Čas pro strážného, jako byl Ezechiel
1. a) Odkdy dává Bůh zaznívat varování prostřednictvím svého „strážného“? Proč? b) Co dělá křesťanstvo, místo aby dávalo zaznít varování?
VÍCE než 30 let předtím, než vybuchly na Dálném východě atomové bomby, postavil Jehova milosrdně svého strážného, aby dal zaznít varování před tím, co je dnes očividně blízko, v rozmezí této generace. Již před vypuknutím 1. světové války v roce 1914 byla třída jeho „strážného“ na místě, aby dala zaznít varování. Nejen proto, aby varovala ty, kdo chtějí vědět, jak přežít, ale aby upozornila i Jehovovy svévolné nepřátele. Tak budou tito nepřátelé vědět, z jakého zdroje přichází zničení. Žádný reptal nebude mít důvod ke stížnosti, že nedostal varování předem. Křesťanstvo, které má Svatou bibli ve více než tisíci jazycích, mělo být hlasatelem varování podle toho, zač se prohlašuje. Nekoná však tuto službu. Zapojilo se naopak do obou světových válek a jiných válek tohoto století, jež značně zničily zemi. Kdo je tedy oním kolektivním „strážným“?
2, 3. a) Koho vyvolil Bůh, aby varoval před přicházející světovou potopou, a koho používá k podobnému varování dnes? b) Proč nemůže být Jehova obviňován, že způsobil ztráty na životech?
2 Noe za svých dnů nejen kázal, ale také stavěl ohromnou archu na potvrzení svého slovního poselství. Tak byl tehdy Noe Jehovovým význačným svědkem a strážným. Jeho sedmičlenná rodina se k němu připojila v povinnostech strážného. Židům 11:1–7 nám říká, že Noemovi bylo dosvědčeno, že se líbí Bohu. Byl schváleným svědkem Jehovy Boha. Byl „kazatelem spravedlnosti“. (2. Petra 2:5) Dnes stojíme před „Božím skutkem“ stejně celosvětovým, jako byla potopa za Noemových dnů. Co ukazují záznamy? Koho používá, aby na to upozorňoval celý svět? Oddané křesťany, známé všude jako „svědkové Jehovovi“. Proto má Jehova stále čistý štít. Neselhal v tom, že by nedal zaznít božskému varování ústy miliónů svých svědků!
3 Odpovědnost za ztráty na lidských životech na celém světě během přicházejícího konce systému věcí tedy nespočine na Jehovovi. Plně dopadne na všechny, kdo nejednali podle božského upozornění. Samo křesťanstvo nedbalo na varování oznamované svědky Jehovovými. Co kdyby se bylo připojilo ke svědkům Jehovovým v oznamování božského varování? Jak jinak by se byly vyvíjely lidské záležitosti!
STRÁŽNÝ STAROVĚKÉHO IZRAELE
4. a) Koho vzbudil Jehova, aby byl prorokem svému vlastnímu národu, a koho tento prorok předstiňoval? b) Jaké pověření dostal Ezechiel?
4 Díky své božské moci věděl Jehova předem, že i křesťanstvu bude třeba oznámit konečné varování. Věděl, co naznačuje či předstiňuje historie jeho vyvoleného lidu z předkřesťanských dob. V roce 613 před naším letopočtem vzbudil Žida jménem Ezechiel, aby byl prorokem svému vlastnímu národu. Třebaže byl tehdy Ezechiel vyhnancem v babylónské zemi, stal se Jehovovým strážným pro Izrael. Jeho proroctví se nesla na jihozápad do Jeruzaléma v judské zemi. Je pro nás zajímavé, co tehdy řekl Jehova Ezechielovi, protože ten zobrazoval dnešní Jehovovy pomazané svědky. Tato pomazaná třída jedná podle toho, co řekl Jehova Ezechielovi těmito slovy: „Synu člověka, učinil jsem tě strážným pro izraelský dům a uslyšíš z mých úst řeč a budeš je ode mne varovat. Řeknu-li někomu zlému: ‚Jistě zemřeš‘, a ty jej ve skutečnosti nebudeš varovat a nebudeš mluvit, abys varoval zlého před jeho zlou cestou, aby byl uchován naživu, on zemře ve svém provinění, protože je zlý, ale jeho krev budu požadovat zpět z tvé vlastní ruky.“ — Ezech. 3:17, 18.
