Dávej najevo, že jsi vděčný. Proč a jak na to?

1. Co se učíš od Johna? (Viz taky obrázky.)

KDYŽ bylo Johnovia 95, zdraví už mu nesloužilo jako dřív a potřeboval, aby o něj někdo pečoval. Každý den, vždycky když ho někdo navštívil nebo mu nabídl pomoc, třeba i s něčím malým, říkával: „Děkuju.“ Pak si napsal jméno toho člověka do notýsku. Každý večer poprosil svého pečovatele, aby mu pomohl si u postele kleknout, a on se mohl pomodlit. Pak Jehovovi poděkoval za každého, kdo k němu byl ten den laskavý. Jeden z jeho pečovatelů řekl: „John už měl sice chatrné zdraví, ale byl šťastný a spokojený.“ Je z toho vidět, že když jsme vděční, přispívá to k našemu štěstí a spokojenosti.

2. Co platí o hodně lidech v dnešním světě?

² Je ale smutné, že žijeme v nevděčném světě. Bible předpověděla, že v posledních dnech bude vděčnost chybět. (2. Tim. 3:1, 2) Někteří lidé možná prostě jenom zapomenou poděkovat, když pro ně druzí něco udělají. Ale spousta lidí ani nemá pocit, že je nutné být vděční. Myslí si, že mají právo na to, aby pro ně druzí něco dělali, že jim to druzí vlastně dluží. Takový postoj je sobecký.

3. O čem budeme mluvit v tomto článku?

³ Ti, kdo uctívají Jehovu, se ale musí od nevděčných lidí v tomto světě lišit. Apoštol Pavel nás vybízí: „Dávejte najevo, že jste vděční.“ (Kol. 3:15) Takže nestačí vděčnost jenom cítit, je taky důležité hledat způsoby, jak ji dávat najevo. Rozebereme si teď tři otázky: 1. Proč bychom měli být vděční? 2. Co nám pomůže mít vděčnost jako svoje vnitřní nastavení? 3. Jak ji můžeme dávat najevo?

PROČ BYCHOM MĚLI BÝT VDĚČNÍ?

4. Proč nám nevděčnost škodí?

⁴ Nevděčnost nám škodí. Nevděční lidé bývají negativní. Bible říká: „Všechny dny utrápeného jsou špatné.“ (Přísl. 15:15) Každý z nás občas prožívá něco, kvůli čemu je smutný. To, jaké problémy nás potkají, vždycky ovlivnit nemůžeme, ale svoji reakci ano. Když se budeme zaměřovat jenom na negativní věci, každý den nám bude připadat „špatný“. Takové vnitřní nastavení člověka obírá o radost, protože mu brání vidět v životě to hezké.

5. Proč jsme šťastnější, když jsme vděční?

⁵ Vděčnost nám prospívá. Jsme díky ní šťastnější. Druhá část Přísloví 15:15 říká: „Člověk s veselým srdcem má neustále hostinu.“ „Veselé srdce“ má ten, kdo se v životě snaží zaměřovat na to dobré a je za to vděčný. Díky tomu tolik nevnímá to negativní. Když má člověk pozitivní pohled na život a je vděčný, je šťastnější a připadá mu, jako by měl „neustále hostinu“.

6. Jak nám vděčnost pomáhá, abychom si nedělali starosti? (Filipanům 4:6, 7)

⁶ Přečti Filipanům 4:6, 7. Když Jehovovi v modlitbě děkujeme, pomáhá nám to nedělat si starosti. Jak to? Protože když jsme vděční, zaměřujeme se na to, co od něj už máme, a ne na to, jestli něco mít budeme, nebo nebudeme. Když přemýšlíme, jak se o nás až doteď staral, ujišťuje nás to, že se o nás postará i v budoucnosti. To nám pomáhá nedělat si starosti s tím, co přinesou další dny. (Mat. 6:25–34) Kromě toho, když se k Jehovovi ze srdce, někdy možná i se slzami, modlíme, dá nám svůj pokoj. Ten utiší naše starosti a díky tomu budeme mít klid mysli a srdce.

7. Jak nás vděčnost sbližuje s Jehovou? (Jakub 1:17)

⁷ Vděčnost nás sbližuje s Jehovou. Všechno dobré, co máme, je od Jehovy. (Přečti Jakuba 1:17.) Máme od něj spoustu darů. Třeba výkupné a naději na věčný život. Proč nám ty dary dává? Ne proto, že bychom si to zasloužili, ale proto, že nás miluje. (Řím. 3:24; Ef. 2:8) Když jsme mu za jeho nezaslouženou laskavost vděční, ještě víc ho vnímáme jako svého milovaného Otce a nejlepšího přítele.

