ROSTLINSTVO

Rostliny jako celek. Třetího stvořitelského ‚dne‘ Bůh způsobil, že země vydala „rostlinstvo nesoucí semeno podle jeho druhu“; mohlo se tudíž rozmnožovat. (1Mo 1:11–13) První Mojžíšova 2:5, 6 zjevně popisuje situaci, která byla v ten „den“ — potom, co Bůh způsobil, aby se objevila suchá země, ale před tím, než stvořil trávu, rostliny nesoucí semeno a plodící stromy. (1Mo 1:14–16) Jehova zajistil potřebnou vlhkost pro vznikající rostlinný život tím, že ze země měla pravidelně vystupovat mlha a zavlažovat půdu. Díky tomu se rostlinstvu všude na zemi dařilo i přesto, že vůbec nepršelo. Svítící nebeská tělesa sice nebyla na obloze jasně patrná až do čtvrtého stvořitelského „dne“ (1Mo 1:14–16), ale třetí „den“ bylo zjevně dostatečné množství rozptýleného světla, které podporovalo růst rostlinstva. (Viz 1Mo 1:14, Ro, ppč.)

Člověku a zvířatům dal Bůh jako součást jejich původní stravy zelené rostlinstvo a později k potravě lidí připojil maso, z něhož byla odstraněna krev. (1Mo 1:29, 30; 9:3, 4) Hříšný člověk byl nucen těžce pracovat, aby získal rostliny k jídlu (1Mo 3:18, 19), ale Dárcem těchto věcí jak pro člověka, tak pro zvířata byl nadále Jehova, protože On je Dárcem slunečního světla a deště, které jsou nezbytné pro růst rostlin. (Ža 104:14; 106:20; Mi 5:7; Ze 10:1; Heb 6:7; srovnej 5Mo 32:2.)

Bůh může v souladu se svým záměrem řídit růst rostlin. Izraelity ujistil, že za svou poslušnost budou odměněni deštěm a rostlinstvem pro domácí zvířata. (5Mo 11:13–15) Jestliže však opustí svou smlouvu s Bohem, Bůh způsobí, že v jejich zemi nebude žádné rostlinstvo. (5Mo 29:22–25; srovnej Iz 42:15; Jer 12:4; 14:6.) Jednou z ran, kterou Jehova uštědřil starověkému Egyptu, bylo krupobití, jež zničilo všechny druhy rostlinstva. V další ráně, kterou Bůh seslal, pohltily kobylky všechno rostlinstvo, které nezničily kroupy. (2Mo 9:22, 25; 10:12, 15; Ža 105:34, 35; srovnej Am 7:1–3.)

Obrazné použití. Když je v Palestině během suchého období rostlinstvo vystaveno spalujícímu žáru slunce nebo sežehujícímu východnímu větru, rychle usychá. Lidé, kteří měli být při vojenském tažení podrobeni, jsou přirovnáváni k ‚polnímu rostlinstvu a hebké zelené trávě, trávě ze střech, když je sežehnutá východním větrem‘. (2Kr 19:25, 26; Iz 37:26, 27) Podobně žalmista, který byl těžce ztrápen, prohlásil: „Mé srdce bylo postiženo právě jako rostlinstvo a je vysušené.“ „Sám jsem vysušený jako pouhé rostlinstvo.“ (Ža 102:4, 11)

Za příznivých podmínek rostlinstvo rašilo v ohromné hojnosti, a vhodně tak mohlo představovat množství potomků. (Job 5:25) Za Šalomounovy vlády například „Judy a Izraele bylo mnoho“, dařilo se jim, „jedli a pili a radovali se“. (1Kr 4:20) Zjevně na to naráží žalm, který se týká Šalomouna: „Ti, kdo jsou z města, rozkvetou jako zemské rostlinstvo.“ (Ža 72:16) Ničemní naopak mohou nějakou dobu rašit jako rostlinstvo, ale nedaří se jim, protože nemají Boží požehnání, a budou „navždy vyhlazeni“. (Ža 92:7)

V Písmu někdy stromy představují ty, kdo jsou význační a povznesení (srovnej Ez 31:2–14), zatímco skromné rostliny jako ostružiní, tráva nebo sítí mohou představovat lidi jako celek. (Srovnej Sd 9:8–15; 2Kr 14:8–10; Iz 19:15; 40:6, 7.) Pomáhá nám to porozumět významu Zjevení 8:7, kde se mluví o tom, že byla spálena „třetina stromů“ a „všechno zelené rostlinstvo“.