Soudný den bohů

„Kdo je Bůh jako ty?“ — Micheáš 7:18.

1. V jaké nadlidské inteligentní bytosti věří většina lidí, ačkoli popírají existenci Jehovy?

STÁLE více lidí dnes říká: ‚Bůh není!‘ Ať již k tomu mají jakékoli důvody, Bible říká: „Nerozumný řekl ve svém srdci: ‚Jehova není.‘ “ (Žalm 14:1) Ačkoli mnozí Jehovovu existenci popírají, většina lidí věří v bezpočet bohů. Jen v samotné Indii věří hindové ve stamilióny bohů.

2. Kdo jedná jako soudce v této době, kdy je uvedeno v pochybnost božství všech těch, kteří jsou označováni jako božstva?

² Bible uznává, že jsou mnozí, kteří jsou nazýváni bohové nebo se snaží ze sebe bohy učinit. Žalm 82:1, 6 říká: „Bůh zaujímá postavení ve shromáždění Božského; uprostřed bohů soudí. ‚Já sám jsem řekl: „Vy jste bohové. A všichni jste synové Nejvyššího.“ ‘ “ Také Žalm 97:1, 7 říká: „Jehova sám se stal králem! . . . Ať jsou zahanbeni všichni, kteří slouží jakémukoli vyřezávanému obrazu, ti, jejichž chloubou jsou bezcenní bohové. Skloňte se před ním, vy všichni bohové.“ Božství všech, které uctívají lidé, bylo nyní uvedeno v pochybnost. Přišel jejich soudný den. Jehova soudí.

3. Jméno kterého židovského proroka v osmém století př. n. l. bylo výzvou všem bohům světa a proč?

³ V osmém století před naším letopočtem žil prorok, jehož samotné jméno bylo výzvou všem bohům světa. Jeho jméno Micheáš znamená: „Kdo je jako Jah?“, to jest jako Jehova. — Mich. 1:1; Jer. 26:18.

4. Se kterou vyzývavou otázkou všem, kteří jsou označováni jako bohové, má co dělat Micheáš a jeho prorocká kniha?

⁴ Micheáš chtěl ukázat, jaký je rozdíl mezi ním a lidmi z národů, a proto o sobě a o jiných věrných, jako je on sám, říká: „Neboť všichni lidé, ano, všichni budou chodit každý ve jménu svého boha; ale my, ano, my budeme chodit ve jménu Jehovy, svého Boha, na neurčitý čas, ba navždy.“ (Mich. 4:5) Micheáš velmi výstižně až do konce své prorocké knihy vznášel otázku, která je výzvou: „Kdo je Bůh jako ty, který odpouštíš omyl a přecházíš přestupek ostatku svého dědictví?“ — Mich. 7:18.

5. Komu předkládá Jehova otevřeně svůj případ podle Micheáše 1:2–4? O kterou spornou otázku přitom jde?

⁵ Otázka božství si zaslouží pozornost na celém světě, a Jehova předkládá svůj případ celé veřejnosti, ale obzvlášť těm, kteří tvrdí, že jej na zemi zastupují. Je to jasně patrné z jeho slov u Micheáše 1:2–4: „Slyšte, lidé, vy všichni; dávej pozor, země a co tě naplňuje, a ať svrchovaný Pán Jehova slouží proti vám jako svědek, Jehova ze svého svatého chrámu. Vždyť hle, Jehova vychází ze svého místa a jistě sestoupí a bude šlapat po zemských výšinách. A hory se pod ním roztaví a samotné nížiny se rozestoupí jako vosk před ohněm, jako vody, které jsou vylévány z příkrého svahu.“

6. Jak vysvětluje Jehova u Micheáše 1:12; 2:3, 4; 4:10 význam těchto hrozivých slovních obrazů?

⁶ Jehova svědčí dále a vysvětluje význam těchto obrazných výrazů. Říká:

„Od Jehovy sestoupilo k jeruzalémské bráně zlé.“ (Mich. 1:12) „Proto tak řekl Jehova: ‚Hle, proti této rodině vymýšlím neštěstí, před nímž neodtáhnete svou šíji, takže nebudete chodit domýšlivě, protože je čas neštěstí. V ten den bude proti vám, lidé, pronesena příslovečná řeč a naříkáním se jistě bude naříkat, ano naříkáním. Bude se muset říci: „Rozhodně jsme byli oloupeni! On mění i ten podíl mého lidu. Jak jej ode mne vzdálí!“ ‘ “ (Mich. 2:3, 4) „Buď v těžkých bolestech a vyrážej výkřiky, dcero siónská, jako žena, která rodí, protože nyní. . . budeš muset přijít až do Babylóna.“ — Mich. 4:10.

7. Když čteme o tom, proč Jehova podniká takové drastické kroky, na který novodobý protějšek bychom měli myslet, a obzvláště vzhledem ke kterým špatnostem?

⁷ Při zkoumání důvodů, proč Jehova podniká takové tvrdé opatření, mějme na mysli dnešní křesťanstvo, protože to je protějškem nevěrného Izraele z doby Micheášovy. Jehova dále veřejně svědčí a vysvětluje: „To všechno je kvůli vzpouře Jákobově, ano kvůli hříchům domu izraelského.“ Mezi těmito hříchy uvádí Jehova uctívání na „výšinách“ místo v jeruzalémském chrámu a jejich modlářské uctívání „rytin“. — Mich. 1:5–7.

8, 9. a) Jak Izraelité vykořisťovali své soukmenovce podle Micheáše 2:1, 2; 3:1–3? b) Komu sloužil Jehova jako viditelný svědek a jak?

⁸ Kromě toho, co již bylo uvedeno, se zmiňuje Jehova o těch, „kteří plánují, co je škodlivé, a o těch, kteří na svých ložích páchají, co je špatné“. Dodává: „Za ranního světla se do toho pouštějí, protože to je v moci jejich ruky. A toužili po polích a zmocnili se jich; také po domech a vzali si je; a ošidili zdatného muže a jeho domácnost, muže a jeho dědičné vlastnictví.“ (Mich. 2:1, 2) „Není to vaše věc znát právo? Vy, kteří nenávidíte, co je dobré, a milujete zlo, sdíráte z lidí kůži a jejich organismus z jejich kostí; vy, kteří jste také snědli organismus mého lidu a strhli z nich i jejich kůži a rozbili jste na kusy jejich kosti a rozdrtili jste je na kusy jako to, co je v hrnci se širokým hrdlem a jako maso v hrnci na vaření.“ — Mich. 3:1–3.

⁹ Těmito slovy sloužil svrchovaný Pán Jehova jako „svědek“ proti starověkému království judskému. Jeho prorok Micheáš měl sloužit jak jeho viditelný svědek a k tomu potřeboval velkou odvahu, ano velkou duchovní sílu. Micheáš však byl schopen konat službu, k níž byl povolán. Jak to? Říká nám to slovy: „Já sám jsem byl naplněn silou, Jehovovým duchem a právem a mocí, abych pověděl Jákobovi o jeho vzpouře a Izraelovi o jeho hříchu.“ — Mich. 3:8.

10. V jakém směru jednal Izrael nečestně se samotným Bohem? V jakém směru nám dal Micheáš příklad, protože nebyl duchovním slabochem?

¹⁰ Týž Jehovův duch, který Micheáše zmocnil, aby svými ústy oznámil ostře vyhraněné poselství soudu, podnítil jej také k tomu, aby toto tvrdé poselství od pravého Boha zapsal. Micheáš měl něco, co neměli falešní proroci, vizionáři ani věštci oné doby, a sice Jehovovu „odpověď “ na národní problémy, totiž na „vzpouru“ Jákobovu a na „hřích“ Izraele. Micheáš měl osobně smysl pro právo, takže hluboce chápal, že jeho lid jedná nespravedlivě s Bohem, když necitelně přestupuje Boží zákon a porušuje svou národní smlouvu, kterou s ním uzavřel skrze Mojžíše jako prostředníka. Micheáš je znamenitým příkladem pro dnešní Jehovovy křesťanské svědky, protože nebyl v náboženském ohledu slabochem, ale byl naplněn duchovní silou, takže mohl hřích označit jako hřích!