CO TI POMŮŽE MÍT VDĚČNOST JAKO SVOJE VNITŘNÍ NASTAVENÍ?

8. K čemu to vede, když přemýšlíme, jak nám Jehova pomáhal v minulosti? (2. Korinťanům 4:7)

⁸ Přemýšlej, co pro tebe Jehova udělal v minulosti. Vzpomeň si třeba na nějakou náročnou situaci, do které ses v životě dostal. Možná ti zemřel někdo blízký, vážně jsi onemocněl nebo jsi měl problémy kvůli svojí víře. Díky čemu jsi to zvládl? Když se teď ohlédneš zpátky, je ti jasné, že sám bys na to nestačil. Víš, že to byl Jehova, kdo ti dával „mimořádnou sílu“. (Přečti 2. Korinťanům 4:7.) Když budeš přemýšlet o tom, jak ti pomáhal v minulosti, budeš mu za to hluboce vděčný. (Žalm 103:2)

9., 10. Za co můžeš být Jehovovi každý den vděčný? (Viz taky obrázek.)

⁹ Přemýšlej, co pro tebe Jehova dělá teď. Bible nás vybízí: „Za všechno děkujte.“ (1. Tes. 5:18) Každý den si udělej čas na to, abys přemýšlel, co dobrého v životě máš. Můžeš to dělat kdykoli během dne – třeba ráno a tak svůj den dobře nastartovat nebo večer a tak ho ukončit v pozitivním duchu. (Žalm 92:1, 2) Stejně jako John, o kterém už jsme mluvili, si ty dobré věci můžeš psát. Co si na takový seznam můžeš dát?

¹⁰ Začni tím, že budeš přemýšlet, za co jsi ten den Jehovovi vděčný. (Žalm 40:5) Můžou to být duchovní dárky – každá tvoje modlitba, každý verš, který tě pohladil po duši, každý článek, video nebo broadcasting, o kterém sis řekl: Přesně to jsem dneska potřeboval. (Žalm 65:2; Mat. 24:45; Řím. 15:4) Přemýšlej i o dalších dárcích od Jehovy, díky kterým máš bohatý život. Krásný západ slunce, výborné jídlo nebo vřelé objetí. Všechny tyto úžasné věci si můžeme užívat proto, že díky Jehovovi žijeme a dýcháme. (Sk. 17:25) Jaké další dárky od Jehovy si dneska můžeš na seznam napsat? (Ef. 5:20)

11., 12. Co dobrého máme díky našim bratrům a sestrám?

¹¹ Přemýšlej taky, co krásného máš díky tomu, že patříš do celosvětové rodiny bratrů a sester. (Žalm 133:1; Přísl. 18:24) Udělal někdo z nich něco laskavého, z čeho jsi viděl, že na tebe myslí? Nebo ti řekl něco, co tě povzbudilo? (Přísl. 12:25; 16:24) Všímat si můžeš i drobností, nemusí to být vždycky něco velkého. Třeba pro jednu sestru, které zemřela dcera, bylo ze začátku těžké na shromáždění zpívat. Vzpomíná: „Jednou se stalo, že sestra, která seděla přes uličku, si všimla, že pláču. Přišla ke mně, položila mi ruku kolem ramen a zbytek písně zpívala se mnou. Pocítila jsem velkou lásku k bratrům a sestrám.“ Bylo to jenom obyčejné objetí, ale ta truchlící maminka za to byla ze srdce vděčná.

¹² Když přemýšlíme, co pro nás Jehova udělal v minulosti a co pro nás dělá teď, prohlubuje se tím naše vděčnost. Ale jak už jsme si řekli na začátku, nestačí vděčnost jenom cítit. Měli bychom ji taky dávat najevo. Jak?

JAK MŮŽEME VDĚČNOST DÁVAT NAJEVO?

13. Jak můžeme ukázat, že jsme vděční?

¹³ Jak můžeme ukázat, že jsme vděční? Zamysli se nad kontextem klíčového verše. Potom co apoštol Pavel křesťany vybídl, aby dávali najevo vděčnost, napsal: „Všechno, co říkáte nebo děláte, dělejte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něho Bohu, Otci.“ (Kol. 3:15, 17) Pavel tady říká, že bychom měli děkovat Jehovovi. Jehova má ale radost, když vděčnost dáváme najevo i druhým. Dá se vyjádřit slovy i skutky. Ukážeme si teď pár tipů, jak konkrétně to můžeme dělat.

