Biblická kniha číslo 16 — Nehemjáš

Pisatel: Nehemjáš

Místo psaní: Jeruzalém

Psaní dokončeno: po 443 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: 456 – po 443 př. n. l.

1. Jaké odpovědné postavení zastával Nehemjáš a co měl především na mysli?

NEHEMJÁŠ, jehož jméno znamená „Jah utěšuje“, byl židovským sluhou perského krále Artaxerxa (Longimanus). Byl královým číšníkem. To bylo velmi odpovědné a čestné postavení, po kterém mnozí toužili, protože umožňovalo přístup ke králi v okamžicích, kdy byl příznivě naladěn a ochoten prokázat laskavost. Avšak Nehemjáš byl jedním z těch věrných vyhnanců, kteří dávali přednost Jeruzalému před jakýmkoli osobním ‚důvodem k radování‘. (Žalm 137:5, 6) Nehemjáš nemyslel především na postavení nebo na hmotné bohatství, ale spíše na obnovu Jehovova uctívání.

2. Jaký zubožený stav rmoutil Nehemjáše, avšak jaký ustanovený čas se blížil?

² V roce 456 př. n. l. se těm, kteří „pozůstali ze zajetí“, totiž židovskému ostatku, jenž se vrátil do Jeruzaléma, nedařilo dobře. Byli v žalostném stavu. (Neh. 1:3) Městská zeď byla v rozvalinách a stále přítomní protivníci haněli lid. Nehemjáš byl zarmoucen. Avšak nadešel Jehovův ustanovený čas, aby se něco s jeruzalémskou zdí stalo. Jeruzalém se svou ochrannou zdí tedy musí být postaven bez ohledu na nepřátele, protože se stává časovým mezníkem ve spojení s proroctvím, které dal o příchodu Mesiáše Jehova Danielovi. (Dan. 9:24–27) Jehova tedy řídil události a použil věrného a horlivého Nehemjáše, aby provedl Boží vůli.

3. a) Co dokazuje, že Nehemjáš byl pisatelem této knihy a jak dostala kniha název Nehemjáš? b) Jaké časové rozmezí dělí tuto knihu od knihy Ezrovy a které roky zahrnuje Nehemjášova kniha?

³ Nehemjáš je nepochybně pisatelem knihy, která nese jeho jméno. Úvodní výrok: „Slova Nehemjáše, syna Chachaljášova“ a skutečnost, že píše většinou v první osobě, to jasně dokazují. (Neh. 1:1) Původně byly knihy Ezry a Nehemjáše jedinou knihou, nazývanou Ezra. Židé později knihu rozdělili na První a Druhou Ezrovu a ještě později se Druhá Ezrova stala známou jako Nehemjášova. Mezi závěrečnými událostmi Ezry a úvodními událostmi Nehemjáše je časové rozmezí asi 12 let. Kniha Nehemjáše tedy zahrnuje období od konce roku 456 př. n. l. až do doby po roce 443 př. n. l. — 1:1; 5:14; 13:6.

4. Jak Nehemjášova kniha souhlasí s ostatními Písmy?

⁴ Nehemjášova kniha je v souladu s ostatními inspirovanými Písmy, k nimž právem patří. Obsahuje množství narážek na Zákon, které se týkají takových záležitostí jako uzavírání sňatků s cizinci (5. Mojž. 7:3; Neh. 10:30), půjček (3. Mojž. 25:35–38; 5. Mojž. 15:7–11; Neh. 5:2–11) a svátku chýší (5. Mojž. 31:10–13; Neh. 8:14–18). Kniha dále označuje začátek splňování Danielova proroctví, že Jeruzalém bude znovu vystavěn, ale nikoli bez odporu, a to „v tísni časů“. — Dan. 9:25.

5. a) Jaké zdroje dokládají, že rok 475 př. n. l. byl nástupním rokem Artaxerxa? b) Na které datum připadá jeho dvacátý rok? c) Jak navazuje Nehemjášova a Lukášova kniha na Danielovo proroctví o Mesiášovi?

