Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Nehemjáš
OD UDÁLOSTÍ zaznamenaných v závěru knihy Ezra uplynulo dvanáct let. Blíží se doba, kdy ‚vyjde slovo, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém‘, a tak začne sedmdesát týdnů let, po jejichž uplynutí přijde Mesiáš. (Daniel 9:24–27) Kniha Nehemjáš je dějinným záznamem o Božím lidu a věnuje se zejména znovuvystavění jeruzalémské zdi. Zahrnuje významné období dlouhé více než dvanáct let, od roku 456 př. n. l. do doby krátce po roce 443 př. n. l.
Napínavá zpráva, kterou sepsal místodržitel Nehemjáš, vypráví o tom, jak bylo díky rozhodným činům a naprosté důvěře v Jehovu Boha vyvýšeno pravé uctívání. Jasně ukazuje, jak Jehova řídí záležitosti, aby byla splněna jeho vůle. Kniha rovněž vypráví o energickém a neohroženém vůdci. Vzhledem k tomu, že „slovo Boha je živé a vykonává moc“, kniha Nehemjáš nabízí cenné poučení všem pravým ctitelům v dnešní době. (Hebrejcům 4:12)
„POSLÉZE BYLA ZEĎ DOKONČENA“
Nehemjáš je na hradě Šušanu a slouží v odpovědném postavení králi Artaxerxu Longimanovi. Když se Nehemjáš dozví, že jeho krajané „jsou ve velmi špatné situaci a v pohaně; a zeď Jeruzaléma je pobořená a jeho brány, ty byly spáleny ohněm“, je hluboce znepokojen. Úpěnlivě se modlí k Bohu o vedení. (Nehemjáš 1:3, 4) Po čase si král všimne Nehemjášova smutku a umožňuje mu jít do Jeruzaléma.
Po příjezdu do Jeruzaléma Nehemjáš pod rouškou tmy prohlíží zdi a oznamuje Židům svůj plán znovu zeď postavit. Výstavba začíná a stejně tak i odpor proti této práci. Pod vedením odvážného Nehemjáše je však „posléze . . . zeď dokončena“. (Nehemjáš 6:15)
Odpovědi na biblické otázky:
1:1; 2:1 — Počítá se ‚dvacátý rok‘ zmíněný v obou těchto verších ze stejného výchozího bodu? Ano, dvacátý rok je dvacátým rokem vlády krále Artaxerxa. Tyto verše se však liší ve způsobu počítání. Z historických dokladů vyplývá, že Artaxerxes nastoupil na trůn v roce 475 př. n. l. Babylónští písaři obvykle počítali roky vlády perských králů od nisanu (březen/duben) do nisanu, takže první vládní rok Artaxerxa začal v nisanu roku 474 př. n. l. Dvacátý rok panování, o němž je zmínka v Nehemjášovi 2:1, tedy začal v nisanu roku 455 př. n. l. Měsíc kislev (listopad/prosinec), o němž se mluví v Nehemjášovi 1:1, je logicky kislev předešlého roku — 456 př. n. l. Nehemjáš o tomto měsíci píše, jako by také spadal do dvacátého roku Artaxerxovy vlády. Možná v tomto případě počítal roky ode dne, kdy panovník nastoupil na trůn. Dalším vysvětlením může být, že Nehemjáš počítal čas podle takzvaného občanského roku, jak mu dnes říkají Židé, který začíná v měsíci tišri (září/říjen). V každém případě rokem, kdy vyšlo slovo, aby byl obnoven Jeruzalém, byl rok 455 př. n. l.
4:17, 18 — Jak bylo možné provádět práce na stavbě jen jednou rukou? Pro nosiče břemen by to nebyl problém. Jakmile měl náklad položen na hlavě nebo na ramenou, mohl ho snadno jednou rukou vyvažovat, „kdežto druhou rukou držel střelu“. Stavitelé, kteří potřebovali na svou práci obě ruce, „byli opásáni, každý svým mečem u boku, zatímco stavěli“. Byli připraveni k boji pro případ, že by zaútočil nepřítel.
5:7 — Co je myšleno tím, že Nehemjáš začal „vyčítat urozeným i zastupujícím vládcům“? Tito muži vymáhali lichvu od jiných Židů, čímž porušovali mojžíšský Zákon. (3. Mojžíšova 25:36; 5. Mojžíšova 23:19) Úrok, který požadovali, byl navíc vysoký. Pokud zmíněnou „setinu“ požadovali měsíčně, odpovídala úroku dvanáct procent za rok. (Nehemjáš 5:11) Bylo kruté ukládat takový úrok lidem, kteří byli již značně zatíženi daněmi a nedostatkem potravy. Nehemjáš to boháčům vyčetl tak, že je na základě Božího Zákona pokáral a přísně napomenul, čímž odhalil jejich provinění.
