Buďme bdělí, jako byl Ježíš

„Zůstaňte bdělí a modlete se.“ (MAT. 26:41)

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

Jak je bdělost patrná z našich modliteb?

Jak můžeme bdělost dávat najevo v kazatelské službě?

Proč je důležité, abychom zůstávali bdělí ve zkouškách, a jak to máme dělat?

1., 2. (a) Které otázky nás možná napadnou, když uvažujeme o Ježíšově bdělosti? (b) Je Ježíšův dokonalý příklad užitečný pro hříšné lidi? Znázorni to.

NAPADLO tě někdy, zda je opravdu možné být bdělý jako Ježíš? Vždyť on byl dokonalý. A navíc byl schopen vidět do budoucnosti — dokonce tisíce let dopředu. Proč tedy bylo zapotřebí, aby byl bdělý? (Mat. 24:37–39; Hebr. 4:15) Krátce se nad těmito otázkami zamysleme.

² Mohou mít hříšní lidé užitek z příkladu dokonalého člověka? Ano, protože z příkladu výborného učitele je možné se mnohému naučit. Představ si někoho, kdo chce umět střílet z luku. Nejprve ani nedokáže zasáhnout terč, ale nevzdá se a zkouší to znovu a znovu. Pozorně sleduje svého instruktora, který je vynikajícím střelcem, a všímá si jeho postoje a toho, jak drží luk. Postupně se mu daří odhadnout, jakou silou luk napnout, a naučí se brát v úvahu směr a sílu větru. Jestliže je vytrvalý, svého instruktora napodobuje lépe a lépe, a díky tomu se dokáže strefovat stále blíže středu terče. Podobné je to s námi — usilovně se snažíme dodržovat Ježíšovy pokyny a napodobovat jeho dokonalý příklad, a tak se stáváme lepšími křesťany.

 3. (a) Z čeho je vidět, že Ježíš byl bdělý? (b) O čem v tomto článku budeme uvažovat?

³ Z čeho vidíme, že Ježíš opravdu byl bdělý? Například během poslední noci svého pozemského života věrné apoštoly nabádal: „Zůstaňte se mnou bdělí.“ A dodal: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení.“ (Mat. 26:38, 41) Bdělost Ježíš dával najevo během celé své pozemské služby, ale zvláště během náročných posledních hodin, kdy chtěl být co nejblíže svému nebeskému Otci. Věděl, že jeho následovníci potřebují stejnou bdělost, a to nejen tehdy, ale i v budoucnu. Budeme tedy uvažovat o tom, proč Ježíš chce, abychom byli bdělí, a zamyslíme se nad třemi způsoby, jak Ježíšovu bdělost napodobovat v každodenním životě.

PROČ JEŽÍŠ CHCE, ABYCHOM BYLI BDĚLÍ?

 4. Proč musíme být bdělí?

⁴ Stručně řečeno, bdělí máme být jednak kvůli tomu, co nevíme, a jednak kvůli tomu, co víme. Když byl Ježíš na zemi, nevěděl o budoucnosti všechno. Pokorně přiznal: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Mat. 24:36) V té době tedy Ježíš nevěděl, kdy přesně přijde konec tohoto ničemného světa. A jak je to s námi? Ani my samozřejmě nevíme o budoucnosti všechno. Nevíme, kdy přesně Jehova vyšle svého Syna, aby tento zkažený systém věcí ukončil. Kdybychom to věděli, nemuseli bychom být bdělí. Ježíš však vysvětlil, že konec přijde náhle a nečekaně, a tak je pochopitelné, že bdělost potřebujeme. (Přečti Matouše 24:43.)

5., 6. (a) Jak nás k bdělosti podněcuje to, co víme o budoucnosti a o Božím záměru? (b) Proč by nás k větší bdělosti mělo vést to, co víme o Satanovi?

