Jehovovo slovo je spolehlivé!

„Já Jehova splním slovo svého služebníka.“ — Iz. 44:24–26, — „Byington“

1. Jaká budoucnost byla předpověděna v roce 1864?

CO přinese zítřek? To by lidé rádi věděli. Ale jejich předpovědi jsou tak nespolehlivé! Například: V roce 1864 předpověděl přírodovědec Alfred R. Wallace, že si lidé vytvoří takovouto ‚budoucnost pro svůj rod‘: „Každý bude . . . působit ke svému vlastnímu štěstí ve vztahu ke štěstí ostatních lidí; . . . morální schopnosti budou tak vyrovnané, že se nikdo neproviní proti stejné svobodě druhých; . . . každý člověk se dá vést těmi nejlepšími zákony; bude si hluboce vážit práv okolních lidí a bude se umět vžívat do jejich cítění.“ Ano, Wallace předpověděl, že člověk změní naši zem „v tak nádherný ráj, o jakém mohl snít jen vizionář nebo básník“!

2. Jaké otázky vznikají, když selhávají lidské předpovědi?

² Autor těchto slov zemřel pouhých devět měsíců před okamžikem, kdy na lidstvo padla temná noc první světové války. Kde jen byl ten ‚nádherný ráj‘ plný soucitných lidí? A jak je tomu dnes? Bezpochyby ‚ochladla láska mnohých‘ — i když předpovědi zněly opačně. (Mat. 24:12) Znamená to však, že bychom měli pochybovat o jakémkoli proroctví? Jehova Bůh říká o sobě, že „obrací mudrce nazpět a jejich poznání mate. Potvrzuje slovo svého služebníka.“ (Iz. 44:24–26, „EP“) Někteří lidé se však mohou zeptat: ‚Můžeme se na biblická proroctví spolehnout? Je Jehovovo slovo opravdu jisté?‘

ZKÁZA A OBNOVA

3. Co potkalo v sedmém století př. n. l. Judu a Jeruzalém v souladu s 3. Mojžíšovou 26:27–35?

³ Mnoho důkazů svědčí o tom, že se na biblické proroctví opravdu můžeme spolehnout. Na Božím starověkém lidu, Izraelitech, se například splnila proroctví o zkáze a obnově. Když věrně uctívali Jehovu, dařilo se jim dobře v zemi, kterou dostali od Boha, v zemi „oplývající mlékem a medem“. (3. Mojž. 20:24; 1. Král. 4:1, 20) Byli však předem varováni, že se tento opravdový ráj stane pustinou, přestanou-li poslouchat. (3. Mojž. 26:27–35) V roce 607 př. n. l., asi 900 let po době, kdy Mojžíš zaznamenal 3. knihu Mojžíšovu, dobyli Babylóňané Judu a Jeruzalém. Židé, kteří zůstali v zemi, uprchli zanedlouho nato do Egypta, a předpověděné zpustošení se dovršilo. — Jer. 39:8–10; 40:5; 41:2; 43:1–7.

4. a) Jaký slib dal Jehova svému lidu dlouho před zničením Jeruzaléma v roce 607 př. n. l.? b) Jak se splnil tento slib?

⁴ Ale více než sto let před zničením Jeruzaléma předpověděl Jehova, že svůj lid, který bude činit pokání, uvede zpět do jejich zpustošené vlasti a obnoví v ní rajskou nádheru. (Iz. 35:1–4) Bůh také řekl: „Já Jehova, . . . který splním slovo svého služebníka a vykonám plán svých poslů, jsem ten, který říká Jeruzalému, ‚má být obydlen‘, a judským městům, ‚mají být opět vystavěna, a jejich úhor uvedu do dřívějšího stavu‘.“ (Iz. 44:24–26, „Byington“) V roce 539 př. n. l. byl Babylón dobyt Médy a Peršany pod vedením Cyra, jak to předpověděl Izaiáš. (Iz. 44:27–45:6) V roce 537 př. n. l. vešel v platnost Cyrův výnos, který Židům dovoloval vrátit se do vlasti a obnovit chrám. V určeném čase nastala v judské zemi předpověděná proměna. (Ezd. 1:1–4; Iz. 35:5–10; Ez 36:35) Jak jisté je Jehovovo slovo!

