Kapitola 99
Ježíš vyučuje v Jerichu
JEŽÍŠ a zástupy, které s ním cestují, brzy dorazí do Jericha, města vzdáleného asi den cesty od Jeruzaléma. Jericho je dvojměstí; staré židovské město je asi půl druhého kilometru od novějšího římského. Když se zástupy ubírají ze starého města do nového, slyší to dva slepí žebráci. Jeden se jmenuje Bartimaios.
Když se dozvědí, že to jde kolem Ježíš, Bartimaios se svým společníkem začnou křičet: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“ Zástup jim ostře poví, aby mlčeli, ale oni kříčí tím víc a hlasitěji: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
Ježíš slyší hluk a zastaví se. Požádá lidi okolo sebe, aby přivedli ty, kteří křičeli. Jdou tedy k slepým žebrákům a řeknou jednomu z nich: „Vzchop se, vstaň, volá tě.“ Slepec s bezmezným vzrušením odhodí svrchní oděv, vyskočí a jde k Ježíšovi.
„Co chcete, abych pro vás udělal?“ ptá se Ježíš obou mužů.
„Pane, ať se nám otevřou oči,“ prosí.
Ježíš, pohnut lítostí, se dotkne jejich očí. Podle Markovy zprávy říká Ježíš jednomu z nich: „Jdi, tvá víra tě uzdravila.“ Slepí žebráci okamžitě začnou vidět a oba jistě velebí Boha. Když všichni lidé vidí, co se stalo, také chválí Boha. Bartimaios a jeho druh bez meškání následují Ježíše.
Když Ježíš prochází Jerichem, je tam velká tlačenice. Každý chce vidět toho, který uzdravil slepce. Lidé se k Ježíšovi tlačí ze všech stran, takže ho někteří nemohou zahlédnout. Patří k nim i Zacheus, hlavní výběrčí daní v Jerichu a okolí. Je malý, a tak nevidí, co se děje.
Rozběhne se tedy napřed a vyleze na smokvoň u cesty, po níž se ubírá Ježíš. Z tohoto výhodného místa má dobrý rozhled. Když se zástupy blíží, Ježíš zavolá směrem ke stromu: „Zachee, pospěš si a slez dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ Zacheus radostně sleze a spěchá domů, aby všechno připravil pro svého vzácného hosta.
Ale když lidé vidí, co se děje, začnou reptat. Pokládají za neslušné, aby byl Ježíš hostem někoho takového. Zacheus totiž zbohatl při vybírání daní, když nepoctivě vymáhal peníze.
Mnoho lidí jde za Ježíšem, a když vstoupí do Zacheova domu, stěžují si: „Šel se ubytovat k muži, který je hříšník.“ Ježíš však vidí u Zachea předpoklady k pokání. A nezklame se, protože Zacheus vstane a ohlásí: „Pohleď, Pane, polovinu svého majetku dávám chudým, a cokoli jsem na někom vydíral falešnou obžalobou, vracím čtyřnásobně.“
Opravdovost svého pokání dokazuje Zacheus tím, že dává polovinu svého majetku chudým a druhou polovinu používá k tomu, aby zaplatil těm, které ošidil. Dokáže zřejmě ze svých daňových záznamů vypočítat, kolik je jim dlužen. Slavnostně tedy slibuje čtyřnásobnou náhradu v souladu s Božím zákonem, který říká: ‚V případě, že by nějaký muž ukradl ovci, má ovci nahradit čtyřmi kusy bravu.‘
Ježíšovi se líbí, jak Zacheus slibuje rozdělit svůj majetek, protože říká: „Tento den přišla do tohoto domu záchrana, protože i on je Abrahamovým synem. Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit to, co bylo ztraceno.“
Ježíš nedávno znázornil situaci ‚ztracených‘ svým příběhem o marnotratném synovi. Nyní tu máme příklad přímo ze života — ztraceného, který byl nalezen. Přestože náboženští vůdcové a jejich následovníci reptají a stěžují si, že Ježíš věnuje pozornost lidem jako Zacheus, Ježíš dál hledá tyto ztracené Abrahamovy syny a vrací je zpět. Matouš 20:29–34; Marek 10:46–52; Lukáš 18:35–19:10; 2. Mojžíšova 22:1.
▪ Kde zřejmě potká Ježíš slepé žebráky a co pro ně udělá?
▪ Kdo je Zacheus a proč leze na strom?
▪ Jak dokazuje Zacheus své pokání?
▪ Co se můžeme naučit z toho, jak Ježíš zacházel se Zacheem?