Píseň výstupů.
132 Pamatuj, Jehovo, pokud jde o Davida,+
na všechna jeho pokoření;+
2 jak přísahal Jehovovi,+
jak slavnostně slíbil Jákobovu Mocnému:+
3 „Nepůjdu do stanu svého domu.+
Nevystoupím na pohovku svého vznešeného lože,+
4 nedám spánek svým očím+
ani dřímotu svým vlastním zářícím očím,+
5 dokud nenajdu místo pro Jehovu,+
velkolepé bydliště pro Jákobova Mocného.“+
6 Pohleď, slyšeli jsme to v Efratě,+
nalezli jsme to na polích lesa.+
7 Vejděme do jeho velkolepého bydliště;+
pokloňme se u jeho podnože.+
8 Pozvedni se přece, Jehovo, ke svému místu odpočinku,+
ty a Truhla+ tvé síly.+
9 Ať se tvoji kněží obléknou spravedlností,+
a ať tvoji vlastní věrně oddaní radostně volají.+
10 Kvůli Davidovi, svému sluhovi,+
neobracej zpět obličej svého pomazaného.+
11 Jehova přísahal Davidovi,+
vpravdě od toho neustoupí:+
„Z plodů tvého břicha+
dosadím na tvůj trůn.+
12 Jestliže budou tvoji synové dodržovat mou smlouvu+
a mé připomínky, kterým je vyučím,+
také jejich synové navždy+
budou sedět na tvém trůnu.“+
13 Vždyť Jehova vyvolil Sion;+
toužil po něm jako po obydlí pro sebe:+
14 „To je mé místo odpočinku navždy;+
zde budu bydlet, neboť jsem po tom toužil.+
15 Jeho zásobám potravin budu zcela jistě žehnat.+
Jeho chudé nasytím chlebem.+
16 A jeho kněze obléknu záchranou;+
a jeho věrně oddaní budou zcela jistě radostně volat.
17 Tam způsobím, že Davidův roh poroste.+
Upravil jsem lampu pro svého pomazaného.+
18 Jeho nepřátele obléknu hanbou;+
ale na něm bude vzkvétat jeho diadém.“+