5, 6. a) V jakém časovém období žil Ezechiel? b) Proč nemohl být Jehova obviněn, že vnucuje Ezechielovi těžké poslání?
5 Proč mluvil Jehova tak vážně k tomuto Židu Ezechielovi? Protože v onom roce 613 př. n. l. žil Ezechiel v posledních dnech odsouzeného judského království s hlavním městem Jeruzalémem. Jeho národ v tomto království byl uveden do národní smlouvy s Jehovou skrze Božího prostředníka proroka Mojžíše. Ezechiel jako příslušník onoho národa byl tudíž celoživotně vázán k Jehovovi. Byl i knězem, který měl sloužit Jehovovi v jeho chrámu v Jeruzalémě. Přirozeně tedy Bohu cosi dlužil. Bůh nemohl být obviněn, že neprávem vnucuje těžké poslání Ezechielovi, který se narodil pod národní smlouvou a s povinnostmi aronského kněžství, jehož hlavou byl tehdy velekněz Seraiáš. — 2. Král. 25:18.
6 Ezechielův národ byli ti, komu předtím Jehova řekl skrze svého proroka Izaiáše: „ ‚Vy jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚ano, můj služebník, kterého jsem vyvolil.‘ “ (Iz. 43:10–12) Ezechiel tak zobrazoval organizovaný sbor Jehovových duchem pomazaných svědků v dnešní době, duchovní izraelity. Tito pomazaní svědkové žijí v mnohem významnějším čase, než byla Ezechielova doba.
7. a) Která vláda byla v nebezpečí za Ezechielových dnů a jak je tomu dnes? b) Jak dlouho varoval Ezechiel předtím, než přišlo předpovězené zničení?
7 Tenkrát to byla jen jedna vláda, malé judské království, co bylo ohroženo. Dnes je v nebezpečí to, co ono starověké království zobrazovalo, totiž křesťanstvo spolu se všemi jeho světskými spojenci. Ve skutečnosti je souzen celosvětový systém věcí, právě jako za Noemových dnů to byl svět, který byl odsouzen k zničení. Božího varování prostřednictvím Ezechiela bylo třeba naléhavěji, protože Ezechiel je začal oznamovat pouhé čtyři roky předtím, než babylónská armáda vpadla do jeho domoviny, a šest let předtím, než zničila obležené město Jeruzalém a jeho chrám. Mnoho obyvatel obklíčeného Jeruzaléma zemřelo hladem, nákazami a mečem války. Mnozí přežijící byli odvlečeni do vyhnanství, aby zemřeli v dalekém Babylóně. V nebezpečí byla tehdy Ezechielova vlastní generace.
8. a) Jaká zkáza, jež přišla v prvním století, nám pomáhá určit čas příchodu celosvětové zkázy způsobené Bohem? b) Kdo dal tehdy zaznít Božímu varování? Jak důležitá byla tato varovná práce?
8 Jak krátký čas nám dnes může ještě zbývat, můžeme odvodit jedině z toho, co se podle biblického proroctví děje na zemi. V proroctví zaznamenaném u Matouše ve 24. a 25. kapitole varoval Ježíš před zkázou ty učedníky, kteří měli tvořit první část „věrného a rozvážného otroka“. Tato zkáza měla postihnout Jeruzalém během jejich vlastní generace. Tak svým učedníkům ukázal, že mají určitou odpovědnost vůči židovským obyvatelům provincie Judeje. Vzhledem k nadcházející národní katastrofě byli totiž ve vážném nebezpečí. Kdyby v kritické době křesťanská třída „otroka“ nevarovala a nevybízela Židy, jichž se to týkalo, aby co nejrychleji unikli z nebezpečné oblasti, potom by se podílela na odpovědnosti za ztráty životů a svobody nevarovaných Židů.
