Vidět a chápat „znamení“

„Když seděl na Olivové hoře, učedníci k němu soukromě přistoupili a řekli: ‚Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?‘ “ — MATOUŠ 24:3.

1. Proč nejsou události, které otřásají světem od roku 1914, náhodné? Nač se zeptali učedníci Ježíše?

OTŘESNÉ události ve světě od první světové války v roce 1914 — 1918 nebyly náhodné. Předpověděl je před 1 900 lety Ježíš Kristus. Řekl svým učedníkům o mnoha úžasných věcech, k nimž mělo dojít, a proto se ho zeptali: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — Mat. 24:3.

2. Vztahovala se otázka učedníků jen na to, co se stane před zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l.?

² Tito apoštolové chtěli vědět víc, než co se má stát v období do zničení Jeruzaléma. Když město postihla tato katastrofa, nevrátil se Ježíš ani viditelně, ani neviditelně. Ani při zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. neskončil systém věcí, který existoval od potopy. Ve skutečnosti se mělo objevit „znamení [Ježíšovy neviditelné] přítomnosti a závěru systému věcí“ dlouho po tom, kdy jeho apoštolové skončili svůj pozemský běh.

3. a) Co ukazuje, že náboženství křesťanstva nekázala v době odpadnutí po apoštolské době „toto dobré poselství o království“? b) Až selžou Spojené národy, bude to selhání Božího království?

³ Na základě svých prorockých podobenství o Božím království řekl Ježíš svým apoštolům o náboženské vzpouře, k níž dojde po jeho návratu do nebe a po jejich smrti. Bude se vůbec v době takového odpadnutí kázat po celém světě „toto dobré poselství o království“? (Mat. 24:14) Rozhodně to nečinila náboženství křesťanstva, když v tak pokročilé době, v prosinci 1918, přivítala Federální rada církví Kristových v Americe tehdy navrhovanou Společnost národů jako „politický výraz Božího království na zemi“. Ale přes tuto náboženskou podporu Společnost národů v roce 1939 selhala, když vypukla druhá světová válka. Selhalo však tím pravé Boží království? Ne! A neselže ani tehdy, až nástupce Společnosti národů, Spojené národy, zakrátko rovněž zklame. Boží království místo toho Spojené národy zničí, bez ohledu na to, kolik nebeských andělů k tomu bude zapotřebí.

4. Proč mělo dílo kázání o království patřit k „znamení“?

⁴ Z předcházejícího můžeme přesněji porozumět důležité skutečnosti: Když Ježíš řekl svým následovníkům: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“, byla to odpověď na otázku ohledně „znamení“. (Mat. 24:14) To ukazuje, že takové celosvětové kázání království mělo patřit ke složenému „znamení“, jímž se měl vyznačovat „závěr systému věcí“. Měl to být také viditelný důkaz neviditelné „přítomnosti“ Ježíše Krista. Pozoruhodné je pořadí, v němž Ježíš uvedl řadu událostí před tímto proroctvím o díle kázání království. Mimo jiné řekl:

5. Co patří k charakteristickým rysům „znamení“, o němž mluvil Ježíš, než předpověděl celosvětové kázání o království?

⁵ „Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili, protože se to musí stát, ale ještě není konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. . . , a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“ — Mat. 24:6–13.

6. Proč nejsou rysy „znamení“ jen pokračováním předcházejícího běhu věcí?

⁶ Je pravda, že během staletí naší éry až do roku 1914 byly války, nedostatek potravin, zemětřesení i nákazy. (Luk. 21:11) Ale nic z toho se nedalo srovnat s událostmi, k nimž došlo od onoho roku, kdy skončily časy pohanů. Mezinárodní boj, který vzplanul zcela překvapivě v létě roku 1914, se rozšířil ve vojenské střetnutí, jehož se nakonec účastnilo 28 národů. Společně s touto lidskou katastrofou přišly i katastrofy přírodní, například zemětřesení. Byl nedostatek potravin neboli hlad a v posledním roce oné světové války přišel záludný mor nazvaný španělská chřipka, který si vyžádal přes 20 miliónů lidských životů. To vše nebylo pouhé pokračování předcházejícího běhu věcí. Byl to začátek řady událostí, které tvoří „znamení“, že tento systém věcí je ve svém předpověděném „čase konce“. (Dan. 12:4) Potvrzuje to poslední kniha Bible — Apokalypsa neboli Zjevení.

