Měj v úctě manželství, jež odpovídá Božím měřítkům

JEHOVŮV názor na lidské manželství je jasně vyjádřen v řadě biblických textů, například: „Co . . . Bůh jhem spojil, ať žádný člověk nerozděluje“ a „On [Jehova] nenávidí rozvod“. (Mar. 10:9; Mal. 2:16) Naproti tomu velký odpůrce, satan ďábel, odporuje všemu, co je čisté a spravedlivé. V těchto „posledních dnech“, kdy ‚ničemové . . . postupují čím dál hůř‘, se satan snaží hanět všechna Jehovova láskyplná opatření, včetně instituce manželství. (2. Tim. 3:1–5, 13; Zjev. 12:9, 12) Vzhledem k této době by měli být Jehovovi svědkové ještě pevněji rozhodnuti věrně a oddaně podporovat a zachovávat Boží uspořádání manželství. — 1. Mojž. 2:24; Přísl. 27:11; Žid. 13:4.

Problémy v manželství

Pokud budou lidé nedokonalí, rozhodně budou v manželství vznikat problémy. (1. Kor. 7:28–34) Kde však jsou oba manželští druhové věřící, tam bude položen znamenitý základ pro to, aby manželské pouto bylo silné, protože mají na zřeteli Jehovu. Křesťanské manželství se stane podobným ‚trojnásobnému provazu [který] nelze rychle přetrhnout‘. (Kaz. 4:12) Je-li něco neslučitelného nebo nějaký jiný problém, mohou jej křesťanští manželští druhové předložit v modlitbě Jehovovi s důvěrou, že jim pomůže. Často je možné najít řešení tím, že se o věci v klidu pohovoří ve světle biblických textů, například 1. Korinťanům 13:4–8; Efezanům 5:21–33 a Kolosanům 3:12–14, 18, 19. Jestliže se tedy řídili biblickou radou vstoupit do manželství „v Pánu“, je zde znamenitý základ pro řešení problémů ve světle Písma. — 1. Kor. 7:39.

Není-li věc uspokojivě vyřešena soukromě, budou si snad manželští druhové přát vyhledat radu některého staršího v křesťanském sboru. Zastávají-li stanovisko Jehovovo, budou schopni udržet manželství nedotčené a pěstovat také jednotu a lásku, což bylo Božím původním záměrem pro manželské druhy. — 1. Mojž. 2:24; Přísl. 31:10–12, 28, 30; Mat. 19:4–6.

S nevěřícím manželským druhem

Situace je snad jiná, stane-li se někdo věřícím a jeho manželský druh nereaguje na poselství o království. I v tom případě může být jejich manželství velmi krásné a manžel a manželka si mohou navzájem prokazovat lásku. A jak to řekl apoštol Petr, křesťanská manželka může svým ‚cudným chováním spolu s hlubokou úctou‘ časem získat svého nevěřícího manžela. Podobně i manžel, který se nově obrátil, může časem získat svou manželku. (1. Petra 3:1–7) Kde jsou hlubší problémy, bude snad věřící muset jednat taktně a s trpělivou vytrvalostí, přičemž bude muset stále projevovat „ovoce ducha“. — Gal. 5:22, 23.

V některých případech snad dochází k slovnímu nebo fyzickému špatnému zacházení, k hrozbám a bití. Znamená to však, že by křesťanský manželský druh měl opustit nevěřícího? Apoštol Pavel radí: „Manželka [by] neměla odejít od svého manžela, ale kdyby skutečně odešla, ať zůstane nevdaná nebo ať se opět smíří se svým manželem; a manžel by neměl opustit svou manželku.“ Jak Pavel zdůrazňuje, zachování manželství bude k duchovnímu užitku dětí. Také v praktickém směru to může být po materiální stránce užitečné pro věřícího manželského druha a pro děti. Ale pokud se špatné zacházení stane nesnesitelným nebo je snad ohrožen samotný život, může se manželský druh rozhodnout, že „odejde“. Ale měla by zde být snaha ‚opět se smířit‘ v patřičném čase. (1. Kor. 7:10–16) Jestliže však někdo „odejde“, neposkytuje to samo o sobě biblický důvod pro rozvod nebo nové manželství; ovšem zákonný rozvod nebo zákonná rozluka může poskytnout určitou míru ochrany před dalším špatným zacházením.

