–13; Luk. 4:36) Ani jeho hlavní nepřítel, Satan Ďábel, nad ním neměl moc. S Jehovovou podporou Ježíš zvítězil nad světem, který je pod Satanovým vlivem. (Jan 14:30; 16:33; 1. Jana 5:19)

10, 11. Co zahrnuje úloha Ježíše jako nebeského Krále a Válečníka?

¹⁰ Asi 60 let po Ježíšově smrti a vzkříšení do nebe dostal apoštol Jan prorocké vidění Ježíše v roli nebeského Krále a Válečníka. Jan napsal: „Pohleďme, bílý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl luk; a byla mu dána koruna, a vyjel vítězící a aby dokončil své vítězství.“ (Zjev. 6:2) Jezdcem na bílém koni je Ježíš. ‚Koruna mu byla dána‘ v roce 1914, kdy byl v nebi dosazen na trůn jako Král. Potom „vyjel vítězící“. Skutečně, Ježíš je podobně jako David vítězícím králem. Krátce poté, co se stal Králem Božího Království, porazil Satana a svrhl ho i s jeho démony do blízkosti země. (Zjev. 12:7–9) Jeho vítězná jízda bude pokračovat, dokud ‚nedokončí své vítězství‘ tím, že úplně odstraní Satanův ničemný systém. (Přečti Zjevení 19:11, 19–21.)

¹¹ Ježíš je však zároveň, podobně jako David, soucitným králem, což se projeví tím, že v Armagedonu ochrání „velký zástup“. (Zjev. 7:9, 14) Navíc pod vládou Ježíše a jeho spoludědiců, vzkříšených 144 000, nastane „vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých“. (Sk. 24:15) Lidé, kteří budou vzkříšeni na zemi, budou mít vyhlídku na věčný život. Čeká je opravdu nádherná budoucnost — země bude obydlena spravedlivými a šťastnými poddanými Většího Davida. Buďme tedy rozhodnuti dále ‚činit to, co je dobré‘, abychom v té době mohli žít i my. (Žalm 37:27–29)

Šalomounova modlitba o moudrost byla vyslyšena

12. O co se Šalomoun modlil?

¹² Ježíšovým předobrazem byl také Davidův syn Šalomoun.c Když se stal králem, Jehova se mu objevil ve snu a nabídl mu, že mu dá cokoli, oč poprosí. Mohl si přát větší bohatství, moc nebo delší život. Namísto toho nesobecky Jehovu požádal: „Dej mi teď moudrost a poznání, abych mohl před tímto lidem vycházet a abych mohl vcházet, neboť kdo by mohl soudit tento tvůj velký lid?“ (2. Par. 1:7–10) Jehova Šalomounovu modlitbu vyslyšel. (Přečti 2. Paralipomenon 1:11, 12.)

13. Z čeho je vidět, že Šalomounova moudrost byla nesrovnatelná, a z jakého Zdroje pocházela?

¹³ Dokud byl Šalomoun Jehovovi věrný, nikdo z jeho současníků se mu v moudrosti nevyrovnal. Pronesl „tři tisíce přísloví“. (1. Král. 4:30, 32, 34) Mnohá z nich byla zapsána a ti, kdo hledají moudrost, si jich stále velmi váží. Královna ze Šeby cestovala asi 2 400 kilometrů, aby jeho moudrost vyzkoušela „matoucími otázkami“. Šalomounovými slovy i blahobytem v jeho království byla ohromena. (1. Král. 10:1–9) Bible poukazuje na to, z jakého zdroje jeho moudrost pocházela. Je napsáno: „Všechen lid země hledal Šalomounův obličej, aby slyšel jeho moudrost, kterou mu vložil do srdce Bůh.“ (1. Král. 10:24)

Následujme moudrého Krále

14. V čem byl Ježíš „něco více než Šalomoun“?

¹⁴ Existoval jediný člověk, který Šalomouna v moudrosti předčil. Byl to Ježíš Kristus, který sám o sobě řekl, že je „něco více než Šalomoun“. (Mat. 12:42) Ježíš pronášel „výroky věčného života“. (Jan 6:68) Například v Kázání na hoře rozvinul zásady obsažené v některých Šalomounových příslovích. Šalomoun mluvil o řadě věcí, které ctitelům Jehovy přinášejí štěstí. (Přísl. 3:13; 8:32, 33; 14:21; 16:20) Ježíš zdůraznil, že pravé štěstí pramení z věcí souvisejících s uctíváním Jehovy a z toho, že Bůh plní své sliby. Řekl: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu, protože jim patří nebeské království.“ (Mat. 5:3) Lidé, kteří zásady obsažené v Ježíšově učení uplatňují, získávají bližší vztah k Jehovovi, ‚zdroji života‘. (Žalm 36:9; Přísl. 22:11; Mat. 5:8) Kristus je zosobněnou „moudrostí od Boha“. (1. Kor. 1:24, 30) Jako mesiášský Král má ‚ducha moudrosti‘. (Iz. 11:2)