⁵ A jak je to s rokem 455 př. n. l., kdy Nehemjáš cestoval do Jeruzaléma, aby znovu vystavěl městskou zeď? Spolehlivá historická svědectví z řeckých, perských a babylónských zdrojů poukazují na rok 475 př. n. l. jako na nástupní rok Artaxerxa a na rok 474 př. n. l. jako na jeho první vládní rok.a Tak by jeho dvacátý rok připadl na rok 455 př. n. l. Nehemjáš 2:1–8 uvádí, že to bylo na jaře toho roku, v židovském měsíci nisanu, kdy královský číšník Nehemjáš obdržel od krále povolení k obnově a znovuvýstavbě Jeruzaléma, jeho zdi a jeho bran. Danielovo proroctví uvádí, že „od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše“ uplyne 69 týdnů let neboli 483 roků. Toto proroctví se pozoruhodně splnilo při Ježíšově pomazání v roce 29 n. l., což je datum, v němž je možné sladit světské dějiny s biblickými.b (Dan. 9:24–27; Luk. 3:1–3, 23) Knihy Nehemjáše a Lukáše pozoruhodně navazují na Danielovo proroctví a ukazují, že Jehova Bůh je Autorem a Plnitelem pravého proroctví. Nehemjáš je opravdu částí inspirovaných Písem.

OBSAH NEHEMJÁŠE

6. a) Jaká zpráva způsobí, že se Nehemjáš modlí k Jehovovi, a jaké žádosti král vyhoví? b) Jak reagují Židé na Nehemjášův plán?

⁶ Nehemjáš je poslán do Jeruzaléma (1:1–2:20). Nehemjáš je hluboce zarmoucen zprávou Chananiho, který se vrátil z Jeruzaléma do Šušanu a přinesl zprávy o vážné situaci tamních Židů a o pobořené zdi a o branách. Postí se a modlí se k Jehovovi jako k ‚nebeskému Bohu, Bohu velkému a bázeň vzbuzujícímu, dodržujícímu smlouvu a milující laskavost vůči těm, kteří ho milují a dodržují jeho přikázání‘. (1:5) Vyznává hříchy Izraele a s úctou prosí Jehovu, aby se pro své jméno rozpomenul na svůj lid, jak to slíbil Mojžíšovi. (5. Mojž. 30:1–10) Když se ho král ptá, proč je výraz jeho obličeje zasmušilý, Nehemjáš mu řekne o stavu Jeruzaléma a žádá o povolení, aby se mohl vrátit a znovu postavit město a jeho zeď. Král jeho žádosti vyhoví a on okamžitě cestuje do Jeruzaléma. Prohlédne si v noci městskou zeď, aby se obeznámil s prací, jež ho čeká, a pak Židům odhaluje svůj plán a zdůrazňuje, že v této záležitosti je Boží ruka. Na to řeknou: „Vstaňme, a budeme stavět.“ (Neh. 2:18) Když sousední Samaritáni a jiní slyší, že byla práce zahájena, začínají se posmívat a tropit si žerty.

7. Jak dílo pokračuje a jaká situace vyvolá reorganizaci?

⁷ Obnovení zdi (3:1–6:19). Práce na zdi začíná třetího dne pátého měsíce a podílejí se na ní společně kněží, knížata a lid. Městské brány a zdi mezi nimi jsou rychle opraveny. Sanbalat Choronský popichuje: „Co to ti mdlí Židé dělají?. . . Budou hotovi za den?“ A Ammonita Tobijáš k tomu připojuje posměšnou poznámku: „I to, co stavějí — kdyby proti tomu vyšla liška, určitě jejich kamennou zeď zboří.“ (4:2, 3) Když zeď dosáhne poloviny své výšky, spojení protivníci se rozhněvají a spiknou se, aby vytáhli a bojovali proti Jeruzalému. Ale Nehemjáš vybízí Židy, aby chovali v mysli „Jehovu, Toho velkého a bázeň vzbuzujícího“ a aby bojovali za své rodiny a své domovy. (4:14) Dílo je přeorganizováno, aby mohli čelit napjaté situaci. Někteří stojí na stráži s píkami, zatímco druzí pracují s meči u boku.

