Důvěřuj „Soudci celé země“

 1. Jak Abraham vyjádřil důvěru v Jehovův smysl pro spravedlnost? (Viz úvodní obrázek.)

„NEUČINÍ Soudce celé země, co je správné?“ (1. Mojž. 18:25) Těmito slovy Abraham vyjádřil důvěru, že Jehova bude v případě Sodomy a Gomory postupovat zcela spravedlivě. Byl přesvědčený, že by nikdy neusmrtil „spravedlivého s ničemným“. Něco takového bylo pro Abrahama „nemyslitelné“. Asi o čtyři sta let později Jehova o sobě řekl: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojž. 31:19; 32:4)

 2. Proč můžeme říct, že je nemožné, aby byl Jehova nespravedlivý?

² Proč si mohl být Abraham jistý, že Jehova vždycky vynese spravedlivý soud? Protože sám Jehova určuje měřítka práva a spravedlnosti. Ve skutečnosti se slova překládaná jako „právo“ a „spravedlnost“ často objevují v Hebrejských písmech společně. Mezi tím, co je spravedlivé a co správné, v podstatě není rozdíl. Vzhledem k tomu, že Jehova stanovil dokonalá měřítka toho, co je správné, je logické, že věci vždycky posoudí spravedlivě. Navíc ve svém Slově říká, že „miluje spravedlnost a právo“. (Žalm 33:5)

 3. Například k jakému bezpráví dochází v dnešním světě?

³ Svět je plný nespravedlnosti, a tak skutečnost, že Jehova je vždycky spravedlivý, je pro poctivé lidi útěchou. Jednotlivci se občas stávají obětí hrubého bezpráví. Někteří například byli nespravedlivě odsouzeni a uvězněni a teprve po přezkoumání případu na základě analýzy DNA byli zproštěni viny. Strávili ale desítky let ve vězení za zločin, který nespáchali. I když takové nespravedlivé uvěznění je příčinou frustrace nebo zloby, pro křesťany je možná těžší snášet ještě jiný druh bezpráví.

 4. Co může být zkouškou naší víry?

⁴ Křesťany nepřekvapuje, že se s bezprávím setkávají mimo sbor. Pro naši víru ale může být zkouškou, když něco, co se zdá být nespravedlivé, vidíme nebo zažijeme uvnitř sboru. Jak v takovém případě zareaguješ? Dovolíš, aby to podkopalo tvoji víru?

 5. Proč by nás nemělo překvapit, když uvidíme nebo zažijeme bezpráví ve sboru?

⁵ Všichni jsme nedokonalí a děláme chyby, a proto si uvědomujeme, že se k nám někdo ze spoluvěřících může zachovat nespravedlivě nebo se tak můžeme zachovat my k němu. (1. Jana 1:8) Dochází k tomu sice zřídka, ale duchovně silné křesťany to nepřekvapí ani to neoslabí jejich víru. Jehova nám ve svém Slově dává praktické rady, aby nám i v takových situacích pomohl zůstat mu věrní. (Žalm 55:12–14)

 6., 7. Jaké bezpráví zažil jeden bratr a které vlastnosti mu pomohly se s tím vyrovnat?

⁶ Zamysli se nad tím, co zažil bratr Willi Diehl. Od roku 1931 věrně sloužil ve švýcarském betelu v Bernu. V roce 1946 absolvoval 8. třídu školy Gilead. Po jejím skončení byl pověřen krajskou službou ve Švýcarsku. Ve svém životním příběhu vypráví: „V květnu 1949 jsem oznámil do ústředí v Bernu, že mám v plánu oženit se.“ Bratři mu odpověděli, že nedostane „žádné další přednosti, jenom pravidelnou průkopnickou práci“. Bratr Diehl pokračoval: „Nesměl jsem mít přednášky... Mnozí nás přestali zdravit a zacházeli s námi jako s vyloučenými.“

⁷ Díky čemu bratr Diehl tuto situaci zvládl? Uvedl: „Věděli jsme však, že uzavřít manželství není nic nebiblického, proto jsme hledali útočiště v modlitbě a vkládali jsme důvěru v Jehovu.“ Časem bratři získali na manželství správný pohled a bratr Diehl dostal zpátky služební výsady. Za svoji věrnost Jehovovi byl odměněn.a Zeptej se sám sebe: Kdybych něco takového zažil já, čekal bych trpělivě na Jehovu, až situaci napraví? Nebo bych se snažil vzít věci do vlastních rukou? (Přísl. 11:2; přečti Micheáše 7:7)

