„Stvořil je mužského a ženského rodu“
„Bůh pak stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu; stvořil je mužského a ženského rodu.“ (1. MOJŽÍŠOVA 1:27)
1. Proč je pravda pro křesťany i křesťanky požehnáním?
JE VELMI příjemné patřit k Jehovovu lidu a pěstovat společenství s muži a ženami i s chlapci a dívkami, jejichž prvořadým životním zájmem je milovat Boha a poslouchat ho. Pravda nás osvobozuje od postojů a chování, které se Jehovovi Bohu nelíbí, a učí nás křesťanskému způsobu života. (Jan 8:32; Kolosanům 3:8–10) Například lidé všude na světě mají své tradiční názory nebo představy o způsobu, jak by měli muži dávat najevo svou mužnost a ženy svou ženskost. Je to prostě tak, že muži mají vrozenou mužnost a ženy vrozenou ženskost? Nebo je nutné brát v úvahu ještě jiné činitele?
2. (a) Co by mělo určovat náš pohled na mužnost a ženskost? (b) Co se stalo s názory na pohlaví?
2 Pro křesťany je autoritou Boží slovo a této autoritě se podřizujeme bez ohledu na to, jaké osobní, kulturní či tradiční názory jsme si snad osvojili. (Matouš 15:1–9) Písmo všechny ty rozmanité stránky mužnosti a ženskosti nerozvádí. Spíše ponechává prostor pro rozmanitost, jakou nacházíme v různých kulturách. Mají-li být muži a ženy tím, k čemu je Bůh stvořil, musí mít muži mužské vlastnosti a ženy ženské vlastnosti. Proč? Protože kromě toho, že muž a žena byli vytvořeni tak, aby se doplňovali tělesně, byli vytvořeni i tak, aby se navzájem doplňovali mužskými a ženskými vlastnostmi. (1. Mojžíšova 2:18, 23, 24; Matouš 19:4, 5) Názory na pohlaví však byly překrouceny a zkresleny. Mnozí lidé si mužnost pletou s drsnou panovačností, tvrdostí nebo mužskou pýchou. V některých kulturách by bylo divné, nebo dokonce neslušné, kdyby muž na veřejnosti nebo i v soukromí plakal. Přesto „Ježíš proléval slzy“ v zástupu shromážděném před Lazarovou hrobkou. (Jan 11:35) Pro Ježíše, jehož mužnost byla dokonalá, to nebylo nic nevhodného. Podobně mají mnozí lidé v dnešní době nevyrovnaný názor na ženskost; domnívají se, že ženskost je pouhá tělesná a sexuální přitažlivost.
Pravá mužnost a pravá ženskost
3. Jak se muži a ženy liší?
3 Co je tedy opravdová mužnost a co je opravdová ženskost? The World Book Encyclopedia k tomu uvádí: „Muži a ženy se většinou vzájemně liší nejen anatomicky, ale také chováním a zájmy. Některé z těchto rozdílů jsou určeny biologicky. . . . Zdá se však, že mnoho rozdílů, které nesouvisejí se stavbou těla, je založeno na společenské úloze pohlaví, a tu se každý jednotlivec teprve učí. Lidé se rodí jako muži nebo jako ženy, ale jednat jako muži nebo ženy se teprve učí.“ Mnoho věcí se sice dá zdůvodnit naší genetickou stavbou, přesto však vývoj ve správného muže či ženu závisí na tom, zda víme, co od nás Bůh vyžaduje, a na tom, o co se každý z nás rozhodne v životě usilovat.
