Necháváš se vést Božím duchem?
„Tvůj duch je dobrý; kéž mě vede do země přímosti.“ (ŽALM 143:10)
1, 2. (a) Například při jakých příležitostech Jehova působil svým duchem na své služebníky? (b) Působí svatý duch pouze při zvláštních příležitostech? Vysvětli to.
CO TĚ napadne, když přemýšlíš o působení svatého ducha? Vzpomeneš si na mocné skutky Gideona či Samsona? (Soud. 6:33, 34; 15:14, 15) Nebo se ti vybaví to, jak směle kázali první křesťané a s jakým klidem stál Štěpán před Sanhedrinem? (Sk. 4:31; 6:15) Možná si vzpomeneš na radost, kterou zažíváme na mezinárodních sjezdech, na ryzost našich spoluvěřících, kteří jsou vězněni kvůli neutralitě, nebo na pozoruhodný rozmach kazatelského díla. To všechno jsou důkazy o působení svatého ducha.
2 Působí však svatý duch pouze při zvláštních příležitostech nebo za výjimečných okolností? Ne. Boží Slovo mluví o tom, že křesťané ‚chodí duchem‘, jsou „vedeni duchem“ a ‚žijí duchem‘. (Gal. 5:16, 18, 25) Tato slova ukazují, že svatý duch na nás může působit trvale. Každý den bychom měli Jehovu prosit, aby prostřednictvím svého ducha vedl naše myšlení, slova i činy. (Přečti Žalm 143:10.) Když Božímu duchu nebráníme, aby na nás působil, vytváří v nás ovoce, díky němuž jsme osvěžením pro své bližní a přinášíme chválu Bohu.
3. (a) Proč je tak důležité, abychom byli vedeni svatým duchem? (b) O jakých otázkách budeme uvažovat?
3 Proč je tak důležité, abychom byli vedeni svatým duchem? Protože se nás snaží ovládnout síla, která působení svatého ducha odporuje. V Bibli je tato síla označována jako „tělo“. Jsou to hříšné sklony našeho nedokonalého těla, dědictví po Adamovi. (Přečti Galaťanům 5:17.) Co to znamená nechávat se vést Božím duchem? Jaké konkrétní kroky nám pomohou, abychom vlivu hříšného těla odolávali? Při hledání odpovědi na tyto otázky se zamyslíme nad zbývajícími šesti vlastnostmi, které patří k ovoci ducha. Těmito vlastnostmi jsou „trpělivost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání“. (Gal. 5:22, 23)
Mírnost a trpělivost napomáhají k pokoji ve sboru
4. Proč jsou mírnost a trpělivost nezbytné, má-li být ve sboru pokoj?
4 Přečti Kolosanům 3:12, 13. Mírnost a trpělivost přispívají k pokojným vztahům ve sboru. Obě tyto vlastnosti nám pomáhají, abychom jednali s druhými hezky, nenechali se vyprovokovat a neopláceli stejnou mincí, když někdo řekne či udělá něco nelaskavého. Pokud dojde k nedorozumění, trpělivost nám pomůže, abychom svého bratra nebo sestru nezavrhli, ale naopak se velmi snažili narušený vztah napravit. Mírnost a trpělivost jsou tak důležité proto, že každý z nás je nedokonalý.
5. Co se stalo mezi Pavlem a Barnabášem a co z toho vyplývá?
5 Uvažujme o tom, co se stalo mezi Pavlem a Barnabášem. Několik let společně horlivě kázali dobrou zprávu. Oba měli vynikající vlastnosti, a přesto mezi nimi při jedné příležitosti „došlo k ostrému výbuchu hněvu, takže se od sebe oddělili“. (Sk. 15:36–39) Z této události jasně vyplývá, že i mezi věrnými Božími služebníky může někdy dojít k neshodě. Co bychom měli udělat pro to, aby se z nedorozumění nestala hněvivá hádka, která do vztahu vrazí trvalý klín?
6, 7. (a) Kterou biblickou radu bychom měli uplatnit, když hrozí nebezpečí, že z rozhovoru se stane hádka? (b) Jaký užitek přináší to, když je člověk „rychlý k slyšení, pomalý k mluvení, pomalý k zlobě“?
