Kapitola 91

Když je Lazar vzkříšen

JEŽÍŠ nyní společně s těmi, kteří ho doprovázejí, přichází k Lazarově pamětní hrobce. Je to jeskyně, k jejímuž vchodu je přivalen kámen. „Odstraňte kámen,“ říká Ježíš.

Marta má proti tomu námitky, protože ještě nechápe, co chce Ježíš udělat. „Pane,“ říká, „teď už je jistě cítit, vždyť je to čtyři dny.“

Ježíš se však ptá: „Nepověděl jsem ti, že uvidíš Boží slávu, jestliže uvěříš?“

A tak je kámen odvalen. Ježíš nyní pozdvihne oči a modlí se: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Věděl jsem sice, že mě vždy slyšíš; ale mluvil jsem kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že jsi mě vyslal.“ Ježíš se modlí veřejně, aby lidé věděli, že to, co se chystá učinit, bude vykonáno jedině mocí od Boha. Potom volá silným hlasem: „Lazare, pojď ven!“

A Lazar vychází. Ruce i nohy má ještě ovázané pohřebními obinadly a tvář má zakrytou látkou. „Rozvažte ho a ať odejde,“ říká Ježíš.

Mnozí Židé, kteří přišli utěšit Marii a Martu, vidí tento zázrak a uvěří v Ježíše. Ale jiní odcházejí říci farizeům, co se stalo. Ti společně s předními kněžími svolávají shromáždění židovského nejvyššího soudu, sanhedrinu.

K sanhedrinu patří nynější velekněz, Kaifáš, farizeové a saduceové, přední kněží i bývalí velekněží. Ti naříkají: „Co máme dělat, protože ten člověk provádí mnoho znamení? Jestliže ho necháme jen tak, všichni v něj uvěří a Římané přijdou a odejmou jak naše místo, tak náš národ.“

Náboženští vůdcové sice připouštějí, že Ježíš „provádí mnoho znamení“, ale mají zájem jedině o své postavení a o svou autoritu. Vzkříšení Lazara je mimořádně silnou ranou saduceům, protože ti ve vzkříšení nevěří.

Nyní promlouvá Kaifáš, který možná patří k saduceům: „Nevíte vůbec nic a neuvažujete, že je k vašemu prospěchu, aby jeden člověk zemřel ve prospěch lidu, a ne aby byl celý národ zahuben.“

Bůh ovlivnil Kaifáše, aby řekl tato slova, protože apoštol Jan později napsal: „To však [Kaifáš] neřekl sám od sebe.“ Kaifáš měl vlastně na mysli, že by měl Ježíš zemřít, aby dále nepodkopával jejich vlivné autoritativní postavení. A přece podle Jana ‚Kaifáš prorokoval, že Ježíš byl určen, aby zemřel ne pouze za národ, ale aby Boží děti, které jsou rozptýleny, také shromáždil v jedno‘. A Bůh má opravdu předsevzetí, aby jeho Syn zemřel jako výkupné za všechny.

Kaifášovi se nyní podaří ovlivnit sanhedrin, aby vypracoval plány, jak Ježíše zabít. Ale Ježíš, který se možná dověděl o těchto plánech od Nikodéma, jenž byl členem sanhedrinu a byl Ježíšovi přátelsky nakloněn, odtamtud odchází. Jan 11:38–54.

▪ Proč se Ježíš veřejně modlí předtím, než vzkřísí Lazara?

▪ Jak reagují ti, kteří viděli toto vzkříšení?

▪ Z čeho je patrné, jak ničemní jsou členové sanhedrinu?

▪ Jaký úmysl má Kaifáš, ale k jakému proroctví ho Bůh používá?