Důvěřuj našemu vůdci, Kristu

1., 2. Před jakým obrovským úkolem stál Jozue poté, co Mojžíš zemřel?

JOZUOVI zní pořád v uších Jehovova slova: „Můj sluha Mojžíš je mrtev; a nyní vstaň, překroč tento Jordán, ty a všechen tento lid, do země, kterou dávám jim, izraelským synům.“ (Jozue 1:1, 2) Pro Jozua, který byl Mojžíšovým sloužícím skoro 40 let, to musela být obrovská změna!

² Protože Mojžíš vedl izraelský národ tak dlouho, Jozue si možná říkal, jak Izraelité přijmou jako vůdce jeho. (5. Mojž. 34:8, 10–12) Jedno odborné dílo komentuje verš v Jozuovi 1:1, 2 slovy: „Ve starověku, ale i v moderní době je změna ve vedení státu jedním z nejnáročnějších období ohrožujících jeho stabilitu.“

3., 4. a) Z čeho víme, že Jehova Jozuovu důvěru nezklamal? b) Jaká otázka nás může napadnout?

³ Jozue mohl mít strach oprávněně, ale za několik dní jednal velmi rozhodně. (Jozue 1:9–11) Spolehl se na Jehovu a nebyl zklamán. Z biblické zprávy je vidět, že Jozua a izraelský národ Jehova vedl prostřednictvím anděla. Tímto andělem byl s největší pravděpodobností Boží prvorozený Syn neboli Slovo. (2. Mojž. 23:20–23; Jan 1:1)

⁴ S Jehovovou pomocí se izraelský národ přizpůsobil změnám, které nastaly potom, co byl Jozue jmenován jejich novým vůdcem. I my žijeme v době, kdy dochází k obrovským změnám, a můžeme si říkat: Když Boží organizace postupuje tak rychlým tempem, máme pádné důvody důvěřovat Ježíšovi jakožto našemu jmenovanému vůdci? (Přečti Matouše 23:10.) Abychom si na tuto otázku odpověděli, podívejme se blíž na to, jak Jehova vedl svůj lid během období změn v minulosti.

 5. Jaký zážitek měl Jozue, když se blížil k Jerichu? (Viz úvodní obrázek.)

⁵ Zanedlouho potom co Izraelité překročili Jordán, zažil Jozue něco nečekaného. Když se blížil k Jerichu, potkal muže „s taseným mečem v ruce“. Nevěděl, kdo to je, a tak se ho zeptal: „Jsi pro nás, nebo pro naše protivníky?“ K jeho překvapení válečník řekl, že je „velitel Jehovova vojska“ – anděl, který byl připravený bránit Boží lid. (Přečti Jozua 5:13–15 a poznámku pod čarou.) I když na jiných místech v Bibli se píše o tom, že Jehova mluvil s Jozuem přímo, bezpochyby s ním mluvil prostřednictvím anděla, tak jak to v minulosti dělával. (2. Mojž. 3:2–4; Jozue 4:1, 15; 5:2, 9; Sk. 7:38; Gal. 3:19)

6.–8. a) Proč se některé Jehovovy pokyny mohly zdát zvláštní? b) Jak se ukázalo, že pokyny byly rozumné a přišly v pravý čas? (Viz také poznámku pod čarou.)

⁶ Ještě předtím Jozue dostal od andělského vůdce jasné pokyny, jak podmanit Jericho. Zpočátku se mohlo zdát, že některé pokyny nejsou ze strategického hlediska rozumné. Jehova například přikázal, aby všichni muži byli obřezáni, což je na několik dní vyřadilo z boje. Opravdu to byl ten nejlepší čas, kdy muže obřezat? (1. Mojž. 34:24, 25; Jozue 5:2, 8)

⁷ Tito bezbranní izraelští vojáci si nejspíš říkali: Jak ochráníme své rodiny, když do tábora vtrhnou nepřátelé? Pak se ale stalo něco nečekaného. Místo toho, aby jerišští muži Izraelity napadli, začali z nich mít strach. Zpráva říká, že Jericho „bylo pevně uzavřeno kvůli izraelským synům, nikdo nevycházel a nikdo nevcházel“. (Jozue 6:1) Díky tomuto překvapivému zvratu událostí Izraelité Božímu vedení důvěřovali určitě ještě víc.

