Jak přistupovat k ‚Tomu, který slyší modlitbu‘

„K Tobě, který slyšíš modlitbu, ano k tobě přijdou lidé všeho těla.“ (ŽALM 65:2)

 1. Čím se lidé liší od ostatních pozemských tvorů a jaká výsada se díky tomu před nimi otevírá?

ZE VŠECH těch tisíců druhů živých tvorů, kteří jsou na zemi, mají jen lidé schopnost uctívat Stvořitele. Jenom lidé si uvědomují své duchovní potřeby a touží je uspokojovat. Díky tomu se před námi otevírá nádherná výsada mít k našemu nebeskému Otci osobní vztah.

 2. Jaký neblahý vliv měl hřích na vztah člověka k jeho Stvořiteli?

² Člověk byl stvořen se schopností přistupovat ke svému Původci prostřednictvím modlitby. Adam a Eva byli stvořeni bezhříšní. Proto mohli k Bohu přistupovat s takovou volností jako dítě ke svému otci. O tuto úžasnou výsadu však kvůli hříchu přišli. Adam s Evou Boha neposlechli, a tak svůj blízký vztah k němu ztratili. (1. Mojžíšova 3:8–13, 17–24) Znamená to snad, že Adamovi nedokonalí potomci už s Bohem nemohou komunikovat? Ne, Jehova jim i navzdory jejich hříšnému stavu umožnil, aby k němu přistupovali, avšak pouze za předpokladu, že budou splňovat určité požadavky. Jaké požadavky to jsou?

Požadavky pro přístup k Bohu

 3. Jak by měli nedokonalí lidé přistupovat k Bohu a z jakého příkladu je to vidět?

³ Z události týkající se dvou Adamových synů vidíme, jaké požadavky má Bůh na nedokonalé lidi, kteří si přejí přistupovat k němu v modlitbě. Jak Kain, tak Abel se snažili přiblížit se k Bohu tím, že mu předložili oběti. Abelova oběť byla přijata, zatímco Kainova ne. (1. Mojžíšova 4:3–5) V čem se ti dva muži lišili? V Hebrejcům 11:4 je uvedeno: „Vírou obětoval Abel Bohu cennější oběť než Kain a skrze tuto víru obdržel svědectví, že je spravedlivý.“ Je tedy vidět, že nezbytným předpokladem pro přístup k Bohu je víra. Další předpoklad vyplývá z Jehovových slov adresovaných Kainovi: „Jestliže se obrátíš, abys jednal dobře, nebude vyvýšení?“ Bůh by tedy Kaina přijal, kdyby se polepšil a jednal správně. Kain však Boží radu odmítl, Abela zabil a skončil jako vyděděnec. (1. Mojžíšova 4:7–12) A tak už na samotném počátku lidských dějin Bůh zdůraznil, že ten, kdo k němu chce přistupovat, musí mít víru a konat dobré skutky.

 4. Co bychom měli uznávat, když přistupujeme k Bohu?

⁴ Pokud si přejeme přistupovat k Bohu, musíme uznávat, že jsme nedokonalí. Všichni jsme hříšníci a hřích je pro přístup k Bohu překážkou. Když prorok Jeremjáš mluvil o Izraeli, napsal: „My jsme přestupovali . . . Zahradil jsi k sobě přístup velkým množstvím oblaků, aby modlitba nepronikla.“ (Nářky 3:42, 44) I přesto v průběhu lidských dějin Bůh ukázal, že je ochoten vyslýchat modlitby lidí, kteří v něj projevují víru, mají správný postoj srdce a dodržují jeho přikázání. (Žalm 119:145) Kdo k takovým lidem patřil a co se můžeme z jejich modliteb naučit?

5, 6. Co se můžeme naučit z toho, jak k Bohu přistupoval Abraham?

