Důstojné postavení žen mezi starověkými Božími služebníky

„Jehova Bůh dále řekl: ‚Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.‘ “ (1. MOJŽÍŠOVA 2:18)

1. Jak jeden biblický slovník popisuje životní podmínky žen ve starověku?

„NIKDE ve starověkém Středomoří, ani na Blízkém východě, neměly ženy takovou svobodu, jakou mají ty, které žijí v novodobé západní společnosti. Všeobecně tenkrát platilo, že žena je podřízena muži, podobně jako je otrok podřízen svobodnému člověku nebo jako je mladík podřízen starci . . . Chlapců si vážili více než dívek a také se stávalo, že novorozené holčičky byly odloženy, a zemřely.“ Takto jeden biblický slovník popisuje, v jakých životních podmínkách žily starověké ženy.

2., 3. a) Jak jedna zpráva popisuje dnešní společenské postavení mnoha žen? b) Jaké otázky to vyvolává?

² Dnes v mnoha částech světa není situace o mnoho lepší. V roce 1994 to bylo vůbec poprvé v dějinách, co se výroční zpráva ministerstva zahraničí USA o dodržování lidských práv zaměřila na postavení žen. „Údaje ze 193 zemí vykazují, že každodenní diskriminace [žen] je realitou života“ — tak zněl název reportáže v listu New York Times, která se touto výroční zprávou zabývala.

³ Po celém světě je dnes ve sborech Jehovova lidu opravdu velmi mnoho žen, které pocházejí z nejrůznějšího kulturního prostředí. Vznikají tedy tyto otázky: Je popsané postavení žen v souladu s původním Božím záměrem? Jakým způsobem se k ženám chovali Jehovovi ctitelé z biblických dob? Jak by se k ženám měli muži chovat dnes?

„Pomocnice“ a „doplněk“

4. Co Jehova řekl, když první muž žil v edenské zahradě určitou dobu sám, a co potom Jehova udělal?

⁴ Když Adam po určitou dobu žil sám v edenské zahradě, Jehova řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“ (1. Mojžíšova 2:18) Adam byl dokonalý muž, ale přesto se něčeho nedostávalo, měl-li být Stvořitelův záměr uskutečněn. Jehova Bůh proto stvořil ženu a provedl první svatební obřad. (1. Mojžíšova 2:21–24)

5. a) V jakém smyslu používali pisatelé Bible hebrejské slovo, které se překládá jako „pomocník“ či „pomocnice“? b) Co je tím naznačeno, když Jehova o první ženě mluví jako o „doplňku“?

⁵ Znamenají snad slova „pomocnice“ a „doplněk“, že Bůh ženám vymezil nějaké ponižující postavení? Ne, je to právě naopak. Hebrejské podstatné jméno ʽezer, které se překládá jako „pomocnice“ či „pomocník“, uplatňují pisatelé Bible často také na samotného Boha. Jehova se například prokazuje „naším pomocníkem a naším štítem“. (Žalm 33:20; 2. Mojžíšova 18:4; 5. Mojžíšova 33:7) U Ozeáše 13:9 se Jehova sám nazývá dokonce Izraelovým ‚pomocníkem‘. A pokud jde o hebrejské slovo neghedh překládané jako „doplněk“, jeden znalec Bible k tomu uvádí: „Pomoc, o které je zde řeč, není pouhá výpomoc v každodenní práci nebo rození dětí . . . , ale vzájemná partnerská podpora.“

6. Co bylo řečeno po stvoření ženy a proč?

⁶ Když tedy Jehova popisuje ženu jako „pomocnici“ a „doplněk“, vůbec nijak ji tím neponižuje. Žena se po duševní, citové a tělesné stránce od muže liší. Je proto jeho vhodným doplňkem a příhodným protějškem. Žena a muž jsou každý jiný, avšak k tomu, aby byla ‚země naplněna‘ podle původního Stvořitelova záměru, bylo zapotřebí obou. Zjevně to bylo teprve po stvoření muže i ženy, kdy „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré“. (1. Mojžíšova 1:28, 31)

7., 8. a) Jaký dopad na postavení žen měl hřích, který se objevil v Edenu mezi první lidskou dvojicí? b) Jaké otázky vznikají v souvislosti s tím, jak se slova 1. Mojžíšovy 3:16 splnila mezi ctiteli Jehovy?

