Vychovávat z dětí šťastné lidi v neklidném světě
Tento první ze dvou studijních článků je určen pro rodiče i děti, zatímco druhý článek se obrací obzvláště k mladým lidem.
„Kdyby jen vyvinuli to své srdce tak, aby se mne báli a aby stále zachovávali všechna má přikázání, aby se dobře dařilo jim a jejich synům na neurčitý čas!“ — 5. Mojžíšova 5:29.
1. Proč je námět tohoto studijního článku pro nás tak důležitý?
„MOJE první děťátko!“ Jaké štěstí je v těchto slovech, s nimiž matka něžně objímá své novorozeňátko. Bible mluví o něžnosti kojící matky a uvádí ji jako příklad náklonnosti, jaká by měla panovat v křesťanském sboru. I nespravedliví lidé milují své děti a dávají jim dobré věci. Oč více bychom měli myslet na své malé děti my, kteří milujeme spravedlnost, a oč spíše bychom je měli vychovávat pro život v dnešním světě! — 1. Tess. 2:7; Žalm 127:3–5; Mat. 7:11.
2. Kde dostaneme nejlepší radu a nejlepší vodítko ohledně výchovy dětí? Proč?
2 Ale rodiče, kterým se právě narodilo děcko, brzy zjišťují, že vychovávat děti je těžká odpovědnost. Kde můžeme najít zdroj zdravých rad a vedení? Proč se neobrátit ke stvořiteli? On přece dal lidem schopnost přivádět na svět děti. (1. Mojž. 1:28) On viděl všechny děti, které až dodnes přišly na svět, a také pozoruje, k čemu vedlo jednání rodičů. Jeho pokyny jsou ty nejlepší. Jsou zaznamenány v Bibli, spolu s příklady lidí, kteří se řídili jeho zásadami, a se zprávami o lidech, kteří to nedělali. — Přísl. 3:5, 6.
3. a) Co mimo jiné potřebují naše děti? b) Proč bychom však neměli ztrácet odvahu?
3 Co učí tato podivuhodná kniha o vychovávání dětí? Ukazuje mnoho věcí, o nichž si novodobí odborníci myslí, že je objevili sami. Ukazuje například, že děti potřebují lásku a pocit bezpečí. Děti by měly být poučovány o Bohu a o jeho Slovu. Potřebují dobrou výchovu, užitečné zkušenosti, dobré příklady a správnou společnost. Měly by se učit poslušnosti a úctě před autoritou. Měly by se učit o morálce a o manželství, o tom, jakého manžela nebo manželku by si člověk měl přát a jakým manželem a manželkou by člověk měl být, a jak být dobrými rodiči. To může pro rodiče vypadat jako ohromná práce. Ale vzpomeň si, že Bible poskytuje moudrost. Může ‚nezkušeným poskytnout bystrost‘ a mladému člověku „poznání a schopnost přemýšlet“. Uvažujme tedy o některých myšlenkách, jež nám říká o výchově dětí. — Přísl. 1:4.
BIBLICKÉ PŘÍKLADY
4. a) Čemu se učily děti bohabojných rodičů? b) Kdo poskytoval toto poučení a jak?
4 Bible ukazuje, že děti bohabojných rodičů byly vychovávány v bezpečí, v rodinách, které si uvědomovaly, že děti jsou slabé a potřebují ochranu. (1. Mojž. 33:14; 43:8) Děti se učily, jak se mají starat o svou obživu. David byl například jako chlapec pastýřem a Ježíš byl tesařem. (1. Sam. 16:11; Mar. 6:3) Učili se také poznávat ještě něco daleko důležitějšího: podivuhodné cesty velikého Boha JEHOVY. Toto poučení nedostávali při hodinách náboženství ani v nedělních školách, ale od lidí, kteří měli o děti největší zájem — od svých vlastních rodičů. Jehova očekával, že Izraelité budou ukazovat jeho cesty svým synům a vnukům. (5. Mojž. 4:9, 10) Rodiče měli učit své děti v každé době — doma nebo na cestách, když uléhaly i když vstávaly. Měli je učit slovem i příkladem. Měli tak předávat podivuhodné pravdy dalším generacím. — 5. Mojž. 11:18–21.