9. Jak byl Ezechiel vynikajícím příkladem pro dnešního Božího pomazaného „otroka“?
9 Co kdyby byl Ezechiel před dávným časem nesplnil svěřený úkol varovat na dálku své ohrožené spoluobčany? Nebyl by přežil zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. , protože Jehova by ho volal k odpovědnosti za jejich krev. Ezechiel zřejmě věrně plnil své božské pověření, dokud existovalo spojení s odsouzeným Jeruzalémem, protože Jehovovi se líbilo nechat ho naživu. Jehovovi se líbilo použít ho k vyslovení proroctví ve 27. roce jeho vyhnanství v Babylóně, což bylo 16 let po strašné krvavé lázni v Jeruzalémě roku 607 př. n. l. (Ezech. 29:17; 40:1) V tomto ohledu byl vynikajícím příkladem pro pomazanou třídu „otroka“ v našem nebezpečném čase. Pravda, přestanou-li někteří jedinci ze třídy „otroka“ varovat a upozorňovat špatné lidi, budou muset účtovat s Jehovou. Ve velké většině se však třída „otroka“ prokáže jako Ezechiel. Nebude jí možno připsat žádnou vinu krve.
10. a) Jak důležité je postavení strážného? b) Jak ukazuje Bůh svou starost o toho, kdo potřebuje varování, i o svého strážného?
10 Postavení strážného je očividně vysoce odpovědné. Když ve válce voják usne na stráži, je zastřelen, protože ohrozil životy ostatních a mohl způsobit porážku. (Soud. 7:19) Bůh se tedy stará nejen o životy těch, kdo potřebují být varováni, ale také o život svého strážného. To ukazují jeho další slova Ezechielovi: „Ale jestliže jsi ty varoval někoho zlého a on se ve skutečnosti neodvrátí od své špatnosti a od své zlé cesty, on sám zemře pro své provinění, ale ty zachráníš vlastní duši. Odvrací-li se někdo spravedlivý od své spravedlnosti a ve skutečnosti činí nespravedlnost a já musím před něj položit kámen klopýtání, on sám zemře, protože jsi jej nevaroval. Zemře pro svůj hřích a na jeho spravedlivé skutky, které činil, nebude vzpomínáno, ale jeho krev požádám zpět z tvé vlastní ruky. A pokud jsi ty varoval někoho spravedlivého, aby spravedlivý nehřešil, a on sám skutečně nehřeší, nepochybně zůstane naživu, protože byl varován, a ty sám zachráníš svou vlastní duši.“ — Ezech. 3:19–21; 33:2–9.
11. Jak se podobá práce „věrného a rozvážného otroka“ práci strážného?
11 Žalm 127:1 říká: „Nestřeží-li sám Jehova město, pak stráž nadarmo zůstala bdělá.“ Přesto je ale strážnému na hradbách města svěřeno bezpečí lidí, kteří žijí uvnitř. Je povinen varovat občany před každým ohrožením jejich životů a svobody. Rozhodně by nechtěl nést vinu za jejich krev. Za to, že zůstává bdělý a pozoruje, je mu připsáno ke cti bezpečí jiných lidských duší. Takové je tedy postavení třídy „věrného a rozvážného otroka“ v tomto čase, kdy se starý systém věcí chýlí ke svému konci. Jehova určil třídu „otroka“ jako svého „strážného“, aby střežila věčné zájmy všech, kdo vyznávají, že jsou Božím lidem, jako tomu bylo v případě Ezechiela.
