Nenechte se oklamat

DON QUIJOTE je známá fiktivní postava z klasického románu, který v 17. století napsal španělský spisovatel Miguel de Cervantes. Don Quijote má plnou hlavu legend o statečných rytířích v blyštivém brnění, kteří zachraňují dámy, jež se ocitnou v nesnázích. Brzy si začne myslet, že takovým urozeným rytířem je i on. V jednom slavném příběhu se dá do boje s větrnými mlýny, které považuje za bandu nepřátelských obrů. Je přesvědčen, že pokud je zabije, poslouží Božím zájmům, ale boj pro něj končí naprostou potupou.

To, co se stalo smyšlenému Donu Quijotovi, nám může připadat úsměvné, ale když podlehnou klamu skuteční lidé, většinou na tom nic zábavného není. Uvažujte například o alkoholikovi, který si myslí, že toho může vypít, kolik chce. Přitom si ale ruinuje zdraví a ničí svou rodinu. Nebo přemýšlejte o nešťastné dívce, která trpí anorexií a je přesvědčená, že je zdravá a stravuje se dostatečně. Ve skutečnosti postupně ztrácí na váze, až jí nakonec začne hrozit smrt.

Může být oklamán kdokoli z nás? Naneštěstí ano. Po pravdě řečeno, do takové léčky můžeme padnout všichni. Oklamáni můžeme být, i pokud jde o naše náboženské názory, na kterých si zakládáme, a následky mohou být katastrofální. Jak by se to mohlo stát? A co můžete udělat pro to, abyste se nenechali oklamat?

Nebezpečí není dobré podcenit

Slovo oklamat je v jednom slovníku definováno jako „způsobit, že někdo přijme za pravdivé nebo správné něco, co je nepravdivé nebo chybné“. Také v sobě nese myšlenku „předání falešné představy nebo názoru, které někoho uvedou do stavu nevědomosti, zmatku či bezmocnosti“. Základním významem tohoto a jemu podobných slov, jako jsou zavést na scestí a ošálit, je uvést někoho v omyl prostřednictvím lsti. Člověk, který je udržován ve „stavu nevědomosti, zmatku či bezmocnosti“, je rozhodně ve vážném nebezpečí.

Smutné je, že ten, kdo je oklamán nebo podveden, na svých názorech velmi často lpí navzdory skutečnostem, které svědčí o něčem jiném. Možná si ke svým názorům vytvořil silnou citovou vazbu, a tak nechce vidět ani slyšet nic, co by je mohlo zpochybnit.

Koho se nebezpečí týká?

Jak už bylo uvedeno, pokud jde o naše náboženské názory, můžeme být oklamáni všichni. Možná vás ale napadne: Není toto tvrzení přehnané? Ne, není. Satan Ďábel, o kterém Ježíš řekl, že je „otec lži“, má totiž za cíl oklamat a podvést každého z nás. (Jan 8:44) Satan je v Bibli popsán také jako „bůh tohoto systému věcí“. V průběhu dějin „zaslepil mysl“ milionů lidí. (2. Korinťanům 4:4) Až dodnes „zavádí na scestí celou obydlenou zemi“. (Zjevení 12:9)

Satan začal klamat lidi hned na samém počátku dějin. Například Evu oklamal, aby uvěřila, že se nemusí podřizovat Božím zákonům a že může být „jako Bůh“ a „znát dobré a špatné“, tedy že si může sama určovat, co je dobré a co špatné. (1. Mojžíšova 3:1–5) To byl první velký podvod. Lidé sice totiž dostali svobodnou vůli a mohou se rozhodovat, jak budou jednat, ale se schopností sami si určovat, co je správné a co ne, stvořeni nebyli. Na to má právo jedině Bůh, protože je Stvořitelem a Svrchovaným Panovníkem. (Jeremjáš 10:23; Zjevení 4:11) Domnívat se, že právo rozhodovat se mezi dobrým a špatným je totéž jako právo určovat, co je dobré a co špatné, je tedy velký omyl. A žel je to past, do které se jako nedokonalí lidé necháme snadno chytit.

Mohlo by se to stát i vám?