6 Ze slovního spojení ‚ostrý výbuch hněvu‘ je zřejmé, že neshoda mezi Pavlem a Barnabášem byla náhlá a plná emocí. Pokud křesťan cítí, že při rozhovoru se spoluvěřícím začíná být rozčilený, je moudré, aby uplatnil radu zapsanou u Jakuba 1:19, 20: „Každý člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení, pomalý k zlobě; zloba muže totiž nepůsobí Boží spravedlnost.“ Podle okolností se může pokusit změnit námět rozhovoru, odložit rozhovor na jindy nebo se omluvit s tím, že možná bude lepší se k tomuto námětu už nevracet. (Přísl. 12:16; 17:14; 29:11)
7 K čemu to vede, když se Jakubovou radou křesťan řídí? Jestliže se uklidní a pak se v dané záležitosti modlí a uvažuje, jak nejlépe odpovědět, dává tím Jehovovi možnost, aby na něj působil svým duchem. (Přísl. 15:1, 28) Díky tomu může projevit mírnost a trpělivost a uplatnit slova z Efezanům 4:26, 29: „Zlobte se, a přece nehřešte . . . Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo, ale každé slovo, které je dobré k budování podle potřeby, aby předalo posluchačům to, co je příznivé.“ Tím, že jednáme mírně a trpělivě, přispíváme k pokoji a jednotě ve sboru.
Laskavost a dobrota napomáhají k hezkým vztahům v rodině
8, 9. Co je laskavost a dobrota a jaký vliv mají na atmosféru v rodině?
8 Přečti Efezanům 4:31, 32; 5:8, 9. Laskavost a dobrota jsou jako jemný vánek a chladivý nápoj v horkém dnu — zpříjemňují život. V rodinném kruhu přispívají k hezké atmosféře. Laskavost je upřímný a aktivní zájem o blaho druhých, který dáváme najevo konkrétními činy a ohleduplnými slovy. I k dobrotě patří skutky ve prospěch druhých. Projevuje se například štědrostí, ale patří k ní něco víc. (Sk. 9:36, 39; 16:14, 15)
9 Dobrota je mravní znamenitost. Týká se nejen toho, co děláme, ale především toho, jací jsme. Znázorněme si to: Když si vybíráme ovoce, záleží nám na tom, aby bylo nejen hezké na pohled, ale především zdravé, sladké a zralé uvnitř. Podobně i dobrota, kterou v nás vytváří svatý duch, není jen vnější zdání, ale je to rys naší osobnosti.
10. Co je možné udělat pro to, aby členové rodiny projevovali ovoce ducha?
10 Co může členům křesťanské rodiny pomáhat, aby si laskavost a dobrotu navzájem projevovali? Důležitou úlohu hraje přesné poznání Božího Slova. (Kol. 3:9, 10) Někteří manželé a otcové se rozhodli, že součástí večera pro rodinné uctívání bude i studium vlastností, které tvoří ovoce Božího ducha. Takové studium není těžké. Využijte tištěné nebo elektronické pomůcky, které jsou k dispozici ve vašem jazyce, a ke každé vlastnosti si vyhledejte informace. Možná bude stačit, abyste si každý týden probrali jen pár odstavců, a tak každé vlastnosti budete věnovat několik týdnů. Při společném studiu si přečtěte biblické odkazy a povídejte si o nich. Přemýšlejte, jak to, co se dozvídáte, můžete uplatnit, a modlete se k Jehovovi, aby vám v tom požehnal. (1. Tim. 4:15; 1. Jana 5:14, 15) Má takové studium skutečně vliv na to, jak se členové rodiny k sobě chovají?
11, 12. Jaký užitek dvěma manželským párům přineslo to, že prostudovali námět laskavosti?