⁵ Ačkoli Ježíš o budoucnosti nevěděl všechno, věděl mnoho. Znal nádherné pravdy, o kterých většina lidí nikdy neslyšela. My toho zdaleka nevíme tolik jako Ježíš, ale přesto díky němu máme velké poznání o Božím Království a o tom, co v blízké budoucnosti vykoná. Většina lidí, s nimiž se setkáváme ve škole, v práci nebo v obvodu o takových nádherných pravdách neví vůbec nic. A to je další důvod, proč vždy máme být bdělí. Podobně jako Ježíš musíme vyhlížet příležitosti, abychom s druhými mluvili o Božím Království. Každá taková příležitost je drahocenná a nechceme ji promarnit, protože v sázce jsou lidské životy. (1. Tim. 4:16)

⁶ Ježíš věděl i něco dalšího, co ho vedlo k tomu, aby byl bdělý. Věděl, že Satan je odhodlán ho pokoušet, pronásledovat a zlomit jeho ryzost. Satan stále vyhlížel příhodnou dobu, aby ho nějakým způsobem odvrátil od Boha. (Luk. 4:13) Ježíš byl proto vždy ve střehu. Chtěl být připraven na jakoukoli zkoušku, ať už na pokušení, odpor či pronásledování. S námi je to podobné. Víme, že Satan i dnes „obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil“. Proto nás Boží Slovo nabádá: „Buďte střízliví, bděte.“ (1. Petra 5:8) Co tato slova znamenají konkrétně?

JAK BDĚLOST SOUVISÍ S MODLITBAMI?

7., 8. Jakou radu týkající se modliteb dal Ježíš svým učedníkům a jaký příklad v tom sám poskytl?

⁷ Z Bible vyplývá, že mezi duchovní bdělostí a modlitbami existuje úzká souvislost. (Kol. 4:2; 1. Petra 4:7) Krátce potom co Ježíš své učedníky vybídl, aby s ním byli bdělí, řekl: „Zůstaňte bdělí a modlete se neustále, abyste neupadli do pokušení.“ (Mat. 26:41) Týkalo se to pouze náročné situace, ve které v tu chvíli byli? Ne. Tato Ježíšova rada je zásadou, kterou bychom měli uplatňovat neustále.

⁸ I v tom je pro nás Ježíš vynikajícím příkladem. Možná si vzpomeneš, jak se jednou modlil celou noc. (Přečti Lukáše 6:12, 13.) Zkus si to představit. Bylo jaro a Ježíš zřejmě byl u rybářského města Kafarnaum, odkud se vydával na kazatelské cesty po Galileji. Nastal večer a on odešel na vrcholek hory, ze které byl výhled na Galilejské moře. Když se rozhlédl po ztemnělé krajině, možná viděl světla olejových lamp v domech v Kafarnaum i v okolních vesnicích. Pak ale začal mluvit s Jehovou a už se plně soustředil jen na modlitbu. Ubíhaly minuty a hodiny. Po obloze plul měsíc, světla v domech postupně zhasínala, v křoví se pohybovala noční zvířata, ale Ježíš to nevnímal. Jeho modlitba se pravděpodobně týkala důležitého rozhodnutí — měl vybrat 12 apoštolů. Můžeme předpokládat, že mluvil ke svému Otci o silných i slabých stránkách každého ze svých učedníků a úpěnlivě ho prosil o vedení a moudrost.

 9. Jaké poučení vyplývá z toho, že se Ježíš modlil celou noc?

⁹ Co se z Ježíšova příkladu můžeme naučit? Je snad nutné, abychom se modlili celé hodiny? Ne, protože o svých učednících Ježíš s pochopením řekl: „Duch je ovšem dychtivý, ale tělo je slabé.“ (Mat. 26:41) Přesto ho v něčem napodobovat můžeme. Polož si například tyto otázky: Modlím se ke svému nebeskému Otci před tím, než udělám rozhodnutí, které v duchovním ohledu nějak ovlivní mě, moji rodinu nebo mé spoluvěřící? Modlím se za své bratry a sestry? Modlím se ze srdce, nebo v modlitbách bezmyšlenkovitě opakuji totéž? Všimni si také, že Ježíš si vážil toho, že se svým Otcem mohl mluvit o samotě. V dnešním uspěchaném světě se dá snadno zapomenout na to, co by mělo být tím nejdůležitějším. Jestliže si vyhrazujeme dostatek času na hluboké osobní modlitby, pomáhá nám to udržet si duchovní bdělost. (Mat. 6:6, 7) Také se tím posiluje náš vztah k Jehovovi a máme sílu vyvarovat se všeho, co by tento vztah mohlo oslabit. (Žalm 25:14)

JAK BDĚLOST SOUVISÍ S KAZATELSKOU SLUŽBOU?

