BEULA

[vlastněná jako manželka].

Hebrejské slovo (Beʽu·lahʹ), které se vyskytuje u Izajáše 62:4. V některých cizojazyčných překladech je transliterováno jako jméno (AS; KJ; Ro), kdežto v jiných je přeloženo jako „Vdaná“ (EP; KB), „Oblíbená“ (He), „Jahvova žena“ (Šr), „V manželství daná“ (Bo) a „Vlastněná jako manželka“ (NS).

Duchovní žena Sion měla být po zničení Jeruzaléma Babylóňany a úplném zpustošení Judy v bezútěšném stavu. Avšak proroctví o obnově, které dal Jehova prostřednictvím Izajáše, proroctví, které mělo pro židovské vyhnance ve starověkém Babylóně a členy duchovního Izraele velký význam, ujišťovalo o obnově a znovuzalidnění země, o tom, že se situace změní. Kdysi pustá hora Sion už nebude „žena zcela opuštěná“ a její země nebude pustá, protože bylo slíbeno: „Ale ty budeš nazývána Je v ní mé potěšení [heb. Chef·ci-vahʹ] a tvá země Vlastněná jako manželka [heb. Beʽu·lahʹ]. Vždyť Jehova v tobě najde potěšení a tvá vlastní země bude vlastněná jako manželka.“ „Synové“ hory Sionu, kteří se vrátí z babylónského zajetí, ji znovu osídlí a také ‚se jí ujmou jako vlastněné manželky‘. Obnova Sionu neboli Jeruzaléma znamená pro horu Sion nový stav, který kontrastuje s její dřívější opuštěností. Kvůli tomuto obnovení Jehova, který má zalíbení v Sionu, prohlásil, že hora Sion bude nazvána „Je v ní mé potěšení“ a její země „Vlastněná jako manželka“. (Iz 62; srovnej Iz 54:1, 5, 6; 66:8; Jer 23:5–8; 30:17; Ga 4:26–31.)