⁸ Kromě toho Izraelité neměli na Jericho zaútočit, ale šest dní měli kolem něj jednou denně pochodovat a sedmý den to měli udělat sedmkrát. Někteří vojáci si mohli myslet, že je to jenom ztráta času a energie. Jehova, vůdce izraelského národa, ale dobře věděl, co dělá. Nejenom že jeho strategie posílila víru Izraelitů, ale také je ušetřila přímé konfrontace se silnými jerišskými válečníky. (Jozue 6:2–5; Hebr. 11:30)a

 9. Proč bychom se měli řídit pokyny od Boží organizace? Uveď příklad.

⁹ Co se z této zprávy učíme? Jehovova organizace čas od času přijde s něčím novým a my někdy nechápeme, proč máme dělat věci jinak než dřív. Uveďme si příklad. Ne každý si zpočátku myslel, že je dobrý nápad používat při osobním studiu, ve službě a na shromáždění elektronická zařízení. Teď ale nejspíš chápeme, jak je to užitečné. Když vidíme, k čemu dobrému takové změny vedou, posiluje to naši víru a jednotu.

10. Kdo vedl věci tak, aby se konala důležitá schůzka vedoucího sboru?

¹⁰ Asi 13 let potom co se Kornélius stal křesťanem, někteří židovští věřící stále prosazovali obřízku. (Sk. 15:1, 2) Když kvůli tomu mezi bratry v Antiochii vznikl spor, bylo domluveno, že Pavel půjde do Jeruzaléma, aby se na to zeptal vedoucího sboru. Kdo byl za tím, že se tam Pavel vydal? Vysvětlení najdeme v jeho slovech: „Šel jsem ... kvůli zjevení.“ Je jasné, že to byl Kristus, kdo vedl věci tak, aby tento spor vyřešil vedoucí sbor. (Gal. 2:1–3)

11. a) Jaký názor ohledně obřízky zastávali někteří židovští křesťané? b) Jak Pavel ukázal, že pokorně podporuje jeruzalémské starší? (Viz také poznámku pod čarou.)

¹¹ Vedoucí sbor pak pod Kristovým vedením objasnil, že křesťané nežidovského původu nemusí být obřezáni. (Sk. 15:19, 20) Ale ještě po letech mnozí židovští křesťané své syny obřezávali. Když se starší v Jeruzalémě doslechli zvěsti o tom, že Pavel nerespektuje Mojžíšův zákon, požádali ho o něco neobvyklého.b (Sk. 21:20–26) Řekli mu, ať vezme do chrámu čtyři muže, aby se obřadně očistili, a aby tak lidé viděli, že Pavel Zákon dodržuje. Pavel si mohl říct: To nedává smysl! Proč to po mně chtějí? Problém přece mají židovští křesťané, kteří otázku obřízky nechápou. Pavel si ale uvědomoval, že starší chtějí, aby všichni křesťané byli jednotní, a tak se jejich pokynu pokorně podřídil. Možná tě ale napadne: Proč Ježíš dovolil, aby otázka obřízky zůstala nevyřešená tak dlouho, když jeho smrtí Mojžíšův zákon přestal platit? (Kol. 2:13, 14)

12. Proč možná Kristus nechal uplynout nějaký čas, než otázku obřízky zcela vyřešil?

¹² Někomu trvá delší dobu, než se novému porozumění přizpůsobí. Židovští křesťané potřebovali určitý čas na to, aby svůj pohled na věc změnili. (Jan 16:12) Pro některé bylo těžké přijmout, že obřízka už není znakem výjimečného vztahu s Bohem. (1. Mojž. 17:9–12) Jiní měli strach z pronásledování, a tak se v židovských komunitách nechtěli odlišovat. (Gal. 6:12) Časem ale Kristus poskytl další pokyny prostřednictvím inspirovaných dopisů, které napsal Pavel. (Řím. 2:28, 29; Gal. 3:23–25)

13. Co nám může pomoct vážit si toho, jak nás dnes Kristus vede?

¹³ Když úplně nechápeme, proč došlo k nějakým organizačním změnám, měli bychom přemýšlet o tom, jak Kristus vedl svůj sbor v minulosti. Ať už to bylo za dnů Jozua, nebo v prvním století, vždycky dával moudré pokyny, aby ochránil Boží lid jako celek, posílil víru jednotlivců a upevnil jednotu mezi Božími služebníky. (Hebr. 13:8)

14.–16. Jak je z pokynů od „věrného a rozvážného otroka“ jasně vidět, že Kristus se zajímá o to, aby se nám v duchovním ohledu dobře dařilo?

