Věci, kterým se podobá „nebeské království“

1, 2. Které proroctví Ježíš splnil, když používal při svém učení podobenství?

PŘED devatenácti sty lety byla podobenství a znázornění vynikající součástí učební metody Ježíše Krista. Splnil tím biblické proroctví. Ujišťuje nás o tom zpráva o životě Ježíše Krista, jak byla napsána jeho apoštolem Matoušem Lévi. Tento životopisec nám říká:

² „To vše Ježíš říkal zástupům v podobenstvích. Vskutku, nemluvíval k nim bez podobenství; aby se naplnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka, který pravil: ‚Otevřu ústa v podobenstvích, budu oznamovat věci, které byly skryté od založení [světa].‘ “ — Mat. 13:34, 35; Žalm 78:2.

3. Jak by mohla být nazývána podobenství, která se vztahují na Boží království, a jak je Ježíš uvedl?

³ Ta podobenství či znázornění, která se zvláště vztahují na Boží mesiášské království, mohla by být vhodně nazývána Královská podobenství či znázornění. Někdy byla uvedena slovy: „Nebeské království se podobá“, nebo: „K čemu máme připodobnit Boží království?“, nebo: „S čím mám srovnat Boží království?“ — Mat. 13:47; Mar. 4:30; Luk. 13:20.

4, 5. a) Kolik podobenství Ježíš vyprávěl a která z nich vyprávěl v Matoušově třinácté kapitole? b) Za jakých okolností, podle Lukáše 13:17–21, Ježíš vyprávěl podobenství o hořčičném zrnu a o kvasu?

⁴ O Ježíšovi je zapsáno, že vyprávěl alespoň třicet podobenství či znázornění. Podle třinácté kapitoly Matoušova evangelia předložil jednou Ježíš řadu sedmi podobenství o království, která na sebe úzce navazovala. První bylo podobenství o rozsévači, pak následovalo znázornění o pšenici a plevelu, o hořčičném zrnu, o kvasu ukrytém v jedné dávce těsta, o pokladu skrytém na poli, o perle velké ceny a o vlečné síti. (Mat. 13:1–50) Lukáš ve svém evangeliu uvádí podobenství o hořčičném semenu a o kvasu jinak a říká:

⁵ „Když to řekl, všichni jeho odpůrci se začali stydět; celý zástup se však začal radovat ze všech nádherných věcí, které učinil. On proto pokračoval a řekl: ‚Čemu se podobá Boží království a s čím je mám srovnat? Je jako hořčičné zrno, které člověk vzal a zasadil je ve své zahradě, a ono rostlo a stal se z něho strom a nebeští ptáci se usadili v jeho větvích.‘ A opět řekl: S čím mám srovnat Boží království? Je jako kvas, který žena vzala a ukryla ve třech velkých mírách mouky, až všechno zkvasilo.“ — Luk. 13:17–21.

6. Co by si mohl někdo myslet vzhledem k tomu, že Ježíš vyprávěl podobenství až po tom, co se lidé radovali z věcí, které učinil?

⁶ Protože se „celý zástup začal radovat ze všech nádherných věcí, které učinil“, někdo by se mohl přiklonit k názoru, že Ježíš reagoval na radost „celého zástupu“ tím, že vyprávěl dvě prorocká podobenství, aby znázornil, že Boží království nebude tvořeno pouze z „malého stáda“, jak to již naznačil dříve u Lukáše 12:32; ale že hořčičné zrno vyroste do obrovských rozměrů a celé lidstvo bude jako ptáci, kteří se usadí v útočišti, jež poskytuje království, a že se také velké množství lidí nasytí pravým křesťanským učením. Například Kritická a exegetická příručka k Matoušovu evangeliu od doktora teologie H. A. W. Meyera, vydaná anglicky v roce 1884, říká na straně 259 ve třetím odstavci:

Podobenství o hořčičném semeni je určeno k tomu, aby ukázalo, že velké společenství, jež sestává z pravých Božích lidí, kteří mají mít účast v mesiášském království a při tvoření národa budoucího království, je určeno k tomu, aby se z malého začátku do ohromného množství, tedy extenzívně, rozrostlo; . . . „Ačkoli byli malým stádem, rozrostli se do nespočetného stáda.“ Podobenství o kvasu je na druhé straně určeno k tomu, aby ukázalo, jak charakteristické vlivy mesiášského království (Ef. 4:4 a násl.) postupně pronikají všemi jeho budoucími poddanými, dokud jimi není celé množství s úsilím, tedy intenzívně, přivedeno do takového duchovního stavu, který je opravňuje k tomu, aby bylo přijato do království.