5. Co říká jeden známý biblický slovník o výchově dětí?
5 Ve známém francouzském díle „Dictionnaire de la Bible“ je řečeno, že jakmile dítě umělo mluvit, učilo se některé pasáže z biblického zákona. „Matka znovu a znovu opakovala určitý verš; když jej dítě umělo nazpaměť, četla dál. Později dítě dostalo do ruky napsaný text verše, který již umělo říkat nazpaměť. Když děti vyrostly, mohly dále získávat náboženské poučení a uvažovat o Pánově zákonu.“a Tato příručka pokračuje: „Dítě mělo dostávat své první a nejužitečnější poučení o morálce v bezpečném prostředí rodiny a na klíně svého otce a matky.“ — Svazek 11, odstavec 1596.
6. a) Jaké zajímavé zážitky měly děti Izraelitů? b) Prožívají tvé děti něco podobného? Jestliže ano, v čem je jim to užitečné?
6 Bůh věděl, že děti reagují na nové zážitky a že se z nich mohou učit. Proto ‚maličcí‘ měli být bráni na vzrušující cesty do Jeruzaléma, aby tam poslouchali čtení Božího zákona. (5. Mojž. 31:12, 13) Tvé děti mohou užívat téhož požehnání, když se účastní pravidelných krajských a oblastních sjezdů svědků Jehovových, kde mohou mít užitek z poučení, mohou se účastnit jako dobrovolníci a mohou získat znamenité nové přátele. Můžeš se postarat, aby se tyto příležitosti staly vrcholnými body jejich života, stejně jako byly pro izraelské děti mimořádnými událostmi jejich cesty do Jeruzaléma.
7. Proč je tak důležité poskytovat správný příklad?
7 Bůh věděl, jak důležitý je dobrý příklad. Děti napodobují, co vidí. Mohou se učit jazyku — ať je jakkoli obtížný — tím, že napodobují, co slyší. Bůh řekl: „Kdyby jen [lidé] vyvinuli to své srdce tak, aby se mne báli a aby stále zachovávali všechna má přikázání, aby se dobře žilo jim i jejich synům na neurčitý čas!“ Bible říká: „Kdo je dobrý, zanechá dědictví synům synů.“ (5. Mojž. 5:29; Přísl. 13:22) A tak mnoho záleží na tobě. Jako rodiče bychom se měli ze všech sil snažit, abychom dávali správný příklad, protože jistě nechceme, aby se naše děti řídily příkladem špatným.
ŠPATNÁ SPOLEČNOST
8. Které otázky bychom si měli klást o společnosti, v níž jsou naše děti?
8 Bůh nás také upozorňuje na nebezpečí špatné společnosti. Jeho Slovo říká: „Špatná společnost kazí užitečné zvyky.“ (1. Kor. 15:33) Je tedy důležité vědět, s kým se tvé děti stýkají. Víš opravdu, kdo jsou jejich přátelé? Vedeš je k tomu, aby si přivedly přátele domů, abys je poznal? Nebo prostě necháváš děti venku, aby ses jich zbavil? Víš, jaký druh jazyka tvé děti slyší a jak se jejich přátelé staví ke lhaní, krádežím a užívání drog?
9. Co můžeš podniknout, abys pomohl svým dětem najít lepší přátele?
9 Jestliže společnost, kterou pěstují tvé děti, není ta pravá, kde mohou tvé děti najít lepší přátele? Ve sboru svědků Jehovových — kde není trpěna sprostá řeč, lhaní, krádeže ani zneužívání drog. Přál by sis, aby jiní členové sboru pěstovali větší společenství s tvými dětmi? Co kdybys v tomto směru něco podnikl ty? Dal jsi k tomu podnět? Proč bys nepozval domů jiné mladé lidi, nebo je nepožádal, aby šli s vámi v křesťanském svědeckém díle nebo aby se s vámi účastnili nějaké jiné užitečné činnosti?
