‚Vyvol schopné muže, kteří se bojí Boha‘
„Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, muže důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi.“ — 2. Mojžíšova 18:21, „EP“.
1. Proč jsou výrazy „dozorce“ a „starší muži“ zvlášť zajímavé pro svědky Jehovovy?
„OD HOMÉROVÝCH časů [kolem 9. stol. př. n. l.] do našich dnů zaniklo mnoho slov; mnoho jiných se zrodilo. Slova episkopos [dozorce] a presbyteros [starší muž] zůstala živá.“ Tato poznámka novodobého znalce řečtiny upozorňuje na velkou životnost řeckých výrazů pro „dozorce“ a „staršího muže“. Po tisíciletí se tato slova spojovala s Jehovovým organizačním uspořádáním pro jeho lid. Jestliže jsi spojen se svědky Jehovovými, bude tě jistě zvlášť zajímat následující rozbor toho, jak si tyto výrazy našly cestu do křesťanského sboru.
2, 3. Koho musel přesvědčovat Mojžíš, aby mohl sloužit jako Bohem jmenovaný vůdce Izraelitů?
2 Biblická historie nás samozřejmě vede mnohem dál do minulosti než k řeckému básníku Homérovi. V 16. století př. n. l. obdržel Mojžíš pověření od Jehovy, aby se vrátil do Egypta a vyvedl Izraelity z otroctví. Byl od svého lidu odloučen asi 40 let; komu měl tedy předložit své pověřovací listiny? „Jdi“, řekl Bůh, „a shromáždíš izraelské starší muže [řecky gerusía, „rada starších“, viz „Septuagintu“] . . . A jistě budou naslouchat tvému hlasu, a přijdeš, ty a starší muži Izraele, k egyptskému králi.“ — 2. Mojž. 3:16, 18.
3 Od doby patriarchů byli starší muži zjevně vysoce váženi pro svou zkušenost, poznání, moudrost a zdravý úsudek. Tyto osoby měl Mojžíš přesvědčit, aby ho přijaly jako svého vůdce, který je Bohem ustanovený k osvobození.
PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI PRO STARŠÍ MUŽE V IZRAELI
4. Jaký návrh předložil Mojžíšovi Jetro a k čemu to vedlo?
4 Jakmile byli Izraelité na poušti, svobodní od svých egyptských utlačovatelů, zavalila Mojžíše jeho soudcovská odpovědnost vůči národu. Jeho tchán Jetro to při své návštěvě viděl tak jasně, že předložil praktický návrh, který měl zjevně Jehovovo schválení. „Není dobré, jak to děláš. Jistě se vyčerpáš, ty i tento lid, co je s tebou, protože tato jednání jsou pro tebe příliš veliký náklad. Nemůžeš to dělat sám. Naslouchej teď mému hlasu. Poradím ti, a Bůh prokáže, že je s tebou. Ty služ jako zástupce lidu před pravým Bohem . . . Ty by sis však měl sám vyvolit ze všeho lidu schopné muže bojící se Boha, důvěryhodné muže, kteří nenávidí nepoctivý zisk . . . a oni ponesou náklad s tebou.“ (2. Mojž. 18:17–23) Toto nové soudcovské uspořádání v Izraeli sloužilo k rozložení nákladu na jiné schopné muže. Izraelský sbor měl nyní organizovanou radu starších, kteří byli způsobilí vyřizovat soudní záležitosti a rozepře.
5. Měl si Mojžíš vybrat prostě jakékoli starší muže, které měl k dispozici?
5 Jak je to protikladné k přítomnému celosvětovému systému, kde tak málo lidí skutečně dodržuje vysoké zásady — kde úplatkářství a korupce rozleptávají vládce i ty, kterým vládnou! Ve starověkém Izraeli měli být muži, kteří budou sloužit s Mojžíšem při zjednávání práva v národě, pečlivě vybíráni. Jak to řekl Jetro: „Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, může důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi.“ (2. Mojž. 18:21, „EP“) Nešlo jen o to vybrat muže, kteří byli věkově starší. Mojžíš měl „vyhlížet“ po schopných, způsobilých a nepodplatitelných mužích. Jaké podivuhodné měřítko pro ty, kteří se mají starat o zájmy Jehovova lidu dnes!