7, 8. Jakou vážnou otázku a které Ježíšovo podobenství o království pak Lukáš zaznamenává?

⁷ Existuje tu však významná skutečnost, kterou musíme vzít v úvahu: Evangelista Lukáš po zaznamenání těchto dvou Ježíšových podobenství a po sdělení, že Ježíš pak odešel a učil od místa k místu, vkládá otázku jistého muže: „Pane, je těch, kteří jsou zachraňováni, málo?“ Souhlasila však Ježíšova odpověď s touto připomínkou? Naznačovala, že království mělo být tvořeno nějakým „malým stádem“? — Luk. 13:22, 23.

⁸ Čteme: „A on jim řekl: ‚Mocně usilujte vejít těsnými dveřmi, neboť vám říkám, že mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou schopni, když již jednou hospodář vstane a zamkne dveře a vy začnete stát venku a klepat na dveře a řeknete: „Pane, otevři nám.“ Ale on vám v odpovědi řekne: „Nevím, odkud jste!“ Pak začnete říkat: „Jedli a pili jsme před tebou a ty jsi učil v našich širokých ulicích.“ Ale on promluví a řekne vám: „Nevím, odkud jste. Zmizte ode mne, vy všichni činitelé nespravedlnosti!“ Tam bude pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abraháma, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, sebe však vyvržené ven.‘ “ (Luk. 13:23–28) A tak všichni, kteří skutečně budou vcházet „těsnými dveřmi“, budou muset ‚mocně usilovat‘. — Všimni si také Lukáše 13:5–9.

9. Jak vysvětlil J. H. Paton v příspěvku k vydání Strážné věže v dubnu 1881 podobenství o kvasu?

⁹ V anglickém vydání Sionské Strážné věže z dubna 1881 se objevil na straně 5 příspěvek J. H. Patona k podobenství o kvasu. Ve svém příspěvku napsal:

Zdá se, že tato postupující práce a nádherný úspěch je znázorněn Zachráncovým podobenstvím, ve kterém přirovnal nebeské království ke kvasu, který žena vzala a ukryla ve třech velkých mírách mouky, až všechno zkvasilo. (Mat. 13:33) Velmi pravděpodobná, a můžeme dodat, pádná námitka k takovému výkladu podobenství je založena na skutečnosti, že se v Bibli hovoří o kvasu ve chlebě i v naukách jako o prvcích nečistoty a zkaženosti. Znázornil by však zachránce nebeské království nějakým prvkem či procesem zkaženosti? Rozumíme tomu tak, že Zachránce ve svém podobenství používá pouze jednu charakteristickou vlastnost kvasu, totiž jeho prostupující sílu. Ta působí až do konce, a tak ani Boží království nepřestane se svou činností, dokud nebude odstraněno prokletí.

10. Jak vyložila Strážná věž z 15. května 1900 podobenství o kvasu?

¹⁰ Avšak anglická Siónská Strážná věž z 15. května 1900 se na straně 154 pohoršuje nad tímto názorem. Pod podtitulkem „Podobenství o kvasu“ uvedla: „Kvas v celém Písmu představuje zkaženost: ve všech ostatních případech biblického použití znázorňuje nějaké zlo, nečistotu, něco poskvrněného . . . Nezdálo by se rozumné, že by zde náš Pán použil výrazu ‚kvas‘ v dobrém smyslu slova, jak to křesťané všeobecně předpokládají, jako by tedy kvas v sobě zahrnoval nějakou přízeň svatého ducha. Naopak, ze všech jeho učení poznáváme důslednost, a můžeme si být jisti, že jako by nepoužil kvas za symbol spravedlnosti, tak by nepoužil malomocenství za symbol svatosti.“

11. Jak vysvětlila podobenství o kvasu Strážná věž z 15. června 1910?

¹¹ Strážná věž z 15. června 1910 na straně 205, angl. , navazovala na tutéž myšlenku. Pod titulkem „kvas ukrytý v mouce“ bylo napsáno: „Podobenství o ‚kvasu‘ (verš 33) znázorňuje proces, kterým se, jak bylo předpověděno, církev dostane do špatného stavu. Jako když žena vezme jednu dávku mouky na pečení a dá do ní kvas (kvasnice) a těsto nakyne, tak to bude s Kristovou církví; pokrm celé domácnosti zkvasí nebo se zničí. Každá její část se více či méně nakazí kvasem falešných nauk, který prostoupí úplně všechno. Proto je dnes téměř každá nauka, kterou Ježíš a jeho apoštolové vštěpovali jiným do mysli, převrácena či překroucena omyly temných dob.“ — Viz rovněž Strážnou věž z 15. června 1912, strany 198, 199, angl. , pod titulkem „Podobenství o kvasu“.