8. Jak řeší Nehemjáš problémy mezi samotnými Židy?

⁸ Jsou však také problémy mezi samotnými Židy. Někteří z nich v rozporu s Božím zákonem provozují lichvu na úkor spoluctitelů Jehovy. (2. Mojž. 22:25) Nehemjáš napravuje situaci, horlí proti hmotařství, a lid se tomu ochotně přizpůsobí. Sám Nehemjáš po celých 12 let svého místodržitelství od roku 455 do roku 443 př. n. l. nikdy nepožaduje chléb, který přísluší místodržiteli, protože na lidu spočívá těžká služba.

9. a) Jak čelí Nehemjáš lstivé taktice, jež má za cíl zastavit stavbu? b) Za jakou dobu je zeď dokončena?

⁹ Nepřátelé se nyní pokoušejí zastavit stavbu lstivější taktikou. Pozvou Nehemjáše, aby přišel na poradu, ale on odpoví, že nemůže ztrácet čas, když pracuje na tak velkém díle. Sanbalat nyní obviní Nehemjáše ze vzpoury a ze záměru stát se králem v Judě. Tajně najme jednoho Žida, aby vylekal Nehemjáše a tak ho přinutil schovat se v chrámu, což by bylo v rozporu se zákonem. Nehemjáš se nenechá zastrašit a klidně a poslušně jde za svým úkolem, který mu Bůh určil. Zeď je dokončena „za dvaapadesát dní“. — Neh. 6:15.

10. a) Kde žije lid a jaký záznam se pořizuje? b) Jaké shromáždění je nyní svoláno a co je na programu první den?

¹⁰ Poučování lidu (7:1–12:26). V městě je jen málo lidí a domů, protože většina Izraelitů žije venku podle svých kmenových dědictví. Bůh přikazuje Nehemjášovi shromáždit urozené a celý národ, aby si dali vyhotovit rodopisný záznam. Nehemjáš při tom bere v úvahu záznam o těch, kteří se vrátili z Babylóna. Pak je svoláno osmidenní shromáždění na veřejné prostranství u Vodní brány. Ezra zahajuje program z dřevěného pódia. Žehná Jehovovi a pak čte z knihy Mojžíšova zákona od rozbřesku až do poledne. Vhodně mu pomáhají jiní Levité, kteří objasňují Zákon lidu a neustále ‚nahlas čtou z knihy, ze zákona pravého Boha, jenž je objasňován a vkládá se do něho smysl; a stále poskytují porozumění čteného‘. (8:8) Nehemjáš vybízí lid, aby hodovali a radovali se a aby ocenili sílu slov: „Jehovova radost je vaše pevnost.“ — 8:10.

11. Jaká zvláštní schůzka se koná druhého dne a jak pokračuje radostné shromáždění?

¹¹ V druhém dni tohoto shromáždění mají představení lidu zvláštní schůzku s Ezrou, aby získali pochopení Zákona. Dovídají se o svátku chýší, jenž se má slavit ještě v tomto sedmém měsíci, a okamžitě zařizují stavbu chýší pro svátek Jehovovi. Je „velmi veliké radování“, když bydlí sedm dní v chýších a den co den slyší předčítání Zákona. Osmého dne konají slavnostní shromáždění „podle pravidla“. — Neh. 8:17, 18; 3. Mojž. 23:33–36.

12. a) Jaké shromáždění se koná později v témž měsíci a jaký má námět? b) Jaké prohlášení je přijato? c) Jaké opatření se činí k zalidnění Jeruzaléma?

