„Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi“ — Jak?

„CTI Jehovu svými hodnotnými věcmi a prvním ovocem celého svého výnosu.“ V těchto inspirovaných moudrých slovech napsaných před 2600 lety se skrývá klíč k získání hojnosti Jehovova požehnání, protože pisatel dále pokračuje: „Pak budou tvé sklady zásob hodně naplněny; a tvé vlastní lisovací nádrže budou přetékat mladým vínem.“ (Přísloví 3:9, 10)

Co to však znamená ctít Boha? Jaké jsou to hodnotné věci, kterými máme Jehovu ctít? A jak to můžeme dělat?

‚Cti Jehovu‘

Hlavní hebrejské slovo pro čest, které se užívá v Písmu, je kavódh, jež doslova znamená „tíha“. Ctít nějakou osobu tedy znamená pohlížet na ni jako na váženou, mající význam, něčeho dosahující. Jiné hebrejské slovo pro čest je jeqar a také se překládá jako „drahocenný“ a „cennosti“. Podobně i řecké slovo time překládané v Bibli jako „čest“ nese myšlenku vážnosti, hodnoty, cennosti. Někdo tedy může projevovat někomu jinému čest tak, že mu projevuje hlubokou úctu a vážnost.

Projevování cti má ještě jiný aspekt. Uvažujme o zprávě o věrném Židovi Mordechajovi, který při jedné příležitosti odhalil spiknutí proti Ahasverovi, králi starověké Persie. Když se později král dověděl, že za tento čin nebyla Mordechajovi nijak projevena čest, otázal se svého ministerského předsedy Hamana, jak nejlépe prokázat čest někomu, v němž král nalezl potěšení. Haman si myslel, že tato čest bude pro něj, ale velmi se mýlil. Řekl však, že by takový člověk měl být oblečen v „královský šat“ a jet na ‚koni, na němž král opravdu jezdí‘. Pak to Haman shrnul: „Přimějí ho jet na koni po městském veřejném prostranství a budou před ním volat: ‚Tak se činí muži, v jehož cti má potěšení sám král.‘ “ (Ester 6:1–9) Ctít nějakého člověka v tomto případě znamenalo veřejně ho vyvýšit tak, aby si ho vážili všichni lidé.

Podobně i prokazování cti Jehovovi má dva aspekty: osobně si Jehovy vážit a rovněž ho veřejně vyvyšovat tím, že se podílíme na veřejném oznamování jeho jména a toto oznamování podporujeme.

Co jsou ‚tvé hodnotné věci‘?

K našim hodnotným věcem jistě patří náš život, čas, vlohy a síla. A co hmotný majetek? Uvažujme o tom, co řekl Ježíš, když viděl nuznou vdovu, jak do chrámové pokladnice vhodila dvě malé mince nízké hodnoty. Řekl: „Tato vdova, ačkoli je chudá, vhodila víc než ti všichni. Ti všichni [jiní dárci] totiž vhodili dary ze svého přebytku, ale tato žena vhodila ze svého nedostatku všechny prostředky k životu, které měla.“ (Lukáš 21:1–4) Ježíš tuto vdovu pochválil za to, že své hmotné prostředky použila k podpoře Jehovova uctívání.

Je tedy jasné, že k hodnotným věcem, o nichž mluvil Šalomoun, také patří náš hmotný majetek. A výraz ‚první ovoce celého vašeho výnosu‘ s sebou nese myšlenku, že je třeba Jehovovi dávat to nejlepší z hodnotných věcí, které máme.

Jak ale může dávání hmotných věcí ctít Boha? Nepatří mu snad všechno? (Žalm 50:10; 95:3–5) „Všechno je od tebe,“ uznal král David v upřímné modlitbě k Jehovovi. A o obrovském daru, kterým on i jeho národ přispěli na stavbu chrámu, David řekl: „Dali jsme ti z tvé vlastní ruky.“ (1. Paralipomenon 29:14) Když tedy dáváme dar Jehovovi, pouze mu vracíme to, co nám on ve své dobrotě dal. (1. Korinťanům 4:7) Jak jsme však uvedli dříve, ctít Jehovu zahrnuje to, že ho musíme před druhými lidmi vyvyšovat. A hmotné dary používané k podpoře pravého uctívání Jehovu ctí. Bible obsahuje nádherné příklady lidí, kteří Jehovu takto ctili.