10. Jak můžeš pomoci svým dětem, aby se staly lepší společností pro jiné?
10 Pokud ses o to pokusil, a problém stále ještě trvá, mohl by sis položit otázku: Proč? Začal jsi teprve nedávno žít podle biblických zásad? Někdy se stává, že mladí lidé, kteří jsou přiváděni do sálu království, ještě sami nepřekonali určité slabosti, takže by ještě sami nebyli dobrými druhy. Jedna mladá dívka se například vyjádřila o jiné: „V sále království je v pořádku, ale člověk by nevěřil, jak se chová ve škole!“ Podle toho, jak se tato dívka v sexuálním ohledu chová k chlapcům ve škole, nechtějí s ní druzí mít nic společného. Jak můžeš pomoci svým dětem, aby v těchto věcech přetvořily svou mysl? Velmi záleží na tom, jak je poučuješ, jak vedeš rodinné biblické studium, jak se jako rodina účastníte křesťanského svědeckého díla, jaký příklad sám dáváš, pokud jde o řeč, chování a čestnost, a jak se sám snažíš zapůsobit na srdce dítěte správnými zásadami. Je-li to nutné, můžeš požádat i starší ve sboru, aby ti s láskou pomohli. — Jak. 5:13–16.
RODINNÉ PROBLÉMY
11. Proč bys neměl ztrácet naději, dávají-li členové tvé rodiny špatný příklad?
11 Co však, jsou-li vážné problémy přímo v tvé rodině? Co dělat, jestliže nevěřící manželský druh žije v přímém rozporu se zdravými biblickými zásadami? Neztrácej naději. Tvůj správný vliv a pomoc Božího ducha mohou způsobit zázraky. Jsou děti, které se přenesly přes zdánlivě nepřekonatelné problémy a vyrostli z nich řádní mladí lidé. Lidé jsou Božím stvořením, a i děti, jež rostou v rodině, která je z velké části nevěřící, mohou projevit úžasnou sílu, vede-li je po správné cestě někdo z přátel, některý pozorný starší člověk nebo ten z rodičů, který je věřící.
12. Proč jsou v tomto směru Lot a Timoteus povzbuzujícím příkladem?
12 Všimni si Lotova příkladu. Jeho rodina žila ve zkažené Sodomě a jeho manželka si zřejmě přála tam zůstat. Ale Lot a jeho dcery utekli a přežili zničení města. (1. Mojž. 19:15–17, 23–26) Mladý Timoteus měl nevěřícího otce, ale jeho matka a babička jej učily z Písma a byly svědky toho, že se stal věrným následovníkem Ježíše Krista a věrným a oddaným druhem apoštola Pavla. (2. Tim. 1:5; 3:14, 15) A tak ti Bůh pomůže vštěpovat do srdce tvých dětí lásku k pravdě a spravedlnosti, i když nemáš věřícího manželského druha.
POZNÁNÍ A VÝCHOVA
13. a) Proč by měli mladí křesťané brát učení vážně? b) Jak ukazuje Šalomounův příklad, že je důležitá správná řeč?
13 Povzbuzuješ své děti, aby se učily jak ve škole, tak i ve sboru? Je učení důležité pro tvou rodinu? Pro Izraelity důležité bylo. Jejich společnost netvořili negramotní lidé. Jejich děti mohly číst Svatá písma. Tvé děti by měly nejen Boží slovo číst, ale měly by o něm také mluvit s jinými. Vyjadřují se gramaticky správně? Přestal jsi sám dělat chyby, které jsi možná dělal dlouhá léta, takže tě tvé děti slyší mluvit správně? Šalomoun pečlivě vybíral slova, jimiž chválil Boha. Proto čteme: „Shromažďovatel se snažil najít líbezná slova a napsat správná slova pravdy.“ — Kaz. 12:10.
14. Jak můžeme pomoci svým dětem, aby se naučily správně se rozhodovat?
14 Bezpochyby chceme, aby se z našich dětí stali zralí dospělí lidé a aby se správně rozhodovali v souladu s Božím slovem. Proto bychom je měli záhy poučovat o správných zásadách. Neměli bychom je jen učit příkazům, které je nutné poslouchat, ale měli bychom jim vysvětlovat důvody pro ně. Pak se děti naučí, jak se mají samy správně rozhodovat.
