33 JEHOJADA
Bránil královský trůn
JEHOJADA byl sice starý, ale pořád měl dost sil a jeho nadšení pro službu nesláblo. Sloužil jako velekněz v chrámu v Jeruzalémě a měl za úkol národ duchovně vést. Nebyla to lehká doba, protože hodně Izraelitů uctívalo falešné bohy a dělali hrozné věci.
Velký podíl na tom všem, co se v zemi dělo, měla Atalja. Byla to dcera izraelského krále Achaba a královny Jezábel. Ti dva byli tak zkažení, že Jehova rozhodl, že celou jejich dynastii vyhladí. I když se Atalja vdala za judského krále, nenáviděla čisté uctívání. Potom co její manžel zemřel, začal vládnout jejich syn, ale Jehova ho nechal zabít. Atalja se pak zmocnila trůnu, i když Jehova rozhodl, že vládnout mají jenom muži a že mají být z Davidovy rodové linie. Aby si zajistila, že ji z trůnu nikdo nesesadí, rozhodla se zabít každého, kdo by jí stál v cestě. Nařídila proto, aby vyvraždili všechny její vnuky, kteří měli právo na trůn.
Velekněz a jeho žena riskovali všechno, aby ochránili bezbranné dítě před bezcitnou královnou, která ho chtěla zabít
Jehojada měl za manželku Jehošebu, které se taky říkalo Jehošabeat. Byla to mladá, odvážná žena z královské rodiny. Ona ani její manžel se nedokázali dívat na to, jak se někdo snaží vyhladit dědice Davidova trůnu. Jehova totiž slíbil, že budou vládnout navždy! (2. Sam. 7:12, 13) Jehošeba se rozhodla, že jednoho z nich ochrání – dítě, kterému nejspíš nebyl ani rok. Sebrala odvahu a tajně odnesla miminko z královského paláce. Malého chlapce a jeho kojnou vzala ke svému manželovi, veleknězi Jehojadovi. Spolu pak to vzácné dítě ukryli v chrámu, v jedné místnosti, kde by ho nikdo nemohl najít.
Jehojada tam ukrýval malého Jehoaše šest let. Ty roky pro ně musely být hodně nebezpečné, protože kdyby Atalja zjistila, že zachránili jednoho z dědiců, nechala by je zavraždit. Teď konečně přišel čas, aby Jehojada udělal rozhodující krok. Zavolal si k sobě pět vojenských velitelů a prozradil jim to obrovské tajemství: Právoplatný dědic Davidova trůnu pořád žije! Řekl jim, ať povolají 500 vojáků, kteří obsadí klíčové pozice uvnitř i blízko chrámu. Jehojada jim dal štíty a zbraně z Jehovova domu a oni obklopili chlapce, aby ho chránili. Pak ho Jehojada korunoval za krále. Lidé křičeli radostí. Když vtom tam vpadla Atalja.
Vběhla na nádvoří chrámu a hned jí došlo, co se děje. Pokusila se o poslední zoufalý krok, aby si udržela moc. Křičela: „Spiknutí! Spiknutí!“ I když jediný, kdo se tady proti trůnu spikl, byla ona sama. Jestli doufala, že se někdo postaví na její stranu, tak doufala zbytečně. Její výstup Jehojadu nevyvedl z míry. Nařídil velitelům, aby zlou královnu vyvedli mimo chrám. Poslechli ho, odvedli ji a zabili. Stalo se přesně to, co řekl Jehova: „Zanikne celý Achabův dům.“ (2. Král. 9:8) A ona byla z té hrozné rodiny zřejmě poslední.
To bylo úžasné vítězství! Ale Jehojada tím neskončil. Potom uzavřel smlouvu, že on, celý lid a mladý král budou Jehovovi věrní. Taky nechal zbořit Baalův chrám a zabít jeho kněze. A až do konce svého života měl na Jehoaše dobrý vliv. Ze všech sil se snažil, aby z něho vyrostl dobrý a věrný král. Nakonec ve 130 letech zemřel a pohřbili ho spolu s králi, kteří vládli v Jeruzalémě. To byla obrovská čest.
Je smutné, že potom, co tento věrný muž zemřel, se Jehoaš vydal úplně opačným směrem. Nechal se ovlivnit zkaženými judskými knížaty a začal propagovat uctívání falešných bohů. Jehova za ním posílal proroky, aby ho na jeho chybu upozornili, ale on je ignoroval. Jedním z těch mužů, kteří se mu odvážně postavili, byl Jehojadův syn Zecharjáš. Zeptal se lidu: „Proč porušujete Jehovova přikázání?“ Jehoaš na to odpověděl tak, že nařídil jeho popravu. Přesto byl Zecharjáš, stejně jako jeho otec, až do poslední chvíle odvážný. O staletí později o něm hezky mluvil Ježíš Kristus. On ani jeho Otec Jehova nikdy nezapomenou na věrné muže a ženy, kteří byli odvážní.
Přečti si o tom v Bibli
Co bys řekl?
Jak Jehojada projevoval odvahu?
Jdi víc do hloubky
1. Sesadit Atalju z trůnu pomohla Jehojadovi „karijská osobní stráž“. O koho podle některých znalců šlo? (2. Král. 11:4, 19; it „Karijská tělesná stráž“)
2. Co mohlo být „svědectví“ a proč ho Jehojada položil na Jehoaše? (2. Král. 11:12, ppč.; w91 2/1 31 ¶5, 6) A
Obrázek A
3. Proč Jehoaš nařídil, aby opravili Jehovův dům? (2. Par. 24:4–7, 11–14; it „Jehoaš“ č. 1 ¶5)
4. Zecharjáš byl syn Jehojady. Tak proč ho Ježíš nazval „Barachiášovým synem“? (Mat. 23:35; it „Zecharjáš“ č. 12 ¶2)
Přemýšlej, jak to využít
Jehojadovi bylo možná víc než 100 let, když ukryl Jehoaše. Jak by jeho příklad mohl povzbudit staré bratry a sestry? (Žalm 92:12, 14) B
Obrázek B
Když Jehoaš dělal to, co mu radil Jehojada, dařilo se mu dobře. Co se z toho můžou naučit mladí lidé?
Jak bys mohl Jehojadovu odvahu napodobit ve svém životě?
Uvažuj v širších souvislostech
Co se z toho příběhu učím o Jehovovi?
Jak ten příběh souvisí s Jehovovými záměry?
Na co se chci Jehojady zeptat, až bude vzkříšený?
Zjisti víc
Co se můžou od Jehoaše naučit děti, aby si dobře vybraly kamarády?
„Jehoaš měl špatné přátele, a proto opustil Jehovu“ (w09 4/1 24, 25)
Přečti si, v čem dal Jehojada příklad, pokud jde o dary na podporu čistého uctívání.