FALEŠNÍ BOHOVÉ NESOU ODPOVĚDNOST ZA POMĚRY

11. Kdo nesl odpovědnost za špatné morální a náboženské poměry ve starověkém Izraeli? Jak je tomu s dnešním křesťanstvem?

¹¹ Jehova vojsk nenesl odpovědnost za špatné poměry ve starověkém izraelském národě. Nenese ani odpovědnost za špatné mravní a náboženské poměry v křesťanstvu, které je dnešním protějškem Izraele. V Micheášově době za ně nesl odpovědnost „bůh tohoto systému věcí“, satan ďábel, a všichni s ním spojení démonští bohové, a stejně je tomu i dnes. (Mat. 4:3, 4; 2. Kor. 4:4) V souladu s tím je napsáno: „Všichni lidé, ano, všichni budou chodit každý ve jménu svého boha.“ (Mich. 4:5) „Jsou. . . takoví, kteří jsou nazýváni ‚bohy‘, ať v nebi nebo na zemi, stejně jako je mnoho ‚bohů‘ a mnoho ‚pánů‘.“ (1. Kor. 8:5) Všichni tito bohové měli svůj den, a mohli v něm škodit, jak chtěli.

12. Jak vykoná nyní Jehova zřetelný rozsudek nad všemi těmi falešnými bohy?

¹² Nyní však přišel čas, kdy je všemohoucí Bůh, Jehova, všechny soudí a kdy ukončí všechny způsoby, jak byli uctíváni, skoncuje s chrámy, knězi, modlami nebo rytinami a obřady i oběťmi. V případě starověkého Izraele vyjádřil Jehova v tom směru své nezvratné předsevzetí prostřednictvím proroka Micheáše, když řekl: „Odříznu kouzelnictví z tvé ruky a nebudeš již mít žádné mágy. Odříznu z tvého středu tvé rytiny a tvé sloupy a nebudeš se již klanět dílu svých rukou. A vykořením z tvého středu tvé svaté kůly a zničím tvá města. A v hněvu a zlobě vykonám pomstu na národech, které až dosud nejsou poslušné.“ — Mich. 5:12–15.

13. Od kdy dochází k největšímu odhalování falešných božstev? Proč je v tom zahrnuto i křesťanstvo?

¹³ V posledních sto letech byli odhalováni falešní bohové tohoto světa, dokonce i křesťanstva. Toto odhalování nemá obdoby v dějinách národů od roku 607 př. n. l., kdy Babylóňané zničili Jeruzalém, což bylo asi 109 let poté, kdy prorok Micheáš dopsal své proroctví. V rámci toho byl odhalen i bůh křesťanstva, takzvaná trojice, kterou nelze vysvětlit a jež se skládá ze tří bohů v jednom, přičemž všechna tato božstva existují současně, jsou si rovná mocí a jsou stejně věčná. Toto trojjediné božstvo je někdy zobrazováno lidským tělem s třemi hlavami nebo hlavou s třemi tvářemi. V chrámech, katedrálách a kostelích křesťanstva je možné jasně vidět, že se při náboženském uctívání používá lidmi vytvořených obrazů.

14. a) Kdo se na zemi význačně podílí na tomto odhalování? b) Kdy a jak tato Micheášova třída přijala jméno „svědkové Jehovovi“? Jakou povinnost tím na sebe vzala?