KVAS A VÍNO

12. Co mohl namítat a tvrdit výše uvedený pisatel Strážné věže a o jakém Ježíšově podobenství o vínu a o měších na víno se mohl zmínit?

¹² Jestliže byl J. H. Paton, tak jako vydavatel Strážné věže C. T. Russell, v té době naživu, snad měl námitky proti článkům ve vydáních Strážné věže z roku 1900, 1910 a 1912. Možná že tvrdil, že se Strážná věž drží „pouze jedné charakteristické vlastnosti kvasu v [Ježíšově] podobenství, totiž jeho prostupující síly“. Poněvadž prostupující síla kvasu je výsledkem kvašení, mohl namítat, že kvašení je prostě kvašení, něco, na co se má hledět objektivně. Tak se mohl odvolávat na Matouše 9:17, kde Ježíš říká: „Lidé také nedávají nové víno do starých měchů na víno; jestliže to ale udělají, měchy na víno prasknou a víno se rozlije a měchy jsou zkaženy. Lidé však dávají nové víno do nových měchů a obojí se zachová.“ — Podobně u Marka 2:22; Lukáše 5:37, 38.

13. a) V jakém smyslu je tedy kvašení vína použito jako symbolu? b) Jaká otázka vzniká vzhledem k symbolickému významu kvašení způsobeného kvasem?

¹³ Stále pokračující kvašení nového vína vyvolává bublinky plynu a protrhává staré, nepružné měchy na víno. Vinné kvašení působí k dobrému výsledku, takže zde je kvašení dobře využito a symbolizuje něco dobrého. Dokazuje to však, že kvašení, které je způsobeno kvasem, je používáno jako symbol něčeho dobrého v podobenství o ženě, jež ukryla kvas ve třech velkých mírách mouky, až všechno zkvasilo? Existuje tedy v biblickém používání kvasu jako symbolu toho, co je špatné a zlé, jedna či více výjimek? Používá tudíž Bible kvasu jako symbolu dvojakým způsobem, jak symbolu toho, co je dobré a spravedlivé, tak také jako symbolu toho, co je špatné a zlé?

14. Jaká skutečnost ukazuje, že Bible nepokládá vinné kvašení za rovnocenné tomu kvašení, které je způsobeno přidaným zakvašeným testem?

¹⁴ Jak však může být právem tvrzeno, že Bible používá kvasu do těsta takovým dvojakým způsobem, když při slavnosti pasach a při sedmidenním svátku, který následoval, bylo dovoleno pít víno, zatímco kvašený chléb byl pod trestem smrti přísně zakázán? (3. Mojž. 23:5–13; Luk. 22:7–20) Pokládá tedy Bible všechny druhy kvašení s jeho prostupující silou za stejné? Biblická odpověď zní: Ne! Jinak bychom totiž nenašli zjevný rozpor u slavnosti pasach a týdenního svátku nekvašených chlebů, který následoval po pasach.

15. Který činitel je při kvašení rozhodující a je tedy podobenství o kvasu pozitivní či negativní?

¹⁵ Je tedy zřejmé, že kvašení se svou prostupující silou není samo o sobě rozhodujícím činitelem, a proto představuje jak dobrý, tak i špatný stav. Rozhodujícím činitelem je spíše to, co je přidáno k podpoře kvašení. Ve svatém Písmu není kvašení (jako činitel) odloučeno od toho, co je způsobuje. Kvašení, které je přirozeně vyvoláno při výrobě vína, není proto považováno za totožné s kvašením, které probíhá v těstě a je způsobeno přidáním kvasnic, totiž kvasem neboli zakvašeným těstem.a Proto když se někdo zmiňuje o kvašení nového vína nalitého do nových měchů, aby ukázal, že kvas (zakvašené těsto) přidaný do těsta na chleba je symbolem toho, co je dobré a spravedlivé, jeho dokazování je chybné. Jeho důkaz není založen na Bibli. Proto neplatí argument, který použil J. H. Paton ve vydání Sionské Strážné věže z dubna 1881. Inspirované Písmo nás zavazuje k tomu, abychom činili rozdíl v případě kvasu (zakvašeného těsta) jako symbolu. Podobenství o kvasu tedy není pozitivním znázorněním, ale naopak znázorněním negativním. Avšak později v tomto článku budeme ještě o kvasu uvažovat více.

„NEBESKÉ KRÁLOVSTVÍ SE PODOBÁ“ RŮZNÝM VĚCEM

16, 17. Co by mohl někdo k předchozímu namítat vzhledem k tomu, jak jsou podobenství o hořčičném zrnu a o kvasu uvedena? Jak je však uvedeno podobenství o vlečné síti a při jaké činnosti je síť používána?