 8. Proč bys mohl dojít k chybnému závěru, že jste se ty nebo někdo jiný stali obětí nespravedlnosti?

⁸ Pokud jsi ale došel k závěru, že jste se ty nebo někdo jiný ve sboru stali obětí nespravedlnosti, můžeš se mýlit. Náš pohled na věci je totiž nedokonalý anebo možná neznáme všechny skutečnosti. V každém případě se musíme v dané věci modlit k Jehovovi, spoléhat se na něj a být mu věrní. Pomůže nám to, abychom se na Jehovu nikdy nerozzlobili. (Přečti Přísloví 19:3.)

 9. Nad čím se zamyslíme v tomto a příštím článku?

⁹ Zamysleme se nad třemi případy nespravedlnosti, ke které došlo mezi Božím lidem v biblických dobách. V tomto článku si rozebereme, co potkalo Abrahamova pravnuka Josefa. V příštím článku prozkoumáme, jak Jehova jednal s izraelským králem Achabem a co zažil apoštol Petr v syrské Antiochii. Až budeme o těchto příkladech uvažovat, hledej myšlenky, které ti pomůžou dál se zaměřovat na duchovní věci a chránit svůj vztah s Jehovou, a to zvlášť pokud si myslíš, že zažíváš bezpráví.

10., 11. a) Co nespravedlivého zažil Josef? b) Jaká příležitost se Josefovi naskytla ve vězení?

¹⁰ Věrný Jehovův služebník Josef zažil nespravedlnost nejen ze strany cizích lidí, ale co bylo bolestivější, také ze strany svých bratrů. Když mu bylo 17 let, bratři ho unesli a prodali do otroctví. Proti své vůli byl vzat do Egypta. (1. Mojž. 37:23–28; 42:21) Po nějaké době tam byl falešně obviněn z pokusu o znásilnění a bez soudu se dostal do vězení. (1. Mojž. 39:17–20) Jeho utrpení v otroctví a věznění trvalo asi 13 let. Jak se z toho, co Josef zažil, můžeme poučit, pokud s námi jednají nespravedlivě bratři a sestry ve sboru?

¹¹ Josefovi se naskytla příležitost vylíčit svůj příběh jednomu ze spoluvězňů, královu bývalému vrchnímu číšníkovi. Během doby, kdy spolu byli ve vězení, měl číšník sen a Josef mu ho díky pomoci od Jehovy vyložil. Řekl mu, že se vrátí do svého postavení na králově dvoře. Potom využil příležitosti a vysvětlil mu svoji situaci. Poučit se můžeme nejen z toho, co řekl, ale také z toho, co neřekl. (1. Mojž. 40:5–13)

12., 13. a) Z čeho poznáváme, že se Josef prostě nesmířil se situací, ve které se ocitl? b) Co Josef v rozhovoru s číšníkem zjevně nezmínil?

¹² Přečti 1. Mojžíšovu 40:14, 15. Všimni si, že Josef o sobě řekl, že byl „unesen“. Je jasné, že zažíval bezpráví. Uvedl také, že zločin, kvůli kterému se dostal do vězení, nespáchal. Proto požádal číšníka, aby se o něm zmínil před faraonem. S jakým cílem? Vysvětlil: „Dostaneš mě z tohoto domu.“

¹³ Smířil se Josef se situací, ve které se ocitl, aniž by se snažil s tím něco udělat? V žádném případě! Moc dobře si uvědomoval, že je obětí nespravedlnosti. To, co se mu stalo, jasně vysvětlil číšníkovi, který mu mohl pomoct. V této souvislosti je zajímavá jedna věc: v Bibli nečteme nic, co by naznačovalo, že Josef někomu řekl, že ho unesli jeho bratři. Neřekl to dokonce ani faraonovi. Když pak přišli do Egypta a s Josefem se usmířili, faraon je přivítal a vybídl je, aby se v Egyptě zabydleli a využívali „to dobré z celé egyptské země“. (1. Mojž. 45:16–20)

