Šestnáctá kapitola
Znepřátelení králové budou brzy zničeni
1, 2. Jak se po druhé světové válce změnila totožnost krále severu?
FRANCOUZSKÝ filozof a historik Alexis de Tocqueville se zamýšlel nad politickým klimatem ve Spojených státech a v Rusku a v roce 1835 napsal: „Jedni mají jako hlavní prostředek svého počínání svobodu; ti druzí mají nevolnictví. Jejich . . . cesty [jsou] odlišné; nicméně se zdá, že každý z nich byl jakýmsi tajným plánem Prozřetelnosti určen k tomu, aby jednoho dne držel ve svých rukou osud poloviny světa.“ Jak přesná se tato předpověď prokázala po druhé světové válce? Historik J. M. Roberts píše: „Na konci druhé světové války to vypadalo tak, že svět budou pravděpodobně ovládat dva velké a naprosto odlišné mocenské systémy — jeden, jehož základem bylo Rusko, a druhý, jehož základem byly Spojené státy americké.“
2 Během první a druhé světové války bylo hlavním nepřítelem krále jihu — anglo-americké světové velmoci — Německo, které zaujímalo postavení krále severu. Po druhé světové válce však byl tento národ rozdělen. Západní Německo se stalo spojencem krále jihu a východní Německo se spojilo s jiným mocným subjektem — s blokem komunistických národů, v jejichž čele byl Sovětský svaz. Tento blok neboli politický subjekt povstal jako král severu a byl v silném odporu proti anglo-americké alianci. Soupeření těchto dvou králů přerostlo ve studenou válku, která začala v roce 1948 a trvala až do roku 1989. Předchozí král severu, kterým bylo Německo, jednal „proti svaté smlouvě“. (Daniel 11:28, 30) Jak se k této smlouvě zachová komunistický blok?
PRAVÍ KŘESŤANÉ KLOPÝTAJÍ, ALE MAJÍ PŘEVAHU
3, 4. Kdo jsou ti, „kdo jednají ničemně proti smlouvě“, a v jakém vztahu jsou ke králi severu?
3 „Ty, kdo jednají ničemně proti smlouvě,“ řekl Boží anděl, „[král severu] dovede hladkými slovy k odpadnutí.“ Anděl pak dodal: „Ale pokud jde o lid, který zná svého Boha, ten získá převahu a bude jednat účinně. A pokud jde o ty v lidu, kdo mají pochopení, ti budou mnohým předávat porozumění. A po několik dnů budou jistě přiváděni ke klopýtnutí mečem a plamenem, zajetím a drancováním.“ (Daniel 11:32, 33)
4 Těmi, „kdo jednají ničemně proti smlouvě“, nemůže být nikdo jiný než vůdcové křesťanstva, kteří sice tvrdí, že jsou křesťany, ale jejich jednáním je křesťanství znesvěcováno. Walter Kolarz ve své knize Religion in the Soviet Union (Náboženství v Sovětském svazu) píše: „[Během druhé světové války] se sovětská vláda snažila zajistit si pro obranu vlasti hmotnou a morální pomoc církví.“ Když válka skončila, církevní vůdci se snažili tento přátelský vztah udržet, přestože velmoc, která byla nyní králem severu, prosazovala ateistickou politiku. Křesťanstvo se tak více než kdykoli předtím stalo částí tohoto světa, což bylo v Jehovových očích skutečně ohavným odpadnutím. (Jan 17:16; Jakub 4:4)
5, 6. Kdo patřil k ‚lidu, který zná svého Boha,‘ a jak se jim vedlo pod vládou krále severu?