VAROVÁNÍ NOVODOBÉHO STRÁŽNÉHO
12, 13. a) Když dává Bůh zaznít varování, jakou odpověď si přeje? b) Co umožňuje varování? Co se stane s těmi, kdo na ně nedbají?
12 Stojí však před hrozbou zničení na konci tohoto systému věcí pouze ti, kdo se prohlašují za křesťany? Ne, stejně jsou na tom příslušníci všech ostatních náboženství i ti, kdo odmítají připojit se ke kterémukoli organizovanému náboženství. Stvořitel Země, Jehova Bůh, to ví. Raději by svět lidstva neničil. Jeho vroucím přáním je, aby bylo co nejvíce lidí zachráněno před věčným zničením a prokázalo se hodnými života v jeho spravedlivém novém systému věcí. Proto dává do daleka zaznívat svému varování.
13 Nejprve milosrdně varoval třídu „otroka“ znázorněnou Ezechielem. Tak učinil z této třídy svého kolektivního „strážného“. Tato třída „strážného“ je zvláště pověřena ohlašováním božského varování. Díky jejímu včasnému varování stále více lidí může slyšet a jednat podle toho, co slyší, s nadějí, že budou ušetřeni během konce starého světa. A pokud jde o ty, kdo odmítají dbát božského varování, jejich krev padne na jejich vlastní hlavy.
14, 15. a) Kdo se bezúspěšně pokouší umlčet ty, kdo varují, ale kdo naslouchal a reagoval? b) Kdy tedy skončí období „dobré vůle ze strany Jehovy“ a co to bude znamenat?
14 Třída Jehovova „strážného“ je dnes známá po celém světě. Její nepřátelé by rádi umlčeli její varovný hlas. Dívají se na varování, jako kdyby rozvracelo jejich systém věcí. Ale marně! Varování jim bije do uší, a to zejména od roku 1919, kdy se svět začal pracně zotavovat z ran zasazených 1. světovou válkou. Od tohoto roku probíhá časové období, jež je částí toho, co Izaiáš nazývá „rok dobré vůle ze strany Jehovy“. To znamená, že jeho hněv dosud nebyl vylit na systém věcí odporující Bohu. Jakému účelu to slouží? Umožnilo to, aby se až dodnes uskutečňovalo Ježíšovo proroctví: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ (Mat. 24:14) V důsledku toho mnozí, kteří dnes tvoří ostatek dědiců onoho království, reagovali na poselství o království. Tak využili „dobré vůle ze strany Jehovy“. Byli učiněni částí třídy „strážného“. Připojili se k hlásání božského varování.
15 Symbolický „rok“, který je vyměřen pro „dobrou vůli ze strany Jehovy“, je omezený čas. Dnes všechno nasvědčuje, že pomalu končí. Jeho konec nebude znamenat „Šťastný Nový rok!“, ale čas, kdy se Jehovova „dobrá vůle“ změní v hněv. To bude znamenat příchod „dne pomsty ze strany našeho Boha“. (Iz. 61:1, 2) Bude to nejtemnější den, který kdy zakusí tento svět lidstva.
16. Čeho dociluje třída „strážného“, když dává zaznít varování?
16 Proto je naléhavě nutné, aby třída „strážného“ dala zaznít varování, že „rok“ Jehovovy dobré vůle už končí a že brzy nastane „den pomsty“. To, že poslušně dává zaznít božskému varování, neuchrání tento záplatovaný starý systém věcí a jeho podporovatele od zničení v nadcházejícím „velkém soužení“. Tato skutečnost „strážné“ nesráží. Jsou ujišťováni, že obrátí-li zlé lidi od jejich zlé cesty ke spravedlnosti, budou tito lidé zachráněni před záhubou tohoto starého světa. Tak bude třída „strážného“ zproštěna viny za krev těch, které varovala před zhoubnou špatností. Třída „strážného“ má také ujištění, že vytrvalým varováním přesvědčí mnoho spravedlivých lidí, aby se nezkazili, nepřipojili se k zlému světu a neodsoudili se tak k tomu, že s ním zaniknou ve „velkém soužení“. To je od třídy „strážného“ velmi záslužné. Její služba nemá být marná!