Biblický rozvod

Jsou nějaké okolnosti, v nichž může křesťan jít dále a dosáhnout rozvodu, který mu dává možnost vstoupit znovu do manželství? Pamatuj si, že Ježíš radil: „Co . . . Bůh jhem spojil, ať žádný člověk nerozděluje.“ Šel však dále a ukázal, že může být správný důvod k rozvodu. Řekl totiž: „Každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodů smilstva, a ožení se s jinou, cizoloží.“ — Mat. 19:6, 9; viz též 5:32.

Znamená to, že když křesťanovi zevšední jeho manželský druh nebo když se ‚zamiluje‘ do někoho jiného, může klidně použít nějaké situace spojené se smilstvem a změnit partnera? Je smutné, že v některých případech, kdy oba partneři tvrdí, že jsou věřící, bylo použito jako nástroje smilstva (obvykle cizoložství) s úmyslem svévolně zrušit biblická manželská pouta. Mohou být takoví lidé tak pošetilí a myslet si, že Jehova nezná „myšlenky a úmysly srdce“? (Žid. 4:12, 13) Takoví lidé si zřejmě myslí, že se mohou svévolně dopustit nemravnosti, že budou asi tak na rok zbaveni pospolitosti a pak se svým novým manželským druhem budou činit „pokání“ a že jim bude vráceno jejich místo ve sboru.

Ale v takovém případě by měl uplynout značně dlouhý čas, než by se starší vůbec mohli zabývat žádostí o znovupřijetí. Svědomití starší nebudou ukvapení. Musí vidět velice jasné důkazy ovoce, které odpovídá pokání. I kdyby snad byl takový hříšník časem přijat zpět, teprve za mnoho let by jej starší mohli doporučit pro nějaké zvláštní přednosti ve sboru, pokud by to vůbec učinili. A v každém případě by to nemohlo být dříve, než by nevinný manželský druh uzavřel nové manželství nebo než by zemřel. (1. Tim. 3:2, 12) Můžeme si uvědomit, jak vážnou věcí je před Jehovou Bohem takové plánované cizoložství, jestliže si vzpomeneme, že pod jeho spravedlivým Zákonem ve starověkém Izraeli by byli cizoložníci ukamenováni k smrti. (5. Mojž. 22:22) A bez ohledu na to, co rozhodnou sbory, je dnes Jehova nejvyšším soudcem. „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ — Žid.13:4.a

Zachovat manželství

K ochraně Božího lidu a v naději, že ti, kteří mají morální problémy, budou hledat vedení v křesťanském sboru, aby měli úctu k Jehovovu manželskému uspořádání, budou zde výslovně rozebrány některé aspekty smilstva. Činíme to v souladu s Písmem, které mluví upřímně a otevřeně, i když rozebírá tak delikátní a intimní věci. — Srovnej 3. Mojžíšovu 20:10–23; 5. Mojžíšovu 31:12; Matouše 5:27, 28; Římanům 1:26, 27; Juda 7.

Osoby v manželství by neměly hledat výmluvu pro rozvod, ale měly by naopak hledat způsoby, jak manželství udržet. Jestliže se manželský druh dopustí nemravnosti a činí pokání, může se nevinný manželský druh rozhodnout odpustit mu a může mít při tom na mysli, že má být zachováno Bohem dané manželské uspořádání. Je tedy možné projevit milosrdenství a napodobit tím jiné Jehovovy vynikající vlastnosti. — 2. Mojž. 34:6; srovnej Nehemiáše 9:17.

Co však, jestliže manželský druh nečiní pokání, je mu odňata pospolitost, a dokonce pokračuje v prokázané hrubé nemravnosti? Nebo co když je ohroženo osobní zdraví a duchovní stav nevinného manželského druha? Ježíšova výše citovaná slova z Matouše 19:9 nepřehlížejí biblické napomenutí, že manželství má být zachováno, je-li to vůbec možné, a přitom ukazují, že existuje důvod pro rozvod — jediný biblický důvod pro rozvod — smilstvo.