¹² Čtyřiadvacátého dne téhož měsíce se izraelští synové opět shromáždí a začnou se oddělovat od všech cizinců. Naslouchají zvláštnímu čtení Zákona a pak skupina Levitů kajícně uvádí přehled Božího jednání s Izraelem. Námětem jsou slova: „Vstaňte, žehnejte Jehovovi, svému Bohu, od neurčitého času do neurčitého času. A ať žehnají tvému slavnému jménu, které je vyvýšeno nad všechno žehnání a chválu.“ (Neh. 9:5) Vyznávají hříchy svých předků a s pokornou úctou prosí o Jehovovo požehnání. Je sepsáno prohlášení, jež je stvrzeno pečetí představitelů národa. Celé shromáždění souhlasí, že se zdrží uzavírání sňatků s národy té země, že budou zachovávat sabaty a učiní opatření pro chrámovou službu a chrámové dělníky. Jedna osoba z každých deseti je vybrána losem, aby trvale bydlela v Jeruzalémě, uvnitř hradeb.

13. Jaký program doprovází zasvěcení zdi a jaká další opatření jsou učiněna?

¹³ Zasvěcení zdi (12:27–13:3). Zasvěcení nově postavené zdi je dobou zpěvu a štěstí. Je to příležitost k dalšímu shromáždění. Nehemjáš zařídí, aby dva velké děkovné pěvecké sbory a průvody kráčely po zdi v opačných směrech a nakonec se spojily při obětech v Jehovově domě. Činí se opatření pro hmotné příspěvky k podpoře kněží a Levitů v chrámu. Další čtení Bible odhaluje, že Ammonitům a Moabitům se nemá dovolit, aby vešli do sboru, a proto je od Izraele oddělována celá smíšená společnost.

14. Popiš špatnosti, které se rozšířily v době Nehemjášovy nepřítomnosti, a kroky, které on podniká k jejich odstranění.

¹⁴ Odstranění nečistoty (13:4–31). Když Nehemjáš stráví nějaký čas v Babylóně, vrací se opět do Jeruzaléma a shledává, že se mezi Židy vloudily nové neřesti. Jak rychle se věci změnily! Velekněz Eljašib dokonce zřídil na chrámovém nádvoří jídelní sál pro potřebu Tobijáše, Ammonity, jednoho z Božích nepřátel. Nehemjáš nemaří čas. Vyhazuje Tobijášův nábytek a dává očistit všechny jídelní sály. Shledává také, že se již neodvádějí hmotné příspěvky Levitům, takže ti vycházejí z Jeruzaléma, aby si vydělali na živobytí. V městě se divoce rozmáhá obchodní duch. Sabat se nezachovává. Nehemjáš jim říká: „Přidáváte k hořícímu hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete sabat.“ (13:18) Zavírá před sabatem městské brány, aby obchodníci zůstali venku, a přikazuje jim, aby se vzdálili od městské zdi. Ale je tu ještě horší zlo, něco, o čem slavnostně prohlásili, že to již nebudou dělat. Přivedli si do města cizozemské, pohanské manželky. Potomstvo z těchto svazků již ani nemluví židovským jazykem. Nehemjáš jim připomíná, že Šalomoun kvůli cizozemským manželkám hřešil. Pro tento hřích Nehemjáš vyhání vnuka velekněze Eljašiba.c Pak uvádí do pořádku kněžství a práci Levitů.