TYRUS NEMOHL VZDOROVAT PROROCTVÍ

5. Co předpověděl Jehova prostřednictvím Ezechiela o Tyru?

⁵ Božsky inspirované proroctví se splnilo i na starověkém městu Tyru, jež bylo právem označováno jako „královna moře“. O tomto fénickém námořním přístavu prohlásil Jehova: „Jsem proti tobě, Tyre, a přivedu proti tobě mnoho národů . . . Hle, přivádím proti Tyru Nabuchodonozora, krále babylónského . . . a strhne tvé věže . . . a tvé kameny a tvé tesařské výrobky a tvůj prach dají doprostřed vody . . . A učiním tě zářivým, holým povrchem útesu. Staneš se místem, kde se budou sušit vlečné sítě.“ — Ez 26:3–14.

6. Co se ve splnění proroctví stalo se starověkým Tyrem?

⁶ Takový pád se zdál nemožný. Podle židovského historika Josefa obléhali Babylóňané Tyrus třináct let. (Josephus, „Proti Apionovi“, kniha 1, kapitola 21) Dějiny nezaznamenávají, k čemu vedlo Nabuchodonozorovo úsilí, i když Tyřané jistě ztratili mnoho majetku i životů. Pozdější Zachariášem vyhlášené proroctví ukazovalo, že Bůh zničí město úplně. (Zach. 9:3, 4) Toto proroctví se splnilo téměř po dvou stech letech. Lidé, kteří žili v blízkém ostrovním městě Tyru, měli tehdy za svými pevnými hradbami pocit bezpečí. Ale v roce 332 př. n. l. rozvrátila ostrovní město vojska Alexandra Velikého, přičemž byly trosky Tyru, který stával na pevnině, použity ke stavbě náspu, který vedl k ostrovu. Od té doby se tento umělý poloostrov zvětšil pískem, který tam byl nanesen vodou. A v dnešní vesnici mořského přístavu je možno vidět rybáře, kteří tam suší své sítě — další splnění proroctví. Skutečně, Jehovovo slovo je spolehlivé!

„MĚSTO KRVEPROLÉVÁNÍ“ SE SKLÁNÍ

7, 8. a) Co předpověděl Jehova skrze své proroky o Ninive? b) Proč se zdálo nemožné, že by se Ninive stalo „opuštěným úhorem“?

⁷ Boží prorocké slovo se také prokázalo jako pravdivé v případě starověkého Ninive, hlavního města Asyrské říše, která utiskovala Jehovův lid. (2. Král. 17:1–6; 1. Par. 5:6, 26) Když bylo Ninive na vrcholu své moci, prohlásil o něm Jehova prostřednictvím svých proroků: „Drancujte stříbro; drancujte zlato; jelikož není omezení věcem v uspořádání . . . Prázdno a nicota a zpustošené město! . . . Běda městu krveprolévání.“ (Nah. 2:9, 10; 3:1) „Z Ninive udělá opuštěný úhor, . . . a uprostřed něho budou jistě uléhat stáda.“ — Sof. 2:13, 14.

⁸ Jak se to mohlo stát? Ninive bylo „velké město“. (Jonáš 1:2) Podle starověkého historika Diodora mělo Ninive třicet metrů vysokou hradbu, jež byla tak široká, že po ní mohly jet vedle sebe tři válečné vozy. V době proroka Jonáše (v devátém století př. n. l.) bydlelo ve městě přes 120 000 lidí. (Jonáš 4:11) To všechno se mělo stát „opuštěným úhorem“?

9. Jak poskytlo Ninive další důkaz, že Jehovovo slovo je spolehlivé?

⁹ V roce 632 př. n. l., šestnáct nebo více let po Sofoniášově proroctví, obklíčili Babylóňané a Médové Ninive. Podle Diodora (kniha 2, kapitola 27) způsobily „prudké a trvalé deště“, že řeka Eufrates vystoupila z břehů. Tak byla „část města zaplavena a hradby byly strženy na vzdálenost dvaceti stadií“. Ninive bylo dobyto. „Z města a z chrámového území odnesli mnoho kořisti a město obrátili v hromadu sutin a trosek,“ říká starověká „Babylónská kronika“. Ninive bylo po celá staletí ztraceným městem. Jeho pád byl jistě „dobrou zprávou“ pro Boží lid, který byl ujištěn, že „Jehova je dobrý“ a „bere na vědomí ty, kteří se k němu utíkají“. (Nah. 1:7, 15) Kdo dnes navštíví trosky Ninive v Iráku, uvidí snad ovce pasoucí se u jeho hromad, jak to bylo předpověděno. Máme zde další důkaz, že Jehovovo slovo je spolehlivé.

„NÁPADNÝ ROH“ JE ZLOMEN

10. a) Jaké prorocké vidění je zaznamenáno u Daniela 8:1–8? b) Jak vysvětlil Gabriel, co znamenají charakteristické rysy tohoto proroctví?

