1A Boží jméno v Hebrejských písmech

heb. יהוה (JHWH)

„Jehova“ (heb. יהוה, JHWH), Boží osobní jméno, se poprvé objevuje v 1Mo 2:4. Boží jméno je kauzativní tvar hebrejského slovesa הוה (ha·wahʹ, což znamená „stát se“) v imperfektu. Boží jméno tedy znamená „Působí, že se stane“. To nám představuje Jehovu jako Toho, kdo postupnou činností působí, že se stane Splnitelem slibů, a jako Toho, kdo vždy uskutečňuje své záměry. Viz 1Mo 2:4, ppč. „Jehova“; dodatek 3C. Srovnej 2Mo 3:14 ppč.

Moderní překladatelé se dopouštějí toho největšího znevážení Božského Autora Svatého Písma, když odstraňují nebo utajují jeho jedinečné osobní jméno. Jeho jméno se totiž v hebrejském textu vyskytuje 6 828krát jako יהוה (JHWH nebo JHVH). Obvykle se o něm mluví jako o tetragrammatu (což doslova znamená „mající čtyři písmena“). Používáním jména „Jehova“ jsme se těsně přidrželi textů v původním jazyce a neřídili jsme se zvykem Boží jméno, tetragrammaton, nahrazovat tituly jako „Pán“, „Hospodin“, „Adonaj“ nebo „Bůh“.

Toto nejdůležitější jméno, jehož přesná výslovnost se nedochovala, je dnes ve své původní podobě, totiž ve čtyřech písmenech יהוה (JHWH), obsaženo jedině v hebrejském textu, a kromě toho v několika zlomcích rané řecké Septuaginty, v nichž je posvátné jméno zachováno v hebrejském tvaru. V dnešní době rozšířené texty řecké Septuaginty (LXX), syrské Pešity (Sy) a latinské Vulgáty (Vg) nahrazují Boží jedinečné jméno pouhým titulem „Pán“. (Viz dodatek 1C.)

Leningradský kodex B 19^A, který je uložen v Rusku a byl použit jako základ pro dílo Biblia Hebraica Stuttgartensia (BHS), uvádí v tetragrammatu samohláskové značky pro výslovnost Jehwahʹ, Jehwihʹ a v mnoha případech Jeho·wahʹ, například v 1Mo 3:14. Ginsburgovo vydání hebrejského textu (Gins.) vkládá mezi písmena JHWH samohláskové značky pro výslovnost Jeho·wahʹ. Celá řada překladatelů sice dává přednost výslovnosti „Jahve“, ale Překlad nového světa dále používá tvar „Jehova“, protože jej lidé už po staletí znají. Kromě toho v něm jsou, podobně jako v některých jiných tvarech, zachována alespoň tři ze čtyř písmen božského jména JHWH nebo JHVH. (Viz it-1, heslo „Jehova“.)

V pozdějších opisech řecké Septuaginty, latinské Vulgáty a v mnoha jiných starověkých i novodobých překladech byl uplatňován zvyk, který vznikl mezi Židy, totiž nahrazovat Boží jméno tituly. Proto je v díle A Greek-English Lexicon (H. G. Lidell a R. Scott) (LSJ) na s. 1013 uvedeno: „ὁ Κύριος,=heb. Jahweh, LXX Ge. 11.5, al. [alibi, na jiných místech].“ Také v díle Greek Lexicon of the Roman and Byzantine Periods (E. A. Sophocles, Cambridge, USA, a Lipsko, 1914) je na s. 699 pod heslem κύριος (Kyʹri·os) uvedeno: „Pán, výraz zastupující יהוה. Sept. passim [na různých místech].“ Kromě toho Dictionnaire de la Bible (F. Vigouroux, Paříž, 1926, sv. 1, sl. 223) říká, že „Septuaginta a Vulgáta obsahují slova Κύριος a Dominus, ‚Pán‘, na místech, kde je původně uvedeno Jehova“. Dílo A Compendious Syriac Dictionary (J. Payne Smith, ed., Oxford, reprint 1979, s. 298) uvádí, že „v Pešitě, [syrském] překladu SZ, je místo tetragrammata“ uveden výraz Mar·jaʼ.

V roce 1530 přeložil William Tyndale do angličtiny prvních pět knih Bible a v nich se poprvé objevilo v angličtině Jehovovo jméno. Uvedl je ve tvaru „Iehouah“ (v 1Mo 15:2; 2Mo 6:3; 15:3; 17:16; 23:17; 33:19; 34:23) a „Iehoua“ (v 5Mo 3:24). V poznámce k tomuto vydání Tyndale napsal: „Iehovah je Boží jméno . . . A navíc, kdekoli vidíš LORD [‚PÁN‘] napsané velkými písmeny (kromě míst s chybou tisku), tam je v hebrejštině Iehovah.“ Odtud převzali někteří překladatelé zvyk používat Jehovovo jméno pouze v několika verších, a na většině jiných míst, kde se v hebrejském textu vyskytuje tetragrammaton, psát „PÁN“ nebo „BŮH“. Tento zvyk byl převzat do překladu King James Version, který vyšel v roce 1611. V něm se Jehovovo jméno vyskytuje pouze čtyřikrát, a to ve 2Mo 6:3; Ža 83:18; Iz 12:2; 26:4. Kralická bible na místě tetragrammata uvádí označení Hospodin (což se vysvětluje v oddíle „Význam názvů, výrazů a jmen“ pod heslem „Jsem, kterýž jsem“, například ve vydání, jež vyšlo v roce 1949 v Kutné Hoře). Podobně Ekumenický překlad ve Vysvětlivkách a v poznámce pod čarou k 2Mo 3:14 uvádí, že Boží jméno nahrazuje slovem Hospodin.