4. Co Bible odhaluje o úloze muže a ženy?
4 Biblické dějiny prozrazují, že Adamovou úlohou mělo být vést manželku a děti — to měl dělat jako hlava rodiny. Jeho úkolem také bylo podle Boží vůle naplňovat zemi, podmaňovat si ji a mít v podřízenosti pozemské tvory. (1. Mojžíšova 1:28) Eva jako žena měla mít v rodině úlohu „pomocnice“, měla být Adamovým „doplňkem“, měla se podřizovat jeho postavení hlavy rodiny a spolupracovat s ním při uskutečňování Božího záměru, který jim Bůh oznámil. (1. Mojžíšova 2:18; 1. Korinťanům 11:3)
5. Jak se vztahy mezi mužem a ženou pokazily?
5 Ale Adam svoji odpovědnost nesplnil a Eva svou ženskostí svůdně zlákala Adama, aby společně s ní přestal Boha poslouchat. (1. Mojžíšova 3:6) Adam se nechal svést, aby udělal něco, o čem věděl, že to je špatné, a tak se mu nepodařilo projevit opravdovou mužnost. Slabošsky se rozhodl následovat svou oklamanou manželku, místo aby poslouchal to, co řekl jeho Otec a Stvořitel. (1. Mojžíšova 2:16, 17) První lidská dvojice začala pociťovat následky neposlušnosti — následky, které Jehova předvídal. Adam, který svou manželku dříve popisoval vzletnými, poetickými slovy, o ní nyní chladně mluvil jako o ‚ženě, kterou jsi mi dal‘. Adamova nedokonalost způsobila, že se jeho mužnost pokazila a zaměřila se nesprávným směrem. To vedlo k tomu, že nad svou manželkou začal „panovat“. Eva zase měla po svém manželovi „žádostivě toužit“, pravděpodobně přehnaným a nevyrovnaným způsobem. (1. Mojžíšova 3:12, 16)
6, 7. (a) Jaká pokřivená forma mužnosti se vyvinula před potopou? (b) Co se ze situace před potopou můžeme naučit?
6 Zneužívání mužnosti a ženskosti se obludným způsobem projevilo před potopou. Andělé, kteří opustili své původní postavení v nebi, na sebe vzali lidskou podobu, aby mohli mít pohlavní styky se ženami. (1. Mojžíšova 6:1, 2) Bible se zmiňuje o tom, že z těchto nepřirozených spojení se rodili pouze potomci mužského rodu. A zdá se, že všichni tito potomci byli kříženci, kteří nebyli schopni se rozmnožovat. Stali se známými jako silní, Nefilim neboli Porážeči, protože přiváděli jiné k pádu. (1. Mojžíšova 6:4, Reference Bible, poznámka pod čarou) Patrně byli násilničtí, útoční a s nikým neměli soucit.
7 Z této zprávy jasně vyplývá, že tělesná krása — tvar těla, velikost nebo síla — sama o sobě člověku přijatelnou mužnost nebo ženskost nedodává. Zhmotnělí andělé byli pravděpodobně pohlední. A Nefilim byli vysocí a svalnatí, ale jejich myšlenkový postoj byl pokřivený. Neposlušní andělé a jejich potomci naplnili zemi sexuální nemravností a násilím. Proto Jehova tehdejší svět ukončil. (1. Mojžíšova 6:5–7) Potopa však neodstranila vliv démonů ani lidskou nedokonalost a následky Adamova hříchu. Po potopě se pokřivený názor na mužnost i ženskost objevil znovu a Bible uvádí dobré i špatné příklady, ze kterých se můžeme učit.
8. Jaký pěkný příklad vhodné mužnosti dal Josef?
8 Působivý příklad, jak se správná mužnost postavila proti světské ženskosti, ukazuje zpráva o Josefovi a Potifarově manželce. Potifarova manželka vzplanula k pohlednému Josefovi vášní a pokoušela se ho svést. V té době neexistoval psaný božský zákon, který by zakazoval smilstvo nebo cizoložství. Josef však od té nemravné ženy utekl a tak se prokázal jako skutečný Boží muž, jenž projevoval mužnost, kterou Bůh schvaloval. (1. Mojžíšova 39:7–9, 12)
9, 10. (a) Jak královna Vašti zneužívala svou ženskost? (b) Jaký pěkný příklad ženskosti nám dala Ester?