14. Co nám zabrání mluvit o druhých negativně, když ve sboru zažíváme nějakou nespravedlnost?

¹⁴ Když si nějaký křesťan myslí, že ve sboru zažívá bezpráví, měl by si dát pozor, aby druhé nezačal pomlouvat. Pokud někdo ze sboru vážně zhřešil, je samozřejmě zcela namístě říct o tom starším a požádat je o pomoc. (3. Mojž. 5:1) Ale v mnoha případech, kdy se o nic vážného nejedná, se možná dá nedorozumění vyřešit, aniž by do toho byl zatažen někdo jiný včetně starších. (Přečti Matouše 5:23, 24; 18:15.) Buďme věrní a řešme takové situace v souladu s biblickými zásadami. Někdy možná nakonec zjistíme, že obětí nespravedlnosti nejsme. Určitě pak budeme vděční, že jsme situaci nezhoršili tím, že bychom svého bratra nebo sestru pomlouvali. Pamatujme, že ať už máme pravdu, nebo ne, zraňující řeči nikdy situaci nezlepší. Věrnost Jehovovi a našim bratrům nás před takovou chybou uchrání. O člověku, který „chodí bezúhonně“, žalmista řekl: „Nepomlouval svým jazykem. Svému druhu neučinil nic špatného a nechopil se žádné pohany proti svému důvěrnému známému.“ (Žalm 15:2, 3; Jak. 3:5)

15. Jak Josefovi pomohl vztah s Jehovou?

¹⁵ Ještě důležitější poučení nacházíme v tom, jaký měl Josef vztah s Jehovou. Během těch 13 let strádání dával najevo, že se na věci dívá jako on. (1. Mojž. 45:5–8) Nikdy ho neobviňoval. Na zlé věci, které ho potkaly, sice nezapomněl, ale nezahořkl. A především nedovolil, aby ho nedokonalost druhých a jejich špatné jednání oddělily od Jehovy. Díky své věrnosti zažil, jak Jehova nespravedlnost napravil a požehnal jemu i jeho rodině.

16. Pokud zažíváme nespravedlnost ve sboru, proč bychom se měli ještě víc přimknout k Jehovovi?

¹⁶ Podobně i my musíme střežit svůj vztah s Jehovou. Nikdy bychom neměli dovolit, aby nás chyby našich bratrů oddělily od Boha, kterého milujeme a uctíváme. (Řím. 8:38, 39) Pokud tedy z jejich strany zažíváme nějakou nespravedlnost, buďme jako Josef a ještě víc se přimkněme k Jehovovi a snažme se dívat na věci stejně jako on. Potom co jsme udělali všechno pro to, abychom problém vyřešili v souladu s biblickými zásadami, nechme záležitost v Jehovových rukou a důvěřujme, že v pravý čas a správným způsobem zjedná nápravu.

17. Jak můžeš dát najevo, že důvěřuješ „Soudci celé země“?

¹⁷ Dokud budeme žít v tomto světě, musíme počítat s tím, že se budeme setkávat s bezprávím. Výjimečně se může stát, že ty nebo někdo, koho znáš, zažije nebo zpozoruje ve sboru domnělou nespravedlnost. Nedovol, aby to oslabilo tvůj vztah s Jehovou. (Žalm 119:165) Naopak mu zůstaň věrný, pros ho o pomoc a spoléhej se na něj. Pamatuj, že kvůli nedokonalosti jsi situaci mohl špatně pochopit a že možná neznáš všechny skutečnosti. Napodobuj příklad Josefa a vyhni se negativním řečem, které můžou situaci jenom zhoršit. A konečně spíš než aby ses snažil problém sám vyřešit, buď rozhodnutý zůstat věrný Jehovovi a trpělivě na něj čekej. Bude pak z tebe mít radost a odmění tě, tak jako odměnil Josefa. Můžeš si být jistý, že „Soudce celé země“ vždycky jedná správně, protože „všechny jeho cesty jsou právo“. (1. Mojž. 18:25; 5. Mojž. 32:4)

18. Nad čím se zamyslíme v příštím článku?

¹⁸ V příštím článku se zamyslíme nad dalšími dvěma případy nespravedlivého jednání, které zažili Jehovovi služebníci v biblických dobách. Ukážeme si na nich, jak nám pokora a ochota odpouštět pomůžou napodobovat Jehovův smysl pro spravedlnost.