15. Jak můžeme mít užitek z božské moudrosti?

¹⁵ Jak můžeme mít my, následovníci Většího Šalomouna, užitek z božské moudrosti? Jehovova moudrost je zjevena v jeho Slově, a tak abychom ji načerpali, musíme se snažit Bibli, zejména Ježíšovy výroky, pečlivě studovat a o tom, co čteme, rozjímat. (Přísl. 2:1–5) Dále je nezbytné vytrvale Boha prosit o moudrost. Boží Slovo nás ujišťuje, že naše upřímné modlitby o pomoc budou vyslyšeny. (Jak. 1:5) S pomocí svatého ducha budeme nacházet v Božím Slově poklady moudrosti, které nám mohou pomáhat vyrovnávat se s problémy a dělat moudrá rozhodnutí. (Luk. 11:13) Šalomoun je také označen jako „shromažďovatel“, který „neustále . . . učil lid poznání“. (Kaz. 12:9, 10) I Ježíš, Hlava křesťanského sboru, shromažďuje svůj lid. (Jan 10:16; Kol. 1:18) Proto děláme dobře, když navštěvujeme sborová shromáždění, na kterých se ‚neustále učíme‘.

16. Jaká další podobnost je mezi Šalomounem a Ježíšem?

¹⁶ Šalomoun byl jako král velmi aktivní. Organizoval celonárodní stavební program, dohlížel na budování paláců, silnic, vodních staveb, skladištních měst a měst pro dvoukolé vozy a pro jezdce na koních. (1. Král. 9:17–19) Z jeho stavební činnosti mělo prospěch celé království. Stavitelem je také Ježíš. Na „skalním masivu“ buduje svůj sbor. (Mat. 16:18) Bude také dohlížet na stavební práce, které budou probíhat v novém světě. (Iz. 65:21, 22)

Následujme Krále pokoje

17. (a) Co bylo význačným rysem Šalomounovy vlády? (b) Co Šalomoun udělat nemohl?

¹⁷ Kořen jména Šalomoun má význam „mír, pokoj“. Král Šalomoun sídlil v Jeruzalémě, ve městě, jehož jméno znamená „vlastnictví dvojnásobného pokoje“. Během Šalomounova 40letého panování byl v Izraeli takový pokoj, jaký do té doby národ nezažil. Bible o těch letech uvádí: „Juda a Izrael dále bydleli v bezpečí, každý pod svou vlastní révou a pod svým vlastním fíkovníkem, od Danu po Beer-šebu, po všechny Šalomounovy dny.“ (1. Král. 4:25) Přes všechnu svou moudrost ale Šalomoun nemohl své poddané osvobodit ze zajetí nemocí, hříchu a smrti. Větší Šalomoun však své poddané od toho všeho osvobodí. (Přečti Římanům 8:19–21.)

18. Z čeho se těšíme v křesťanském sboru?

¹⁸ Už dnes se těšíme z pokoje v křesťanském sboru. Žijeme ve skutečném duchovním ráji. Máme pokoj s Bohem a se svými bližními. Zažíváme to, co prorokoval Izajáš: „Budou muset překovat své meče v radlice a svá kopí v zahradnické nůžky. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou učit válce.“ (Iz. 2:3, 4) Když jednáme v souladu s Božím duchem, přispíváme k tomu, že duchovní ráj je zkrášlován.

19, 20. Na co se můžeme těšit?

¹⁹ Budoucnost, která nás čeká, je ještě lepší. Pod Ježíšovou vládou se budou poslušní lidé těšit z pokoje, jaký na zemi nikdy předtím nebyl, a budou postupně ‚osvobozeni ze zotročení porušeností‘, takže nakonec dospějí k dokonalosti. (Řím. 8:21) Poté, co na konci Tisíciletého panování obstojí v závěrečné zkoušce, budou mírní „vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje“. (Žalm 37:11; Zjev. 20:7–10) Panování Ježíše Krista rozhodně předčí vládu Šalomouna, a to v takové míře a v tolika ohledech, že si to ani nedokážeme představit.

²⁰ Izrael se pod vedením Mojžíše, Davida a Šalomouna radoval a my se pod vládou Krista budeme radovat ještě více. (1. Král. 8:66) Za to, že nám Jehova dal svého jediného zplozeného Syna — Většího Mojžíše, Davida a Šalomouna —, mu patří veškeré díky!

[Poznámky pod čarou]

Jak byste to vysvětlili?

• V jakém smyslu je Ježíš Větším Davidem?

• V jakém smyslu je Ježíš Větším Šalomounem?

• Čeho si na Větším Davidovi a Větším Šalomounovi vážíte?

[Obrázek na straně 31]

Šalomoun dostal moudrost, která předstínila moudrost Většího Šalomouna

[Obrázek na straně 32]

Ježíšova vláda daleko předčí vládu Šalomouna i Davida