⁵ Jedním z těchto lidí byl Abraham. Bůh ho přijímal, což je vidět z toho, že jej nazval ‚svým přítelem‘. (Izajáš 41:8) Co se z Abrahamova přístupu k Bohu můžeme naučit? Tento věrný patriarcha prosil Jehovu o to, aby mu dal dědice. Řekl: „Co mi dáš, když vidíš, že jsem stále bezdětný?“ (1. Mojžíšova 15:2, 3; 17:18) Při jiné příležitosti vyjádřil znepokojení nad tím, kdo bude zachráněn, až Bůh vykoná rozsudek nad ničemnými obyvateli Sodomy a Gomory. (1. Mojžíšova 18:23–33) Abraham se také úpěnlivě modlil za druhé. (1. Mojžíšova 20:7, 17) A podobně jako Abel, i on občas předkládal Jehovovi oběti. (1. Mojžíšova 22:9–14)

⁶ Při všech zmíněných příležitostech Abraham mluvil s Jehovou bez zábran. Jeho volnost řeči však šla ruku v ruce s jeho pokorným náhledem na sebe sama ve vztahu ke Stvořiteli. Všimněme si jeho uctivých slov zaznamenaných v 1. Mojžíšově 18:27: „Prosím, vzal jsem na sebe promluvit k Jehovovi, ačkoli jsem prach a popel.“ To je opravdu vynikající příklad hodný napodobení.

 7. O jaké věci se k Jehovovi modlili patriarchové?

⁷ Patriarchové se modlili o nejrůznější věci a Jehova je vyslyšel. Jákob pronesl modlitbu, která měla formu slibu. Když poprosil Boha o podporu, slavnostně mu slíbil: „Pokud jde o všechno, co mi dáš, z toho ti zcela určitě dám desetinu.“ (1. Mojžíšova 28:20–22) Když se později měl setkat se svým bratrem, prosil Jehovu o ochranu. Řekl: „Pokorně tě prosím, osvoboď mě z ruky mého bratra, z ruky Esaua, neboť se ho bojím.“ (1. Mojžíšova 32:9–12) Patriarcha Job se modlil k Jehovovi za svou rodinu a předkládal za ni oběti. Když tři Jobovi druhové zhřešili svými slovy, Job se v jejich prospěch modlil a „Jehova přijal Jobův obličej“. (Job 1:5; 42:7–9) Z těchto zpráv vidíme, o jaké věci se můžeme k Jehovovi modlit. Také se z nich dozvídáme, že Jehova je připraven vyslyšet modlitby těch, kdo k němu přistupují správně.

Pod smlouvou Zákona

 8. Jak se pod smlouvou Zákona Jehovovi předkládaly záležitosti týkající se lidu?

⁸ Když Jehova vysvobodil izraelský národ z Egypta, dal mu smlouvu Zákona. V Zákoně bylo stanoveno, že Izraelité se mají k Bohu přibližovat prostřednictvím ustanoveného kněžstva. Jako kněží sloužili lidu někteří Levité. Když vyvstaly otázky celonárodního významu, předložil tuto záležitost Bohu v modlitbě nějaký představitel lidu — což byl někdy král nebo prorok. (1. Samuelova 8:21, 22; 14:36–41; Jeremjáš 42:1–3) Například král Šalomoun přistoupil k Jehovovi v upřímné modlitbě při zasvěcení chrámu. Jehova zase dal najevo, že Šalomounovu modlitbu přijal. Naplnil totiž chrám svou slávou a řekl: „Mé uši [budou] pozorné k modlitbě na tomto místě.“ (2. Paralipomenon 6:12–7:3, 15)

 9. Jaké požadavky Jehova stanovil pro ty, kdo k němu přistupovali ve svatyni?

⁹ V Zákoně daném Izraeli Jehova mimo jiné stanovil, jak k němu mají kněží přistupovat ve svatyni, aby mu to bylo přijatelné. Co tedy vyžadoval? Každé ráno a každý večer měl velekněz kromě předkládání zvířecích obětí také pálit před Jehovou vonné kadidlo. Později tuto službu vykonávali i nižší kněží — vyjma Dne smíření. Pokud by kněží nevzdali Jehovovi tímto způsobem poctu, jejich služba by mu nebyla přijatelná. (2. Mojžíšova 30:7, 8; 2. Paralipomenon 13:11)

10, 11. Z čeho je vidět, že Jehova přijímal modlitby od jednotlivců?