10. Ze které události je vidět, že Ježíš byl bdělý v souvislosti s kázáním dobré zprávy?

¹⁰ Ježíš dával najevo bdělost i v souvislosti s úkolem, který mu Jehova svěřil. Existují sice určité činnosti, které nevyžadují naši plnou pozornost, ale obvykle je to tak, že na to, co děláme, se musíme soustředit a nesmíme se nechat ničím rozptýlit. To platí i o kazatelské službě. Duchovní bdělost Ježíš projevoval tak, že vyhlížel příležitosti, aby s lidmi mohl mluvit o dobré zprávě. Ukažme si to na jednom příkladu. Ježíš a jeho učedníci byli celé dopoledne na cestě. Když přišli ke studni u města Sychar, Ježíš tam zůstal, aby si odpočinul, a učedníci šli nakoupit něco k jídlu. Ke studni pak přišla Samaritánka načerpat vodu. Ježíš si mohl říct, že si zdřímne, nebo si mohl najít jiné důvody, proč si jí nevšímat. Jelikož byl ale duchovně bdělý, začal si s ní povídat a díky tomu bylo vydáno mocné svědectví, jež zapůsobilo na život mnoha lidí v Sycharu. (Jan 4:4–26, 39–42) Jak můžeš Ježíše napodobovat? Buď bdělý v tom smyslu, že nepromarníš žádnou příležitost, která se ti k vydání svědectví naskytne.

11., 12. (a) Jak Ježíš reagoval, když se lidé snažili odvést jeho pozornost od služby? (b) Z čeho je vidět, že Ježíš byl vyrovnaný?

¹¹ Odvést Ježíšovu pozornost od služby se někdy snažili i ti, kdo to mysleli dobře. Na zástupy lidí v Kafarnaum Ježíšovo zázračné uzdravování tak zapůsobilo, že chtěli, aby ve městě zůstal. To bylo pochopitelné. Ježíšovým úkolem však bylo kázat všem „ztraceným ovcím izraelského domu“, ne pouze obyvatelům jednoho města. (Mat. 15:24) Proto jim řekl: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:40–44) Ježíš se na svou službu plně soustředil a ničím se nenechal rozptýlit.

¹² Znamená to, že se z něj stal fanatik nebo asketa? Zabral se do kazatelské činnosti natolik, že věci, které lidé běžně potřebují k životu, nepovažoval za důležité? Rozhodně ne. Ježíš byl dokonalým příkladem vyrovnanosti. Těšil se ze života a rád trávil čas s přáteli. Vážil si rodinného uspořádání a bylo zřejmé, že velmi dobře chápe, jaké potřeby rodiny mají a s jakými problémy se potýkají. Měl rád děti a svou lásku jim dával najevo. (Přečti Marka 10:13–16.)

13. Jak můžeme v souvislosti s kazatelskou službou být bdělí a vyrovnaní jako Ježíš?

¹³ Jak můžeme Ježíšův příklad napodobovat? Nedovolme, aby tento svět odvedl naši pozornost od svaté služby. I přátelé a příbuzní, kteří to s námi myslí dobře, nás mohou nabádat, abychom se ve službě tolik nenamáhali nebo abychom žili způsobem, který oni považují za normální. Pokud napodobujeme Ježíše, je pro nás služba stejně důležitá jako pokrm. (Jan 4:34) Duchovně nás posiluje a přináší nám potěšení. Nechceme však zajít do extrému a být samospravedliví nebo asketičtí. Podobně jako Ježíš chceme být radostnými, vyrovnanými služebníky „šťastného Boha“. (1. Tim. 1:11)

JAK ZŮSTAT BDĚLÍ VE ZKOUŠKÁCH?

14. Čeho se musíme vyvarovat, když jsme ve zkoušce, a proč?