15. a) Jakou důležitou podporu od nás potřebují naše děti? b) V jakém směru musíme být velmi opatrní?
15 Naše děti musí čelit zkaženému světu. Je proto důležité, aby u nás mohly pozorovat určitou sílu a přesvědčení. Měly by vědět, že je budeme podporovat právě tak, jako Sára hájila Izáka před Izmaelem, budou-li jednat správně. (1. Mojž. 21:9, 10) Měli bychom myslet i na to, že děti budou pravděpodobně správně jednat, pokud od nich očekáváme správné jednání. Jedna mladá svědkyně se jednou zeptala svého otce: „Víš, proč s námi nemáš těžkosti? Protože se nesnažíš přistihnout nás při něčem nesprávném — očekáváš, že budeme jednat správně, a my bychom také jinak nejednali.“ Jak často rodiče děti z něčeho obviňují, a pak zjistí, že to děti vůbec neudělaly! Obviníš-li děti ze lži a obvinění není pravdivé, pak si budou myslet, že očekáváš, že lžou, a příště možná budou lhát.
16. a) Jaké návrhy jsou zde ohledně křesťanských shromáždění? b) Co ukazuje, že tato shromáždění mají pro děti velkou cenu? c) Znáš nějaké podobné příklady?
16 Mnozí lidé zjistili, že je moudré brát děti od nejútlejšího věku na shromáždění, kde se mluví o Božím slově. Není dobré sedět s nimi ve vedlejší místnosti nebo s nimi být v sále vzadu (kromě krátkých chvilek, kdy je to odůvodněné), ale je dobré učit je tiše sedět, projevovat úctu ke shromáždění a mít užitek z dobrých věcí, o nichž se mluví. Starší lidé, kteří jsou pevní ve víře, dnes vzpomínají na horlivost svých rodičů, kteří je pravidelně brali s sebou velmi daleko, někdy v rozviklaném starém autě, aby se účastnili takových shromáždění. Starší v jednom sboru si vzpomíná na složitá proroctví, o nichž rozprávěli kdysi dávno jeho rodiče, když se připravovali na studium „Strážné věže“, a on si při tom jako malé děcko hrál na podlaze a poslouchal. Sotva si mohli představit, že poslouchá — tím méně, že si bude vysvětlení pamatovat ještě po více než padesáti letech!
17. Jaké biblické příklady můžeš uvést o tom, že děti se účastnily shromáždění? Jaké otázky si můžeš klást v tomto směru?
17 Když bylo ve dnech Ezdrášových při jedné příležitosti předčítáno z Písma, stáli tam od rána až do poledne všichni, kteří byli schopni rozumět, a naslouchali. (Neh. 8:2, 3) Kdybys tehdy žil, byly by tam tvé děti, nebo bys byl považoval látku za příliš těžkou a čtení za příliš dlouhé, a byl bys je poslal pryč, aby si hrály? Josef a Marie „chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek pasach“. Proto tam byli, když bylo Ježíšovi dvanáct let. (Luk. 2:41–49) Byl bys šel tak daleko, pěšky nebo na oslu, aby ses účastnil tohoto shromáždění? Když zástupy, včetně ‚malých dětí‘, přicházely, aby poslouchaly Ježíše, a nic tam nebylo k jídlu, Ježíš je zázračně nasytil. (Mat. 14:21; 15:38) Byl bys tam i se svými dětmi, nebo byste byli zůstali doma, aby dostaly zdánlivě nezbytné jídlo?
18. Jak ještě můžeme projevit ocenění pro křesťanská shromáždění?
18 Vědí tvé děti, že bereš vážně shromáždění, při nichž se studuje Bible? Vědí, že považuješ tato shromáždění za tak důležitá, že na ně nejen chodíš, ale že se při nich účastníš a dáváš komentáře, když je k tomu příležitost? Například připravíš se na studium těchto článků se svými dětmi a podáš ty i ony alespoň jeden komentář, až se budou probírat při shromáždění?
