Dárce ‚každého dobrého daru‘
„Jednou mě navštívil jistý služebník reformované církve. Chtěl vědět, jak spravuji svou církev. Řekl jsem mu: . . . ‚Nedáváme žádný plat; nedochází k ničemu, kvůli čemu by se lidé přeli. Nikdy nepořádáme sbírky.‘ ‚Jak tedy získáváte peníze?‘ zeptal se. Odpověděl jsem: ‚Jestliže vám, pane doktore, řeknu tu nejjednodušší pravdu, stěží budete schopen tomu věřit. Když se lidé začínají o tuto cestu zajímat, nikdo jim nedává pod nos misku na příspěvky. Ale oni vidí, že zde jsou určité výdaje. Sami si řeknou: „Tento sál něco stojí . . . Jak mohu na takovou věc přispět nějakými penězi?“ ‘ Podíval se na mne, jako by si myslel: ‚Za koho mě máte — za někoho bláhového?‘ Řekl jsem mu: ‚Podívejte se, pane doktore, povídám vám čistou pravdu . . . Když má někdo požehnání a má nějaké prostředky, chce je použít pro Pána. Pokud žádné prostředky nemá, proč bychom ho měli k dávání pobízet?‘ “ —
Charles T. Russell, první prezident Watch Tower Society, „Strážná věž“ z 15. července 1915, angl.
DÁVÁME proto, že prvním, kdo dával, byl Jehova Bůh. Jeho dávání již začalo před nesčíslnými věky. Bylo to tehdy, když začal tvořit — když jako prvního stvořil svého „jediného zplozeného Syna“. (Jan 3:16) Z lásky dal dar života druhým.
Největším Jehovovým darem pro nás je Boží Syn, Ježíš Kristus. Ale samotnou osobou Božího Syna Boží dávání nekončí. „Vše převyšující Boží nezasloužená laskavost“ je tím, co apoštol Pavel považuje za Jehovův „nepopsatelný velkorysý dar“. (2. Korinťanům 9:14, 15) Do tohoto daru zjevně patří veškerá dobrota a milující laskavost, které Bůh poskytuje svému lidu prostřednictvím Ježíše. Tato nezasloužená laskavost je tak úžasná, že lidé nejsou schopni ji popsat nebo nějak vyjádřit. Ale Boží dávání má ještě další stránky.
Před dlouhou dobou jeden král moudře a pokorně uznal, že jakékoli dobré věci, které dával jako dary, ve skutečnosti patřily Jehovovi. Řekl: „Všechno v nebesích a na zemi je totiž tvoje. Tvé je království, Jehovo, Ty, který se také pozvedáš jako hlava nade vším . . . A přece, kdo jsem já a kdo je můj lid, abychom si uchovali sílu k přinášení takových dobrovolných darů? Vždyť všechno je od tebe, a dali jsme ti z tvé vlastní ruky.“ — 1. Paralipomenon 29:11–14.
Boží příklad
Jakub, učedník Ježíše Krista, věděl, že Jehova Bůh je zdrojem všeho, co je v každém ohledu naprosto dobré. Od něho pocházejí jenom dobré dary. Jakub napsal: „Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce nebeských světel, a u něho není změna v otáčení stínu.“ — Jakub 1:17.
Jakub viděl, jak se Bůh liší od lidí, dokonce i v záležitosti dávání darů. Lidé sice mohou dávat dobré dary, ale ne vždy to dělají. Tyto dary mohou pocházet z nějaké sobecké pohnutky nebo mohou být použity k tomu, aby člověka lákaly udělat něco špatného. U Jehovy nedochází ke změnám; on je stále stejný. Proto se nemění ani povaha jeho darů. Vždy jsou čisté. Vždy podporují blaho a štěstí lidstva. Vždy jsou laskavé a prospěšné, nikdy nejsou zhoubné.
Pohnutky k dávání darů
V Jakubově době populární náboženští vůdci dávali dary jen proto, aby je viděli lidé. Dávali ze špatné pohnutky. Dychtili po tom, aby dosáhli uznání od lidí, a proto se dopouštěli kompromisů, pokud jde o Jehovovy spravedlivé normy. Křesťané však měli být jiní. Ježíš jim radil: „Když . . . dáváš dary milosrdenství, nevytrubuj před sebou, právě jak to dělají pokrytci v synagógách a na ulicích, aby je lidé oslavovali. Vpravdě vám říkám: Mají svou plnou odměnu. Ale ty, když dáváš dary milosrdenství, ať neví tvá levice, co dělá tvá pravice, aby tvé dary milosrdenství byly vskrytu; potom ti tvůj Otec, který se dívá vskrytu, oplatí.“ — Matouš 6:2–4.