Příklady z minulosti

Asi před 3 500 lety, když chtěl Jehova Izraelitům v pustině opatřit jako místo uctívání svatostánek, bylo potřeba různých věcí, o nichž mluvil Boží plán stavby. Jehova Mojžíšovi přikázal, aby ‚každý ochotného srdce přinesl Jehovovi příspěvek‘. (2. Mojžíšova 35:5) Zpráva dále pokračuje: „Potom přišli, každý, koho pobízelo jeho srdce, a přinesli, každý, jehož duch ho podněcoval, Jehovův příspěvek na dílo stanu setkání a na všechnu jeho službu a na svaté oděvy.“ (2. Mojžíšova 35:21) Jejich dobrovolných darů bylo nakonec mnohem více, než bylo třeba, takže „bylo lidem zabráněno, aby to přinášeli“. (2. Mojžíšova 36:5, 6)

Vezměme jiný příklad. Když svatostánek dosloužil svému účelu a probíhaly přípravy na stavbu chrámu, David přispěl obrovským darem na chrám, který později postavil jeho syn Šalomoun. David také vyzval jiné lidi, aby se k němu připojili, a lidé darovali Jehovovi hodnotné věci. Jen stříbro a zlato, které darovali, by nyní mělo hodnotu asi padesáti miliard dolarů. „A lid dal průchod radování nad tím, že přinášeli dobrovolné dary.“ (1. Paralipomenon 29:3–9; 2. Paralipomenon 5:1)

„Dobrovolné dary“ v dnešní době

Jak můžeme radostně dávat dobrovolné dary dnes? Nejdůležitější prací, která ve světě nyní probíhá, je kázání o Království a činění učedníků. (Matouš 24:14; 28:19, 20; Skutky 1:8) A Jehova považoval za vhodné svěřit pozemské zájmy Království svým svědkům. (Izajáš 43:10)

Současné dílo svědků Jehovových je zjevně potřeba podporovat i finančně. Peníze jsou třeba při stavbě a údržbě sálů Království, sjezdových sálů, kanceláří odboček a domovů betel. Peníze si žádá i výroba a distribuce Biblí a biblických publikací v různých jazycích. Z čeho jsou takové organizační náklady hrazeny? Výhradně z dobrovolných darů!

Většina darů pochází od lidí, kteří — podobně jako vdova, již Ježíš pozoroval — mají skrovné prostředky k životu. Nechtějí však zanedbat tuto stránku prokazování cti Jehovovi, a tak přispívají skromnými částkami ‚podle své skutečné možnosti‘, a někdy dokonce i „nad svou skutečnou možnost“. (2. Korinťanům 8:3, 4)

„Ať každý jedná, právě jak se rozhodl ve svém srdci, ne s nechutí nebo z donucení, neboť Bůh miluje radostného dárce,“ sdělil apoštol Pavel křesťanům v Korintě. (2. Korinťanům 9:7) K radostnému dávání je třeba dobře plánovat. Pavel řekl Korinťanům: „Ať si každý z vás ve svém domě dá každý první den v týdnu něco stranou do zásoby podle toho, jak se mu daří, takže se potom nebudou konat sbírky, až přijdu.“ (1. Korinťanům 16:2) Podobně i ti, kdo dnes chtějí soukromě přispět dobrovolným darem na podporu díla Království, si mohou k tomuto účelu dávat ze svého příjmu něco stranou.