5 A co se dá říci o pravých křesťanech označených jako „lid, který zná svého Boha,“ a jako ‚ti, kdo mají pochopení‘? Křesťané, kteří žili pod vládou krále severu, se sice řádně ‚podřizovali nadřazeným autoritám‘, ale zároveň nebyli částí tohoto světa. (Římanům 13:1; Jan 18:36) Pečlivě spláceli „césarovy věci césarovi“, ale současně také dávali „Boží věci Bohu“. (Matouš 22:21) Kvůli tomu byla zkoušena jejich ryzost. (2. Timoteovi 3:12)
6 To mělo za následek, že praví křesťané jednak ‚klopýtli‘ a jednak ‚získali převahu‘. Klopýtli v tom smyslu, že byli krutě pronásledováni, a někteří z nich byli dokonce zabiti. Ale získali převahu, a to tak, že velká většina z nich zůstala věrná. Tito křesťané zvítězili nad světem stejně jako Ježíš. (Jan 16:33) Kromě toho nikdy nepřestali se svou kazatelskou činností, a to ani když byli ve vězení nebo v koncentračních táborech. Tak ‚předávali mnohým porozumění‘. I přesto, že ve většině zemí, které byly ovládány králem severu, byli svědkové Jehovovi pronásledováni, jejich počet se zvětšoval. Díky věrnosti těch, kdo „mají pochopení“, se v oněch zemích objevil „velký zástup“, který se neustále rozrůstá. (Zjevení 7:9–14)
JEHOVŮV LID JE PŘEČIŠTĚN
7. Jak bylo ‚trochu pomoženo‘ pomazaným křesťanům žijícím pod vládou krále severu?
7 „Až [Boží ctitelé] budou přiváděni ke klopýtnutí, bude jim trochou pomoci pomoženo,“ řekl anděl. (Daniel 11:34a) Velké vítězství, kterého král jihu dosáhl ve druhé světové válce, přineslo křesťanům, kteří žili pod vládou krále severu, určitou úlevu. (Srovnej Zjevení 12:15, 16.) Podobně i ti křesťané, kteří byli pronásledováni nástupcem tohoto krále, zažívali čas od času úlevu. A když se studená válka chýlila ke svému konci, začali si mnozí političtí vůdci uvědomovat, že věrní křesťané pro ně nepředstavují žádnou hrozbu, a udělili jim tedy zákonné uznání. Pomoc přišla také od členů velkého zástupu, jejichž počet stále vzrůstal. Tito lidé reagovali na kazatelské dílo, jež věrně vykonávali pomazaní, a začali jim pomáhat. (Matouš 25:34–40)
8. Jak se někteří lidé připojili k Božímu lidu „hladkostí“?
8 Nicméně ne všichni, kdo v době studené války dávali najevo, že chtějí sloužit Bohu, měli dobré pohnutky. Anděl upozorňoval: „Mnozí se k nim jistě připojí hladkostí.“ (Daniel 11:34b) Značný počet lidí sice projevil zájem o pravdu, ale nebyli ochotni zasvětit se Bohu. Další lidé, kteří dobrou zprávu zdánlivě přijímali, ve skutečnosti pracovali pro úřady jako vyzvědači. Ve zprávě z jedné země se uvádí: „Někteří z těchto bezcharakterních lidí byli zapřisáhlými komunisty, kteří se vplížili do Pánovy organizace, okázale dávali najevo svou horlivost, a dokonce byli jmenováni do vysokého služebního postavení.“
9. Proč Jehova dovolil, aby někteří věrní křesťané byli kvůli vyzvědačům přivedeni „ke klopýtnutí“?
9 Anděl pokračoval: „A někteří z těch, kdo mají pochopení, budou přivedeni ke klopýtnutí, aby se kvůli nim konalo přečišťovací dílo a aby se čistilo a bělilo až do času konce; protože je to ještě na ustanovený čas.“ (Daniel 11:35) Kvůli lidem, kteří pronikli do organizace, se někteří věrní křesťané dostali do rukou úřadů. Jehova takové věci připustil, aby svůj lid přečistil a očistil. Stejně jako se Ježíš „naučil . . . poslušnosti z toho, co vytrpěl“, i tito věrní lidé se naučili vytrvalosti z toho, jak byla zkoušena jejich víra. (Hebrejcům 5:8; Jakub 1:2, 3; srovnej Malachiáše 3:3.) A tak jsou ‚přečištěni, očištěni a vyběleni‘.
10. Co je myšleno slovním spojením „až do času konce“?
10 Klopýtání a přečišťování měli Jehovovi ctitelé zažívat „až do času konce“. Pochopitelně očekávají, že budou pronásledováni až do konce tohoto ničemného systému věcí. Ale přečišťování a bělení, které bylo způsobeno dotíráním ze strany krále severu, bylo „na ustanovený čas“. Proto se slovní spojení ‚čas konce‘ použité u Daniela 11:35 musí vztahovat na konec období, které bylo potřebné k přečištění Božího lidu, jenž v té době trpěl útokem krále severu. Je zřejmé, že klopýtání skončilo v čase ustanoveném Jehovou.