VYSOKÝ CÍL
19. Jaký pozitivní názor bychom měli mít na výchovu svých milovaných dětí?
19 Dělá snad někdo z nás všechny tyto věci dokonale? Rozhodně ne! To, o čem se zde mluví, jsou cíle, o něž bychom měli usilovat, ne cíle, kterých již bylo dosaženo. V tomto světě budou stále problémy, ale Bible nám ukazuje, jak je můžeme zvládat, a snažíme-li se konat věci Božím způsobem, pomůže nám. Když se někdo ptal jednoho křesťanského otce, proč mají jeho děti silnou víru, řekl: „Já vlastně nevím. Nedělali jsme nic zvláštního. Prostě jsme se snažili uplatňovat radu, kterou jsme dostali z Bible a od organizace.“
20. a) Co mimo jiné můžeme dělat, abychom dnes vychovali z dětí šťastné lidi? b) Proč je pro nás povzbuzením text, který je námětem tohoto studia, i slova z Přísloví 20:7?
20 A právě na tom záleží, chceš-li dnes opravdu vychovat z dětí šťastné lidi. Dávej jim správný příklad. Dávej jej již malým dětem. Raduj se z toho, co dělají dobře, a snaž se jim pomáhat, aby se dále zlepšovaly. Měj radost z toho, z čeho se radují ony, a měj účast na jejich životě. Dávej jim najevo lásku. Dělej věci Božím způsobem, a Bůh požehná tvému úsilí. Pamatuj na povznášející inspirovaná slova Šalomounova: „Spravedlivý chodí v ryzosti. Šťastní jsou jeho synové po něm.“ — Přísl. 20:7.
[Poznámka pod čarou]
a V biblických dobách, stejně jako dnes, uměli někteří lidé číst a někteří ne, ale schopnost číst byla daleko rozšířenější, než si mnozí lidé myslí. (Srovnej Izaiáše 29:11, 12.) V díle „The Encyclopedia of the Jewish Religion“ je řečeno: „Zdá se, že znalost čtení a psaní byla ve starověkém Izraeli všeobecně rozšířena.“
Boží příkazy měly být napsány na zárubni dveří a přivázány na ruce — což by mělo malou cenu pro lidi, kteří neuměli číst. (5. Mojž. 6:8, 9; 27:8) Král si měl sám zhotovit opis zákona a denně si v něm měl číst. (5. Mojž. 17:15, 18, 19) Jeden mladý muž v Sukot zapsal jména předních mužů ve svém městě. — Soudců 8:14.
Čtení a psaní nebylo vyhrazeno jen vzdělané třídě. James D. Martin napsal ve svém komentáři ke knize Soudců, že „některé z nejstarších důkazů abecedního písma jsou na stěnách jeskyň v dolech na Sinaji, kam je vyryli otroci“. Amos byl skromný pěstitel ovcí. Prorok Micheáš pocházel z venkova, z vesnice Morašet. (Amos 1:1; Mich. 1:1) Ale každý z nich napsal jednu biblickou knihu.
Apokryfní kniha První Makabejská, která byla pravděpodobně napsána v druhé polovině druhého století př. n. l., ukazuje, že lidé měli doma opisy Zákona. (1. Mak. 1:55–57) Židovský historik Josephus vyjádřil v prvním století názor, že mojžíšský Zákon přikazoval, aby se děti „učily číst a aby se učily jak o zákonech, tak i o skutcích svých předků“. — „Proti Apionovi“, 11, str. 375 (25), angl.
Rodiče a děti, jak byste odpověděli na tyto otázky?
◆ Kde by měli rodiče hledat radu o výchově dětí a proč?
◆ Uveď některé biblické příklady správného školení dětí.
◆ Jak mohou rodiče prakticky dohlížet na společnost, kterou pěstují jejich děti?
◆ Jak je možné uplatňováním biblických zásad překonávat problémy v rozdělených domácnostech?
◆ Jaké kroky by měli podniknout rodiče, aby správně vychovávali své děti?
◆ Mohou rodiče a děti očekávat, že budou všechno dělat dokonale? Jak přece mohou mít úspěch?