17. a) Jakou odměnu již třída „strážného“ získala? b) Kdo se teď připojil k varování?
17 Hlas třídy „strážného“ se ještě neunavil varovným voláním o dni „pomsty ze strany našeho Boha“. Ani se neztišil, a „strážný“ je rozhodnut, že jej neztiší. Jaká podívaná k oslavě Jehovy potěšuje za odměnu jeho upřeně hledící oči! Před „třídou strážného“ se objevuje nespočetný „velký zástup“ vnímavých posluchačů božského varování. (Zjev. 7:9) Oči tohoto „velkého zástupu“ byly otevřeny, aby viděly „meč“ Jehovova vykonavatele rozsudku, který brzy srazí zlé odpůrce jeho mesiášského království. Čtyři roky před začátkem 2. světové války začal tento „velký zástup“ nabývat určitých obrysů a spojovat se s třídou „strážného“. Druhá světová válka milosrdně neskončila dnem „pomsty ze strany našeho Boha“. Druhá světová válka a její žeň také nezastavily ani nezpomalily shromažďování „velkého zástupu“ po bok třídy „strážného“ uprostřed světaširého pronásledování. Tím i na něj padla povinnost připojit se k třídě „strážného“ a nebojácně hlásat božské varování. Nevyhnul se této odpovědnosti. Chce nejen vyjádřit svou milující poslušnost Jehovovi Bohu, ale také svou lásku k bližnímu, k druhým lidem.
18, 19. a) Jaké činnosti je dnes nejvíce třeba v souladu se slovy Izaiáše 52:8? b) Co by nás mělo podnítit, abychom se podíleli na božském varování?
18 V tuto pokročilou dobu, v závěrečných dnech křesťanstva a celého zbytku odsouzeného systému věcí, je nanejvýš zapotřebí jednotného jednání. Před dávným časem prorok Ezechiel a současně prorok Jeremiáš — třebaže vzdáleni od sebe mnoho set kilometrů — spojili své hlasy a varovali svůj bloudící národ před „dnem pomsty“, který měl pro něj nastat. Nyní, v našem století, se od konce 1. světové války na Jehovově oddaném lidu uplatňují slova Izaiáše 52:8: „Naslouchejte! Vaši vlastní strážní pozvedli hlas. Stále jednohlasně radostně volají; vždyť tváří v tvář uvidí, až Jehova shromáždí zpět Sión.“ Všichni, kdo se znovu shromáždili pod ‚nebeským Siónem‘, viděli ve světle tehdy se splňujícího biblického proroctví totéž vidění; společně viděli Jehovovu ruku jednat ve svůj prospěch. Pozvedli hlas k jednotnému poselství celému světu. Dnes, o více než 60 let později, musí dál jednotně svědčit, ale musí přidávat naléhavé varování o Jehovově „dni pomsty“. „Velký zástup“ z mnoha národů a jazyků musí sladit svůj hlas s hlasem „strážného“.
19 Postupujme tedy jednotně dál s varováním o „dni pomsty ze strany našeho Boha“! Zachovávejme se čistí od viny krve, chceme-li být ušetřeni během onoho „dne pomsty“. Mnoho našich bližních by se rádo těšilo ze stejné záchrany. Kéž nás naše láska k Jehovovi, která všechno převyšuje, naše láska ke Kristu a naše lidská láska k bližnímu, k druhému člověku, neodolatelně podněcuje, abychom nechali zaznívat varování, jež zachraňuje život. Vzejde nám z toho nesmírná radost! Ale co více, Jehova bude ospravedlněn jako ten, kdo projevoval láskyplnou péči!