Definice „smilstva“

Co zde rozumíme pod „smilstvem“? Řecké slovo v tomto textu je porneia. V rozpravě o této věci ukázala „Strážná věž“ 19, 1973, v „Otázkách čtenářů“, že výraz porneia pochází ze základního slova, jež znamená ‚prodávat‘. Tak je spjato s prostitucí, jak byla praktikována v prvním století v mnoha pohanských chrámech a v dnešní době v ‚domech se špatnou pověstí‘.

Je pravda, že výrazu „porneia“ se někdy používá v ohraničeném smyslu například v uplatnění na sexuální styky mezi osobami, které nejsou v manželství (mezi svobodnými). Případ takového ohraničeného použití je v 1. Korinťanům 6:9, kde se mluví zvlášť o „smilnících“ a kromě toho o lidech, kteří pěstují jiné sexuální neřesti, jako cizoložství a homosexualitu. Ale hned předtím, v 1. Korinťanům 5:9–11, použil Pavel téhož slova, když radil křesťanům, aby se nesměšovali se „smilníky“. Bylo by rozumné si myslet, že se zde zmiňoval jen o nemravných osobách, které nejsou v manželství? To není možné, protože v 6. kapitole je vypsána celá řada nezákonných sexuálních praktik, jichž je nutné se vyvarovat, včetně cizoložství a homosexuality. Juda 7 a Zjevení 21:8 ukazují, že podle Božího soudu si „smilníci“, kteří nečiní pokání, zaslouží věčné zničení, a také tyto texty by se sotva omezovaly jen na osoby, které pěstují sexuální styky, aniž jsou v manželství. A výnos jeruzalémského vedoucího sboru zaznamenaný ve Skutcích 15:29, že se máme ‚zdržovat . . . smilstva‘, je nutné chápat tak, že má široké uplatnění.b

A tak se „smilstvo“ v širším smyslu, jak je ho použito u Matouše 5:32 a 19:9, zřejmě vztahuje na široký rozsah nezákonných sexuálních vztahů mimo manželství. Porneia se vztahuje na hrubé nemravné užívání pohlavního orgánu nebo orgánů nejméně jedné osoby (ať již přirozeným nebo zvráceným způsobem); při takové nemravnosti zde tudíž musí být druhá strana — buď člověk kteréhokoli pohlaví nebo zvíře.c A tak sebeukájení (ačkoli je to nemoudré a duchovně nebezpečné) není porneia. Ale až dodnes výraz porneia zahrnuje nejrůznější druhy sexuální činnosti, k níž může docházet v domě prostitutek, kde se kupují a prodávají sexuální služby. Člověk, který jde k prostitutovi nebo k prostitutce, aby si koupil nějaké sexuální služby, se proviní jednáním označeným jako porneia. — Srovnej 1. Korinťanům 6:18.

Křesťané, kteří jsou v manželství

Co lze říci o sexuálním jednání manželské dvojice uvnitř manželského pouta? Není úkolem starších, aby se vměšovali do intimního života křesťanů v manželství. Ale Bible rozhodně vstupuje do jejich života. Ti, kteří chtějí ‚stále chodit duchem‘, nebudou přehlížet biblická místa, která ukazují, jak smýšlí Bůh. A učiní dobře, budou-li pěstovat nenávist ke všemu, co je před Jehovou nečisté, včetně toho, co patří k jasně zvráceným sexuálním praktikám. Manželské dvojice by měly jednat tak, aby zůstaly s čistým svědomím, a musí věnovat bedlivou pozornost tomu, aby rozvíjely „ovoce ducha“. — Gal. 5:16, 22, 23; Ef. 5:3–5.