STARŠÍ MUŽI ZMOCNĚNÍ JEHOVOU
6, 7. Jak jednal Jehova, když jmenoval starší muže v Izraeli?
6 O něco později si Izraelité stěžovali na podmínky v pustině. Mojžíš cítil, že břemeno správy národa je pro něho příliš velké, a proto přednesl svůj problém Jehovovi. Jaké bylo Boží řešení? Čteme: „Opět řekl Jehova Mojžíšovi: ‚Shromáždi pro mne sedmdesát mužů ze starších mužů [řecky presbyteron, „Septuaginta“] Izraele, o kterých víš, že jsou starší muži [presbyteron] lidu a jejich úředníci . . . a odejmu něco z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně a oni ti budou muset pomáhat nést náklad.‘ “ — 4. Mojž. 11:16, 17.
7 Mojžíš se zachoval podle Božího příkazu, jak je nám řečeno: „Pak Jehova sestoupil v oblaku a mluvil s ním a odňal něco ducha, který byl na něm, a vložil jej na každého ze sedmdesáti starších mužů [presbyterus]. A stalo se, že jakmile na nich spočinul duch, přistoupili k tomu, aby jednali jako proroci.“ (4. Mojž. 11:24, 25) Zde byl jasný důkaz teokratického jmenování těchto „starších mužů“. Jehova zorganizoval svůj lid, aby jej osvobodil ze zajetí, a nyní používal schopné, důvěryhodné muže, kteří se báli Boha, aby se podíleli na odpovědnosti vedení a správy s Mojžíšem.
8. Jakou úlohu hráli starší muži, když se Izraelité usídlili v Zaslíbené zemi?
8 Časem dobyli kočující Izraelité Zaslíbenou zemi a vrátili se k trvalému bydlení ve městečkách, jak byli zvyklí žít v Egyptě. To znamenalo, že starší muži se nyní stali odpovědnými za lid na úrovni obcí. Jednali jako skupina dozorců svých obcí: byli soudci a úředníky při zjednávání práva a při udržování pokoje, pořádku a duchovního zdraví. — 5. Mojž. 16:18–20; 25:7–9; Rút 4:1–12.
STAČÍ ŠEDINY?
9, 10. Jaké jsou další požadavky pro „staršího muže“ kromě tělesné zralosti? Podlož to biblicky.
9 Znamená to tedy, že každý starší muž v Izraeli byl automaticky „starším mužem“ v soudním nebo správním postavení? Proměnilo dosažení určité věkové hranice Izraelitu ve „staršího muže“? Ne, takový závěr by nebyl rozumný. Elihu to jasně vyjádřil slovy: „Jako moudří se neprokazují ti, kteří pouze oplývají dny, ani soudu nerozumí ti, kteří jsou jen staří.“ A moudrý shromažďovatel napsal: „Šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti.“ (Job 32:6, 9; Přísl. 16:31; Kaz. 12:9, 10) Hebrejská písma jasně ukazují, že u způsobilého „staršího muže“ se musí stáří a zkušenost pojit s moudrostí a spravedlivým chováním.
10 Věk a zkušenosti však mají velkou hodnotu. Mají-li být starší muži způsobilí pro přednosti služby, musejí přijímat vedení Božího ducha a získat porozumění Božího slova. Nestačí jen citovat texty. Rozhodujícím činitelem pro „staršího muže“ je vědět, jak je moudře uplatnit. — Přísl. 4:7–9; Tit. 1:9.
STARŠÍ MUŽI V KŘESŤANSKÉM SBORU
11, 12. a) Měly židovské obce starší muže, ještě když byl Ježíš Kristus na zemi? b) Podle jakého uspořádání byli jmenováni starší v křesťanském sboru?
