‚Nenápadné zavádění ničivých sekt‘

„I mezi vámi budou falešní učitelé. Právě ti budou nenápadně zavádět ničivé sekty.“ — 2. Petra 2:1.

1, 2. a) Čím byly původně všechny církve křesťanstva? b) Které otázky si proto zaslouží naši pozornost?

VŠECHNY církve křesťanstva byly původně sekty. Některé z nich — zejména církev římská a národní církve ortodoxní a protestantské — si činí nárok na nadřazené postavení nad ostatními takzvanými křesťanskými denominacemi, které pohrdavě označují jako sekty. Tyto historické skutečnosti byly předloženy ve dvou předcházejících článcích.

² Někdo však může položit otázky: ‚Předpověděl Ježíš Kristus a jeho věrní apoštolové skutečně odpadnutí od pravého křesťanství? Varovali před následováním lidí, kteří by tvořili sekty? Bylo opravdu nutné, aby se před 19 stoletími Ježíšovi praví následovníci měli na pozoru před takovými rozpolcujícími tendencemi? A je stejná ostražitost nutná i dnes?‘

TENDENCE K VYTVÁŘENÍ SEKT V RANÉ DOBĚ

3, 4. a) Jakou výstrahu dal Ježíš a co to znamená ohledně pravého křesťanství? b) Jakou podobnou výstrahu dal Petr?

³ Ježíš ve svém Kázání na hoře prohlásil: „Vcházejte těsnou branou. Neboť široká je brána a prostranná cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou! Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou to draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci.“ (Mat. 7:13–16, „Petrů“) Ne, Ježíš Kristus neřekl, že se pravé křesťanství stane širokým, snadným, všeobecným neboli „katolickým“ náboženstvím, které by vyhovovalo „mnohým“. Bude to obtížná, stísněná cesta, kterou najde pouze „málo“. Ti, kterých je „málo“, dostali výstrahu, že se je budou snažit zdánlivě neškodní „nepraví proroci“ odvést stranou na „prostrannou“ neboli snadnou cestu, „která vede k záhubě“.

⁴ Více než o 30 let později napsal apoštol Petr: „Mezi lidmi [Izraele] se však také vyskytli falešní proroci, jako i mezi vámi [křesťany] budou falešní učitelé. Právě ti budou nenápadně zavádět ničivé sekty a zapřou dokonce majitele, který je koupil, a přivodí si rychlé zničení. Dále mnozí budou následovat jejich skutky volného chování a kvůli nim se bude mluvit utrhačně o cestě pravdy. Také vás budou chtivě vykořisťovat podvodnými slovy.“ — 2. Petra 2:1–3.

5. Kdy se začali objevovat odpadlí „vlci“? Jak ‚nenápadně zaváděli ničivé sekty‘?

⁵ „Cesta pravdy“, cesta, „která vede k životu“, je cesta pravého křesťanství. „Falešní proroci“ nebo „falešní učitelé“ jsou odpadlí ‚vlci převlečení za ovce‘, jejichž přítomnost začala být citelná mezi prvními křesťany již před smrtí Ježíšových apoštolů. (1. Jana 2:18, 19; 4:1–3) Apoštol Pavel také varoval před takovými „utlačujícími vlky“. Ukázal, že to jsou lidé, kteří „povstanou . . . a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky“. (Sk. 20:29, 30) Od druhé poloviny prvního století začali tito falešní učitelé „nenápadně zavádět ničivé sekty“ a vykořisťovat první křesťany „podvodnými slovy“. Kvůli těmto odpadlíkům se o „cestě pravdy“, o pravém křesťanství, ‚mluvilo utrhačně‘.

NĚKTERÉ Z PRVNÍCH SEKT

6. Jak ukazuje kniha Zjevení, že se odpadlé sekty objevily již koncem prvního století, a proč je Kristus nenáviděl?

⁶ Ve Zjevení, které dostal Jan asi v roce 96 n. l., je zaznamenána celá řada božsky inspirovaných poselství, z nichž je patrný duchovní stav tehdy převládající v křesťanských sborech, který se mohl během dějin opakovat. Dvě z těchto poselství ukazují, že existovaly odpadlé sekty, které Kristus, hlava pravého křesťanského sboru, nenáviděl. Je zřejmé, že nejméně jedna z těchto sekt trpěla modlářství a smilstvo. — Zjev. 2:6, 14, 15.