14. Jak můžeš svými slovy dát najevo vděčnost druhým? (Viz taky obrázky.)

¹⁴ Dávej vděčnost najevo tím, co říkáš. Měj ve zvyku poděkovat i za sebemenší drobnost – třeba když ti někdo podrží dveře, pochválí tě nebo ti řekne něco hezkého. Někdy můžeš dát svoji vděčnost najevo tak, že napíšeš zprávu, e-mail nebo dopis. Měl jsi třeba ty nebo tvoje rodina nějakou hezkou pastýřskou návštěvu? Můžeš tomu staršímu napsat zprávu a poděkovat mu za ni. (1. Tes. 5:12, 13) Čas od času můžeš poděkovat i manželkám starších. Koneckonců díky tomu, že jsou ochotné se o svoje manžely podělit, můžou tito milující pastýři druhým pomáhat a povzbuzovat je.

15. Jak můžeme svými slovy dávat najevo vděčnost Jehovovi?

¹⁵ Ten, komu chceme děkovat nejvíc, je Jehova. A děkovat mu můžeme, když se k němu ze srdce modlíme. (Ef. 6:18) Často Jehovu o něco prosíme, někdy i úpěnlivě. Možná ho prosíme, aby nám pomohl zvládnout nějakou těžkou situaci, aby nám pomohl dobře se rozhodnout nebo aby nám odpustil nějakou chybu. Ale když přemýšlíme o všech těch dobrých věcech, které od Jehovy máme, vede nás to k tomu, abychom mu i děkovali. (Žalm 95:2) Čas od času se proto můžeme nad svými modlitbami zamyslet a zeptat se sami sebe: Myslím na to, abych Jehovovi děkoval, nebo ho jenom prosím o to, co potřebuju?

16. Proč bychom měli druhým dávat najevo vděčnost svými skutky?

¹⁶ Dávej vděčnost najevo tím, co děláš. Když někdo udělá něco, co tě zahřeje u srdce, přemýšlej, jak mu můžeš ukázat, že jsi za to vděčný. Když to dáš najevo nejenom tím, že něco řekneš, ale taky tím, že něco uděláš, budeš šťastnější. Ježíš totiž řekl, že víc štěstí přináší to, když druhým dáváme. (Sk. 20:35) A šťastní budou i druzí, protože budou cítit, že si jich někdo váží a má je rád. Vaše přátelství se tím jenom prohloubí.

17., 18. Jak můžeme svými skutky dávat najevo vděčnost Jehovovi? (Římanům 12:1)

¹⁷ I Jehovovi můžeme svými skutky ukázat, jak moc jsme mu vděční. Když si ze srdce vážíme všeho, co nám dává, motivuje nás to, abychom chtěli dávat i my jemu. Co pro něj můžeme dělat? Můžeme mu „svá těla [předkládat] jako živou oběť“. (Přečti Římanům 12:1.) Tato „živá oběť“ zahrnuje naši mysl, srdce a sílu – celé naše já. A „předkládat“ ji znamená být Jehovovi naprosto oddaní – dělat mu radost vším, co máme, celým svým životem. Co k tomu patří?

¹⁸ Hluboká vděčnost nás vedla k tomu, že jsme se Jehovovi zasvětili a dali se pokřtít. A dál mu ze sebe dáváme to nejlepší – náš čas, energii a prostředky. Naplno to využíváme ve službě pro něj. Například si každý den čteme Bibli a přemýšlíme o tom, co nám Jehova říká. Mluvíme s druhými o dobré zprávě. Uctíváme ho na shromážděních a jsme na nich aktivní. A finančně podporujeme to, co Jehovova organizace dělá. (Žalm 1:2, 3; 2. Kor. 8:4; Hebr. 10:24, 25; 13:15) Když Jehovovi sloužíme celou duší, dáváme tím najevo, jak moc jsme mu vděční. (Kol. 3:23, 24)

19. Proč chceš být vděčný?

¹⁹ I když žijeme v nevděčném světě, máme spoustu důvodů být vděční. Víme, že díky vděčnosti jsme šťastnější, neděláme si takové starosti, a co je nejdůležitější, máme blíž k Jehovovi. Když přemýšlíme o tom, co pro nás udělal a dělá, naše vděčnost se prohlubuje. Dál se ji snažme dávat najevo, a to tím, co říkáme i děláme, a buďme vděční hlavně Jehovovi. Náš vděčný Bůh si toho bude všímat. A teď i v budoucnu nás odmění takovým způsobem, že si to ani nedokážeme představit. (Žalm 106:1; Hebr. 11:6)