9 Pozoruhodným příkladem rozdílných žen jsou Ester a královna Vašti. Vašti si pravděpodobně myslela, že je tak krásná, že král Ahasverus vždy přistoupí na její přání. Její krása však byla pouze povrchní. Vašti chyběla skromnost a ženskost, protože svému manželovi a králi neprojevovala podřízenost. Král ji zavrhl a za svou královnu si vybral ženu, která měla opravdovou ženskost a bála se Jehovy. (Ester 1:10–12; 2:15–17)
10 Ester slouží pro křesťanky jako znamenitý příklad. Ester „byla hezké postavy a krásného vzhledu“, ale bylo u ní patrné také jiné zdobení, a to „utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha“. (Ester 2:7; 1. Petra 3:4) Ester nepovažovala okázalé zdobení za něco prvořadého. Projevovala takt a sebeovládání a svému manželovi Ahasverovi se podřizovala, i když jejímu národu hrozilo nebezpečí. Když to bylo moudré, Ester mlčela, ale když to bylo potřeba a byla na to vhodná doba, směle a odvážně promluvila. (Ester 2:10; 7:3–6) Jednala podle rady, kterou dostala od svého zkušeného bratrance Mordechaje. (Ester 4:12–16) Tím dala najevo, že miluje svůj lid a je mu věrně oddaná.
Vnější vzhled
11. Co bychom měli mít na mysli, pokud jde o vnější vzhled?
11 Co je klíčem ke správné ženskosti? Jedna matka konstatovala: „Půvab může být falešný, a krása může být marná; ale žena, která se bojí Jehovy, ta si opatří chválu.“ (Přísloví 31:30) Posvátná bázeň před Bohem je tedy nezbytná; a k ženskosti mnohem více přispívá milující laskavost a příjemná, skromná a mírná řeč než tělesná krása. (Přísloví 31:26)
12, 13. (a) Čím se vyznačuje řeč mnohých lidí? (b) Jaký je význam Přísloví 11:22?
12 Je smutné, že mnoho žen i mužů neotevírá ústa v moudrosti ani nemají na jazyku milující laskavost. Často mluví hrubě, uštěpačně, neslušně a nerozvážně. Někteří muži si myslí, že znakem mužnosti je oplzlá mluva, a některé ženy je pošetile napodobují. Je vůbec možné, aby žena, která je sice hezká, ale které chybí rozumnost a je svárlivá, jízlivá a domýšlivá, byla hezká a měla opravdovou ženskost v pravém slova smyslu? „Jako zlatý nosní kroužek v rypáku prasete, taková je žena, která je hezká, ale odvrací se od rozumnosti.“ (Přísloví 11:22)
13 Krása spolu s nečistou mluvou, jízlivostí nebo nedostatkem rozumnosti není v souladu s tím, jak by žena měla na své okolí působit. Takové bezbožné chování by ve skutečnosti mohlo vést k tomu, že by i tělesně přitažlivá žena působila ošklivě. Dovedeme snadno pochopit, že tělesným vzhledem muže nebo ženy není možné vyvážit ani ospravedlnit výbuchy hněvu, jekot nebo utrhačnou řeč. Všichni křesťané mohou a měli by působit přitažlivě na Boha i na své bližní tím, že se v jejich řeči i chování projevuje biblické učení. (Efezanům 4:31)
14. Jaký druh zdobení je chválen v 1. Petra 3:3–5 a co si o tom myslíš ty?
14 I když opravdová mužnost a ženskost jsou založeny na duchovních vlastnostech, přesto si musíme uvědomovat, že naše chování a tělesný vzhled, včetně našeho oblečení, o nás něco prozrazují. Apoštol Petr měl nepochybně na mysli určitou módu v oblékání a celkovém vzhledu lidí v prvním století, když křesťankám radil: „Vaše ozdobení ať není ve vnějším splétání vlasů a v navlékání zlatých ozdob ani v nošení svrchních oděvů, ale ať je to utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha, který má velkou hodnotu v Božích očích. Vždyť tak se i dříve zdobívaly svaté ženy, které doufaly v Boha, a podřizovaly se svým vlastním manželům.“ (1. Petra 3:3–5)
15. Co by měly křesťanky svým oděvem dávat najevo?
15 I Pavel se vyjadřoval o ženském oblečení. V 1. Timoteovi 2:9, 10 čteme: „Přeji [si], aby se ženy zdobily dobře upravenými šaty se skromností a zdravou myslí . . . tak, jak přísluší ženám, které vyznávají, že hluboce ctí Boha, totiž dobrými skutky.“ Pavel zde zdůraznil, jak důležité je skromné, a navíc úhledné a dobře upravené oblečení, které zrcadlí zdravou mysl.
