DALŠÍ INFORMACE
Řecká říše
OHROMUJÍCÍMI událostmi v dějinách Řecka se splnila biblická proroctví. Nezdálo se, že by se Řecko mohlo stát světovou velmocí, protože jeho obyvatelstvo bylo rozděleno do mnoha nezávislých kmenů a městských států.
Biblické proroctví, které bylo zapsáno v 6. století př. n. l., však poukazovalo na pozoruhodnou změnu. Řecko v něm bylo nejprve zobrazeno jako levhart s křídly a potom jako kozel s nápadným rohem, a bylo o něm jasně předpověděno, že pošlape Médo-perskou světovou velmoc. Proroctví také odhalilo, že moc ‚nápadného rohu‘ bude zlomena a že na jeho místě vyrostou čtyři další rohy. (Da 7:6; 8:5–8, 20–22; 11:3, 4)
Prokázalo se, že tím ‚nápadným rohem‘ byl Alexandr Veliký. Od roku 334 př. n. l. vedl malé, ale velmi disciplinované řecké vojsko od jednoho vítězství ke druhému. Rychlostí blesku dobyl Malou Asii, Sýrii, Palestinu, Egypt a celou Médo-perskou říši až po Indii. Ale za pouhých několik let Alexandr zemřel, a za relativně krátkou dobu byla jeho říše rozdělena na čtyři části, mezi čtyři Alexandrovy vojevůdce.
Řecká říše existovala krátkou dobu, ale její vliv byl dlouhodobý. Ještě než zemřel, zavedl Alexandr řeckou kulturu a řecký jazyk do všech částí svého panství. Obecná řečtina se stala lingvou frankou mnoha národností, a to později přispělo k rychlému šíření křesťanství po celé oblasti Středozemního moře.
[Praporek na straně 334]
V roce 323 př. n. l., když bylo Alexandrovi 32 let, dostal malárii a zemřel. Do roku 301 př. n. l. upevnili svou moc čtyři Alexandrovi vojevůdci: Ptolemaios Lagos v Egyptě a Palestině, Seleukos Níkátor v Mezopotámii a Sýrii, Lýsimachos v Trácii a Malé Asii a Kassandros v Makedonii a Řecku (Da 7:6; 8:8; 11:4)
[Vyobrazení na straně 333]
Atény a Akropolis, jak je známe dnes. Atény byly mezinárodním střediskem kultury dokonce i po tom, co Řecko přestalo být světovou velmocí
[Mapa na straně 334]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
MAPA: Řecko, Alexandrova dobyvačná tažení
ALEXANDROVA DOBYVAČNÁ TAŽENÍ
směr tažení
Aralské jezero
Černé moře
Kaspické moře
Pella
Granikos
Sardy
Issos
Tyros
Velké moře
Alexandreia
Memfis
Nil
Rudé moře
Jeruzalém
Damašek
Tigris
Eufrat
Gaugaméla
Babylón
Šušan
Persepolis
Ekbatana
Taxila
Alexandrie Eschaté
Indický oceán
Indus
Perský záliv
[Mapa na straně 334]
MAPA: Řecko, Řecká říše
KASSANDROS
Pella
Lysimachie
Černé moře
LÝSIMACHOS
Velké moře
SELEUKOS NÍKÁTOR
Antiochie
Seleukie
Perský záliv
PTOLEMAIOS LAGOS
Alexandrie
Rudé moře
[Vyobrazení na straně 335]
Řecké hry byly spojeny s řeckým náboženstvím; gymnasion, které bylo zřízeno v Jeruzalémě, mělo proto na židovskou mládež zhoubný vliv
[Vyobrazení na straně 335]
Keramická mísa, na níž je vyobrazeno obětování vepře. Takovou oběť přinesl Antiochos IV. (Epifanés) ve zlém úmyslu znesvětit a potlačit uctívání Jehovy; zvíře obětoval na oltáři, který byl postaven na velkém oltáři v Jehovově chrámu v Jeruzalémě, a chrám potom zasvětil Diovi
[Vyobrazení na straně 335]
Mince s podobiznou Antiocha IV. (Epifana)
[Vyobrazení na straně 336]
Starověký Korint. V prvním století museli křesťané v tamním sboru bojovat proti vlivu řecké filozofie a proti mravně zkaženým zvyklostem řeckého náboženství
[Vyobrazení na straně 336]
Filozof Platón, který žil ve 4. století př. n. l., velmi přispěl k rozšíření řecké představy o nesmrtelnosti duše
[Vyobrazení na straně 336]
Řecky psaný Alexandrijský rukopis pocházející z 5. století n. l. Křesťanská řecká písma byla původně téměř celá napsána v obecné řečtině, tedy v koiné