Otázky čtenářů
Sdělovací prostředky občas zveřejní informace o tom, že po porodech si některé nemocnice nechávají placentu a pupeční šňůru, aby získaly látky z krve, která je v nich obsažena. Mělo by to křesťany znepokojovat?
V mnoha nemocnicích k ničemu takovému nedochází, a tak se tím křesťané nemusí nijak znepokojovat. Jestliže existuje opodstatněný důvod věřit, že se takto postupuje v nemocnici, kde bude rodit některá křesťanka, bylo by správné lékaři jednoduše říci, že s placentou a pupeční šňůrou se má naložit jako s odpadem, a ne je dále použít nějak jinak.
Z biologických materiálů zvířat či lidí se získávají různé léčebné prostředky. Například určité hormony se získávají z moči březích kobyl. Z koňské krve se získává sérum proti tetanu; gamaglobulin k potírání nemocí se už dlouho získává z krve obsažené v lidských placentách (v plodovém koláči). Některé nemocnice uchovávají placenty zmražené a později je předávají farmaceutickým laboratořím, aby se krev bohatá na protilátky mohla zpracovat a získal se z ní gamaglobulin.
Nedávno vědci tvrdili, že úspěšně použili krev z placenty při léčení jednoho druhu leukémie, a objevily se teorie o tom, že by se taková krev mohla hodit k léčení některých poruch imunitního systému nebo místo transplantace kostní dřeně. Proto se veřejnost začala zajímat o to, zda je možné, aby si rodiče nechali krev z placenty extrahovat, zmrazit a uchovat pro případ, že by se mohla v budoucnosti použít při léčení jejich dětí.
Taková komercializace placentární krve se sotva zamlouvá pravým křesťanům, kteří se ve svém uvažování řídí dokonalým Božím zákonem. Náš Stvořitel považuje krev za posvátnou tekutinu, která představuje Bohem daný život. Jediné Bohem schválené použití krve souviselo s oběťmi na oltáři. (3. Mojžíšova 17:10–12; srovnej Římanům 3:25; 5:8; Efezanům 1:7.) Krev z nějakého zvířete se jinak měla vylít na zem, zlikvidovat. (3. Mojžíšova 17:13; 5. Mojžíšova 12:15, 16)
Když křesťané uloví zvíře nebo zabijí kuře či prase, nechají krev vytéci a zlikvidují ji. Není nutné, aby ji doslova vylili na zem, protože podstatné je to, že ji zlikvidují a dále ji nijak nepoužívají.
Hospitalizovaní křesťané jsou srozuměni s tím, že s biologickými materiály, které jim byly odebrány — například exkrementy, nemocná tkáň či krev —, je naloženo jako s odpadem. Je samozřejmé, že lékař možná chce nejprve provést určité testy, třeba rozbor moči, vyšetření nádorové tkáně nebo krevní zkoušky. Ale potom jsou tyto látky odstraněny v souladu s místními předpisy. Hospitalizovaný pacient o tento postup ani nepotřebuje žádat, protože je rozumné a z lékařského hlediska moudré tyto biologické látky odstraňovat. Pokud má pacient oprávněné důvody k obavám, že tento běžný postup nebude dodržen, měl by si o tom pohovořit s dotyčným lékařem, jemuž sdělí, že z náboženských důvodů chce, aby všechny takové látky byly zlikvidovány.
Jak už jsme ale uvedli, běžných pacientů se to týká jen zřídka, protože na mnoha místech se o tomto schraňování a opětovném použití placenty či jiných biologických produktů ani neuvažuje, natož aby se provádělo systematicky.
Článek „Ošklivme si, co je ničemné“, který vyšel ve Strážné věži z 1. ledna 1997, se zřejmě zaměřoval na pedofilii. Jak se dá tato praktika definovat?
Webster’s Ninth New Collegiate Dictionary definuje „pedofilii“ jako „sexuální úchylku, při které jsou předmětem sexuálního zájmu hlavně děti“. Různé stránky této praktiky jsou odsouzeny v 5. Mojžíšově 23:17, 18. Bůh zde mluvil proti tomu, aby se někdo stal chrámovým prostitutem („neboli chlapcem vydržovaným pro sexuální zvrácenosti“, Reference Bible, poznámka pod čarou). Tyto verše také zakazují přinést „do domu Jehovy“ cenu „psa“ („pravděpodobně pederasta; ten, kdo praktikuje anální pohlavní styk, zvláště s chlapcem“, Reference Bible, poznámka pod čarou). Tyto biblické i světské odkazy potvrzují, že to, o čem pojednávala Strážná věž, skutečně spadá pod pojem pedofilie, jednání, kdy jsou děti předmětem sexuálního zneužívání ze strany dospělých.