7. Jak ukazují dopisy Pavlovy, že již v jeho době probíhal boj proti sektářství?

⁷ Řada dopisů apoštola Pavla, které byly napsány mnohem dříve, naznačuje, že již musel tvrdě bojovat proti sklonu k tvoření sekt. Ve svém prvním dopise křesťanům v Korintě vyjadřoval Pavel lítost nad tím, že mají sklon následovat lidi, což vedlo k „rozkolům“ a k „rozdělení“. (1. Kor. 1:10–13; 3:1–4) Podobnou starost vyjádřil ve svém dopise Galaťanům (1:6–9; 5:19–21), Titovi (3:9, 10) a Timoteovi. — 1. Tim. 1:3–7; 4:1–3; 6:20, 21; 2. Tim. 4:3, 4.

8. Čemu věřili gnostikové? Proč způsobili, že se „o cestě pravdy“ ‚mluvilo utrhačně‘?

⁸ Někteří znalci Bible zastávají názor, že Pavel ve svém prvním dopise Korinťanům a ještě výrazněji ve svém dopise Efezanům a Kolosanům použil úmyslně určitých řeckých slov (jako gnosis, poznání a pleroma, plnost), aby vyvrátil gnosticismus. Ať tomu bylo jakkoli, Pavel zcela jistě bojoval proti odpadlickým myšlenkám, které později rozpracovaly gnostické sekty. Gnostikové, kteří se velmi uplatňovali během druhého století n. l., byli dualisté a věřili, že veškerá hmota je špatná a duch že je dobrý. Zastávali názor, že ke spáse dochází prostřednictvím mystického „poznání“ (gnosis). Jejich víra, že masité tělo je špatné, je vedla k jednomu ze dvou extrémů: k asketismu, nebo k tělesnému požitkářství. Takzvaný křesťanský gnosticismus velmi přispěl k tomu, že se o „cestě pravdy“ mluvilo „utrhačně“.

9. Vyjmenuj a popiš jiné z prvních sekt odpadlého křesťanství.

⁹ Mezi jinými sektami v rané době byli markiónovci — následovníci Markióna, syna jednoho odpadlého křesťanského „biskupa“ v Malé Asii. Markión věřil ve dva bohy, nedokonalého Boha „Starého zákona“ a v Boha lásky, kterého zjevuje „Nový zákon“ nebo spíše ty jeho části, které přijímal (některé spisy Pavlovy a Lukášovy). Jinou sektou ve druhém století byl montanismus. Montanus byl „prorok“ z Malé Asie, který kázal nadcházející druhý příchod Kristův a utvoření Nového Jeruzaléma v Pepuze, blízko novodobého tureckého města Ankary. Kritizoval také rostoucí moc a morální lhostejnost duchovenské třídy odpadlého křesťanstva. Montanistou se stal Tertullianus. Dvě další protestní hnutí proti morální lhostejnosti mezi takzvanými křesťany a proti shovívavosti vůči odpadlíkům vedli ve třetím století novatianovci a ve čtvrtém století donatisté. Obě tyto schismatické skupiny však přijaly hlavní naukové omyly starších uznávaných církví.

„ČLOVĚK BEZZÁKONNOSTI“ SE ORGANIZUJE

10. Koho je možné zahrnout mezi „falešné učitele“, kteří ‚nenápadně zaváděli ničivé sekty‘?

¹⁰ Všechny tyto sekty a jiné, o nichž se zde nemluvilo, byly různé varianty odpadlého křesťanství. Ale muži, kteří je vytvořili, nebyli jedinými „falešnými učiteli“, kteří ‚nenápadně zaváděli ničivé sekty‘. (2. Petra 2:1–3) Petr také předpověděl, že „mnozí budou následovat jejich skutky volného chování“. Právě jsme viděli, že některé z těchto sekt v rané době byly vytvořeny na protest proti volnému chování panující třídy duchovenstva. Toto duchovenstvo je tedy také nutné počítat mezi „falešné učitele“ a jejich církve je nutné považovat za „ničivé sekty“.