11 Z toho, o čem jsme uvažovali, je zřejmé, že už od starověku byli používáni způsobilí „starší muži“, aby se ujímali vedení v záležitostech Jehovova lidu. Ale než přišel na zem Ježíš Kristus, zřídili Židé v Jeruzalémě ústřední sbor kněží a starších známý jako sanhedrin. Sloužil jako židovský nejvyšší soud. (Mat. 26:57–68) Doklady nicméně nasvědčují, že skupiny starších mužů stále působily v obecních záležitostech ve městech, a ne pouze na celonárodní úrovni. — Luk. 7:3–5.
12 Máme-li na mysli toto historické pozadí, snadno pochopíme, jak raný křesťanský sbor dál používal teokratické uspořádání podobné tomu, které Jehova schválil v Mojžíšově době. Pod vedením Božího svatého ducha ti, kteří byli jmenováni jako „starší muži“ neboli starší v křesťanském sboru, měli být ‚schopní, poctiví, nepodplatitelní a Boha se bojící muži‘.
13. Proč bylo v křesťanském sboru zapotřebí aktivních, schopných mužů?
13 Od letnic roku 33 n. l. sbor věřících rychle rostl. (Sk. 2:41; 4:4) Křesťané se neoddělovali do soukromých, odloučených skupin studujících Bibli, jako by byli nějakou essénskou sektou. Křesťanství nebylo soukromou záležitostí. Mělo se stát veřejně známým, mělo být oznamováno národům. (Mat. 5:14–16; 28:19, 20) Proto bylo zapotřebí aktivních, schopných mužů, aby se ujali vedení v křesťanské organizaci. Logicky to měli být „starší muži“.
PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI PRO „STARŠÍ MUŽE“
14. Jaké požadavky na starší vyzdvihl Petr?
14 V sedmém desetiletí našeho letopočtu již byly stanoveny podmínky duchovní způsobilosti pro muže, kteří by se ujali vedení v křesťanském sboru. Ve spisech apoštolů Petra a Pavla na ně tedy nacházíme hojné odkazy. Petr například napsal:
„Proto vybízím starší muže mezi vámi . . . : Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kteří jsou Božím dědictvím, ale že se stanete příkladem stádu.“ (1. Petra 5:1–3)
Když Petr zdůrazňoval, že „starší muži“ nemají sloužit „z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě“, ozývala se v tom jako ozvěnou rada, aby Mojžíš vybral ‚schopné muže, bojící se Boha, důvěryhodné muže nenávidící nepoctivý zisk‘. — 2. Mojž. 18:21.
15. Jaké požadavky na „staršího muže“ předložil Pavel?
15 Když psal Pavel dopis svému spolupracovníku Titovi, jemuž důvěřoval a který sloužil na středomořském ostrově Krétě, poučoval ho, aby „napravil věci, které jsou nedostatečné“ ve sborech, a aby „ustanovil starší muže [presbyterus] v jednom místě po druhém“. Zajímavé je, že řecké slovo překládané „starší muži“ naznačuje „zralého muže, zkušenostmi a obezřetností vhodného pro správu své rodiny nebo lidu“. („Episcopos y presbyteros“ od profesora Manuela Cuerry y Gómeze) Toto porozumění je vyzdviženo rovněž v požadavcích, které Pavel vyjmenoval Titovi pro ty křesťany, kteří by měli být způsobilí k službě jako dozorci. Napsal:
„Jestliže je někdo bez obžaloby, manžel jedné manželky, který má věřící děti, jež nejsou viněny z prostopášnosti nebo nepoddajnosti. Dozorce [řecky episkopon] jako Boží správce musí být totiž bez obžaloby, ne umíněný, ne zlobný, ne opilý výtržník, ne rváč, ne chamtivý nečestného zisku, ale pohostinný, milující dobrotu, zdravé mysli, spravedlivý, věrně oddaný, se sebeovládáním, pevně se držící spolehlivého slova při svém umění vyučovat, aby byl schopný jak vybízet zdravým učením, tak kárat ty, kteří odporují.“ (Tit. 1:5–9)
Pečlivé prozkoumání těchto požadavků nám pomůže ocenit, že „starší muž“ v křesťanském sboru musel dosáhnout vysoké úrovně chování a duchovního smýšlení.