¹⁰ Daniel viděl v prorockém vidění dvourohého berana, jehož zabil kozel s „nápadným rohem“. Tento roh se zlomil a byl nahrazen čtyřmi rohy. (Dan. 8:1–8) Co to mohlo znamenat? Anděl Gabriel vysvětlil: „Beran, kterého jsi viděl se dvěma rohy, představuje krále médského a perského. A chlupatý kozel představuje řeckého krále; a veliký roh, který byl mezi jeho očima, ten představuje prvního krále. A že ten byl zlomen, takže místo něj nakonec povstaly čtyři: to jsou čtyři království, která povstanou z jeho národa, ale ne s jeho silou.“ — Dan. 8:16, 20–22.

11, 12. Jak se splnilo proroctví u Daniela 8:20–22?

¹¹ Mocný Babylón byl poražen Médo–Persií, kterou ve vidění představoval dvourohý beran. Ale Boží anděl předpověděl, že tohoto berana zabije „chlupatý kozel“, Řecko. Přesně to se stalo ve čtvrtém století př. n. l., když řecky mluvící vojska Alexandra Velikého rozvrátila Médo–perskou říši. V roce 323 př. n. l. však Alexandr neočekávaně zemřel ve věku 32 let a nezanechal po sobě nikoho, kdo by mohl být jeho nástupcem. Alexandrovou smrtí se zlomil „nápadný roh“. Co však znamenaly předpověděné ‚čtyři rohy‘, jež ‚nakonec povstaly‘ místo něj?

¹² Alexandr měl mnoho generálů, ale čtyři z nich se nakonec ujali moci. Tak se stalo, že se „nápadný roh“ zlomil a byl nakonec nahrazen ‚čtyřmi rohy‘ neboli ‚čtyřmi královstvími‘. V roce 301 př. n. l. již byli u moci tito generálové: Ptolemaios Lagos (Egypt a Palestina), Seleukos Nikator (Mezopotámie a Sýrie), Kassandros (Makedonie a Řecko) a Lýsimachos (Trácie a Malá Asie).a Opět vidíme, že Jehovovo slovo je spolehlivé.

„MESIÁŠ, VŮDCE“ SE OBJEVUJE

13. Co říká Daniel 9:24, 25 o příchodu Mesiáše?

¹³ Danielova kniha poskytuje ještě další mimořádně význačný důkaz, že Jehovovo slovo je spolehlivé. O staletí dříve byl Daniel inspirován, aby přesně vyznačil dobu, kdy se má na zemi objevit Mesiáš. Část tohoto vzrušujícího proroctví zní: „Je sedmdesát týdnů, jež byly určeny ohledně tvého lidu a ohledně tvého svatého města, aby byl učiněn konec přestupku, aby bylo skoncováno s hříchem, aby bylo vykonáno smíření za neurčité časy, aby byla vtištěna pečeť na vidění a proroka a bylo pomazáno Svaté ze Svatých. A měl bys vědět a mít pochopení, že od vydání slova o obnovení a opětovném postavení Jeruzaléma až do Mesiáše, Vůdce, bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny.“ — Dan. 9:24, 25.

14. a) Na jakém biblickém základě můžeme říci, že v „týdnech“ z Daniele 9:24, 25 se každý den počítá za jeden rok? b) V kterém roce vyšlo ‚slovo o opětovném postavení Jeruzaléma‘? c) Jak dlouho trvalo 69 „týdnů“ a kdy začaly a skončily?

¹⁴ Byly to doslovné „týdny“? Ne, neboť nic z toho, co zde bylo prorokováno ohledně Mesiáše, se nestalo během 70 týdnů neboli doby kratší než jeden a půl roku. Ukázalo se, že to byly „týdny“, v nichž se každý den počítal za jeden rok. (Srovnej 4. Mojžíšovu 14:33, 34.) „Slovo o obnovení a opětovném postavení Jeruzaléma“ bylo vydáno ve dvacátém roce perského krále Artaxerxe (Longimana). (Neh. 2:1–18) Začal panovat v roce 474 př. n. l., tedy dvacátý rok jeho vlády byl rok 455 př. n. l. Šedesát devět týdnů let od vydání ‚slova o obnovení a opětovném postavení Jeruzaléma až do Mesiáše, Vůdce,‘ tedy bylo 483 let (7 × 69) a trvalo do roku 29 n. l.