11. Která nová třída se začala pozvedat a jak to Pavel předpověděl?

¹¹ Jak jsme si již povšimli, zápasily všechny tyto odpadlé sekty o nadvládu. Každá z nich usilovala o to, aby byla považována za jedinou „ortodoxní“, „apoštolskou“ a „katolickou (všeobecnou)“ církev, a sama s ostatními jednala jako s pouhými kacířskými sektami. V téže době se ve větších a mocnějších církvích snažila třída duchovenstva pozvednout se nad ostatní stádo. Apoštol Pavel mluvil o tomto odpadnutí a o tom, že se vynoří panující třída duchovenstva. Napsal: „Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože [Jehovův den] nepřijde, dokud nejprve nepřijde odpadnutí a nebude zjeven člověk bezzákonnosti, syn zničení. Staví se na odpor a vyvyšuje se nad každého, kdo je nazýván ‚bohem‘ nebo je předmětem hluboké úcty, takže usedá v chrámu Boha a veřejně se ukazuje, že je bohem.“ — 2. Tes. 2:2–4.a

12. a) Co je „člověk bezzákonnosti“ a kdy byl tento „člověk“ plně zjeven? b) Které kroky vedly k plnému rozvinutí třídy duchovenstva? c) Popiš hierarchický systém.

¹² Toto odpadnutí již bylo v Pavlově době „v činnosti“. Plně se však projevilo teprve po smrti Ježíšových pravých apoštolů, kdy byla odstraněna „zábrana“ jejich přítomnosti. (2. Tes. 2:6, 7) Poznenáhlu se začala objevovat třída duchovenstva. Začátkem druhého století n. l. psal antiochijský „biskup“ Ingatios o třístupňové hierarchii biskupů, presbyterů (kněží) a diákonů. „Člověk bezzákonnosti“ začal nabývat podoby. Ale „církevní otec“, který skutečně zorganizoval třídu duchovenstva do hierarchického systému, byl Cyprianus, „biskup“ z Kartága v Severní Africe, který zemřel roku 258 n. l. Kompletní „Slovník katolické teologie“ (franc.) ukazuje, že Cyprianus nastínil monarchickou sedmistupňovou hierarchii, v níž zaujímá nejvyšší postavení biskup. Pod ním byli kněží, diákoni, poddiákoni, akoluti (sloužící), lektoři (předčitatelé) a exorcisté. V západní, latinské neboli římské církvi byl později připojen ještě osmý stupeň: vrátný, zatímco východní neboli řecká církev se spokojila s pětistupňovou hierarchií. Ve třetím století n. l. byl tedy již plně „zjeven“ složený „člověk bezzákonnosti“, odpadlá třída křesťanského duchovenstva. Existuje dále po celá staletí ve všech církvích a sektách křesťanstva, jež mají zvláštní třídu kněžstva neboli duchovenstva.

„NIČIVÉ SEKTY“ V ČASE KONCE

13. V jakých dvou směrech jsou sekty křesťanstva „ničivé“?

¹³ Petrův výraz „ničivé sekty“ doslova v původní řečtině znamená „sekty zničení“. Tento výraz má dvojí význam. Ukázalo se, že sekty a církve křesťanstva působí ničivě na čisté křesťanství, „cestu pravdy“. Jsou to také „sekty zničení“ v tom smyslu, že jejich falešní učitelé „přivodí . . . rychlé zničení“ sami sobě i těm, kteří „budou následovat jejich skutky volného chování“. Petr dodává: „Ale pokud jde o ně [falešné učitele], soud ze starých dob nepostupuje pomalu a jejich zničení nedříme.“ (2. Petra 2:1–3) Takové „rychlé zničení“ na ně přijde ve „velkém soužení“, které se rychle blíží. — Mat. 24:21.

14. Kdy bude „člověk bezzákonnosti“ zničen a co bude takovým zničením dokázáno?

¹⁴ Apoštol Pavel ukázal, že onen složený „člověk bezzákonnosti“ bude zničen až v době Kristovy „přítomnosti“. Napsal: „Potom bude vskutku zjeven ten bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní duchem svých úst a obrátí vniveč zjevením své přítomnosti [parusia].“ (2. Tes. 2:8) Ano, zničení duchovenské třídy „člověka bezzákonnosti“ společně se zbytkem satanovy babylónské náboženské říše přijde jako význačné „zjevení“ Kristovy „přítomnosti“ neboli parusie, což bude pro přátele i nepřátele důkazem, že Pán Ježíš je neviditelně přítomen a že nastalo předpověděné „velké soužení“.