⁷ Situace se však pro muže a ženu úplně změnila, když se mezi nimi objevil hřích. Jehova nad oběma, nad Adamem i nad Evou, vynesl rozsudek, protože byli hříšníci. „Velmi zvětším útrapy tvého těhotenství,“ řekl Evě. Tuto situaci Jehova ovšem pouze připouští, avšak oznámil to tak, jako by tyto útrapy přímo sám působil, a dodal: „V porodních křečích budeš rodit děti a budeš žádostivě toužit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat.“ (1. Mojžíšova 3:16) Od té doby mnoho mužů panuje nad svými manželkami, často surově. Místo toho, aby si žen vážili jako svých pomocnic a doplňků, s nimi muži nakládají spíše jako se svými služkami a otrokyněmi.

⁸ Co však splnění slov 1. Mojžíšovy 3:16 znamená pro ty ženy, které uctívají pravého Boha Jehovu? Jsou degradovány do ponižujícího postavení? V žádném případě. Co si však máme myslet o biblických zprávách, které v souvislosti se ženami líčí takové zvyklosti a tradice, jež by lidem žijícím v dnešní moderní společnosti možná mohly připadat naprosto nepřijatelné?

Pochopení biblických zvyků

9. Které tři věci bychom měli mít na paměti, když uvažujeme o tom, jaké byly v biblických dobách zvyky?

⁹ V biblických dobách se Boží služebníci chovali k ženám dobře. Když se však zamýšlíme nad některými zvyklostmi, které byly běžné v těch dobách, je velmi užitečné mít na paměti několik věcí. Za prvé, když Bible popisuje některé nepříjemné situace, k nimž došlo v důsledku toho, že ničemní muži sobecky panovali nad ženami, neznamená to ještě, že s tím souhlasil také Bůh. Za druhé, Jehova sice některé zvyky mezi svými služebníky po určitou dobu toleroval, ale v zájmu ochrany žen tyto zvyky usměrňoval. Za třetí, nesmíme tyto starověké zvyklosti posuzovat podle našich novodobých kritérií. Dnes se určité zvyky mohou zdát velice nepříjemné, ale to nutně neznamená, že je za ponižující považovaly také ženy v dřívějších dobách. Podívejme se na některé příklady.

10. Jak Jehova pohlížel na polygamii a z čeho je patrné, že nikdy neupustil od své původní zásady, že manželství má být monogamní?

¹⁰ Polygamie:a Podle původního Jehovova záměru se nemělo vícero manželek dělit o jednoho manžela. Adamovi Bůh stvořil jen jednu manželku. (1. Mojžíšova 2:21, 22) Po vzpouře v Edenu se však objevila polygamie; poprvé se s ní setkáváme v Kainově rodu. Časem se stala zvykem a přijali ji i někteří Jehovovi ctitelé. (1. Mojžíšova 4:19; 16:1–3; 29:21–28) Polygamie přispěla k rozmnožení izraelského obyvatelstva a Jehova ji připustil. Přitom však ženám projevil úctu a v zájmu ochrany manželek a jejich dětí stanovil tomuto zvyku určité meze. (2. Mojžíšova 21:10, 11; 5. Mojžíšova 21:15–17) Také nikdy neupustil od původní zásady monogamního manželství. Noe i jeho synové žili v monogamním manželství, i když jim byl opakován příkaz, aby byli ‚plodní, přibývali na zemi a naplnili ji‘. (1. Mojžíšova 7:7; 9:1; 2. Petra 2:5) Jehova sám sebe vylíčil jako monogamního manžela, když se obrazně vyjadřoval o svém vztahu k Izraeli. (Izajáš 54:1, 5) Původní Boží zásadu monogamního manželství potvrdil také Ježíš Kristus a uplatňovala se v prvotním křesťanském sboru. (Matouš 19:4–8; 1. Timoteovi 3:2, 12)