KRÁL SE ZVELEBUJE
11. Co anděl řekl o postoji, který král severu zaujme k Jehovově svrchovanosti?
11 O králi severu anděl ještě uvedl: „Král bude skutečně činit podle své vlastní vůle a vyvýší se a zvelebí se nad každého boha; a [neboť odmítne uznat Jehovovu svrchovanost,] bude mluvit obdivuhodné věci proti Bohu bohů. A jistě se bude prokazovat jako úspěšný, dokud nedospěje ke konci otevřené odsouzení; protože se vykoná to, o čem je rozhodnuto. A nebude brát v úvahu Boha svých otců, a nebude brát v úvahu touhu žen a žádného jiného boha, ale zvelebí se nad každého.“ (Daniel 11:36, 37)
12, 13. (a) V jakém smyslu zavrhl král severu „Boha svých otců“? (b) Kdo byly ‚ženy‘, jejichž „touhu“ nebral král severu v úvahu? (c) Kterému ‚bohu‘ vzdával král severu slávu?
12 Tato prorocká slova se splnila tím, že král severu zavrhl „Boha svých otců“, například trojjediné božstvo křesťanstva. Komunistický blok totiž prosazoval naprostý ateismus. Král severu se tak sám učinil bohem, ‚zvelebil se nad každého‘. Nebral v úvahu „touhu žen“ — přisluhovačských zemí, ke kterým patřil například Severní Vietnam a které sloužily jako podporovatelé jeho režimu —, ale jednal „podle své vlastní vůle“.
13 Proroctví pokračuje těmito andělovými slovy: „Bude vzdávat ve svém postavení slávu bohu tvrzí; a bohu, kterého neznali jeho otcové, bude vzdávat slávu zlatem a stříbrem a drahokamy a žádoucími věcmi.“ (Daniel 11:38) Král severu skutečně vložil svou důvěru v „boha tvrzí“, v moderní vědecký militarismus. V tomto „bohu“ hledal záchranu a na jeho oltáři obětoval obrovské jmění.
14. V jakém ohledu král severu ‚jednal účinně‘?
14 „Bude jednat účinně proti nejvíc opevněným pevnostem, spolu s cizozemským bohem. Rozhojní slávu kohokoli, kdo ho uznal, a skutečně je nechá panovat mezi mnohými; a bude rozdělovat na podíly zemskou půdu za cenu.“ (Daniel 11:39) Král severu důvěřoval ve svého militaristického ‚cizozemského boha‘ a jednal přitom velmi „účinně“ — dokázal tak, že v „posledních dnech“ je militantní velmocí, kterou nelze podceňovat. (2. Timoteovi 3:1) Ti, kdo podporovali jeho ideologii, byli odměněni politickou, finanční a někdy i vojenskou podporou.
‚STRKÁNÍ‘ V ČASE KONCE
15. Jak se král jihu začal „strkat“ s králem severu?
15 „V čase konce se s ním bude král jihu strkat,“ řekl anděl Danielovi. (Daniel 11:40a) ‚Strkal‘ se král jihu během „času konce“ s králem severu? (Daniel 12:4, 9) Rozhodně ano. Trestající mírová smlouva, která byla po první světové válce vnucena tehdejšímu králi severu, Německu, jistě byla ‚strkáním‘, to znamená popudem k odvetě. Po vítězství ve druhé světové válce král jihu zamířil na svého protivníka hrozivé jaderné zbraně a zorganizoval proti němu mocnou vojenskou alianci, Organizaci Severoatlantického paktu (NATO). O působení NATO jeden britský historik říká: „Byl to hlavní nástroj k ‚omezení‘ SSSR, nástroj, který byl chápán jako největší hrozba evropského míru. [Aliance] plnila své poslání 40 let, a to s nesporným úspěchem.“ Jak roky studené války plynuly, patřila ke ‚strkání‘ ze strany krále jihu i výzvědná činnost využívající vyspělou techniku, a také diplomatické a vojenské útoky.
