DALŠÍ INFORMACE

Řecká říše

OHROMUJÍCÍMI událostmi v dějinách Řecka se splnila biblická proroctví. Nezdálo se, že by se Řecko mohlo stát světovou velmocí, protože jeho obyvatelstvo bylo rozděleno do mnoha nezávislých kmenů a městských států.

Biblické proroctví, které bylo zapsáno v 6. století př. n. l., však poukazovalo na pozoruhodnou změnu. Řecko v něm bylo nejprve zobrazeno jako levhart s křídly a potom jako kozel s nápadným rohem, a bylo o něm jasně předpověděno, že pošlape Médo-perskou světovou velmoc. Proroctví také odhalilo, že moc ‚nápadného rohu‘ bude zlomena a že na jeho místě vyrostou čtyři další rohy. (Da 7:6; 8:5–8, 20–22; 11:3, 4)

Prokázalo se, že tím ‚nápadným rohem‘ byl Alexandr Veliký. Od roku 334 př. n. l. vedl malé, ale velmi disciplinované řecké vojsko od jednoho vítězství ke druhému. Rychlostí blesku dobyl Malou Asii, Sýrii, Palestinu, Egypt a celou Médo-perskou říši až po Indii. Ale za pouhých několik let Alexandr zemřel, a za relativně krátkou dobu byla jeho říše rozdělena na čtyři části, mezi čtyři Alexandrovy vojevůdce.

Řecká říše existovala krátkou dobu, ale její vliv byl dlouhodobý. Ještě než zemřel, zavedl Alexandr řeckou kulturu a řecký jazyk do všech částí svého panství. Obecná řečtina se stala lingvou frankou mnoha národností, a to později přispělo k rychlému šíření křesťanství po celé oblasti Středozemního moře.

[Praporek na straně 334]

V roce 323 př. n. l., když bylo Alexandrovi 32 let, dostal malárii a zemřel. Do roku 301 př. n. l. upevnili svou moc čtyři Alexandrovi vojevůdci: Ptolemaios Lagos v Egyptě a Palestině, Seleukos Níkátor v Mezopotámii a Sýrii, Lýsimachos v Trácii a Malé Asii a Kassandros v Makedonii a Řecku (Da 7:6; 8:8; 11:4)

[Vyobrazení na straně 333]

Atény a Akropolis, jak je známe dnes. Atény byly mezinárodním střediskem kultury dokonce i po tom, co Řecko přestalo být světovou velmocí

[Mapa na straně 334]

ALEXANDROVA DOBYVAČNÁ TAŽENÍ

směr tažení

Aralské jezero

Černé moře

Kaspické moře

Pella

Granikos

Sardy

Issos

Tyros

Velké moře

Alexandreia

Memfis

Nil

Rudé moře

Jeruzalém

Damašek

Tigris

Eufrat

Gaugaméla

Babylón

Šušan

Persepolis

Ekbatana

Taxila

Alexandrie Eschaté

Indický oceán

Indus

Perský záliv

[Mapa na straně 334]

MAPA: Řecko, Řecká říše

KASSANDROS

Pella

Lysimachie

Černé moře

LÝSIMACHOS

Velké moře

SELEUKOS NÍKÁTOR

Antiochie

Seleukie

Perský záliv

PTOLEMAIOS LAGOS

Alexandrie

Rudé moře

[Vyobrazení na straně 335]

Řecké hry byly spojeny s řeckým náboženstvím; gymnasion, které bylo zřízeno v Jeruzalémě, mělo proto na židovskou mládež zhoubný vliv

[Vyobrazení na straně 335]

Keramická mísa, na níž je vyobrazeno obětování vepře. Takovou oběť přinesl Antiochos IV. (Epifanés) ve zlém úmyslu znesvětit a potlačit uctívání Jehovy; zvíře obětoval na oltáři, který byl postaven na velkém oltáři v Jehovově chrámu v Jeruzalémě, a chrám potom zasvětil Diovi

[Vyobrazení na straně 335]

Mince s podobiznou Antiocha IV. (Epifana)

[Vyobrazení na straně 336]

Starověký Korint. V prvním století museli křesťané v tamním sboru bojovat proti vlivu řecké filozofie a proti mravně zkaženým zvyklostem řeckého náboženství

[Vyobrazení na straně 336]

Filozof Platón, který žil ve 4. století př. n. l., velmi přispěl k rozšíření řecké představy o nesmrtelnosti duše

[Vyobrazení na straně 336]

Řecky psaný Alexandrijský rukopis pocházející z 5. století n. l. Křesťanská řecká písma byla původně téměř celá napsána v obecné řečtině, tedy v koiné