7. Proč byla zaznamenána kniha Zjevení? Co měly naznačovat mnohé věci, které v ní byly ‚předloženy ve znameních‘?

⁷ Apoštol Jan, který obdržel toto Zjevení, dostal příkaz, aby je zapsal pro zvláštní účel. Jaký to byl účel? „Aby ukázal [Božím] otrokům věci, jež se zakrátko mají stát.“ A v závěru Zjevení říká Pán Ježíš Kristus: „Ano; přijdu rychle.“ Jan na to odpovídá: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ Až se tyto mnohé věci „předložené“ tímto způsobem „ve znameních“ v historii objeví, má to znamenat, že žijeme v „čase konce“ tohoto systému věcí. (Zjev. 1:1; 22:20) Ano, pomohou nám, abychom viděli složené „znamení“ a abychom mu rozuměli.

8. Kdo je jezdec na ‚bílém koni‘ a kdy jej Bůh zmocnil, aby vyjel proti svým nepřátelům?

⁸ V 6. kapitole Zjevení je zpráva o takzvaných „čtyřech apokalyptických jezdcích“. Nejprve se objevuje jezdec na ‚bílém koni‘, oslavený Ježíš Kristus, který vyjíždí do války proti svým nepřátelům. K tomu dostal od Boha zmocnění na konci časů pohanů, kdy měli být jeho panství podřízeni jeho nepřátelé v nebi i na zemi. — Žalm 2:1–12.

9. Co znázorňoval jezdec a) na ‚ohnivě zbarveném koni‘, b) na ‚černém koni‘, c) na ‚plavém koni‘?

⁹ Jezdec na druhém, ‚ohnivě zbarveném‘ koni znázorňoval mezinárodní válku, protože mu byla dána válečná zbraň, „velký meč“. Na třetím jezdeckém koni, ‚černém koni‘, seděl jezdec, který znázorňoval nedostatek potravin. Jak to víme? Protože nesl váhy, jimiž odvažoval základní potraviny za inflační ceny. Čtvrtý jezdec, který seděl na nemocně vypadajícím ‚plavém koni‘, znázorňoval mor, neboť zpráva zní: „Ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval.“ Ano, tomuto čtvrtému jezdci byla dána moc, aby ‚zabíjel dlouhým mečem‘ války a „nedostatkem potravin. . . a divokými zemskými zvířaty“. Stojí však za povšimnutí, že byl také zmocněn, aby „smrtelnou ranou“ dělal oběti pro hrob (hádes). — Zjev. 6:1–8.

10. Co se mělo stát po otevření páté a šesté pečeti? Co museli pak připustit obyvatelé země?

¹⁰ Když apoštol Jan viděl tato vidění událostí, které mají být charakteristickým rysem „závěru systému věcí“, spatřil otevření páté a šesté pečeti prorockého svitku. Přitom měl vidění hrozných přírodních jevů, počínaje ‚velkým zemětřesením‘. Nakonec museli obyvatelé země připustit: „Přišel velký den jejich zloby [zloby Jehovy Boha a Ježíše Krista].“ Závěr tohoto symbolického dne hněvu bude znamenat, že přišel konec těch, kteří podporují tento svět. — Zjev. 6:9–17.

Shromažďování těch, kteří jsou schváleni a mají být zachráněni

11. Jakého podobenství použil Ježíš, aby ukázal, že to, co předpověděl ohledně své „přítomnosti“ a „závěru systému věcí“, je jisté?

¹¹ Když dal Ježíš „znamení“ své „přítomnosti a závěru systému věcí“, řekl: „Poučte se o tom na fíkovníku podobenstvím: Jakmile jeho mladá ratolest změkne a vyraší na ní listy, poznáváte, že je blízko léto. Tak i vy, až to všechno uvidíte, poznejte, že on je blízko u dveří. Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou.“ — Mat. 24:32–35.

12, 13. a) Co neznamenala židovská národní katastrofa v roce 70 n. l.? b) Čeho byla tato katastrofa prorockým symbolem? c) Jaké proroctví potom Ježíš vyjádřil ohledně svého příchodu?