11 Jedni mladí manželé, kteří si přáli mezi sebou mít hezké vztahy, se rozhodli, že ovoce Božího ducha společně prostudují do hloubky. Jaký užitek jim to přineslo? Sestra říká: „Na to, jak se k sobě dodnes chováme, mělo rozhodující vliv to, když jsme se dočetli, že k laskavosti patří nejen to, že jsme si věrní jako manželé, ale i to, že jsme jeden druhému věrně oddáni. Naučili jsme se jeden druhému ustoupit a také odpustit. To, že jsme prostudovali námět laskavosti, nám také pomohlo, abychom si uměli projevovat vděčnost a dokázali se omluvit.“
12 Jiní manželé, kteří mezi sebou měli problémy, si uvědomili, že v jejich vztahu chybí laskavost. Domluvili se tedy, že tento námět společně prostudují. K čemu to vedlo? Manžel vzpomíná: „Díky tomu, že jsme námět laskavosti studovali, pochopili jsme, že je potřeba, abychom si navzájem důvěřovali a nepřipisovali tomu druhému špatné pohnutky, ale zaměřovali se na jeho hezké vlastnosti. Začali jsme se více zajímat o to, co ten druhý potřebuje. V mém případě k laskavému jednání začalo patřit to, že jsem manželku vybízel, aby řekla, co si myslí, a neurážel jsem se, když mi upřímně odpověděla. Musel jsem překonat svou pýchu. Oba jsme postupně přestávali neústupně obhajovat své vlastní názory. Bylo to opravdu osvobozující.“ Myslíš, že studium ovoce ducha by bylo užitečné i pro vaši rodinu?
Pevná víra nás chrání, když nás druzí nevidí
13. Před jakým nebezpečím se musíme mít na pozoru?
13 Je důležité, abychom se Božím duchem nechávali vést nejen na veřejnosti, ale i v soukromí. Dnešní Satanův svět si libuje v nechutné a zvrácené zábavě. To může představovat vážné nebezpečí pro náš vztah k Jehovovi. Jaký postoj bychom jako křesťané měli mít? Boží Slovo říká: „Odložte . . . všechnu špinavost a to nadbytečné, špatnost, a přijměte s mírností vštěpování slova, které je schopno zachránit vaše duše.“ (Jak. 1:21) Přemýšlejme o tom, jak nám víra, další vlastnost, která patří k ovoci ducha, pomáhá, abychom v Božích očích zůstali čistí.
14. Jak spolu souvisí nedostatek víry a nesprávné jednání?
14 Víra v podstatě znamená, že Jehova Bůh je pro nás skutečný. Pokud to tak není, pak máme k nesprávnému jednání jen krůček. Uvažuj o tom, co se dělo mezi Božími služebníky ve starověku. Proroku Ezekielovi Jehova ukázal, jaké ohavné věci dělali v soukromí. Řekl mu: „Viděl jsi, synu člověka, co dělají starší izraelského domu ve tmě, každý z nich ve vnitřních místnostech svého vystaveného předmětu? Říkají totiž: ‚Jehova nás nevidí. Jehova opustil zemi.‘“ (Ezek. 8:12) Všiml sis, co k tomuto problému přispělo? Izraelité nevěřili, že Jehova ví, co dělají. Nebyl pro ně skutečný.
15. Jak nás chrání pevná víra v Jehovu?
15 Pravým opakem byl Josef. I když byl daleko od své rodiny, odmítl dopustit se cizoložství s Potifarovou manželkou. Proč? Řekl: „Jak bych se . . . mohl dopustit tak velké špatnosti a skutečně hřešit proti Bohu?“ (1. Mojž. 39:7–9) Jehova byl pro něj skutečný. Pokud je to tak i v našem případě, nebudeme se v soukromí bavit něčím nečistým ani nebudeme dělat nic, co se Bohu nelíbí. Budeme mít stejný postoj jako žalmista, který napsal: „Uvnitř svého domu se budu procházet v ryzosti svého srdce. Nepostavím si před oči nic neužitečného.“ (Žalm 101:2, 3)
Projevuj sebeovládání a tak střež své srdce
16, 17. (a) Jak se stalo, že ‚mladý muž, jemuž se nedostávalo srdce‘, byl zlákán, aby se dopustil hříchu? (b) Jak by se něco podobného mohlo stát nám, bez ohledu na to, kolik je nám let? (Viz obrázek na straně 26.)