16, 17. (a) Jak dnes mnozí muži i ženy zneužívají oblečení? (b) Jaký závěr můžeme udělat na základě rady z 5. Mojžíšovy 22:5?
16 Jestliže se nějaký muž či žena, chlapec nebo dívka chovají nebo oblékají sexuálně vyzývavým způsobem, nevypadají tak o nic mužněji nebo ženštěji, a určitě tím nepřinášejí čest Bohu. Mnozí lidé ve světě, muži i ženy, svým oblečením a chováním až okázale vystavují sexualitu. Jiní se z nemravných důvodů snaží rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím zakrýt. My, křesťané, můžeme být velmi vděční za to, že nám Bible zjevuje Boží smýšlení! Jehova starověkému Izraeli řekl: „Žádné odění zdatného muže by nemělo být oblečeno ženě, ani by neměl zdatný muž nosit přehoz ženy; kdokoli totiž tyto věci dělá, je něčím odporným Jehovovi.“ (5. Mojžíšova 22:5)
17 Pravděpodobně si rád připomeneš, co bylo v tomto ohledu uvedeno ve Strážné věži z 1. srpna 1989. Na straně 29 čteme: „Nejde o to, zda je nějaký střih mimořádně módní, ale zda je vhodný pro toho, kdo prohlašuje, že je Božím služebníkem. (Římanům 12:2; 2. Korinťanům 6:3) Příliš ledabylé nebo přiléhavé oblečení může odvracet pozornost od našeho poselství. Móda, která očividně a záměrně dodává mužům ženské vzezření a ženám mužské, je zcela jistě nevhodná. (Srovnej 5. Mojžíšovu 22:5.) Místní zvyky se samozřejmě liší podle počasí, potřeb v zaměstnání a jiných okolností, takže křesťanský sbor neurčuje žádná pevná pravidla, která by měla platit pro celosvětové bratrství.“
18. Co bychom mohli udělat pro to, abychom uplatňovali biblické rady o oblékání a úpravě zevnějšku?
18 To jsou velmi vyrovnané a vhodné rady. Smutné je, že někteří křesťané, muži i ženy, slepě napodobují všechno, co v oblečení a celkovém vzhledu propaguje svět, a vůbec neuvažují o tom, jaké světlo by to mohlo vrhnout na Jehovu a na křesťanský sbor. Každý z nás by měl v určitém ohledu prozkoumat sám sebe, aby zjistil, zda není ovlivněn světským smýšlením. Nebo bychom mohli jít za některým zkušeným bratrem nebo zkušenou sestrou, kterých si vážíme, a požádat je, aby nám řekli nějaké postřehy, zda bychom v něčem neměli upravit svůj způsob oblékání, a tyto podněty bychom pak měli svědomitě zvážit.
Křesťané a křesťanky — skuteční muži a ženy
19. Proti jakému nežádoucímu vlivu musíme bojovat?
19 Bohem tohoto světa je Satan a jeho vliv se dá poznat z toho, jaký zmatek mezi mužským a ženským pohlavím vyvolal. A není to pouze zmatek v oblečení. (2. Korinťanům 4:4) V některých zemích mnohé ženy soutěží s muži o postavení hlavy a přehlížejí biblické zásady. Na druhé straně velmi mnoho mužů se jednoduše vzdává své úlohy hlavy, jako to udělal Adam. Někteří se dokonce pokoušejí změnit svou sexuální úlohu v životě z jednoho pohlaví na druhé. (Římanům 1:26, 27) Bible neříká nic o tom, že by Bůh schvaloval nějaký alternativní způsob života. A pokud někdo předtím, než se stal křesťanem, přesně nevěděl, zda se má zařadit mezi muže nebo ženy nebo kterému pohlaví má dát přednost, může se spolehnout, že bude k jeho věčnému dobru, když bude žít podle Božích měřítek, kterých si budou jistě vážit všichni, kdo dosáhnou lidské dokonalosti.