11. Proč se v biblických dobách platila cena za nevěstu, a jednalo se o něco, co ženy ponižovalo?

¹¹ Cena za nevěstu: Kniha Ancient Israel—Its Life and Institutions (Starověký Izrael — Život a instituce) uvádí: „Povinnost zaplatit rodině dívky určitou peněžní sumu nebo jí opatřit něco ekvivalentní hodnoty očividně dodává izraelské svatbě vnější zdání, že jde o obchod. Avšak zdá se, že [cena za nevěstu] je spíše náhradou rodině než platbou za ženu.“ (Kurzíva od nás) Cena za nevěstu tedy měla rodině vynahradit úsilí a náklady vynaložené na výchovu dívky a také to, že rodina přišla o její pomoc. Pro ženu to nebylo ponížení, ale naopak potvrzení toho, že si jí rodina cenila. (1. Mojžíšova 34:11, 12; 2. Mojžíšova 22:16; viz Strážnou věž z 15. ledna 1989, strany 21–24, angl.)

12. a) Jak se někdy Písmo zmiňuje o ženatých mužích a vdaných ženách? Byly tyto výrazy pro ženy urážlivé? b) Co stojí za povšimnutí v souvislosti s výrazy, které Jehova použil v Edenu? (Viz poznámku pod čarou.)

¹² Manžel „majitelem“ ženy: Jedna příhoda, která se odehrála v životě Abrahama a Sáry kolem roku 1918 př. n. l., je dokladem toho, že tou dobou bylo patrně zvykem pohlížet na ženatého muže jako na „majitele“ (hebrejsky baʽal) a na vdanou ženu jako na „vlastněnou“ (hebrejsky beʽulah). (1. Mojžíšova 20:3) Tato slova se tedy v Písmu občas vyskytují, a nic nenasvědčuje tomu, že by je ženy v předkřesťanských dobách považovaly za urážlivé.b (5. Mojžíšova 22:22) S ženou se však nemělo zacházet jako s nějakým majetkem. Nemovitost či jiný majetek, to se dalo koupit, prodat nebo zdědit — manželka však ne. „Dědictví po otcích je dům a jmění,“ říká biblické přísloví, „ale rozvážná manželka je od Jehovy.“ (Přísloví 19:14; 5. Mojžíšova 21:14)

Důstojné postavení ženy

13. Jaký užitek měly ženy z toho, když bohabojní muži jednali po vzoru Jehovy a poslouchali jeho Zákon?

¹³ Jaké postavení tedy měly ženy mezi Božími služebníky v předkřesťanských dobách? Jak se na ně pohlíželo a jak se s nimi jednalo? Jednoduše řečeno, když bohabojní muži jednali po vzoru Jehovy a poslouchali jeho Zákon, bylo postavení žen důstojné a ženy měly celou řadu práv a výsad.

14., 15. Co nasvědčuje tomu, že v Izraeli se muži chovali k ženám s úctou, a proč mohl Jehova právem očekávat, že jeho ctitelé se budou k ženám chovat uctivě?