Křesťané dávají dary proto, aby pomohli druhým uspokojit určitou potřebu, aby druhé obšťastnili nebo aby podpořili pravé uctívání. Křesťanské dávání neslouží k tomu, aby křesťané oslavovali sebe sama. Vždyť Jehova může svým pohledem proniknout i do toho nejhlubšího zákoutí našeho srdce. Může vidět tu nejvnitřnější pohnutku, která nás vede k tomu, že dáváme dar milosrdenství.
Svědkové Jehovovi se snaží v dávání darů následovat příklad Jehovy a jeho Syna Ježíše Krista. Dávají z toho, co mají. Mají dobrou zprávu o Království a dávají ji k požehnání druhých. Vědí, že text v Příslovích 3:9 uvádí: „Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi a prvním ovocem celého svého výnosu.“ Každá kancelář odbočky, každý sbor i každý jednotlivec se upřímně snaží přispívat ku prospěchu všech, a tak se celé společenství bratrů duchovně upevňuje a prožívá blahobyt. Hmotný blahobyt nevede k blahobytu duchovnímu, ale na druhé straně duchovní blahobyt opravdu přináší hmotný blahobyt, který je dostačující pro potřeby Jehovova díla.
Jak je možné dávat
Je mnoho způsobů, jimiž může každý jednotlivec osobně přispívat na podporu dobré zprávy. Jedna stránka příspěvků se týká sálů Království. Sál Království používají všichni členové sboru. Prostředky na jeho výstavbu nebo pronájem, na úhradu osvětlení a vytápění a na údržbu musel někdo poskytnout. Je nezbytné, aby každý ve sboru tuto věc podpořil. Proto jsou schránky na příspěvky umístěny v sále Království, a přijaté dobrovolné dary se používají k tomu, aby se uhradily sborové výdaje. Z přebytku je možné v souladu s rozhodnutím sboru poslat příspěvky místní odbočce Společnosti.
Přímo odbočce Společnosti je možné zasílat příspěvky na školení a podporu misionářů a zvláštních průkopníků, kteří slouží v těch částech světa, kde se dobrá zpráva k lidem, jež tam bydlí, všeobecně nedostala. Další výdaje při šíření dobré zprávy jsou spojeny s prací cestujících dozorců. Apoštol Pavel, který dal v prvním století příklad v práci cestujícího služebníka, chválil sbor ve Filipech: „Poslali [jste mi] jednou i podruhé něco pro mou potřebu.“ (Filipanům 4:14–16) Kromě nákladů spojených s těmito stránkami služby plným časem — a tyto náklady mají všechny odbočky — je třeba také udržovat každý domov betel a podporovat ty, kdo zde žijí a pracují. Psát a tisknout literaturu obsahující nádherné poselství dobré zprávy je opravdu výsadou, kterou dává Bůh. Ale je také nezbytné tuto literaturu dopravovat na různá místa, a s tím jsou spojené výdaje. Pak jsou zde výdaje ve spojitosti se sjezdy, nemluvě ani o výdajích za soudní případy, které byly vybojovány „při obhajobě a zákonném prosazování dobré zprávy“. — Filipanům 1:7.
Čas, který každý Jehovův služebník stráví tím, že káže dobrou zprávu, je věnován dobrovolně, a stejně dobrovolně jsou dávány i hmotné prostředky. Apoštol Pavel radí, aby si každý dával pravidelně stranou peníze, které se použijí na podporu toho, aby se šířilo pravé uctívání: „Vzhledem ke sbírce, která je pro svaté . . . Ať si každý z vás ve svém domě dá každý první den v týdnu něco stranou do zásoby podle toho, jak se mu daří.“ — 1. Korinťanům 16:1, 2.
Když někdo dá nějaký dar, nikdy přesně neví, jak bude použit, ale výsledky vidí v růstu díla, při němž se káže dobrá zpráva o Království. Zprávy v Ročence svědků Jehovových 1993 ukazují, že dobrou zprávu o Království káže ve více než dvě stě zemích a na mořských ostrovech přes 4 500 000 křesťanských služebníků. Čtení těchto zpráv nás hřeje u srdce. Jakýkoli dar, bez ohledu na jeho velikost, tedy napomáhá k tomu, aby se po celém světě šířila dobrá zpráva.