Dále Theological Wordbook of the Old Testament (Chicago, 1980, sv. 1, s. 13) uvádí: „Zbožní Židé se chtěli vyvarovat nebezpečí, že by Boží jméno (JHWH) bylo bráno nadarmo, a proto začali vlastní jméno jako takové nahrazovat slovem ʼǎdōnā(j). Masoreti sice původní čtyři souhlásky v textu ponechali, ale doplnili k nim samohlásky ē (místo ǎ z jiných důvodů) a ā, aby čtenáři připomněli, že má bez ohledu na souhlásky vyslovit slovo ʼǎdōnā(j). Tento rys se v hebrejské Bibli vyskytuje ve více než šesti tisíci případech. Většina anglických překladů používá velká písmena a vyjadřuje jimi titul ‚PÁN‘. Výjimky tvoří ASV [American Standard Version] a New World Translation [Překlad nového světa], jež používají tvar ‚Jehovah‘, Amplified [Bible], která používá ‚Pán‘, a JB [The Jerusalem Bible], která používá ‚Jahve‘. . . . Na místech, kde se vyskytují slova ʼǎdōnā(j) jhwh, jsou ve druhém slovu uvedeny samohláskové značky ze slova ʼēlōhim, a tak bývá v anglických překladech uváděno například spojení ‚Pán BŮH‘ (např. Amos 7:1).“ Ve většině českých překladů se používá výraz ‚Hospodin‘. Výjimkou je překlad od J. Hegera a Jeruzalémská bible, jež používají tvar ‚Jahve‘. V českém Překladu nového světa je Boží jméno přepisováno jako ‚Jehova‘.

Boží jméno v Hebrejských písmech (NS)

Již sama skutečnost, že se v Bibli objevuje jméno jejího autora tak často, svědčí o tom, že toto jméno je pro jejího autora důležité. Tetragrammaton se v hebrejském textu (BHK a BHS) vyskytuje 6 828krát. Tento údaj je doložen v díle Theologisches Handwörterbuch zum Alten Testament (E. Jenni a C. Westermann, ed., Mnichov a Curych, 1978, 3. vyd., sv. I, sloupce 703, 704). Překlad nového světa překládá tetragrammaton tvarem „Jehova“ ve všech případech s výjimkou Sd 19:18, kde viz ppč.

Na základě znění v LXX jsme obnovili tetragrammaton na třech místech a přeložili jsme je tvarem „Jehova“; jde o texty 5Mo 30:16; 2Sa 15:20 a 2Pa 3:1, kde poznámka pod čarou v BHK uvádí יהוה.

Podle poznámek pod čarou v BHK a BHS by u Iz 34:16 a Ze 6:8 mělo být uvedeno Boží jméno místo tvaru přivlastňovacího zájmena v první osobě. Na těchto dvou místech jsme obnovili Boží jméno ve tvaru „Jehova“.

Vysvětlení dalších 141 případů obnovení Božího jména je uvedeno v dodatku 1B.

V textu Hebrejských písem podle Překladu nového světa se jméno „Jehova“ vyskytuje v 6 973 případech, včetně tří složených jmen (1Mo 22:14; 2Mo 17:15; Sd 6:24) a šesti výskytů v nadpisech Žalmů (7, 18 [3krát], 36, 102). Těchto devět výskytů je zahrnuto v počtu 6 828, který uvádějí BHK a BHS.

„Jehova“ v H. p. NS

6 827 JHWH uvedeno jako „Jehova“

146 dodatečně obnoveno

Celkem 6 973 „Jehova“ v 1Mo–Mal

Zkrácená podoba Božího jména

V masoretském textu se vyskytuje 50krát zkrácená podoba Božího jména jako Jah; uvádíme ji ve tvaru „Jah“. Je obsažena v následujících textech: 2Mo 15:2; 17:16; Ža 68:4, 18; 77:11; 89:8; 94:7, 12; 102:18; 104:35; 105:45; 106:1, 48; 111:1; 112:1; 113:1, 9; 115:17, 18, 18; 116:19; 117:2; 118:5, 5, 14, 17, 18, 19; 122:4; 130:3; 135:1, 3, 4, 21; 146:1, 10; 147:1, 20; 148:1, 14; 149:1, 9; 150:1, 6, 6; Pís 8:6; Iz 12:2; 26:4; 38:11, 11.

Vysvětlení k 237 výskytům jména „Jehova“ v Křesťanských řeckých písmech — Překladu nového světa je uvedeno v dodatku 1D.