¹⁴ Muži měli mít k ženám úctu. Zákon, který dal Bůh Izraeli, přikazoval, aby měly děti úctu k otci i k matce. (2. Mojžíšova 20:12; 21:15, 17) „Měli byste se každý bát své matky a svého otce,“ říká 3. Mojžíšova 19:3. Jednou Bat-Šeba předstoupila před svého syna Šalomouna, a „král ihned vstal, aby jí vyšel vstříc a poklonil se jí“, aby jí projevil úctu. (1. Královská 2:19) Encyclopaedia Judaica uvádí: „Prorocké přirovnání lásky, kterou měl Bůh k Izraeli, k lásce manžela k manželce bylo možné pronést pouze v takové společnosti, která měla k ženám úctu.“

¹⁵ Jehova má k ženám úctu, a očekává, že muži, kteří ho uctívají, ji budou mít také. Náznaky toho nacházíme v biblických textech, v nichž Jehova používá zážitků žen jako znázornění určité skutečnosti a své pocity přirovnává k pocitům těchto žen. (Izajáš 42:14; 49:15; 66:13) To čtenáři pomáhá, aby porozuměl Jehovovým pocitům. Je zajímavé, že hebrejský pojem pro „milosrdenství“ neboli „slitování“, který Jehova uplatňuje sám na sebe, úzce souvisí se slovem „lůno“, a může být vysvětlen také jako „mateřský cit“. (2. Mojžíšova 33:19; Izajáš 54:7)

16. Z jakých příkladů je vidět, že rady od zbožné ženy byly ceněny?

¹⁶ Rady od zbožné ženy byly ceněny. Když se bohabojný Abraham v jednom případě zdráhal jednat podle rady své zbožné manželky Sáry, Jehova mu řekl: „Naslouchej jejímu hlasu.“ (1. Mojžíšova 21:10–12) Esauovy hetitské manželky „byly Izákovi a Rebece zdrojem hořkosti ducha“. Rebeka později řekla, že by ji velmi sklíčilo, kdyby se její syn Jákob oženil s Hetitkou. Jak na to reagoval Izák? „Izák proto zavolal Jákoba,“ uvádí biblická zpráva, „a požehnal mu a přikázal mu a řekl mu: ‚Nevezmeš si manželku z kananejských dcer.‘ “ Ačkoli Rebeka Izákovi nenabídla přímou radu, její manžel udělal takové rozhodnutí, které bralo ohled na její city. (1. Mojžíšova 26:34, 35; 27:46; 28:1) V pozdější době se král David vyvaroval viny krve, když vyhověl úpěnlivé prosbě Abigail. (1. Samuelova 25:32–35)

17. Z čeho je patrné, že ženy měly určitou autoritu v rodině?

¹⁷ Ženy měly určitou autoritu v rodině. Dětem bylo výslovně řečeno: „Naslouchej, můj synu, kázni od svého otce a neopouštěj zákon své matky.“ (Přísloví 1:8) Ve 31. kapitole Přísloví je popsána ‚schopná manželka‘. Z tohoto popisu je patrné, že činorodá vdaná žena mohla kromě vedení domácnosti také kupovat a prodávat nemovitosti, zajišťovat pro rodinu úrodné pole, vést nějaký malý obchod a být známa svou moudrostí. U takové chvályhodné ženy byla ze všeho nejdůležitější její uctivá bázeň před Jehovou. Není tedy divu, že hodnota takové ženy je „daleko větší než hodnota korálů“. Vzácný červený korál byl vysoce ceněn jako surovina pro výrobu šperků a jiných ozdobných předmětů. (Přísloví 31:10–31)

Ženy, které se těšily ze zvláštní přízně od Boha

18. Jak byla v biblických dobách některým ženám prokázána zvláštní přízeň?

¹⁸ Jehovova úcta k ženám se zrcadlí v tom, jakou zvláštní přízeň projevil některým ženám v biblických dobách. Hagar, Sáru i manželku Manoy navštívil anděl, který jim předal pokyny od Boha. (1. Mojžíšova 16:7–12; 18:9–15; Soudci 13:2–5) U svatostánku byly ‚sloužící ženy‘ a na Šalomounově dvoře pěvkyně. (2. Mojžíšova 38:8; 1. Samuelova 2:22; Kazatel 2:8)