16. Jak na strkání krále jihu reagoval král severu?
16 Jak na to reagoval král severu? „Král severu proti němu zaútočí s dvoukolými vozy a s jezdci na koních a s mnoha loděmi; a jistě vstoupí do zemí, a zaplaví a projde.“ (Daniel 11:40b) Pro dějiny posledních dnů je význačným rysem výbojná rozpínavost krále severu. Nacistický „král“ pronikl během druhé světové války za své hranice a zaplavil okolní země. Když válka skončila, vybudoval nástupnický „král“ mocnou říši. Během studené války bojoval král severu se svým protivníkem v tom smyslu, že oba zasahovali do válek a různých povstání v Africe, v Asii a v Latinské Americe. Král severu pronásledoval pravé křesťany a omezoval jejich činnost, ale v žádném případě ji nezastavil. Svými vojenskými a politickými útoky získal pod svou moc řadu zemí. Je to přesně tak, jak prorokoval anděl: „Skutečně také vstoupí do země Okrasy [duchovního území Jehovova lidu] a bude mnoho zemí, jež budou přivedeny ke klopýtnutí.“ (Daniel 11:41a)
17. Čím byla omezena rozpínavost krále severu?
17 Králi severu se však nepodařilo dobýt svět. Anděl předpověděl: „Tihle uniknou z jeho ruky: Edom a Moab a hlavní část synů Ammona.“ (Daniel 11:41b) Ve starověku se Edom, Moab a Ammon rozkládaly přibližně mezi územím, které spadalo pod vládu egyptského krále jihu, a územím syrského krále severu. V dnešní době tyto země představují státy a organizace, na které se král severu zaměřil, ale které nebyl schopen dostat pod svůj vliv.
EGYPT NEUNIKNE
18, 19. V jakých ohledech pociťoval král jihu vliv svého protivníka?
18 Jehovův anděl pokračoval: „[Král severu] bude napřahovat ruku proti zemím; a pokud jde o egyptskou zemi, ta neunikne. A opravdu bude panovat nad schovanými poklady zlata a stříbra a nad všemi žádoucími egyptskými věcmi. A v jeho krocích půjdou Libyjci a Etiopové.“ (Daniel 11:42, 43) Účinku rozpínavé politiky krále severu neunikl ani král jihu, ‚Egypt‘. Utrpěl například výraznou porážku ve Vietnamu. A co „Libyjci a Etiopové“? Tyto národy, jež sousedily se starověkým Egyptem, by mohly vhodně předstiňovat ty státy, které — vyjádřeno v geografických pojmech — sousedí s novodobým „Egyptem“ (králem jihu). Ty se čas od času řídily příkladem krále severu neboli následovaly ‚jeho kroky‘.
19 Panoval král severu nad ‚schovanými poklady Egypta‘? Rozhodně měl silný vliv na to, jak král jihu používal své finanční prostředky. Ze strachu před svým protivníkem král jihu každoročně věnoval obrovské sumy peněz na udržování mocného vojska, námořnictva a letectva. V tomto ohledu je tedy možné říci, že král severu ‚panoval‘ nad tím, jak král jihu nakládal se svým jměním.
ZÁVĚREČNÉ TAŽENÍ
20. Jak anděl popisuje poslední tažení krále severu?
20 Soupeření mezi králem severu a králem jihu — ať už vojenskými, ekonomickými či jinými prostředky — se chýlí ke konci. O konfliktu, který má ještě nastat, sdělil Jehovův anděl tyto podrobnosti: „Budou . . . zprávy, které ho [krále severu] rozruší, z východu slunce a ze severu, a jistě vyjde ve velikém vzteku, aby vyhladil a aby mnohé zasvětil zničení. A nasází své palácové stany mezi velikým mořem a svatou horou Okrasy; a bude muset zcela dospět ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl.“ (Daniel 11:44, 45)
21. Co ještě se máme dozvědět o králi severu?
21 Rozpad Sovětského svazu v prosinci roku 1991 znamenal pro krále severu vážnou porážku. Kdo bude tímto králem, až se začnou plnit slova u Daniela 11:44, 45? Bude to snad jedna ze zemí bývalého Sovětského svazu? Nebo snad dojde k tomu, že král severu zcela změní svou totožnost, jako to udělal už mnohokrát? Bude mít výroba jaderných zbraní v dalších zemích za následek nový závod ve zbrojení a ovlivní to, kdo se stane králem severu? Odpovědi na tyto otázky přinese teprve čas. Jednáme moudře, když v tomto ohledu nespekulujeme. Až se král severu vydá na své poslední válečné tažení, pak všichni, kdo mají porozumění založené na Bibli, jasně rozpoznají splňování tohoto proroctví. (Viz „Králové v Danielově 11. kapitole“, strana 284.)