¹⁶ Platí dnes, kdy Ježíšova prorocká znázornění dosahují vrcholu svého splnění, dřívější výklad podobenství o kvasu ve vydáních Strážných věží z roku 1900, 1910 a 1912? Ano, platí! Někteří badatelé Bible mohou snad namítat, že právě o „nebeském království“ je řečeno, že je jako kvas a jako hořčičné semeno. (Mat. 13:31–33) Ano, ale je také pravda, že v sedmém a posledním z řady podobenství u Matouše ve 13. kapitole Ježíš řekl:

¹⁷ „A opět, nebeské království se podobá vlečné síti spuštěné do moře a sbírající ryby všeho druhu. Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se a sebrali pěkné do nádob, ale nevhodné odhodili. Tak tomu bude při skonávání systému věcí; andělé vyjdou a oddělí zlé od spravedlivých; a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude jejich pláč a skřípění zubů.“ — Mat. 13:47–50.

18. a) Jaké otázky vznikají vzhledem k podobenství o vlečné síti a k podobenství o rozumných a pošetilých pannách? b) Co zřejmě myslel Ježíš slovy „nebeské království se podobá“?

¹⁸ Nyní víme, že ti, kteří tvoří „nebeské království“ či mesiášské „Boží království“, jsou Beránek Ježíš Kristus a jeho 144 000 následovníků, duchovních izraelitů. (Zjev. 7:4–8; 14:1–5) Jsme teď povinni zeptat se: Chtěl Ježíš říci, že tato královská třída 144 001 je podobná vlečné síti, jež obsahuje „zlé“ a „spravedlivé“ jednotlivce a je ovládána anděly, kteří jsou podřízeni Ježíši Kristu? Pamatujeme si také, že Ježíš uvedl jiné podobenství slovy: „Tehdy se nebeské království stane podobným deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly vstříc ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.“ (Mat. 25:1, 2) Máme si snad myslet, že královská třída sto čtyřiačtyřiceti tisíc a jednoho je rozdělena na polovinu pošetilých a polovinu rozumných jednotlivců? To by tak přece nikdy nemohlo být! Výrazem „nebeské království se podobá“ Ježíš tudíž zřejmě myslel, že ve spojitosti s nebeským královstvím existuje ten nebo onen určitý charakteristický rys. Jinak řečeno, záležitosti spojené s královstvím se budou podobat různým věcem.

19, 20. a) Abychom došli ke správnému pochopení, co musíme znát o účelu této řady podobenství? b) Proč Ježíš — podle svých vlastních slov — mluvil k lidem v podobenstvích?

¹⁹ Když takto rozumíme významu jednotlivých výrazů, potom je možné, aby Ježíš znázornil vzhledem k „nebeskému království“ či mesiášskému „Božímu království“ špatný i dobrý vývoj událostí. Abychom došli ke správnému porozumění, musíme vzít v úvahu, proč bylo jedno či více podobenství vyprávěno. Sám Ježíš nás upozorňuje na tento účel. Když veřejně vyprávěl podobenství či znázornění o čtyřech druzích půdy, kterou rozsévač osel, jeho učedníci se jej zeptali: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ Povšimněme si Ježíšovy odpovědi:

²⁰ „Vám [učedníkům] je poskytnuto porozumět svatým skrytým věcem nebeského království, ale oněm lidem to není poskytnuto. Neboť kdokoliv má, tomu bude dáno více a bude mít hojnost; ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože [podle Izaiáše 6:9, 10] hledí a hledí marně; slyší a slyší marně, ani smysl toho nechápou a plní se na nich Izaiášovo proroctví, které praví: ‚Slyšením uslyšíte, ale smysl toho rozhodně nepochopíte; a pohledíte a budete hledět, ale rozhodně neuvidíte. Neboť srdce toho lidu ztloustlo a poslouchali ušima rozmrzele a zavírali oči; aby nikdy neviděli očima a neslyšeli ušima a aby smysl toho nepochopili svým srdcem a neobrátili se zpět, abych je neuzdravil.‘ “ — Mat. 13:10–15.

21. a) Jak se Ježíšovým podobenstvím splnil Izaiáš 6:9, 10 na Izraeli? b) Jak to znázorňuje podobenství o čtyřech druzích půdy?