¹⁴ Ježíšovi velmi záleží na tom, aby se nám v duchovním ohledu dobře dařilo. Je to zřejmé z toho, že pokyny, které dává „věrný a rozvážný otrok“, přicházejí v ten pravý čas. (Mat. 24:45) Marc, který má čtyři děti, říká: „Satan se snaží oslabit sbory tím, že útočí na rodiny. Jsme teď povzbuzováni, abychom každý týden vedli rodinné uctívání. My, kdo jsme hlavou rodiny, tak dostáváme jasný pokyn – chraň svou rodinu!“

¹⁵ Když vidíme, jak nás Kristus vede, uvědomujeme si, že se opravdově zajímá o to, abychom v duchovním ohledu sílili. Patrick, který slouží jako sborový starší, říká: „Když jsme se na schůzkách před službou o víkendu začali scházet v malých skupinách, někteří z toho moc nadšení nebyli. V tomto opatření je ale jasně vidět jedna z hlavních Ježíšových vlastností – jeho zájem o ponížené. Bratři a sestry, kteří si připadají nedostateční nebo do služby nechodí tak často, cítí, že jsou užiteční, a to jim pomáhá duchovně růst.“

¹⁶ Kromě toho, že se Kristus stará o naše duchovní potřeby, pomáhá nám také stále se zaměřovat na tu nejdůležitější činnost, jaká dnes na světě probíhá. (Přečti Marka 13:10.) André, který byl nedávno jmenován sborovým starším, je velmi vnímavý k novým pokynům od Boží organizace. Říká: „To, že se snížil počet pracovníků v pobočkách, nám připomíná, že tomuto světu už nezbývá moc času a že bychom svoji energii měli věnovat kazatelské službě.“

17., 18. Proč je užitečné přemýšlet o tom, co dobrého přinesly změny v posledních letech?

¹⁷ Z toho, jak nás náš král Ježíš Kristus vede, je vidět, že to zcela jistě dělá s očima upřenýma do budoucnosti. Raduj se proto ze všeho dobrého, co změny v poslední době přinesly. Během rodinného uctívání si můžete popovídat o tom, jak změny týkající se shromáždění v týdnu nebo služby pomáhají vaší rodině.

¹⁸ Když máme na mysli, že řídit se pokyny od Jehovovy organizace vede jedině k dobrým výsledkům, bude pro nás snazší dělat to s radostí. Například jsme rádi, že šetříme peníze tím, že používáme moderní techniku a netiskne se tolik publikací jako dřív. Díky tomu organizace může vynakládat peníze na kazatelskou činnost. Když na to pamatujeme, možná budeme používat elektronické publikace, videa a audionahrávky ještě víc. Tímto způsobem podporujeme Krista, který chce prostředky organizace využívat moudře.

19. Proč bychom měli Krista jako našeho vůdce podporovat?

¹⁹ Tím, že ze všech sil podporujeme Krista jako našeho vůdce, posilujeme víru druhých a přispíváme k jednotě. Když André přemýšlí o tom, že nedávno na celém světě došlo ke snížení počtu betelitů, říká: „Ten nádherný postoj bývalých betelitů, kteří se této změně přizpůsobili, mě naplňuje důvěrou a úctou. Drží krok s Jehovovým vozem tím, že s radostí plní jakýkoli úkol, kterým byli pověřeni.“

20., 21. a) Proč můžeme našemu vůdci Kristu důvěřovat? b) O čem budeme mluvit příště?

²⁰ Náš jmenovaný vůdce Ježíš Kristus brzy „[dokončí] své vítězství“ a vykoná věci, které „vzbuzují bázeň“. (Zjev. 6:2; Žalm 45:4) Už dnes ale připravuje Boží lid na život v novém světě a na práci, kterou tam budeme dělat. Každý z nás se bude podílet na ohromné vyučovací a stavební činnosti, která bude probíhat během vzkříšení.

²¹ Náš pomazaný král nás dovede do nového světa za předpokladu, že mu budeme bezvýhradně a za všech okolností důvěřovat. (Přečti Žalm 46:1–3.) Někdy pro nás může být těžké přijmout nějakou změnu, zvlášť když náš život ovlivní nečekaným způsobem. Jak si v takové situaci zachovat vnitřní klid a naprostou důvěru v Jehovu? Tím se bude zabývat příští článek.