VÝSTRAHA PRAVÝM KŘESŤANŮM

15. Jaká výstraha pro křesťany je obsažena v Ježíšově podobenství o pšenici a plevelu?

¹⁵ Ježíšovo podobenství o pšenici a plevelu ukázalo, že bude dovoleno, aby církve a sekty „plevele“, neboli odpadlí křesťané, dále rostli po staletí. Teprve „při závěru systému věcí“ bude učiněn jasný rozdíl mezi těmito zdánlivými křesťany a mezi pravými „syny království“, „pšenicí“. (Mat. 13:24–30, 37–40) Ježíšovo podobenství však také obsahuje výstrahu pravým křesťanům, jak pomazaným „synům království“, tak i jejich druhům. Ježíš prohlásil: „Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude jejich pláč a skřípání zubů.“ — Mat. 13:41, 42.

16. a) Které dílo dělení pokračuje od roku 1919? b) Jakou další výstrahu dali apoštolové a jakou poznámku k tomu dodal Juda?

¹⁶ „Pšenice“ je na náboženském poli oddělována od „plevele“ od roku 1919. To však neznamená, že andělé Syna člověka od té doby nevybírají „z jeho království všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost“. Juda nám připomíná, že „apoštolové našeho Pána Ježíše Krista“ dali výstrahu: „V posledním čase budou posměvači, kteří budou postupovat podle vlastních žádostí za bezbožnými věcmi.“ A Juda dodal: „To jsou ti, kteří působí rozdělení.“ — Juda 17–19.

17. Co řekl Ježíš o „zlém otrokovi“?

¹⁷ Ježíšova slova o tom, co se má stát s bezzákonnými, kteří „působí klopýtání“, nám připomínají jeho pozdější výrok o těch, kteří nebudou chtít uznat „věrného a rozvážného otroka“, třídu „pšenice“, totiž pomazané křesťany, které Kristus „ustanoví . . . nade vším svým majetkem“. Ježíš varoval: „Ale kdyby si někdy ten zlý otrok snad řekl ve svém srdci: ‚Můj pán se opožďuje‘ a začal by bít své spoluotroky a jíst a pít s nepolepšitelnými opilci, pán toho otroka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, a nanejvýš přísně ho potrestá a určí mu místo s pokrytci. Tam bude jeho pláč a skřípání zubů.“ — Mat. 24:45–51.

18. a) Jak projevují dnes někteří rysy „zlého otroka“? b) Jaký bude konec, budou-li dále ‚působit rozdělení‘?

¹⁸ Dnes projevují někteří nevěrní rysy toho „zlého otroka“, když si v srdci říkají: „Můj pán se opožďuje.“ Ztotožňují se s „posměvači“, kteří říkají: „Kde je ta jeho zaslíbená přítomnost?“ (2. Petra 3:1–7) Jak varoval Juda, pokoušejí se ‚působit rozdělení‘. (Juda 19) Kritizují třídu „věrného a rozvážného otroka“, od níž se poprvé dověděli o „cestě pravdy“, a tím ‚začínají bít své spoluotroky‘. Jestliže však setrvají ve svém postoji, v němž působí rozdělení, „vyberou“ je v patřičném čase andělé a ‚určí jim místo s pokrytci‘ křesťanstva. ‚Tam pláčí a skřípají zuby‘, někdy tím, že k vyjadřování svých údajných stížností užívají veřejných sdělovacích prostředků.

19. a) Co řekl Pavel o „sektách“ mezi Božím lidem? b) Jak můžeme dosáhnout toho, abychom byli ‚schválenými osobami‘?

¹⁹ To nám připomíná, co napsal apoštol Pavel Korinťanům: „Vždyť mezi vámi také musejí být sekty, aby se i schválené osoby mezi vámi staly zjevnými.“ (1. Kor. 11:19) Ano, jestliže se dnes někdo snaží „nenápadně zavádět ničivé sekty“ mezi svědky Jehovovy, poskytuje to věrným a oddaným křesťanům znamenitou příležitost, aby dokázali, že jsou ‚osobami schválenými‘ od Boha i Krista. Mohou a musí dokázat, že si váží pravé křesťanské jednoty. O této jednotě bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Kdy a jak začalo odpadnutí křesťanstva?

• Kdo nebo co je „člověk bezzákonnosti“?

• V jakých směrech jsou církve křesťanstva „ničivé“?

• Jakou výstrahu dává Ježíš ohledně „zlého otroka“?