Jehova žehná těm, kdo ho ctí

Hmotný blahobyt sám o sobě k duchovnímu blahobytu nevede, ale když budeme své hodnotné věci — čas, sílu a hmotné prostředky — štědře používat k přinášení cti Jehovovi, přinese nám to bohatou odměnu. Je to proto, že Bůh, kterému patří všechno, nás ujišťuje: „Štědrá duše, ta ztuční, a kdo velkoryse svlažuje jiné, bude také sám velkoryse svlažován.“ (Přísloví 11:25)

Po smrti krále Davida použil jeho syn Šalomoun podle Jehovova nařízení dobrovolné dary, které jeho otec nashromáždil, ke stavbě nádherného chrámu. Dokud Šalomoun věrně uctíval Boha, „Juda a Izrael stále bydleli v bezpečí . . . od Danu po Beer-Šebu, po všechny Šalomounovy dny“. (1. Královská 4:25) Zásobárny byly plné, vinné nádrže přetékaly — dokud Izrael ‚ctil Jehovu svými hodnotnými věcmi‘.

Prostřednictvím svého proroka Malachiáše Jehova později řekl: „ ‚Vyzkoušejte mě, prosím, v tomto ohledu,‘ řekl Jehova vojsk, ‚zda vám neotevřu nebeské propusti a opravdu na vás nevyleji požehnání, až již nebude nedostatek.‘ “ (Malachiáš 3:10) Duchovní blahobyt, který nyní Jehovovi služebníci zažívají, dokládá, že Bůh svůj slib dodržuje.

Jehova má jistě radost, když svým dílem podporujeme zájmy Království. (Hebrejcům 13:15, 16) A Bůh slibuje, že i on nás podpoří, jestliže ‚budeme hledat nejprve království a Boží spravedlnost‘. (Matouš 6:33) Kéž s radostí v srdci ‚ctíme Jehovu svými hodnotnými věcmi‘.

[Rámeček na straně 28 a 29]

JAKÝ ZPŮSOB DÁVÁNÍ DARŮ NA CELOSVĚTOVÉ DÍLO SI NĚKTEŘÍ ZVOLILI

Mnozí lidé si dávají stranou nebo vyčleňují ze svého rozpočtu určitou částku a tu pak dávají do schránek, které jsou označeny nápisem: „Dary na celosvětové dílo Společnosti — Matouš 24:14.“ Každý měsíc sbory posílají tyto částky buď do celosvětového ústředí v Brooklynu (New York), nebo do místní kanceláře odbočky.

Dobrovolné peněžité dary je možné posílat také přímo Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 25 Columbia Heights, Brooklyn, New York 11201–2483, nebo Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která působí v naší zemi. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen stručný dopis, ve kterém se uvádí, že se jedná o nepodmíněný dar.

PODMÍNĚNÉ DARY Watch Tower Society je možné svěřit peníze až do smrti dárce — s tím, že v případě osobní potřeby se dárci vrátí.

PLÁNOVANÉ DÁVÁNÍ

Kromě přímých peněžitých darů a podmíněných peněžitých darů existují i jiné způsoby dávání k podpoře služby Království. Mezi ně patří:

Pojištění: Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné odkázat některý druh životní pojistky nebo důchodu. O takovém opatření by Společnost měla být informována.

Bankovní účty: Bankovní účty, vkladové certifikáty nebo individuální důchodová konta je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi svěřit nebo je v souladu s místními bankovními podmínkami učinit splatnými při smrti. O jakémkoli takovém opatření by Společnost měla být informována.

Akcie a cenné papíry: Akcie a cenné papíry je možno Společnosti darovat buď jako nepodmíněný dar, nebo s podmínkou, že příjem bude i nadále vyplácen dárci.

Nemovitosti: Prodejný nemovitý majetek je možné darovat Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi buď jako nepodmíněný dar, nebo s tím, že si dárce vyhradil právo doživotního užívání. Ještě před smluvním převodem majetku by měl dárce navázat kontakt se Společností.

Závěť: Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné odkázat majetek nebo peníze i úředně sepsanou závětí. Originál závěti by měl být zaslán Společnosti.

O další informace v této věci si můžete napsat na adresu: Náboženská společnost svědkové Jehovovi, P. O. Box 90 198 21 Praha 9, nebo na adresu příslušné odbočky ve vaší zemi.