¹² Když Římané zničili v roce 70 n. l. Jeruzalém a jeho chrám, přesně podle Ježíšovy předpovědi, nebylo toto hrozné soužení Židů znamením, že Ježíš přišel podruhé a že nastala jeho neviditelná přítomnost. (Mat. 24:15–21) Bible užívá starověkého Jeruzaléma jako předobrazu, a proto byla ta otřesná katastrofa v roce 70 n. l. ve skutečnosti prorockým předobrazem. Znázorňoval v malém měřítku, co se má stát v celosvětovém měřítku po skončení časů pohanů v roce 1914 a tedy také po vlastním začátku neviditelné přítomnosti Ježíše Krista. Proto Ježíš také řekl:

¹³ „Ihned po soužení těch dnů se zatmí slunce a měsíc nedá své světlo a hvězdy budou padat z nebe a nebeské moci budou otřeseny. A tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. A vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jedné končiny nebes k jejich druhé končině.“ — Mat. 24:29–31.

14. Na jakou smlouvu a na jakou oběť se vztahuje Žalm 50:5?

¹⁴ Předpověděné shromáždění „vyvolených“ během závěru systému věcí je splněním božského příkazu: „Shromážděte ke mně mé věrně oddané, ty, kteří uzavírají mou smlouvu nad obětí.“ (Žalm 50:5) Jestliže Jehova označuje tuto smlouvu jako „mou smlouvu“, pak to nemůže být oddanost jednotlivce Bohu, kterou projevuje, když se stává křesťanem, a kterou by mohl učinit závaznou tím, že by se obětoval. Ne, tato smlouva uzavřená mezi Jehovou a ‚věrně oddanými‘, je Boží zaslíbená „nová smlouva“ s domem duchovního izraele. Oběť, na které je tato nová smlouva založena, je výkupní oběť „Syna člověka“, Ježíše Krista. — Jer. 31:31–34; Mat. 24:30.

15. Kdo jsou ti „věrně oddaní“ a čím se nyní stali pro svět?

¹⁵ „Věrně oddaní“, kteří jsou pojati do nové smlouvy, jsou učiněni duchovními izraelity. (Luk. 22:19, 20) Bůh vyžaduje, aby bylo provedeno shromažďování, aby mohl prozkoumat shromážděné, schválit věrně oddané a zavrhnout ty, kteří nežijí podle tvrzení, že jsou v jeho smlouvě, v jeho nové smlouvě. (Žalm 50:16) Od první světové války jsou důkazy, že křesťanstvo, které tvrdí, že je v nové smlouvě, se neprokázalo Jehovovi Bohu jako přijatelné. Zcela jinak je to s malým ostatkem opravdu Bohu oddaných, pokřtěných učedníků prostředníka nové smlouvy, Ježíše Krista. Dokazují, že jsou duchovními izraelity. Tito věrně oddaní, kteří patří k nové smlouvě, jsou ti „vyvolení“, jež Syn člověka shromažďuje k sobě prostřednictvím svých andělů. Plní povinnosti nové smlouvy, ‚mé smlouvy‘, jak ji Bůh nazývá. Svou činností podporují Boží mesiášské království v rukou Ježíše Krista, a tak se stali ‚znamením‘ celému světu. — Iz. 8:18; Žid. 2:13, 14.

16. a) Kdy zažil ostatek „věrně oddaných“ duchovní probuzení? b) Kdo je ženich v podobenství o deseti pannách? Z koho se skládá jeho symbolická nevěsta?

¹⁶ Tento ostatek „věrně oddaných“ se musel v počáteční části „závěru systému věcí“ duchovně probudit. To byl vynikající rys „znamení“, které Ježíš předpověděl ve svém velkém proroctví. Toto probuzení bylo pro ostatek důvodem k velké radosti — k radosti, jakou prožívalo pět rozvážných panen, které se o půlnoci probudily voláním: „Ženich je zde! Vyjděte mu naproti.“ (Mat. 25:1–6) K tomuto radostnému probuzení došlo na jaře roku 1919, kdy se pomazaný ostatek začal zotavovat z účinků celosvětového pronásledování a útlaku, který pociťoval během temného období první světové války. Ženich z podobenství o deseti pannách je ovšem Ježíš Kristus a jeho symbolická nevěsta je jeho věrně oddaný sbor 144 000 členů, kteří jsou s ním spojeni v nebeském království. (Zjev. 14:1–4) Biblická chronologie a události, které se odehrávají v souladu s ní v naší době, ukazují, že královský ženich přišel k duchovnímu chrámu na jaře roku 1918. Pak začal tím, že vzkřísil z mrtvých věrné členy duchovní nevěsty a připojil je k sobě v nebeském království. Ostatek nevěsty znázorněný rozvážnými pannami volá podle Zjevení 19:7: „Radujme se, překypujme radostí a vzdejme mu slávu, protože přišla Beránkova svatba a jeho manželka se připravila.“

17. a) Proč se třída ‚rozvážných panen‘ může radovat? b) Co si s sebou vzaly rozvážné panny a co proto mohly dělat?