²¹ To byl Ježíšem pevně stanovený účel, když mluvil k izraelskému národu v podobenstvích, aby se totiž naplnil Žalm 78:2. A prostřednictvím podobenství dal Ježíš najevo, že proroctví Izaiáše 6:9, 10 se splní, totiž že poměrně málo osob, ostatek, přijme jeho pravé poselství a stane se skutečnými křesťany, kteří si zaslouží „nebeské království“. Například v podobenství o rozsévači mluvil o čtyřech druzích půdy, ale tři ze čtyř se prokázaly jako neproduktivní. Pouze znamenitý druh půdy rodil hojně, třicetinásobně, šedesátinásobně, stonásobně, při oznamování poselství o království. (Mat. 13:3–8) A tak již v prvním z celé řady podobenství převládalo negativní hledisko na „nebeské království“.

22. Vzhledem k jaké třídě je splněn Izaiáš 6:9, 10 v Ježíšově podobenství o pšenici a plevelu?

²² V dalším podobenství o pšenici a plevelu nasel nepřítel do pšeničného pole plevel, aby až přijde doba žní, bylo pole naprosto znehodnoceno velkým množstvím plevele. Ježíš vysvětlil, že „znamenité semeno“ jsou praví pomazaní křesťané, „synové království“. Plevel je jejich opakem, jsou to zdánliví křesťané, ve skutečnosti to jsou „synové toho zlého“, ďábla, který je zasel. Doba žní je ‚skonávání světa‘, ve kterém nyní žijeme. Podíváme-li se na duchovní práci v období žně, která pokračuje od jara 1919, čeho si všimneme? „Synové království“, kteří jsou sklízeni pod vedením andělů, jsou pouhým ostatkem, jenž má dnes kolem deseti tisíc členů, kteří se podílejí na symbolickém chlebu a vínu při oslavě Pánovy večeře. Od roku 1948, kdy zpráva hovořila o 25 395 osobách, se jejich počet snižuje. Naproti tomu zdánlivých „synů království“, na kterých se splňuje proroctví Izaiáše 6:9, 10, je v církvích křesťanstva kolem jedné miliardy. — Mat. 13:24–30, 36–43.

23. Kolik lidí se kladně zachovalo v podobenství o ukrytém pokladu?

²³ Pouze jeden muž, který v podobenství o pokladu skrytém na poli objevuje tento poklad, „prodává, co má, a koupí to pole“. Všichni ostatní obrátili svůj smysl pro hodnoty jiným směrem, protože jejich oči byly jakoby ‚zaslepené‘ a neviděly skrytou hodnotu v poli. — Mat. 13:44.

24. Kolik cestujících obchodníků bylo v podobenství ochotno zaplatit za perlu vysoké ceny?

²⁴ Pouze jeden „cestující obchodník“ v podobenství o „perle vysoké ceny“ dychtí po tom, aby měl nejvzácnější perlu, která může být nalezena. Je jediný, kdo „šel a ihned prodal všechno, co měl, a koupil ji“. Všichni ostatní cestující obchodníci hledali něco jiného, co považovali za drahocenné. Pravděpodobně věc, která by je nestála všechno, co měli. — Mat. 13:45, 46.

25, 26. a) Kdy vrcholí splňování podobenství o vlečné síti a o pšeničném poli? b) Jak jsou splněna proroctví o „spravedlivých“ a o zdánlivých křesťanech?

²⁵ V podobenství o vlečné síti, prostředku k chytání velkého množství ryb, s níž pracují rybáři, kteří zobrazují „anděly“, vlečná sít hromadí „ryby všeho druhu“, ryby vhodné k jídlu pro Židy dodržující Zákon, i jiné ryby zakázané Mojžíšovým zákonem. Pouze vhodné ryby byly sebrány do nádob a zbytek byl vyhozen jako odporný. — Mat. 13:47–50.

²⁶ Žijeme v době „skonávání světa“. Od roku 1914 vrcholí splňování podobenství o pšeničném poli. Pod neviditelným vedením svatých Božích andělů pokračuje činnost „oddělování zlých od spravedlivých“. Jaké skutečnosti vzhledem k tomu pozorujeme ve spojitosti s „nebeským královstvím“? Jsou spravedliví, kteří jsou povoláni do nebeského království, v drtivé většině? Naopak, jsou bezvýznamným duchovním „ostatkem“, zatímco počet členů církví křesťanstva, kteří očekávají, že se dostanou při smrti do nebe, je odhadován na stovky milionů. Proroctví Izaiáše 6:9, 10 se vzhledem k těmto zdánlivým křesťanům splnilo. Budou uvrženi do „ohně“ „velkého soužení“, které je právě před námi. (Mat. 13:47–50) A tak není křesťanstvo, zfalšované „nebeské království“, místem, kde by měl člověk hledat útočiště.

[Poznámka pod čarou]