Bible mění život lidí
DÍKY čemu jedna mladá žena, která prožila těžké dětství, našla skutečný smysl života? Co stálo za přeměnou násilníka a odpůrce politického režimu v pokojného náboženského služebníka? To se dozvíte v následujících vyprávěních.
„Zoufale jsem toužila po lásce a vřelých vztazích.“ — INNA LEŽNINOVÁ
ROK NAROZENÍ: 1981
ZEMĚ: RUSKO
DŘÍVE: TĚŽKÉ DĚTSTVÍ
MOJE MINULOST: Narodila jsem se neslyšícím rodičům a sama jsem také neslyšící. Na období do svých šesti let mám příjemné vzpomínky. Pak se ale rodiče rozvedli. I když jsem byla ještě malá, chápala jsem, co rozvod znamená, a hluboce mě to zasáhlo. Otec s mým starším bratrem zůstali po rozvodu v Troicku a já jsem se s maminkou přestěhovala do Čeljabinsku. Za nějakou dobu se maminka znovu vdala. Nevlastní otec byl alkoholik a často nás bil.
Můj starší bratr, kterého jsem měla moc ráda, v roce 1993 utonul. Pro naši rodinu to byla obrovská tragédie. Maminka se dala na pití a začala se mnou jednat podobně jako nevlastní otec. Přála jsem si najít v životě něco lepšího. Zoufale jsem toužila po lásce a vřelých vztazích. Útěchu jsem hledala v různých církvích, ale marně.
JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Když mi bylo 13 let, jedna spolužačka, která patřila ke svědkům Jehovovým, si se mnou povídala o příbězích z Bible. Líbilo se mi vyprávění o lidech, kteří Bohu sloužili navzdory náročným okolnostem, jako byli například Noe a Job. Zanedlouho jsem už se svědky studovala Bibli a chodila na jejich shromáždění.
Při studiu Bible jsem poznala nádherné pravdy. Zapůsobilo na mě, když jsem zjistila, že Bůh má jméno. (Žalm 83:18) Ohromilo mě, jak přesně Bible předpověděla podmínky, které budou na zemi „v posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1–5) A úplně mě nadchlo, když jsem se dozvěděla o naději na vzkříšení. Jen si to představte — znovu se setkám se svým bratrem! (Jan 5:28, 29)
Moji radost se mnou však zdaleka nesdíleli všichni. Maminka s nevlastním otcem neměli svědky Jehovovy rádi. Snažili se mě donutit, abych Bibli přestala studovat. Ale já jsem si biblické pravdy zamilovala, a tak jsem si studium nechtěla nechat vzít.
To, že se moje rodina stavěla proti mé nové víře, pro mě nebylo snadné. Další ranou bylo, když utonul i můj mladší bratr, který se mnou chodil na shromáždění svědků Jehovových. Svědkové mi ale stále byli nablízku. Našla jsem mezi nimi lásku a vřelé vztahy, po kterých jsem tolik toužila. Pochopila jsem, že to je pravé náboženství. V roce 1996 jsem se dala pokřtít a stala se jednou z nich.
JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Před šesti lety jsem se vdala za skvělého muže. S Dmitrijem sloužíme v odbočce svědků Jehovových v Sankt Petěrburgu. Postoj rodičů k mé víře se časem zmírnil.
Jsem nesmírně vděčná, že jsem Jehovu mohla poznat. Díky tomu, že mu sloužím, získal můj život skutečný smysl.
„Trápilo mě mnoho otázek.“ — RAUDEL RODRÍGUEZ RODRÍGUEZ
ROK NAROZENÍ: 1959
ZEMĚ: KUBA
DŘÍVE: ODPŮRCE POLITICKÉHO REŽIMU
MOJE MINULOST: Narodil jsem se v Havaně na Kubě a vyrůstal jsem v chudé čtvrti, kde byly na denním pořádku pouliční rvačky. V dospívání jsem se zajímal o judo i jiné bojové sporty.