Ale co když jeden z manželů si přeje nebo dokonce vyžaduje na svém manželském druhu, aby se podílel na sexuálních praktikách, které jsou zřejmě zvrácené? Výše uvedené skutečnosti ukazují, že porneia zahrnuje nezákonné sexuální chování mimo manželské uspořádání. Jestliže tedy manželský druh vyžaduje nějaké zvrácené jednání, například orální nebo anální sexuální styk, v rámci manželství, neposkytuje to biblický důvod pro rozvod, který by kohokoliv z nich uvolňoval k novému manželství.d I když je věřící manželský druh situací sklíčen, přece jeho snaha držet se biblických zásad povede nakonec k požehnání od Jehovy. V takových případech může manželské dvojici pomoci, jestliže si o problému otevřeně pohovoří a budou-li pamatovat zejména na to, že sexuální styky mají být hodné úcty, mají být zdravé a mají být projevem něžné lásky. To rozhodně vyloučí všechno, co by nějak skličovalo manželského druha nebo co by mu škodilo. — Ef. 5:28–30; 1. Petra 3:1, 7.

Jak již bylo řečeno, není úkolem starších, aby „vykonávali dozor“ nad intimními vztahy manželských dvojic ve sboru. Jestliže se však stane známým, že některý člen sboru pěstuje v rámci manželství zvrácené sexuální styky nebo se jich veřejně zastává, pak by takový člověk rozhodně nebyl bezúhonný a nebyl by přijatelný pro zvláštní přednosti, například pro službu jako dozorce, jako služební pomocník, nebo jako průkopník. Takové styky a jejich zastávání by dokonce mohly vést k vyloučení ze sboru. Proč?

Galaťanům 5:19–21 vypočítává mnoho neřestí, které nejsou označeny jako porneia a které mohou vést k tomu, že někdo nebude způsobilý pro Boží království. Mezi nimi je „nečistota“ (řecky akatharsia, jež označuje špinavost, zkaženost, necudnost) a „volné chování“ (řecky aselgeia, jež označuje bezuzdnost, chlípnost, nestoudné chování). Když se takové neřesti, podobně jako porneia, stanou hrubými, mohou být sice důvodem k vyloučení z křesťanského sboru, ale ne k získání biblického rozvodu. Člověk, který se zastává otřesných a odporných sexuálních způsobů jednání, by se provinil volným chováním. Člověk s takovým postojem může ovšem také klesnout tak daleko, že se dopustí porneia; to by potom byl základ pro biblický rozvod.e Jak velice by se měli všichni Bohu oddaní křesťané chránit všech takových „skutků těla“ a bojovat proti nim! — Gal. 5:24, 25.

Všichni členové Jehovova lidu, ať již jsou v manželství nebo svobodní, by se měli vyvarovat nemravnosti jakéhokoli druhu. Měli by loajálně podporovat všechna Jehovova uspořádání, včetně instituce manželství. (Žalm 18:21–25) Ti, kteří jsou v manželství, by se měli jako „jedno tělo“ snažit, aby ve svém manželství ctili Jehovu a pěstovali pravou lásku a úctu. (1. Mojž. 2:23, 24; Ef. 5:33; Kol.3:18, 19) Tak dokáží, stejně jako i jinými způsoby, že nejsou „částí světa“ — světa, který satan zavlekl do bahna nemravnosti a zkaženosti a který ‚pomine i se svými žádostmi‘. Všichni by měli pamatovat na to, že „ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“, a měli by se snažit činit Boží „vůli“ ve spojení s jeho drahocenným manželským uspořádáním. — Jan 17:16; 1. Jana 2:17.

[Poznámky pod čarou]

„Nový mezinárodní slovník teologie Nového zákona“ (angl.) říká například, že porneia znamená „necudnost, smilstvo, prostituci“. Také říká: „Skupina slov [k níž patří porneia] může se vztahovat na různé mimomanželské sexuální způsoby jednání, pokud se uchylují od přijatých sociálních a náboženských norem (např. homosexualita, promiskuita, pedofilie [sexuální zneužívání dětí] a obzvláště prostituce).“ A tak je ve výrazu porneia zahrnuto i cizoložství (řecky moicheia) a může se vztahovat i na širší okruh jiných nemorálních praktik mimo manželství, jako je orální a anální sex a sexuální styk se zvířaty.

Uznávaný „Řecko-anglický slovník Nového zákona a jiné rané křesťanské literatury“ (od Bauera, Arndta a Gringriche, angl.) ve vydání 1979 definuje výraz porneia jako „prostituci, necudnost, smilstvo jakéhokoli druhu nezákonného sexuálního styku“.