¹⁴ Kdo v této době soudu všech falešných bohů tohoto světa vykonává dílo odhalování? Oddaní, pokřtění křesťané, kteří byli prostřednictvím Ježíše Krista pomazáni duchem Jehovy Boha. Jako společnost nebo třída byli předstíněni Jehovovým prorokem Micheášem. Obzvláště od konce první světové války v roce 1918 n. l. byla moderním způsobem vykonávána činnost podobná Micheášově. Tehdy Micheášova třída rezolutně vstoupila na poválečnou scénu a význačným způsobem jednala jako svědek pro Micheášova Boha, a to proti modlářskému systému křesťanstva i pohanstva. Když se tato Micheášova třída shromáždila v roce 1931 na mezinárodním sjezdu v Columbus, Ohio, přijala na základě platných důvodů rezoluci, v níž vyznali, že jsou „svědkové Jehovovi“, a zaručili se, že povinnost, která souvisí s tím, že jsou jeho svědky, splní. Sbory Bohu oddaných křesťanů po celém světě, jež uznaly, že jsou „izrael Boží“, jednaly podle jejich příkladu. Jednomyslně souhlasily s touto rezolucí z roku 1931 a přijaly jméno „svědkové Jehovovi“, jež je založeno na Bibli. (Iz. 43:10–12; Gal. 6:16) Toto jméno se ujalo, ačkoli je křesťanstvo vyzývavě napadalo.

15. a) Kdo je podle svého vlastního prohlášení Jehovovým největším svědkem? b) Co chtěl proto satan způsobit tomuto svědku za jeho pobytu na zemi?

¹⁵ Ti, kteří přijali toto nové jméno, uznali, že jejich vůdce, Ježíš Kristus, byl a je největší z Jehovových svědků. V poslední biblické knize, ve Zjevení, které dal Jehova Bůh prostřednictvím oslaveného Ježíše Krista zestárlému apoštolu Janovi, o sobě říká jednozplozený Boží Syn: „Tak říká Amen, věrný a pravý svědek, počátek Božího stvoření.“ (Zjev. 3:14) Podobně jako jeho Otec, Jehova, svědčil i Pán Ježíš proti žalostným poměrům, jež v jeho době panovaly v Izraeli a podobaly se poměrům, jež popsal Micheáš. Je pozoruhodné, že právě Ježíše používá Jehova nyní, v tomto soudném dnu všech falešných bohů. Proto nás neudivuje, že satan ďábel jako „bůh tohoto systému věcí“ chtěl zničit Božího jednozplozeného Syna za jeho pobytu na zemi. Za dobrou příležitost k tomu považoval dobu, kdy se tento Boží Syn narodil jako člověk. Satan ďábel bezpochyby z proroctví u Micheáše 5:2 věděl, kde má k tomuto zrození dojít.

16. Jak je u Micheáše 5:2 ukázáno, kde se měl narodit Mesiáš?

¹⁶ Micheáš 5:2 zní: „A ty, Betléme Efrata, jsi příliš maličký, než aby ses ocitl mezi tisíci judskými, z tebe mi vyjde ten, který se má stát vládcem v Izraeli, jehož původ je od raných dob, ode dnů neurčitého času.“

17. a) Jak je z textů, s nimiž souvisí Micheáš 5:2, patrné, po jaké události mělo dojít ke slíbenému narození? b) Kde právě byla židovská panna, když mělo dojít k narození? Proč byla právě tam?

¹⁷ Podle souvislosti tohoto verše s okolními mělo se toto proroctví splnit po návratu Židů ze sedmdesátiletého vyhnanství v babylónské zemi. (Povšimni si Micheáše 1:16; 4:10.) A skutečně k tomu došlo 535 let po tom, kdy se osvobození Židé znovu usadili v judské zemi, kde bylo obnoveno městečko Betlém. V pravý čas poslal Jehova svého anděla k židovské panně z rodu krále Davida, aby jí řekl, že se má stát matkou zaslíbeného Mesiáše, Krista. V době, kdy mělo dojít k narození, ocitla se Marie ve svém rodném městě Betlémě, kde měla být zapsána podle výnosu césara Augusta. Tam se asi uprostřed sedmého židovského měsíce tišri neboli asi začátkem října narodil Mariin prvorozený syn a dostal jméno Ježíš, jak o tom dal pokyn anděl. Satan ďábel měl zájem o toto zázračné narození, což je patrné z toho, že o tuto událost projevili živý zájem i jeho ctitelé, totiž pohanští astrologové. Jeden dějepisec, apoštol Matouš, o tom píše:

18. Jak satan podle svého zlomyslného plánu upozornil judského krále Heroda na Ježíšovo narození?

¹⁸ „Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judeji za dnů krále Heroda, . . . král Herodes popudil se a s ním celý Jeruzalém; a když shromáždil všechny přední kněze a znalce Písma z lidu, začal se jich vyptávat, kde se má narodit Kristus. Řekli mu: ‚V Betlémě v Judeji; neboť tak to bylo napsáno prostřednictvím proroka: „A ty, Betléme v zemi judské, rozhodně nejsi nejméně významné mezi judskými místodržitelskými městy; neboť z tebe vyjde vládce, který bude pásti můj lid, Izrael.“ ‘ “ — Mat. 2:1–6.

19. Proč nesplnilo svůj účel pobití malých dětí v Betlémě, k němuž dal příkaz král Herodes?

¹⁹ Král Herodes tedy poslal astrology do Betléma. Když mu však tito lidé, kteří se řídili sny, nepřinesli zpět zprávu a neřekli mu, kde může najít právě narozeného Ježíše, poslal král Herodes své vojáky do Betléma a dal tam pobít všechny chlapce dvouleté a mladší. Marie a její manžel Josef však dostali předem výstrahu, opustili Betlém a uprchli do Egypta, aby děťátko Ježíše uchovali naživu. Žárlivý, po moci toužící Herodes byl nepochybně podněcován svým bohem, satanem ďáblem, symbolickým hadem, jehož hlavu mělo rozdrtit „semeno“ Boží „ženy“. (1. Mojž. 3:15) Plány krále Heroda i neviditelného vládce všech démonských bohů byly tím zmařeny. — Mat. 2:7–18.

20. Kým má být po zásluze souzen satan a jeho démoni? Jaké kroky již byly podniknuty proti satanovi a jeho andělům v tomto soudním období?

²⁰ Záležitost má být vyrovnána, a proto si satan ďábel a všichni jeho démonští bohové zaslouží, aby je soudil ten, jehož se oni snažili zahubit. To se již děje, a to od roku 1914, kdy skončily „ustanovené časy národů“, jichž je satan ďábel bohem. (Luk. 21:24; 2. Kor. 4:4) V souladu s Božími slovy v 1. Mojžíšově 3:15 předpovídá proroctví u Micheáše 5 :1: „Budou bít prutem do tváře soudce Izraele“, to jest Ježíše Krista. Protože však nyní již začal soudný den všech falešných bohů národů, svedl velký archanděl Michael, jehož jméno znamená „Kdo je jako Bůh?“, bitvu se satanem ďáblem a s jeho démonskými anděly a vypudil je z nebes.

21. Co se dělo na zemi v době války v nebi? Kdy bude Kristus panovat nad celým lidstvem bez vměšování ze strany satana a ostatních démonských bohů?

²¹ Současně s touto válkou v neviditelných nebesích probíhá v letech 1914–1918 první světová válka v lidských dějinách. Rozezlený ďábel a všichni ostatní démonští bohové byli upoutáni do okolí naší nepatrné Země, a proto se toto období stalo skutečně zvláštním, kdy bylo „běda zemi a moři“. (Zjev. 12:7–12) Tento soudný den všech falešných bohů bude pokračovat až do konce „války velikého dne Boha, Všemohoucího“ v Armageddonu, do chvíle, kdy bude satan se všemi ostatními démonskými bohy uvržen do propasti na tisíc let, v nichž bude panovat Kristus. (Zjev. 16:14–16; 20:1–3) Tak oslavený Místodržitel z Betléma, Ježíš Kristus, bude vládnout celému lidstvu, a nikdo z těch falešných bohů jej v tom nebude rušit; bude poučovat všechny rodiny země o tom, co je životodárné uctívání jediného živého a pravého Boha.