Náboženské názory, ke kterým lnete, možná existují celá staletí nebo se ve vaší rodině předávají z generace na generaci. To však ještě nemusí znamenat, že jsou správné. Jak to? Biblická zpráva totiž ukazuje, že krátce po smrti Kristových apoštolů se v křesťanském sboru měli objevit muži, kteří budou vyučovat „převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky“. (Skutky 20:29, 30) A to se skutečně stalo. Tito muži obratně zaváděli druhé na scestí „přesvědčivými argumenty“ a také „prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice“. (Kolosanům 2:4, 8)

Je to v dnešní době jiné? Není, protože apoštol Pavel upozorňoval, že „v posledních dnech“, tedy v době, ve které nyní žijeme, situace rozhodně nebude lepší. „Ničemové a podvodníci budou postupovat od špatného k horšímu,“ napsal. „Budou zavádět na scestí a budou na scestí zaváděni [neboli „budou klamat a zároveň budou klamáni,“ Jeruzalémská bible].“ (2. Timoteovi 3:1, 13)

Je tedy rozumné brát vážně následující varování apoštola Pavla: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Korinťanům 10:12) Apoštol zde mluví o postavení člověka před Bohem. Myslet si, že Satan vás nikdy nemůže oklamat, by samo o sobě bylo velkým omylem. Proti jeho „lstivým skutkům“ totiž není imunní nikdo z nás. (Efezanům 6:11, poznámka pod čarou) To byl důvod, proč Pavel spoluvěřícím napsal: „Bojím se, aby jako had svou vychytralostí svedl Evu, nebyla vaše mysl nějak zkažena, vzdálena od upřímnosti a cudnosti, které náleží Kristu.“ (2. Korinťanům 11:3)

Jak se nenechat oklamat

Co tedy můžete udělat pro to, abyste se Satanem nenechali podvést? Jak se můžete ujistit, že Boha uctíváte „duchem a pravdou“? (Jan 4:24) Využijte to, co vám Jehova Bůh dal. V prvé řadě jste od něj obdrželi „rozumovou schopnost“, abyste dokázali rozlišit pravdu od lži. (1. Jana 5:20) Bůh vám také umožňuje rozpoznat, jaké jsou Satanovy záměry. (2. Korinťanům 2:11) Ve skutečnosti jste od něj dostali všechno, co potřebujete, abyste Satanovy pokusy zavést vás na scestí dokázali odrazit. (Přísloví 3:1–6; Efezanům 6:10–18)

Především vám dal jeden spolehlivý prostředek. Jaký? Tentýž, na který se při řešení náboženských otázek měl podle apoštola Pavla spoléhat jeho společník Timoteus. Poté, co ho apoštol varoval před ‚ničemy a podvodníky‘, vybídl ho, aby jejich vlivu odolával tak, že bude všechny své náboženské názory zakládat na ‚svatých spisech‘, tedy na Božím svatém Slově, Bibli. (2. Timoteovi 3:15)

Někteří samozřejmě mohou tvrdit, že na scestí jsou ti, kdo věří v Boha a kdo považují Bibli za jeho inspirované Slovo. Není to ale ve skutečnosti tak, že se na scestí dostali ti, kdo tvrdošíjně ignorují všechny doklady o existenci Stvořitele a o tom, že Bible opravdu je Božím inspirovaným Slovem?a (Římanům 1:18–25; 2. Timoteovi 3:16, 17; 2. Petra 1:19–21)

Nenechte se proto oklamat tím, co se ‚falešně nazývá poznání‘, a používejte Boží Slovo k tomu, abyste zjistili pravdu. (1. Timoteovi 6:20, 21) Napodobujte ušlechtile smýšlející muže a ženy, kterým apoštol Pavel kázal v Beroi. Ti „přijali slovo s největší dychtivostí mysli“. Nejenže nadšeně uvěřili tomu, co jim Pavel říkal, ale také „denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak“. (Skutky 17:11)

Nebojte se své náboženské názory takto prozkoumat. Bible vás dokonce vybízí, abyste se — než něco začnete považovat za pravdu — ‚přesvědčili o všem‘. (1. Tesaloničanům 5:21) Ke konci prvního století našeho letopočtu apoštol Jan nabádal své spoluvěřící: „Milovaní, nevěřte každému inspirovanému výroku, ale zkoušejte inspirované výroky, abyste viděli, zda pocházejí od Boha.“ (1. Jana 4:1) Ano, i když se určitá náboženská nauka zdá být „inspirovaná“, tedy zavedená Bohem, přesto je rozumné před jejím přijetím prozkoumat Písmo a ujistit se, že je pravdivá. (Jan 8:31, 32)

Jednejte podle toho, co se dozvídáte

Učedník Jakub napsal: „Staňte se . . . činiteli slova, a ne pouze posluchači, a neklamte se falešným uvažováním.“ (Jakub 1:22) Nestačí jen vědět, co Bible říká. Je zapotřebí také to uvést do praxe. Jak? Tak, že budete dělat to, co od vás Bůh vyžaduje, a vyvarujete se toho, co zakazuje.

