Poznejte Boží osobnost

„Pevně založím jeho království“

2. Samuelova 7:1–16

V PRŮBĚHU dějin se mnoha vládcům stalo, že přišli o své postavení. Někteří neuspěli ve volbách, jiní byli svrženi násilím. Může se něco takového stát i Ježíši Kristu, Králi Božího nebeského Království? Může mu někdo zabránit v tom, aby panoval jako Bohem ustanovený Král? Odpověď nacházíme ve slovech, která Jehova řekl Davidovi, králi starověkého Izraele, a která jsou zaznamenána v 7. kapitole 2. knihy Samuelovy.

Jak se dozvídáme na začátku kapitoly, Davidovi je trapné, že on, pouhý lidský král, bydlí v krásném paláci, zatímco Boží truhla je uložena ve stanu.a David vyslovuje přání postavit Jehovovi důstojný dům neboli chrám. (verš 2) Jehova mu ale prostřednictvím proroka Natana říká, že to nebude on, kdo chrám postaví, ale jeden z jeho synů. (verše 4, 5, 12, 13)

Přesto Jehovu Davidovo upřímné přání potěšilo. Chce Davidovu oddanost odměnit, a tak s ním v souladu s dřívějším proroctvím uzavírá smlouvu. Podle ní vzbudí z Davidova královského rodu někoho, kdo bude vládnout navždy. Natan předává Davidovi Boží slavnostní slib, který zní: „Tvůj dům a tvé království budou před tebou jistě stálé na neurčitý čas; tvůj trůn, ten se stane pevně založeným na neurčitý čas.“ (verš 16) Kdo je trvalým dědicem této smlouvy, tedy tím, kdo bude vládnout navždy? (Žalm 89:20, 29, 34–36)

Jedním z Davidových potomků byl Ježíš z Nazaretu. Anděl, který oznamoval jeho narození, prohlásil: „Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ (Lukáš 1:32, 33) Jehovova smlouva s Davidem se tedy měla naplnit v osobě Ježíše Krista. Ten tudíž vládne nikoli z rozhodnutí lidí, ale na základě Božího slavnostního slibu, který mu zaručuje právo vládnout navždy. A Boží sliby se vždycky splní. (Izajáš 55:10, 11)

Sedmá kapitola 2. Samuelovy obsahuje dvě cenná poučení. Zaprvé, můžeme si být jisti, že nikdo a nic nemůže Ježíši Kristu zabránit v tom, aby vládl. Můžeme se proto spolehnout, že Kristovo panování dosáhne toho, o čem Ježíš mluvil — zajistí, aby se Boží vůle děla na zemi, tak jako se děje v nebi. (Matouš 6:9, 10)

Zadruhé, z této zprávy se dozvídáme něco povzbuzujícího o tom, jaký je Jehova. Viděli jsme, že si všímal a vážil toho, co pro něj David toužil udělat. Je příjemné vědět, že Jehova si cení oddanosti, s jakou ho lidé uctívají. Někdy nemůžeme ve službě Bohu zvládnout všechno, co bychom si přáli, protože nám v tom brání okolnosti, které nemůžeme ovlivnit, například zhoršující se zdraví nebo pokročilý věk. V takovém případě můžeme čerpat útěchu ze skutečnosti, že Jehova vidí naši oddanost i to, co bychom pro něj rádi udělali, kdybychom mohli.

[Poznámka pod čarou]