¹⁰ Bylo ale ve starověkém Izraeli možné přistupovat k Bohu jedině prostřednictvím ustanovených představitelů? Ne, z Bible vyplývá, že Jehovu těšilo vyslýchat i osobní modlitby jednotlivých Izraelitů. Šalomoun ve své modlitbě při zasvěcování chrámu Jehovu naléhavě prosil: „Jakákoli modlitba, jakákoli žádost o přízeň by přišla ze strany kteréhokoli člověka nebo všeho tvého lidu Izraele, . . . když skutečně rozprostře své dlaně směrem k tomuto domu, kéž potom sám uslyšíš z nebes.“ (2. Paralipomenon 6:29, 30) Z Lukášova evangelia se dozvídáme, že když Zecharjáš, otec Jana Křtitele, předkládal ve svatyni kadidlo, zástup ctitelů Jehovy, kteří nesloužili jako kněží, se ‚venku modlil‘. Lidé zjevně měli ve zvyku shromáždit se k modlitbě před svatyní, když kněz předkládal na zlatém oltáři Jehovovi kadidlo. (Lukáš 1:8–10)

¹¹ A tak když Židé přistupovali k Jehovovi správným způsobem, on sám ochotně vyslýchal prosebné žádosti jak od těch, kdo zastupovali národ jako celek, tak i od jednotlivých Izraelitů, kteří se k němu přibližovali osobně. Dnes už sice nežijeme pod smlouvou Zákona, ale i přesto si ze způsobu, jímž starověcí Izraelité přistupovali k Bohu, můžeme vzít cenné poučení.

V křesťanském uspořádání

12. Jaké uspořádání Jehova zavedl pro křesťany, aby k němu mohli přistupovat?

¹² Dnes Bůh používá křesťanský sbor. Neexistuje už žádný doslovný chrám, v němž by kněží zastupovali celý Boží lid nebo k němuž bychom se měli obracet, když se modlíme. Jehova nicméně stále má určité uspořádání, díky kterému se k němu můžeme přibližovat. Jaké? Když byl Kristus v roce 29 n. l. pomazán a ustanoven za velekněze, začal existovat duchovní chrám.a Tento duchovní chrám byl novým uspořádáním, jež Jehova zavedl pro lidi, kteří ho chtějí uctívat na základě usmiřující oběti Ježíše Krista. (Hebrejcům 9:11, 12)

13. V čem se chrám v Jeruzalémě podobal duchovnímu chrámu, pokud jde o modlitbu?

¹³ Mnohé rysy chrámu v Jeruzalémě dobře znázorňují různé rysy duchovního chrámu, včetně opatření souvisejících s modlitbou. (Hebrejcům 9:1–10) Co bylo například znázorněno kadidlem, které se ráno a večer předkládalo na oltáři pro kadidlo ve svatém oddělení chrámu? Podle knihy Zjevení „kadidlo znamená modlitby svatých“. (Zjevení 5:8; 8:3, 4) David pod inspirací napsal: „Kéž je má modlitba před tebou připravena jako kadidlo.“ (Žalm 141:2) V křesťanském uspořádání tedy vonné kadidlo vhodně znázorňuje přijatelné modlitby a chválu vzdávanou Jehovovi. (1. Tesaloničanům 3:10)

14, 15. Co lze říct o tom, jaký přístup k Jehovovi mají (a) pomazaní křesťané? (b) „jiné ovce“?

¹⁴ Kdo může v tomto duchovním chrámu přistupovat k Bohu? V doslovném chrámu měli kněží i Levité výsadu sloužit na vnitřním nádvoří, ale do Svaté mohli vstupovat pouze kněží. Pomazaní křesťané s nebeskou nadějí se těší z výjimečného duchovního postavení znázorněného vnitřním nádvořím a Svatou. Díky tomuto postavení se mohou k Bohu modlit a chválit ho.

¹⁵ A co křesťané, kteří mají pozemskou naději, neboli „jiné ovce“? (Jan 10:16) Prorok Izajáš uvedl, že „v konečné části dnů“ budou Jehovu uctívat lidé z mnoha národů. (Izajáš 2:2, 3) Napsal také, že k Jehovovi přijdou ‚cizinci‘. Bůh byl ochoten jejich uctívání přijmout, a proto řekl: „Rozradostním je uvnitř svého domu modlitby.“ (Izajáš 56:6, 7) Ve Zjevení 7:9–15 jsou uvedeny další detaily a mluví se tam o ‚velkém zástupu‘ „ze všech národů“, který se shromáždil, aby Boha uctíval a modlil se k němu „dnem i nocí“ na vnějším nádvoří duchovního chrámu. Je vskutku utěšující vědět, že všichni Boží služebníci dnes mohou přistupovat k Bohu s volností řeči a mít plnou důvěru, že budou vyslyšeni.