15. Co očekávali Židé v roce 29 n. l.?

¹⁵ V tom roce Jan Křtitel pilně „kázal křest jako symbol pokání k odpuštění hříchu“. A co Židé? „Lidé byli v očekávání a všichni uvažovali v srdci o Janovi: ‚Je to snad Kristus?‘ “ (Luk. 3:3–6, 15) Ohledně takového očekávání prohlásil židovský učenec Abba Hillel Silver: „V prvním století, zejména v generaci před zničením [Jeruzaléma], došlo k pozoruhodnému výbuchu citů ohledně Mesiáše. To je nutno připisovat . . . nikoli zesílenému pronásledování ze strany Říma, ale všeobecně rozšířené víře vyvolané tehdy běžně uznávanou chronologií. Kolem druhé čtvrtiny prvního století n. l. byl očekáván Mesiáš.“ Tato „běžně uznávaná chronologie“ byla založena na knize Danielově.

16. a) Proč byl významný patnáctý rok vlády Césara Tiberia? b) Co se stalo, když byl Ježíš pokřtěn?

¹⁶ Danielovo proroctví naznačovalo, že 69 týdnů let bude sahat do roku 29 n. l. Nuže, objevil se v tom roce Mesiáš? Opravdu se objevil! Jan Křtitel začal kázat a křtít „v patnáctém roce vlády Césara Tiberia“. (Luk. 3:1–3) Tiberius se stal římským císařem 17. srpna roku 14 n. l. (gregoriánský kalendář), a proto začalo Janovo dílo v patnáctém roce poté neboli na jaře roku 29 n. l. Na podzim onoho roku pokřtil Jan Ježíše z Nazaretu a potom sestoupil svatý duch z nebe a pomazal Ježíše jako Krista neboli Mesiáše. (Luk. 3:21, 22) Mesiášské proroctví se splnilo.b Opět se prokázalo, že Jehovovo slovo je spolehlivé.

17. Co patřilo k mesiášským proroctvím, jež se splnila ve spojitosti s Ježíšem Kristem?

¹⁷ Ve spojitosti s Ježíšem Kristem se splnilo mnoho jiných proroctví Hebrejských písem. Například, Ježíš se narodil z panny v Betlémě. (Iz. 7:14; Mich. 5:2; Mat. 1:18–23; 2:3–6) Po jeho narození byly pobity malé děti. (Jer. 31:15; Mat. 2:16–18) Měl předchůdce. (Iz. 40:3; Mat. 3:1–3) Ježíš nesl naše nemoci. (Iz. 53:4; Mat. 8:16, 17) Vstoupil do Jeruzaléma na oslátku. (Zach. 9:9; Jan 12:12–15) Jeden apoštol ho zradil za třicet kousků stříbra. (Žalm 41:9; 41:10, „KB“; Zach. 11:12; Mat. 26:14–16, 46–56; Jan 13:18) Když byl Ježíš přibit na kůl, vojáci si mezi sebou rozdělili jeho oblečení a o jeho spodní oděv metali los. (Žalm 22:18; 22:19, „KB“; Jan 19:23, 24) Jeho kosti nebyly zlámány, ale byl bodnut. (Žalm 34:20; 34:21, „KB“; Zach. 12:10; Jan 19:33–37) Části tří dnů byl v hrobě a pak byl vzkříšen. (Jon. 1:17; 2:1, „KB“; 2:10; 2:11, „KB“; Mat. 12:39, 40; Mar. 9:31; Sk. 10:40) To jsou jen příklady toho, jak Ježíš naplnil mesiášská proroctví. Ty však rovněž dokazují, že Jehovovo slovo je spolehlivé.

BUDOUCNOST MŮŽEME ZNÁT

18, 19. a) Proč není marné ptát se, co přinese zítřek? b) Které další otázky vznikají?

¹⁸ Ježíš, Mesiáš, sám pronesl proroctví, jež vyvolává naději. Předpověděl například svou budoucí „přítomnost“. (Mat. 24:3–14) Vlastně mnozí pisatelé Bible zaznamenali povzbuzující proroctví, jež mají význam pro dvacáté století. Proto není marné ptát se, ‚co přinese zítřek?‘ Můžeme to zjistit!

¹⁹ Až dosud jsme uvažovali o některých biblických proroctvích, která se splnila v minulosti. Ale co naše doba? Máme další vzrušující důkazy, že Jehovovo slovo je spolehlivé?

[Poznámky pod čarou]

Můžeš si vzpomenout?

• Co se podle předpovědi stalo se starověkým Tyrem?

• Jak poskytlo Ninive důkaz, že je Jehovovo slovo spolehlivé?

• Co se stalo ve splnění Daniela 8:20–22?

• Jak dlouho trvalo 69 „týdnů“ a kdy začaly a kdy skončily?

• Co patřilo k mesiášským proroctvím, jež se splnila ve spojitosti s Ježíšem?