16 Sebeovládání, které je uvedeno jako poslední vlastnost ovoce Božího ducha, se projevuje tak, že dokážeme odmítnout to, co Bůh odsuzuje. Tato vlastnost nám pomáhá, abychom střežili své srdce. (Přísl. 4:23) Přemýšlej o situaci popsané v Příslovích 7:6–23. Čteme tam, jak ‚mladý muž, jemuž se nedostává srdce‘, podlehne lákání prostitutky. „Prochází ulicí blízko jejího nároží“ a nechá se vlákat do jejího domu. Možná tou ulicí procházel ze zvědavosti. Než si to uvědomil, dostal se kvůli svému pošetilému jednání do situace, ve které mu šlo o „samotnou duši“.
17 Mohl se ten mladý muž takové katastrofální chybě vyhnout? Ano, pokud by dbal na tato varovná slova: „Ať nezabloudíš na její vozové cesty.“ (Přísl. 7:25) Jaké poučení z toho vyplývá? Jestliže chceme být vedeni Božím duchem, musíme se vyhýbat situacím, ve kterých bychom se ocitli v pokušení jednat nesprávně. Jeden způsob, jak bychom mohli následovat pošetilé jednání „mladého muže, jemuž se nedostávalo srdce“, je bezcílně přepínat televizní kanály nebo surfovat na internetu. Ať už chceme, nebo nechceme, může se tak na obrazovce objevit erotická scéna. Postupně bychom si mohli vytvořit nečistý zvyk dívat se na pornografii, což by mělo katastrofální dopad na naše svědomí a náš vztah k Bohu. Dokonce by mohlo jít o náš samotný život. (Přečti Římanům 8:5–8.)
18. Jaké kroky může křesťan podniknout, aby střežil své srdce, a jak to souvisí se sebeovládáním?
18 Když zahlédneme něco nevhodného, měli bychom samozřejmě projevit sebeovládání a okamžitě zareagovat. Mnohem lepší ale je, do takové situace se vůbec nedostat. (Přísl. 22:3) Sebeovládání tedy projevujeme i tím, že si stanovíme potřebné hranice a pevně se jich držíme. Může být například praktické, když počítač máme tam, kde je druhým na očích. Někteří křesťané pouštějí počítač nebo televizi pouze tehdy, když je doma ještě někdo. Jiní se rozhodli, že nebudou mít přístup na internet. (Přečti Matouše 5:27–30.) Udělejme všechno, co je nezbytné, abychom sebe i svou rodinu ochránili, a tak mohli Jehovu uctívat „z čistého srdce a z dobrého svědomí a z víry bez pokrytectví“. (1. Tim. 1:5)
19. Jaký užitek nám přináší to, že se necháváme vést svatým duchem?
19 Ovoce, jež je výsledkem působení svatého ducha, přináší velký užitek. Mírnost a trpělivost napomáhají k pokoji ve sboru. Laskavost a dobrota přispívají k hezkým vztahům v rodině. Víra a sebeovládání nám pomáhají, abychom si udrželi blízký vztah k Jehovovi a byli v jeho očích čistí. Navíc nás apoštol Pavel v dopise Galaťanům 6:8 ujišťuje, že „ten, kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život“. Na základě Kristovy oběti Jehova použije svatého ducha k tomu, aby dal věčný život všem, kdo se tímto duchem nechávají vést.
Jak bys odpověděl?
• Proč jsou mírnost a trpělivost nezbytné, má-li být ve sboru pokoj?
• Co je možné udělat pro to, aby členové rodiny projevovali laskavost a dobrotu?
• Jak nám víra a sebeovládání pomáhají střežit naše srdce?
[Obrázek na straně 24]
Co můžeš udělat pro to, aby se z rozhovoru nestala hněvivá hádka?
[Obrázek na straně 25]
Studium vlastností, které patří k ovoci ducha, může prospět i tvé rodině
[Obrázek na straně 26]
Jakému nebezpečí se vyhneš, jestliže máš víru a projevuješ sebeovládání?