22. Které otázky vznikají v souvislosti s posledním útokem krále severu?
22 Rozhodně však víme, jaký krok král severu brzy podnikne. Protože ho rozruší zprávy „z východu slunce a ze severu“, povede vojenské tažení, ‚aby mnohé vyhladil‘. Proti komu bude toto tažení namířeno? A jaké „zprávy“ dají k tomuto útoku podnět?
ROZRUŠEN ZNEPOKOJIVÝMI ZPRÁVAMI
23. (a) K jaké významné události musí dojít před Armagedonem? (b) Kdo jsou ‚králové od východu slunce‘?
23 Uvažujme nyní o tom, co říká kniha Zjevení o konci Velkého Babylónu, světové říše falešného náboženství. Tento velký nepřítel pravého uctívání bude před ‚válkou velikého dne Boha Všemohoucího‘, před Armagedonem, „úplně spálen ohněm“. (Zjevení 16:14, 16; 18:2–8) Zničení této říše bylo předstíněno tím, že na symbolickou řeku Eufrat byla vylita šestá miska Božího hněvu. Řeka je vysušena, aby „byla připravena cesta králům od východu slunce“. (Zjevení 16:12) Kdo jsou tito králové? Není to nikdo jiný než Jehova Bůh a Ježíš Kristus! (Srovnej Izajáše 41:2; 46:10, 11.)
24. Který Jehovův krok může způsobit, že se král severu rozruší?
24 Zničení Velkého Babylónu je názorně vylíčeno v knize Zjevení, kde se píše: „Těch deset rohů, které jsi viděl [králové panující v čase konce], a divoké zvíře [Spojené národy], ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ (Zjevení 17:16) Proč vládci zničí Velký Babylón? ‚Bůh totiž vloží do jejich srdce, aby uskutečnili jeho myšlenku.‘ (Zjevení 17:17) K těmto vládcům patří i král severu. To, o čem se doslechne „z východu slunce“, tudíž může být zmíněný Jehovův krok, tedy to, že Jehova vloží do srdce lidských vůdců, aby zničili onu velkou náboženskou nevěstku.
25. (a) Jaký zvláštní cíl má král severu? (b) Kam král severu „nasází své palácové stany“?
25 Král severu však zaměřuje svou zlobu ještě na jiný, zvláštní cíl. „Nasází své palácové stany mezi velikým mořem a svatou horou Okrasy,“ říká anděl. V době, kdy žil Daniel, velikým mořem bylo moře Středozemní a svatou horou byl Sion, na kterém kdysi stál Boží chrám. Proroctví se tedy splní tak, že rozzuřený král severu povede vojenské tažení proti Božímu lidu. Místo „mezi velikým mořem a svatou horou“ je dnes v duchovním smyslu představováno duchovním územím Jehovových pomazaných služebníků. Ti vyšli z „moře“ lidstva odcizeného Bohu a mají pevnou naději, že budou na nebeské hoře Sion vládnout společně s Ježíšem Kristem. (Izajáš 57:20; Hebrejcům 12:22; Zjevení 14:1)
26. Odkud může podle Ezekielova proroctví pocházet zpráva „ze severu“?
26 Také Danielův současník Ezekiel prorokoval o tom, že proti Božímu lidu bude „v konečné části dnů“ veden útok. Ezekiel řekl, že nepřátelské akce zahájí Gog z Magogu, to znamená Satan Ďábel. (Ezekiel 38:14, 16) Z jakého symbolického místa Gog přichází? „Z nejodlehlejších severních končin,“ říká Jehova prostřednictvím Ezekiela. (Ezekiel 38:15) Ať už bude Gogův útok jakkoli zuřivý, Jehovův lid jím rozhodně zničen nebude. Toto dramatické střetnutí bude výsledkem strategického Jehovova kroku, který bude zaměřen na zničení Gogova vojska. Jehova tedy Satanovi říká: „Jistě . . . [ti] vložím do čelistí háky.“ „Způsobím, že přijdeš z nejodlehlejších severních končin, a přivedu tě na izraelské hory.“ (Ezekiel 38:4; 39:2) Zpráva „ze severu“, která krále severu rozlítí, musí tedy pocházet od Jehovy. Ale to, co zprávy přicházející „z východu slunce a ze severu“ budou nakonec obsahovat, rozhodne pouze Jehova a ukáže to čas.