Jaké modlitby jsou Bohu přijatelné?

16. Co se můžeme naučit z modliteb prvních křesťanů?

¹⁶ První křesťané se modlili často. O co? Křesťanští starší prosili o vedení při výběru mužů, jimž měly být svěřeny organizační záležitosti. (Skutky 1:24, 25; 6:5, 6) Epafras se modlil za své spoluvěřící. (Kolosanům 4:12) Členové jeruzalémského sboru se modlili za Petra, když byl ve vězení. (Skutky 12:5) První křesťané se modlili také o smělost, když byli pronásledováni. Prosili: „Jehovo, věnuj pozornost jejich pohrůžkám a dej, ať tvoji otroci stále mluví tvé slovo se vší smělostí.“ (Skutky 4:23–30) Učedník Jakub vybízel křesťany, aby se modlili k Bohu o moudrost, když jsou ve zkoušce. (Jakub 1:5) Modlíte se o tyto věci k Jehovovi i vy?

17. Čí modlitby Jehova přijímá?

¹⁷ Bůh však nevyslýchá všechny modlitby. Proč si tedy můžeme být jisti, že naše modlitby jsou mu přijatelné? Věrní lidé, kterým Bůh naslouchal v dřívějších dobách, se k němu modlili upřímně a se správným vnitřním postojem. Projevovali víru a dokládali ji znamenitými skutky. A Jehova bude rozhodně naslouchat i křesťanům, kteří k němu dnes přistupují podobně.

18. Jestliže křesťané chtějí, aby jejich modlitby byly vyslyšeny, jaký požadavek musí respektovat?

¹⁸ S modlitbou však souvisí ještě jeden požadavek. Apoštol Pavel to vysvětlil, když řekl: „Skrze něho . . . máme přístup k Otci jedním duchem.“ O kom Pavel mluvil, když napsal „skrze něho“? O Ježíši Kristu. (Efezanům 2:13, 18) K Otci tedy můžeme s volností přistupovat jedině prostřednictvím Ježíše. (Jan 14:6; 15:16; 16:23, 24)

19. (a) Kdy se obětování kadidla v Izraeli stalo Jehovovi něčím odporným? (b) Co můžeme udělat pro to, aby naše modlitby byly Jehovovi příjemné jako vonné kadidlo?

¹⁹ Už jsme si řekli, že kadidlo předkládané izraelskými kněžími znázorňuje přijatelné modlitby Božích věrných služebníků. Někdy však obětování kadidla bylo Jehovovi odporné. Bylo to tak tehdy, když Izraelité sice pálili kadidlo v chrámu, ale zároveň se klaněli modlám. (Ezekiel 8:10, 11) Modlitby těch, kdo tvrdí, že slouží Jehovovi, ale přitom jednají v rozporu s jeho zákony, se podobně i dnes stávají Jehovovi něčím odporným. (Přísloví 15:8) Proto se dál snažme zůstat ve všech ohledech čistí, aby naše modlitby byly Bohu příjemné jako vonné kadidlo. Jehova má zalíbení v modlitbách těch, kdo chodí po jeho spravedlivých stezkách. (Jan 9:31) Zůstaly nám však nezodpovězeny některé otázky. Jak bychom se měli modlit? O co se můžeme modlit? A jak Bůh na naše modlitby odpovídá? Těmito i dalšími otázkami se budeme zabývat v následujícím článku.

[Poznámka pod čarou]

Umíte to vysvětlit?

• Jak mohou nedokonalí lidé přijatelně přistupovat k Bohu?

• Jak můžeme v modlitbách napodobovat patriarchy?

• Co se můžeme naučit z modliteb prvních křesťanů?

• Za jakých předpokladů budou naše modlitby Bohu příjemné jako vonné kadidlo?

[Obrázek na straně 23]

Proč Bůh přijal Abelovu oběť, ale Kainovu ne?

[Obrázek na straně 24]

„Jsem prach a popel“

[Obrázek na straně 25]

„Z toho ti zcela určitě dám desetinu“

[Obrázek na straně 26]

Jsou vaše modlitby Jehovovi příjemné jako vonné kadidlo?