Uvažujte například o morálním úpadku ve světě kolem nás. Není snad jasným dokladem toho, že Satan úspěšně oklamal lidi, aby si mysleli, že mohou porušovat Boží mravní měřítka, aniž by to pro ně mělo špatné následky? Apoštol Pavel proto křesťany otevřeně varoval: „Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ (Galaťanům 6:7)

Nebuďte tedy jako ‚pošetilý muž‘, ke kterému Ježíš přirovnal ty, kdo ‚slyšeli jeho slova a nečinili je‘. Podobně jako Cervantesův Don Quijote, který se nechal oklamat vlastními představami, i tento člověk si namlouval, že může postavit stabilní, odolný dům na písku. Buďte naopak jako muž, který „vystavěl svůj dům na skalním masivu“. Ježíš ho označil za ‚rozvážného‘. A podobně rozvážní jsou i ti, kdo ‚slyší Ježíšova slova a činí je‘. (Matouš 7:24–27)

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 12 a 13]

Zdání může klamat

Ve třicátých letech minulého století publikoval švédský umělec Oscar Reutersvärd sérii kreseb znázorňujících předměty, kterým se později začalo říkat nereálné objekty. Soudobý příklad takového objektu je na obrázku vlevo. Při zběžném pohledu tyto kresby věrohodně představují něco, co se příčí zdravému rozumu. Při bližším prozkoumání je patrné, že jde o chytré triky umělce, který chce oklamat zrak a mysl pozorovatele.

Nereálné objekty nejsou jedinými věcmi, u kterých zdání může klamat. Asi před dvěma tisíci lety Bible upozorňovala: „Dávejte pozor: Možná, že existuje někdo, kdo vás bude odvádět jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice, podle základních věcí světa, a ne podle Krista.“ (Kolosanům 2:8)

Tato slova mají ještě větší váhu, když si uvědomíme, že jejich pisatelem byl člověk, který se sám stal obětí podvodu. Získal vzdělání u jednoho z nejuznávanějších náboženských učitelů tehdejší doby a měl konexe na nejvyšších místech. Patřil proto k typu lidí, u kterých bychom neočekávali, že se dají snadno oklamat. (Skutky 22:3)

Tímto mužem byl Saul z Tarsu. Byl veden k tomu, že každý, kdo nesdílí jeho náboženské přesvědčení a nezachovává tradiční zvyky, je Bohem zavržen. Z pověření židovských náboženských vůdců stíhal každého, kdo se nechtěl zříct křesťanské víry. Považoval to za úkol od Boha. Dokonce souhlasil s vraždou jednoho ze svých krajanů, který byl falešně obviněn z rouhání. (Skutky 22:4, 5, 20)

Po nějaké době dostal pomoc, aby dokázal odlišit dobré od špatného, tedy aby poznal, co Bůh schvaluje, a co ne. Jakmile si tento horlivý muž uvědomil, že se mýlil, upravil své názory a začal jednat jinak. Později se stal známým jako Pavel, apoštol Ježíše Krista. Osvobodil se od náboženského klamu a zjistil, jak Boha uctívat správně. (Skutky 22:6–16; Římanům 1:1)

I dnes byli mnozí upřímní lidé podobně jako Pavel oklamáni naukami, které připomínají nereálné objekty — naukami, které sice vypadají věrohodně, ale nejsou založeny na Božím Slově. (Přísloví 14:12; Římanům 10:2, 3) Potom však dostali pomoc, aby nauky svého náboženství a ovoce, které nese, viděli v pravém světle. (Matouš 7:15–20) Když poznali, co Bible doopravdy učí, upravili své názory i způsob života tak, aby mohli mít Boží schválení.

Budete ochotní řídit se příkladem apoštola Pavla a porovnat své náboženské názory s tím, co říká Boží Slovo, Bible? Svědkové Jehovovi vám v tom rádi pomohou.

[Podpisek obrázku na straně 10]

Dřevoryt od G. Dorého