19. Jakým způsobem Jehova využil některé ženy k tomu, aby jej reprezentovaly?

¹⁹ V dějinách Izraele bylo několik případů, kdy Jehova ženy použil, aby jej reprezentovaly nebo za něj mluvily. O prorokyni Deboře čteme: „Izraelští synové k ní přicházeli pro soud.“ (Soudci 4:5) Když Izrael porazil kananejského krále Jabina, Debora dostala vskutku neobyčejnou výsadu. Zcela jistě byla skladatelkou přinejmenším části vítězné písně, která byla později zahrnuta do Jehovovy inspirované zprávy.c (Soudci, 5. kapitola) O několik století později chtěl král Josijáš zjistit Jehovův názor na určitou věc. Vyslal tedy delegaci, jejímž členem byl i velekněz, k prorokyni Huldě. Hulda mohla s autoritou říci: „Tak řekl Jehova, Bůh Izraele.“ (2. Královská 22:11–15) Král tehdy přikázal delegaci, aby šla k prorokyni, avšak cílem bylo dostat pokyny od Jehovy. (Srovnej Malachiáše 2:7)

20. Ze kterých příkladů je vidět, že se Jehova velmi zajímal o pocity a blaho žen?

²⁰ Jehovova starostlivost o ženy je jasně vidět na případech, kdy ve prospěch svých ctitelek jistým způsobem jednal. Půvabnou Abrahamovu manželku Sáru dvakrát ochránil před zneuctěním. (1. Mojžíšova 12:14–20; 20:1–7) Jákobově méně milované manželce Lee projevil přízeň a ‚otevřel jí lůno‘, takže porodila syna. (1. Mojžíšova 29:31, 32) Dvěma bohabojným izraelským porodním bábám, které v Egyptě riskovaly život, aby uchránily novorozené hebrejské chlapce před vyvražděním, Jehova projevil své ocenění tím, že je „obdařil rodinami“. (2. Mojžíšova 1:17, 20, 21) Vyslyšel také vroucí modlitbu Hany. (1. Samuelova 1:10, 20) A když jistý věřitel hrozil jedné vdově po prorokovi, že si vezme její děti jako splátku na dluh, Jehova ji nenechal na holičkách. Prostřednictvím proroka Eliši láskyplně rozmnožil její zásoby oleje, takže mohla dluh splatit. Byla zachována její rodina i její důstojnost. (2. Mojžíšova 22:22, 23; 2. Královská 4:1–7)

21. Jaký vyrovnaný obraz postavení žen je vykreslen v Hebrejských písmech?

²¹ Hebrejská písma tedy ani v nejmenším nepodporují ponižování žen, ale poskytují vyrovnaný obraz o tom, jaké bylo postavení žen mezi Božími služebníky. Jehova sice svým ctitelkám neudělil výjimku ohledně splnění slov 1. Mojžíšovy 3:16, ale byl vzorem pro zbožné muže, kteří poslouchali Boží Zákon, a kteří se k ženám chovali s úctou.

22. Jak se postavení žen změnilo v době před Ježíšovým příchodem na zem a jaké otázky v té souvislosti vznikají?

²² V průběhu staletí, která následovala po dokončení Hebrejských písem, se postavení žen mezi Židy změnilo. V době, kdy se na zemi objevil Ježíš, byly ženy velmi omezovány rabínskými tradicemi jak v náboženských výsadách, tak ve společenském životě. Nechal se těmito tradicemi ve vztahu k ženám ovlivnit i Ježíš? Jak bychom se měli dnes chovat ke křesťankám? Odpovědi na tyto otázky obsahuje následující článek.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jak je ze slov „pomocnice“ a „doplněk“ patrné, jakou úlohu Jehova ženám přidělil?

◻ Co bychom měli mít na paměti, když uvažujeme o zvycích, které v biblických dobách zasahovaly do života žen?

◻ Z čeho je patrné, že v dávných dobách měly ženy důstojné postavení mezi Božími služebníky?

◻ Jak Jehova projevil zvláštní přízeň některým ženám v předkřesťanské době?