Toto dílo je financováno tak, že se spojí dary všech dávajících. Někdo může dát více, což kazatelskému dílu napomůže větší měrou. Někdo jiný dá méně. Ale ti, kdo dávají skromné dary, se nemusejí stydět ani nemusejí mít pocit, že jejich podíl je příliš bezvýznamný. Jehova se na to tak jistě nedívá. Ježíš to dal jasně najevo, když ukázal, jak si Jehova cenil nepatrného příspěvku jedné vdovy. „Potom viděl nějakou nuznou vdovu, jak tam vhazuje dvě malé mince velmi malé hodnoty, a řekl: ‚Pravdivě vám říkám: Tato vdova, ačkoli je chudá, vhodila víc než ti všichni. Ti všichni totiž vhodili dary ze svého přebytku, ale tato žena vhodila ze svého nedostatku všechny prostředky k životu, které měla.‘ “ — Lukáš 21:2–4.
Bez ohledu na to, jaká je snad naše finanční situace, můžeme dávat způsobem, který Jehovovi působí radost. Žalmista vhodně shrnuje, jak můžeme vzdávat slávu našemu Králi a Soudci. Říká: „Připisujte Jehovovi slávu patřící jeho jménu; neste dar a vejděte na jeho nádvoří.“ (Žalm 96:8) Kéž tedy napodobujeme láskyplný příklad našeho nebeského Otce tím, že radostně dáváme dary! Vždyť on nám dal všechno jako první.
[Rámeček na straně 30]
JAK NĚKDO DÁVÁ DARY NA DÍLO KÁZÁNÍ O KRÁLOVSTVÍ
◻ PŘÍSPĚVKY NA CELOSVĚTOVÉ DÍLO: Mnozí lidé si dávají stranou nebo oddělují z rozpočtu určitou částku, kterou dávají do schránek na příspěvky označených: „Příspěvky na celosvětové dílo Společnosti — Matouš 24:14.“ Každý měsíc sbory posílají tyto obnosy buď do celosvětového ústředí v Brooklynu (New York), nebo do nejbližší kanceláře odbočky.
◻ DARY: Dobrovolné peněžité dary je možné posílat přímo Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, Columbia Heights, Brooklyn, New York 11201, nebo místní kanceláři odbočky Společnosti. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen průvodní dopis, který uvádí, že se jedná o nepodmíněný dar.
◻ PODMÍNĚNÉ DARY: Společnosti Watch Tower je možné svěřit peníze až do smrti dárce — s tím, že v případě osobní potřeby se dárci vrátí.
◻ POJIŠTĚNÍ: Společnosti Watch Tower je možné odkázat některý druh životního pojištění nebo důchodu. Společnost by měla být o takovém opatření informována.
◻ BANKOVNÍ ÚČTY: Bankovní účty, vkladové certifikáty nebo individuální důchodová konta je možné Společnosti Watch Tower svěřit nebo je v souladu s místními bankovními podmínkami učinit splatnými při smrti. Společnost by měla být informována o jakémkoli takovém opatření.
◻ AKCIE A CENNÉ PAPÍRY: Akcie a cenné papíry je možné darovat Společnosti buď jako nepodmíněný dar, či s podmínkou, že příjem bude i nadále vyplácen dárci.
◻ NEMOVITOSTI: Prodejný nemovitý majetek je možné darovat Společnosti Watch Tower buď jako nepodmíněný dar, nebo s tím, že si dárce vyhradí právo doživotního užívání. Ještě před smluvním převodem majetku by každý měl navázat kontakt se Společností.
◻ ZÁVĚŤ A PORUČNICTVÍ: Společnosti Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania je možné odkázat majetek nebo peníze i soudně sepsanou závětí, nebo může být Společnost jmenována za poručníka svěřeného majetku. Poručnictví, ze kterého má prospěch nějaká náboženská organizace, může přinést určité daňové zvýhodnění. Kopie závěti nebo poručnické smlouvy by měly být zaslány Společnosti.
O další informace o těchto otázkách si napište na adresu: Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, Praha 4, PSČ 140 00, poštovní přihrádka 65.
[Obrázky na straně 31]
Jak se používají vaše dary:
1. Pracovníci betelu
2. Výstavba odboček
3. Pomoc při katastrofách
4. Sály Království
5. Misionáři