6:5 — Dopisy, které měly důvěrný obsah, se obvykle posílaly v zapečetěném váčku. Proč tedy Sanballat poslal Nehemjášovi ‚otevřený dopis‘? Sanballat možná poslal otevřený dopis proto, že chtěl zveřejnit falešná nařčení, která v něm byla uvedena. Snad doufal, že to Nehemjáše natolik rozhněvá, že zanechá stavebních prací a přijde se hájit. Sanballat si také mohl myslet, že obsah dopisu Židy vyplaší tak, že úplně přestanou pracovat. Nehemjáš se však nenechal zastrašit a klidně pokračoval v práci, kterou mu Bůh svěřil.
Poučení pro nás:
1:4; 2:4; 4:4, 5. Když jsme vystaveni obtížím nebo stojíme před důležitým rozhodováním, měli bychom ‚vytrvávat v modlitbě‘ a jednat v souladu s teokratickým vedením. (Římanům 12:12)
1:11–2:8; 4:4, 5, 15, 16; 6:16. Jehova vyslýchá upřímné modlitby svých služebníků. (Žalm 86:6, 7)
1:4; 4:19, 20; 6:3, 15. Nehemjáš byl citlivý člověk, zároveň je nám však dobrým příkladem jako muž činu, který odhodlaně prosazoval spravedlnost.
1:11–2:3. Nehemjášova radost nevyplývala především z toho, že měl prestižní postavení číšníka. Radoval se zejména z rozvoje pravého uctívání. Nemělo by být i naším hlavním zájmem a zdrojem radosti uctívání Jehovy a všechno, co přispívá k jeho rozvoji?
2:4–8. Jehova způsobil, že Artaxerxes dal Nehemjášovi povolení jít a znovu vystavět jeruzalémskou zeď. „Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově,“ píše se v Příslovích 21:1. „Obrátí je, kamkoli se mu zalíbí.“
3:5, 27. Neměli bychom si myslet, že manuální práce vykonávaná v zájmu pravého uctívání je pod naši úroveň, jako si to myslely „majestátní osoby“ Tekoanů. Naopak můžeme napodobovat obyčejné Tekoany, kteří ochotně napřeli své síly.
3:10, 23, 28–30. Některým z nás okolnosti umožňují přestěhovat se tam, kde je více zapotřebí hlasatelů Království, ale mnozí z nás podporují pravé uctívání v místě, kde žijí. Můžeme to dělat tím, že se podílíme na výstavbě sálů Království a na humanitární pomoci při katastrofách, ale především tím, že kážeme o Království.
4:14. V situaci, kdy čelíme odporu, můžeme i my překonat strach tím, že budeme chovat v mysli „Toho velkého a bázeň vzbuzujícího“.
5:14–19. Místodržitel Nehemjáš dal křesťanským dozorcům výborný příklad v tom, že byl pokorný, nezištný a rozvážný. Přestože horlivě prosazoval Boží zákon, nevládl nad ostatními ve svůj sobecký prospěch. Naopak projevoval zájem o chudé a o ty, kdo byli utlačováni. Všem Božím služebníkům dal Nehemjáš vynikající příklad v projevování štědrosti.
„PAMATUJ PŘECE NA MNE, Ó MŮJ BOŽE, PRO DOBRÉ“
Jakmile je zeď kolem Jeruzaléma dokončena, Nehemjáš vsazuje brány a podniká kroky k zabezpečení města. Také pořizuje rodopisné záznamy lidu. Všichni se shromažďují „na veřejném prostranství, jež bylo před Vodní branou“, a kněz Ezra tam čte knihu Mojžíšova Zákona a Nehemjáš s Levity Zákon vysvětlují lidu. (Nehemjáš 8:1) Židé se dozvídají o Svátku chýší a následně ho s radováním slaví.
Následuje další shromáždění, během něhož „semeno Izraele“ doznává své hříchy, Levité připomínají Boží jednání s Izraelem a lidé skládají přísahu, „že budou chodit v zákoně pravého Boha“. (Nehemjáš 9:1, 2; 10:29) V Jeruzalémě je stále nedostatek obyvatel, a proto je losem určena desetina mužů žijících mimo město, aby se tam přestěhovali. Při následném zasvěcení zdi panuje taková atmosféra, že „radování Jeruzaléma [je] slyšet do daleka“. (Nehemjáš 12:43) Nehemjáš po dvanácti letech opouští Jeruzalém a vrací se ke svým povinnostem u Artaxerxa. Mezi Židy brzy proniká nečistota. Když se Nehemjáš vrátí do Jeruzaléma, svým rozhodným jednáním dává věci do pořádku. Vznáší ohledně sebe tuto pokornou žádost: „Pamatuj přece na mne, ó můj Bože, pro dobré.“ (Nehemjáš 13:31)
Odpovědi na biblické otázky:
7:6–67 — Proč se Nehemjášův seznam těch, kdo se vrátili se Zerubbabelem, liší od seznamu Ezrova, pokud jde o počty v jednotlivých domácnostech? (Ezra 2:1–65) Příčinou těchto rozdílů by mohlo být to, že Ezra a Nehemjáš vycházeli z jiných zdrojů. Například počet těch, kdo byli zapsáni, že se vrátí, se mohl lišit od počtu těch, kdo se skutečně vrátili. Záznamy by mohly být odlišné také proto, že někteří Židé nebyli schopni na začátku potvrdit svůj rodokmen, ale později již ano. Obě zprávy se však shodují v jednom: prvních navrátilců bylo 42 360, mimo otroky a zpěváky.