Dobře jsem se učil, a tak mě rodiče povzbudili, abych šel na vysokou školu. Během studií jsem dospěl k závěru, že politický režim v mé zemi je nutné změnit. Rozhodl jsem se s tím něco udělat. Se spolužákem jsme přepadli jednoho policistu a chtěli mu vzít zbraň. Policista v potyčce utrpěl těžké poranění hlavy. Já i můj spolužák jsme byli uvězněni a odsouzeni k smrti zastřelením. Bylo mi teprve 20 let a měl jsem zemřít!
V cele jsem měl možnost o samotě přemýšlet. Připravoval jsem si, jak se budu chovat před popravčí četou, protože jsem nechtěl dát najevo strach. Zároveň mě ale trápilo mnoho otázek, jako například: Proč je na světě tolik nespravedlnosti? Existuje něco po smrti?
JAK BIBLE ZMĚNILA MŮJ ŽIVOT: Rozsudek smrti nám byl nakonec zmírněn na 30 let vězení. V té době jsem se setkal se svědky Jehovovými, kteří byli uvězněni kvůli své víře. Zapůsobilo na mě jejich odvážné, ale pokojné vystupování. Přestože byli ve vězení neprávem, nechovali v sobě žádnou zlobu ani nebyli zahořklí.
Svědkové mi řekli, že Bůh má s lidmi určitý záměr. Z Bible mi ukázali, že se chystá udělat ze země ráj, ve kterém nebude zločinnost ani nespravedlnost. Vysvětlili mi, že na zemi budou pouze dobří lidé, kteří dostanou příležitost žít věčně v dokonalých podmínkách. (Žalm 37:29)
To, co jsem se od svědků dozvídal, se mi líbilo, ale moje chování se od jejich lišilo jako den a noc. Myslel jsem si, že nedokážu být politicky neutrální ani že nedokážu někomu nastavit druhou tvář. Tak jsem se rozhodl, že si Bibli přečtu sám. Když jsem ji dočetl, uvědomil jsem si, že svědkové jako jediní jednají podle vzoru prvních křesťanů.
Ze studia Bible jsem pochopil, že musím v životě udělat radikální změny. Například jsem musel přestat mluvit sprostě. Také bylo potřeba, abych si odvykl kouřit. A další věcí, kterou jsem musel změnit, bylo přestat se vyjadřovat k politickým otázkám. Udělat takové změny nebylo jednoduché, ale s Jehovovou pomocí se mi to postupně všechno podařilo.
Asi nejobtížnější pro mě bylo zvládat moji výbušnou povahu. A o sebeovládání se musím modlit stále. Hodně mi pomohly takové verše z Bible jako Přísloví 16:32, kde se píše: „Kdo je pomalý k hněvu, je lepší než silný muž, a kdo ovládá svého ducha, než ten, kdo dobývá město.“
V roce 1991 jsem se dal pokřtít a stal se tak svědkem Jehovovým. Pokřtili mě ve vězení v jednom sudu s vodou. Rok nato byli někteří vězni včetně mě propuštěni na svobodu a posláni do Španělska za svými příbuznými. Hned po příjezdu jsem začal chodit na shromáždění svědků Jehovových. Místní svědkové mě přivítali tak, jako bych mezi ně patřil už roky, a pomohli mi začít nový život.
JAKÝ UŽITEK MI TO PŘINESLO: Jsem šťastný, že se mnou slouží Bohu i má manželka a dvě dcery. Mám radost, že mohu hodně času trávit tím, že druhým pomáhám poznat Bibli. Někdy si vzpomenu na toho mladého muže, kterého čekala smrt, a jsem vděčný za to, co všechno jsem od té doby získal. Nejen že jsem stále naživu, ale také mám nádhernou naději. Těším se na život v ráji, ve kterém podle Božího slibu bude vládnout spravedlnost a kde „smrt již nebude“. (Zjevení 21:3, 4)
[Praporek na straně 19]
„Zapůsobilo na mě, když jsem zjistila, že Bůh má jméno.“
[Obrázek na straně 20]
Při rozhovorech s neslyšícími rádi s manželem používáme nahrávky ve znakovém jazyce