15. Jakou pokornou prosbu vznáší Nehemjáš?

¹⁵ Nehemjáš končí svou knihu prostou a pokornou prosbou: „Pamatuj na mne přece, ó můj Bože, v dobrém.“ — 13:31.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

16. V kterých směrech je Nehemjáš skvělým příkladem všem, kteří milují pravé uctívání?

¹⁶ Nehemjášova zbožná oddanost by měla inspirovat všechny, kteří milují pravé uctívání. Opustil výhodné postavení, aby se stal pokorným dozorcem Jehovova lidu. Odmítl dokonce hmotný příspěvek, na který měl právo, a ostře odsoudil hmotařství jako léčku. Nehemjáš se zasazoval o to, aby celý národ horlivě prováděl a udržoval Jehovovo uctívání. (5:14, 15; 13:10–13) Nehemjáš je pro nás skvělým příkladem, protože byl zcela nezištný a rozvážný, muž činu, a když šlo o spravedlnost, beze strachu i tváří v tvář nebezpečí. (4:14, 19, 20; 6:3, 15) Měl správnou bázeň před Bohem a zajímal se o budování svých spoluslužebníků ve víře. (13:14; 8:9) Se vším důrazem uplatňoval Jehovův zákon, zejména když šlo o pravé uctívání a odmítání cizích vlivů, jako byly sňatky s pohany. — 13:8, 23–29.

17. Proč je Nehemjáš také příkladem v poznání a v uplatňování Božího zákona?

¹⁷ Z celé knihy je zřejmé, že Nehemjáš měl dobré poznání Jehovova zákona a že ho dobře používal. Dovolával se Božího požehnání na základě Jehovova slibu v 5. Mojžíšově 30:1–4 v plné víře, že Jehova bude jednat s věrnou oddaností v jeho prospěch. (Neh. 1:8, 9) Uspořádal četná shromáždění, hlavně aby seznámil Židy s věcmi, které byly napsány dříve. Při čtení Zákona dbali Nehemjáš a Ezra na to, aby lidu objasnili Boží slovo a aby se jím řídili a uplatňovali ho. — 8:8, 13–16; 13:1–3.

18. Jak by mělo zapůsobit Nehemjášovo zbožné vedení na všechny dozorce?

¹⁸ Nehemjášovo úplné spolehnutí na Jehovu a jeho pokorné, uctivé prosby by nás měly povzbudit, abychom rozvíjeli stejný postoj zbožné závislosti na Bohu. Povšimněme si, jak svými modlitbami oslavoval Boha, jak v nich ukázal, že si uvědomuje hříchy svého lidu, a s jakou úctou žádal, aby bylo posvěceno Jehovovo jméno. (1:4–11; 4:14; 6:14; 13:14, 29, 31) Tento horlivý dozorce byl mocnou posilou pro Boží lid, jak to ukazuje ochota, s níž se řídili jeho moudrým vedením, a radost, kterou měli, když činili Boží vůli spolu s ním. Opravdu strhující příklad. Jak rychle se však za nepřítomnosti moudrého dozorce vloudilo hmotařství, zkaženost a vyložené odpadlictví! To by mělo jistě zapůsobit na všechny dnešní dozorce Jehovova lidu, aby si uvědomili, jak je nutné, aby byli vnímaví, bdělí a horliví vzhledem k zájmům svých křesťanských bratrů a aby je rozumně a pevně vedli po cestách pravého uctívání.

19. a) Jak používal Nehemjáš Božího slova k posílení důvěry v sliby o Království? b) Jak naděje na Království podněcuje Boží služebníky dnes?

¹⁹ Nehemjáš projevil silnou důvěru v Boží slovo. Byl nejen horlivým učitelem Písem, ale použil je také při stanovení rodových dědictví a služby kněží a Levitů uprostřed Božího obnoveného lidu. (Neh. 1:8; 11:1–12:26; Joz. 14:1–21:45) To jistě velmi povzbudilo židovský ostatek. Posílilo to jejich důvěru v dřívější velkolepé sliby ohledně Semene a větší obnovy, která přijde pod jeho Královstvím. A právě naděje na obnovu pod tímto Královstvím podněcuje Boží služebníky, aby odvážně bojovali za zájmy Království a zabývali se rozšiřováním pravého uctívání po celé zemi.

[Poznámky pod čarou]