10:34 — Proč měli lidé dodávat dřevo? V mojžíšském Zákoně nebylo přikázáno obětování dřeva. Požadavek vycházel čistě z toho, že bylo zapotřebí velké množství dřeva, aby mohly být na oltáři páleny oběti. Zřejmě nebylo dost Netinim, kteří sloužili jako neizraelští chrámoví otroci. Byl tedy metán los, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky dřeva.
13:6, poznámka pod čarou — Jak dlouho byl Nehemjáš pryč z Jeruzaléma? Bible k tomu pouze říká, že „někdy později“ neboli „na konci dnů“ Nehemjáš požádal krále o dovolenou, aby se mohl do Jeruzaléma vrátit. Není tedy možné určit, jak dlouho byl pryč. Po návratu do Jeruzaléma však zjistil, že Židé nepodporují kněžstvo a nedodržují Sabat. Mnozí se oženili s cizinkami a jejich děti ani nemluvily jazykem Židů. Jestliže se situace zhoršila do této míry, Nehemjáš musel být pryč dlouho.
13:25, 28 — Jaké další kroky k nápravě Nehemjáš podnikl kromě toho, že ‚vyčetl‘ Židům, že se vrátili ke špatnému jednání? Nehemjáš ‚na ně svolal zlo‘ tím, že jim předčítal soudy z Božího Zákona. ‚Některé z nich udeřil‘ možná tím, že jako oficiální soudní postih nařídil, aby byli potrestáni. ‚Trhal jim vlasy‘, což bylo symbolem jeho mravního rozhořčení. Také odehnal vnuka velekněze Eljašiba kvůli tomu, že se oženil s dcerou Choroňana Sanballata.
Poučení pro nás:
8:8. Když vyučujeme Boží slovo, ‚vkládáme do něj smysl‘ svou dobrou výslovností, hlasovým zdůrazněním a tím, že Písmo správně objasňujeme a vysvětlujeme, jak je uplatnit.
8:10. „Jehovova radost“ vychází z toho, že jsme si vědomi svých duchovních potřeb a uspokojujeme je, a také z toho, že se řídíme teokratickým vedením. Je opravdu nezbytné pilně studovat Bibli, pravidelně chodit na křesťanská shromáždění a horlivě se účastnit díla kázání o Království a činění učedníků.
11:2. Opustit svoje dědičné vlastnictví a přestěhovat se do Jeruzaléma znamenalo výdaje a určité nevýhody. Ti, kdo to dobrovolně udělali, projevili obětavost. Tutéž vlastnost můžeme projevit i my, když máme na sjezdu nebo při jiných příležitostech možnost nabídnout své služby ve prospěch druhých.
12:31, 38, 40–42. Zpěv je vynikající způsob, jak chválit Jehovu a vyjadřovat mu svou vděčnost. Na křesťanských shromážděních bychom měli zpívat z celého srdce.
13:4–31. Musíme si dávat pozor a nedovolit, aby do našeho života pronikly hmotařství, zkaženost a odpadlictví.
13:22. Nehemjáš si byl dobře vědom toho, že je zodpovědný Bohu. I my bychom si měli uvědomovat, že máme odpovědnost před Bohem.
Jehovovo požehnání je nezbytné
Žalmista zpíval: „Pokud Jehova sám nestaví dům, není to k ničemu, že na něm jeho stavitelé tvrdě pracovali.“ (Žalm 127:1) V knize Nehemjáš je tato pravda jasně patrná.
Je zřejmé, v čem spočívá poučení pro nás. Pokud chceme mít úspěch při všem, co děláme, musíme mít Jehovovo požehnání. Jak bychom mohli očekávat, že nám Jehova bude žehnat, kdybychom nedávali pravé uctívání na první místo v životě? Kéž tedy napodobujeme Nehemjáše a zaměřujeme se především na rozvoj uctívání Jehovy.
[Obrázek na straně 8]
„Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově“
[Obrázek na straně 9]
Nehemjáš — rozhodný a citlivý muž — přichází do Jeruzaléma
[Obrázky na straně 10 a 11]
Umíme ‚vkládat smysl do‘ Božího slova?