16. Jak víme, že starší byli v 1. století n. l. také dozorci?
16 Je také zajímavé povšimnout si, jak Pavel používá řecké termíny presbyteros a episkopos, „starší muž“ a „dozorce“. Můžeme z toho vyvodit, že způsobilí starší muži plnili ve sborech povinnosti dozorce. Jiné texty ukazují, že v tomtéž sboru mohla být celá řada takových starších mužů — dozorců. — Sk. 14:23; 20:28; Fil. 1:1.
17. a) Jaké požadavky na dozorce předložil Pavel Timoteovi? b) Proč musí být starší aktivní také v kazatelské činnosti?
17 Když psal Pavel Timoteovi, také předložil požadavky na dozorce, ale trochu jinými slovy; možná, že bral v úvahu odlišné okolnosti. (1. Tim. 3:1–7) Protože raný křesťanský sbor byl svou přirozeností evangelizační organizací, považovalo se za samozřejmé, že tito starší muži budou také horliví v oznamováni dobrého poselství. Nebylo místa pro netečnost. — Luk. 24:46–48; 1. Kor. 9:16; srovnej Matouš 25:24–27.
PRONIKÁ ODPADLICTVÍ
18. Jak ovlivnilo odpadlictví postavení dozorců?
18 Jak sbor vstoupil do druhého a třetího století, začalo docházet ke změnám. Zakořenilo se odpadlictví, které bylo předpovězeno. (Sk. 20:29, 30; 2. Petra 2:1) Přímo mezi staršími ve sborech povstali ctižádostiví muži. S převrácenými pohnutkami začali pohlížet na svůj úřad dozorce jako na postavení moci a prestiže. Jistí starší ve sborech se dokonce stali „biskupy“ a vládli nad diecézí neboli skupinou církví. Po čase byli tito biskupové voleni do úřadu laiky. Někteří z nich byli vlivnými vladaři. Jeden katolický historik proto napsal: „To přivodilo velmi značné nebezpečí, zejména od okamžiku, kdy rostla prestiž episkopátu a tato postavení byla provázena značným příjmem a hmotnými zájmy . . . [tak] byli na nejvlivnější místa [biskupství] dosazováni politikové.“
19. Co bylo konečným výsledkem odpadnutí?
19 Ano, každý biskup měl postavení jako mocný monarcha. To na druhé straně přispělo k rozkolům a rozdělením v křesťanstvu, které už dávno přestalo být pravým křesťanstvím. Teokratické uspořádání schopných, poctivých, duchovně smýšlejících starších–dozorců se změnilo v hierarchii duchovenstva. Dobrovolná služba sboru se přeměnila v placené povolání vyžadující roky vyššího vzdělání v teologii, filozofii a kanonickém zákoně.
20. Jaké otázky si nyní žádají odpověď?
20 Znamenalo to, že pravé křesťanství se svým původním teokratickým uspořádáním pro každý sbor nebude nikdy obnoveno? Nebo že zdravá prostota služby vykonávané „staršími muži“ neboli „dozorci“ se navždy ztratila? A co Izaiášovo proroctví poukazující na vyvýšení teokratické organizace? Říká: „Místo mědi vnesu zlato a místo železa vnesu stříbro a místo dřeva měď a místo kamenů železo; a jmenuji ti pokoj za dozorce a spravedlnost, která ti bude přidělovat úkoly.“ (Iz. 60:17) Následující článek odpoví na tyto závažné otázky.
Můžeš odpovědět?
• Jaký druh mužů byl vybrán, aby se s Mojžíšem podíleli na soudcovské odpovědnosti ve starověkém Izraeli?
• Jako co sloužili „starší muži“, když se Izraelité usadili v Zaslíbené zemi?
• Jmenuj některé vynikající vlastnosti, které se očekávají od křesťanských starších neboli dozorců.
• Jak ovlivnilo předpovězené odpadlictví uspořádání starších?