¹⁴ Jak jsme si ukázali, zvlášť naléhavě vybízel Ježíš k bdělosti v době, kdy procházel těžkou zkouškou. (Přečti Marka 14:37.) Když jsme v náročné situaci, jednat podle jeho příkladu je důležitější než kdykoli jindy. Ve zkouškách mnozí zapomínají na myšlenku, která je tak závažná, že se o ní v knize Přísloví píše dvakrát. Čteme tam: „Existuje cesta, která je před mužem přímá, ale její konec jsou potom cesty smrti.“ (Přísl. 14:12; 16:25) Pokud spoléháme na své vlastní uvažování, a to zvláště když řešíme vážné problémy, snadno ohrozíme sebe i své blízké.

15. Do jakého pokušení by se křesťan mohl dostat v době ekonomické krize?

¹⁵ Uveďme si příklad. Pro křesťana, který je hlavou rodiny, může být velmi náročné starat se po hmotné stránce o „ty, kdo jsou jeho vlastní“. (1. Tim. 5:8) V důsledku toho může být v pokušení přijmout práci, kvůli které bude opakovaně chybět na shromáždění, nezvládne každý týden vést rodinné uctívání nebo nebude pravidelně chodit do služby. Pokud by spoléhal na lidské uvažování, takové rozhodnutí by se mu mohlo zdát ospravedlnitelné, nebo dokonce správné. Snadno by však mohlo vést k zeslábnutí víry nebo i k duchovní smrti. I v náročné situaci je vždycky nejlepší řídit se Šalomounovou radou z Přísloví 3:5, 6: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“

16. (a) Jak dal Ježíš najevo, že spoléhá na Jehovovu moudrost, a ne na svou vlastní? (b) Jak v dnešní náročné době napodobují Ježíšův příklad mnozí křesťanští otcové?

¹⁶ Když Ježíš zažíval nějakou zkoušku, jednoznačně odmítal opírat se o své vlastní porozumění. To je velmi důležité poučení — nejmoudřejší člověk, jaký kdy žil, nespoléhal na svou vlastní moudrost. Například když ho pokoušel Satan, Ježíš opakovaně reagoval slovy: „Je napsáno.“ (Mat. 4:4, 7, 10) Spoléhal se na moudrost svého Otce a dával tak najevo pokoru, kterou Satan pohrdá a vůbec ji nemá. A jak je to s námi? Křesťan, který napodobuje Ježíšovu bdělost, se řídí Božím Slovem, a to zvláště v čase zkoušek. Jednají tak tisíce křesťanských otců po celém světě. Nedovolují, aby starost o hmotné věci byla v jejich životě důležitější než zájmy Božího Království a čisté uctívání. Díky takovému postoji dělají pro svou rodinu to nejlepší. Na jejich úsilí postarat se o hmotné potřeby rodiny Jehova reaguje tím, že jim žehná, právě jak to ve svém Slově slíbil. (Mat. 6:33)

17. Proč chceš být bdělý, jako byl Ježíš?

¹⁷ Není pochyb o tom, že v bdělosti je Ježíš tím nejlepším příkladem. Napodobovat ho je tedy moudré, prospěšné, a dokonce to vede k záchraně života. Pamatuj, že Satan se všemožně snaží, abys duchovně usnul — to znamená, abys měl slabou víru, Jehovu uctíval povrchně a přestal mu být věrný. (1. Tes. 5:6) Nedovol, aby se mu to podařilo. Buď bdělý, jako byl Ježíš. Dávej to najevo svými modlitbami, kazatelskou službou i tím, že se ve zkouškách spoléháš na Jehovu. Díky tomu se i nyní, kdy se konec tohoto ničemného světa rychle přibližuje, můžeš těšit ze šťastného a smysluplného života. A až náš Pán přijde, aby tento systém věcí ukončil, zjistí, že jsi bdělý a konáš vůli jeho Otce. Jehova bude mít velkou radost z toho, že tě za tvou věrnost může odměnit. (Zjev. 16:15)

[Obrázek na straně 6]

Ježíš mluvil o pravdě se Samaritánkou u studny. Snažíš se denně najít příležitost k vydání svědectví?

[Obrázek na straně 7]

O tvé bdělosti svědčí péče o duchovní blaho rodiny