20. Jaký vliv by měl mít text v Galaťanům 5:22, 23 na náš názor na mužnost a ženskost?
20 Písmo ukazuje, že křesťanští muži a křesťanské ženy si musí vypěstovat a také projevovat ovoce Božího ducha — lásku, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrotu, víru, mírnost a sebeovládání. (Galaťanům 5:22, 23) Bůh se ve své velké moudrosti postaral o to, aby muži mohli zvětšovat svou mužnost a ženy svou ženskost tím, že v sobě tyto vlastnosti pěstují. Muže, který projevuje ovoce ducha, je snadné respektovat a ženu, která jedná stejně, je snadné milovat.
21, 22. (a) Jaký vzor nám dal Ježíš, pokud jde o životní styl? (b) Jak Ježíš projevoval svou mužnost?
21 Největší člověk, jaký kdy žil, byl Ježíš Kristus, a jeho způsob života by měli napodobovat všichni křesťané. (1. Petra 2:21–23) Stejně jako Ježíš by měli být muži i ženy věrně oddaní Bohu a měli by poslouchat Jeho Slovo. Ježíš projevoval nádherné vlastnosti — lásku, něhu a milosrdenství. Jsme praví křesťané a očekává se od nás, že Ježíše budeme napodobovat, abychom dokázali, že jsme jeho učedníci. (Jan 13:35)
22 Ježíš Kristus byl opravdový muž a jeho mužné vlastnosti můžeme jasně vidět, když v Písmu zkoumáme zprávu o jeho životě. Nikdy se neoženil, ale Bible ukazuje, že vyrovnanému společenství se ženami se nevyhýbal. (Lukáš 10:38, 39) Jeho vztahy s muži i se ženami byly vždy cudné a úctyhodné. Ježíš je dokonalým vzorem mužnosti. Nepřipustil, aby ho kdokoli — muž, žena nebo neposlušný anděl — oloupil o zbožnou mužnost a o věrnost Jehovovi. Neváhal přijmout své závazky a při plnění těchto závazků si nestěžoval. (Matouš 26:39)
23. Jaké požehnání mají praví křesťané, pokud jde o úlohu obou pohlaví?
23 Je velmi příjemné patřit k Jehovovým ctitelům a být ve společenství mužů a žen a také chlapců a dívek, jejichž prvořadým životním zájmem je milovat Jehovu Boha a poslouchat ho. Jestliže se řídíme Božím slovem, nejsme tím nijak omezováni. Naopak, jsme osvobozeni od světa a jeho způsobů života, které znehodnocují krásu, účel a rozdílnou úlohu mužského a ženského pohlaví. Ať jsme muži, nebo ženy, můžeme prožívat opravdové štěstí, jež vyplývá z plnění životní úlohy, kterou jsme od Boha dostali. Ano, jsme Jehovovi Bohu, Stvořiteli, velmi vděčni za všechno, co v náš prospěch opatřil, i za to, že nás stvořil mužského a ženského rodu!
Jak bys odpověděl?
◻ Jak Bible popisuje vhodnou úlohu mužů a žen?
◻ Jak byly před potopou převráceny názory na mužnost a jak se postoje k mužnosti i ženskosti pokřivily dnes?
◻ Jaké biblické rady ohledně vzhledu se budeš snažit uplatňovat?
◻ Jak mohou křesťané a křesťanky prokázat, že jsou skutečnými muži a ženami?
[Obrázek na straně 17]
Ačkoli byla Ester krásná, zvláště se připomíná její skromnost a tichá a mírná povaha
[Obrázek na straně 18]
Věnuj rozumnou pozornost úpravě zevnějšku, ale zároveň dávej větší důraz na vnitřní krásu