¹⁷ Ano, bylo důvodem k velké radosti, že se třída ‚rozvážných panen‘ v duchovním smyslu probudila a pochopila význam „znamení“, které se začalo projevovat od roku 1914. Pro ně pak platila slova: „Šťastní jsou ti, kteří jsou pozváni k večeři na Beránkově svatbě.“ (Zjev. 19:9) Pět rozvážných panen z Ježíšova podobenství si s sebou vzalo zásobu oleje ke svícení, aby si mohly znovu zažehnout lampy a tak se připojit s hořícími lampami k radostnému svatebnímu průvodu. Když ženich přišel, „panny, které byly připravené, vešly s ním na svatební hostinu; a dveře se zavřely“. — Mat. 25:1–10.

18. a) Co mohl dělat pomazaný ostatek po první světové válce, protože v sobě měl ještě dost Božího osvěcujícího slova a jeho svatého ducha? b) Co bylo oznámeno při prvním poválečném kongresu?

¹⁸ V souladu s obrazem pěti rozvážných panen začal pomazaný ostatek jasně a radostně vítat nebeského ženicha, pro něhož přišel čas ke svatbě s jeho sborem podobným nevěstě. Po duchovně zarmucujících zážitcích během světové války měli v sobě ještě jako „hliněné nádoby“ dost Božího osvěcujícího slova a jeho svatého ducha, takže mohli znovu roznítit své dílo. Slouží k tomu, aby bylo lidstvu objasněno království Boha, které je v rukou jeho královského ženicha. (2. Kor. 4:7) Proto uspořádala třída ‚rozvážných panen‘ od 1. do 8. září 1919 svůj první mezinárodní sjezd v Cedar Point, Ohio. Tam bylo oznámeno, že se chystá vydávání nového časopisu vedle „Strážné věže“. Tento nový časopis se měl jmenovat „Zlatý věk“ — jméno popisující věk, který bude prožívat obnovené lidstvo během tisíciletého panství královského ženicha Ježíše Krista. Tento časopis je stále vydáván, dnes pod názvem „Probuďte se!“

19. a) Jak se stala třída ‚rozvážných panen‘ význačným rysem „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“? b) Kteří lidé jsou dnes na zemi šťastní?

¹⁹ Krátce po tomto sjezdu bylo vydáno první číslo „Zlatého věku“ — číslo z 1. října 1919. S tímto časopisem a jinými publikacemi Biblické a traktátní společnosti Strážná věž se věrně oddaná ‚třída panen‘ pustila do své misijní celosvětové činnosti, jež přináší osvícení. Zahájily poválečné dílo ‚kázání tohoto dobrého poselství o království na svědectví všem národům‘, než přijde konec tohoto systému věcí. (Mat. 24:14) Tak se pomazaný ostatek, třída ‚rozvážných panen‘, stal význačným charakteristickým rysem složeného „znamení“, které je příznačné pro Ježíšovu neviditelnou „přítomnost“ jako dosazeného krále a pro „závěr systému věcí“. Toto osvěcující dílo je dalším závažným důkazem, že na konci časů pohanů v roce 1914 začal „čas konce“. Šťastní jsou všichni, kteří vidí tento předpověděný charakteristický rys „znamení“ a rozumějí mu!

Jak bys odpověděl?

◆ Čeho je charakteristickým rysem dílo, při němž se káže o království?

◆ Koho nebo co znázorňuje jezdec na bílém koni; ohnivě zbarvený kůň; černý kůň; plavý kůň?

◆ Co prorocky znázorňovala národní katastrofa Židů v roce 70 n. l.?

◆ Které osoby patří k třídě ‚rozvážných panen‘ a proč se mohou radovat?

[Obrázek na straně 16]

‚Řekni nám, jaké bude znamení tvé přítomnosti?‘