27. (a) Proč Gog podnítí národy, mezi nimi i krále severu, aby zaútočily na Jehovův lid? (b) Jak dopadne Gogův útok?
27 Tento mohutný útok zorganizuje Gog proto, že vidí, jaký blahobyt zažívá ‚Boží Izrael‘, který společně s ‚velkým zástupem‘ ‚jiných ovcí‘ již není částí Gogova světa. (Galaťanům 6:16; Zjevení 7:9; Jan 10:16; 17:15, 16; 1. Jana 5:19) Gog se na „lid shromážděný z národů, ten, který hromadí [duchovní] jmění a majetek,“ dívá s despektem. (Ezekiel 38:12) Na duchovní území křesťanů pohlíží jako na ‚otevřenou venkovskou krajinu‘, kterou je možné přemoci, a proto vynakládá maximální úsilí, aby odstranil tuto překážku, jež mu brání v úplném ovládnutí lidstva. Gog ale neuspěje. (Ezekiel 38:11, 18; 39:4) Až totiž králové země, mezi nimi i král severu, zaútočí na Jehovův lid, ‚zcela jistě dospějí ke svému konci‘.
‚KRÁL DOSPĚJE KE SVÉMU KONCI‘
28. Co víme o budoucnosti krále severu a krále jihu?
28 Poslední tažení krále severu není zaměřeno proti králi jihu. Král severu tedy nepadne rukou svého velkého protivníka. Ani král jihu nebude zničen králem severu. Bude zničen „bez použití [lidské] ruky“, tedy Božím Královstvím.a (Daniel 8:25) Boží Království odstraní v armagedonské bitvě všechny pozemské krále, a je tudíž nepochybné, že se totéž stane i s králem severu. (Daniel 2:44) Kniha Daniel 11:44, 45 popisuje události, jež k této závěrečné bitvě povedou. Není tedy divu, že až krále severu potká tento úděl, „nebude, kdo by mu pomohl“.
[Poznámka pod čarou]
a Viz 10. kapitolu této knihy.
CO JSTE SE NAUČILI?
• Jak se po druhé světové válce změnila totožnost krále severu?
• Co se nakonec stane s králem severu a s králem jihu?
• Jaký užitek máte z toho, že jste věnovali pozornost Danielovu proroctví o soupeření dvou králů?
[Tabulka a obrázek na straně 284]
KRÁLOVÉ V 11. KAPITOLE DANIELA
Král severu Král jihu
Daniel 11:5 Seleukos I. Níkátor Ptolemaios I.
Daniel 11:6 Antiochos II. Ptolemaios II.
(manželka Laodiké) (dcera Bereniké)
Daniel 11:7–9 Seleukos II. Ptolemaios III.
Daniel 11:10–12 Antiochos III. Ptolemaios IV.
Daniel 11:13–19 Antiochos III. Ptolemaios V.
(dcera Kleopatra I.) Následník:
Následníci: Ptolemaios VI.
Seleukos IV.
a Antiochos IV.
Daniel 11:20 Augustus
Daniel 11:21–24 Tiberius
Daniel 11:25, 26 Aurelianus královna Zénobia
Římská říše se rozpadá
Daniel 11:27–30a Německá říše Británie a po ní
(první světová válka) anglo-americká
světová velmoc
Daniel 11:30b, 31 Hitlerova třetí říše anglo-americká
(druhá světová válka) světová velmoc
Daniel 11:32–43 komunistický blok anglo-americká
(studená válka) světová velmoc
Daniel 11:44, 45 má ještě povstatb anglo-americká
světová velmoc
[Poznámka pod čarou]
b V proroctví zaznamenaném v 11. kapitole Daniela nejsou předpověděna jména politických subjektů, které budou v různých obdobích zastávat postavení krále severu a krále jihu. Jejich totožnost je známa až potom, co se popisované události začnou odehrávat. Kromě toho boj mezi dvěma králi probíhá v různých epizodách, a proto existují období, kdy k žádnému boji nedochází — jeden král má nadvládu, ale ten druhý zůstává v nečinnosti.
[Celostránkový obrázek na straně 271]
[Obrázky na straně 279]
Ke ‚strkání‘ ze strany krále jihu patřila výzvědná činnost využívající vyspělou techniku a hrozba vojenské akce