Vytvářej si důvěru v Jehovu pilným studiem jeho slova
„Uplatněte na své srdce všechna slova, která k vám dnes mluvím pro výstrahu . . . Není to totiž pro vás žádné nehodnotné slovo, ale znamená váš život.“ — 5. MOJŽÍŠOVA 32:46, 47.
1, 2. a) Jakou vyhlídku měli Izraelité, když byli utábořeni na moabských pláních? b) K čemu vybízel Mojžíš národ?
BLÍŽIL se konec jejich dlouhého pobytu v pustině. Pouze klikatý Jordán nyní odděloval národ od dlouho očekávané Zaslíbené země. Vyhlídka Izraele, že vstoupí do oné země, však vedla Mojžíše, vůdce národa, k střízlivé úvaze. Mohl si ještě vzpomenout, jak národ kdysi klopýtl z nedostatku důvěry v Jehovu a jak mu byl proto odepřen vstup do Kanaánu. — 4. Mojžíšova 13:25–14:30.
2 Mojžíš tedy svolal národ na zvlněných moabských pláních. Nejprve podal přehled jejich národních dějin a zopakoval Boží zákon. Potom pronesl to, co bývá označováno jako jeho skladba převyšující vše. Vrcholně básnickým jazykem nabádá Izrael, aby důvěřoval Jehovovi a poslouchal „Boha věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý“. V závěru je vybízí: „Uplatněte na své srdce všechna slova, která k vám dnes mluvím pro výstrahu, abyste přikázali svým synům, ať dbají, aby činili všechna slova tohoto zákona. Není to totiž pro vás žádné nehodnotné slovo, ale znamená váš život.“ — 5. Mojžíšova 32:4, 46, 47.
‚Uplatňovat na své srdce‘ Boží slovo
3, 4. a) Co měli Izraelité ‚uplatnit na své srdce‘ a co k tomu patřilo? b) Jak uplatňovaly pozdější generace Mojžíšovu radu?
3 Mojžíš nabádal Izraelity, ‚aby uplatnili na své srdce‘ nejen jeho podnětnou píseň, ale všechny svaté spisy. Měli „dbát“ (Knox) na Boží zákon, měli jej „rozhodně poslouchat“ Today’s English Version (Překlad v dnešní angličtině) nebo o něm „uvažovat“ The Living Bible (Živá Bible). ‚Přikazovat svým synům, ať dbají, aby činili všechna slova tohoto zákona,‘ mohli jedině tehdy, jestliže ho sami dobře znali. V 5. Mojžíšově 6:6–8 Mojžíš napsal: „A prokáže se, že tato slova, která ti dnes přikazuji, jsou na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi . . . A uvážeš si je jako znamení na ruku a budou ti sloužit jako náčelní páska mezi očima.“
4 Biblický komentátor W. H. Davey mluví o tom, že později si tato slova Židé „vykládali doslovně a pokyn v nich obsažený byl uplatňován pověrečně. Určité verše . . . byly psány na pergamen a při modlitbě se nosily na paži a na čele.“ V Ježíšově době nosili Židé umělecky vypracovaná pouzdra neboli fylakteria a některé židovské sekty je užívají až dodnes. (Matouš 23:5) Davey však dodává: „Lidé byli tak pošetilí, že se spokojili s tím, že nosili při sobě exemplář pouhých slov zákona, místo aby v životě dokazovali, že poslouchají přikázání v nich obsažená.“
5. Jak měla být správně uplatněna Mojžíšova slova v 5. Mojžíšově 6:6–8?
5 Boží zákon neměl spočívat doslova na jejich rukou nebo čelech, ale ‚na jejich srdci‘. Kdyby získali nejen poznání tohoto zákona, ale hluboké ocenění pro něj, pak by jej měli stále na zřeteli, jako by byl napsán na tabulce, kterou by měli před očima nebo přivázanou na rukou.
Jak se mohli naučit Boží zákon
6, 7. a) Jaká opatření učinil Jehova, aby seznámil Izraelity s mojžíšským zákonem? b) Jak byl také možná Boží lid ve starých dobách poučován o Božím slovu?
6 Ale jak se mohli Izraelité naučit zákon, který měl asi 600 předpisů? Jeho exempláře byly zpočátku jistě vzácné. Budoucí izraelský král si měl ‚napsat do knihy opis tohoto zákona‘ a měl „si v něm číst po všechny dny svého života, aby se naučil bát se Jehovy, svého Boha, aby dodržoval všechna slova tohoto zákona“. (5. Mojžíšova 17:18, 19) Bůh se postaral o to, aby byl zákon čten každý sedmý rok při svátku chýší. (5. Mojžíšova 31:10–13) Taková událost byla jistě povznášející, ale docházelo k ní příliš zřídka, než aby se mohlo hluboko vštípit poznání.
7 Jehova se také postaral o to, aby kmen Levi ‚poučoval Jákoba v Božích soudcovských rozhodnutích a Izrael v Božím zákoně‘. (5. Mojžíšova 33:8, 10; srovnej Malachiáše 2:7.) Při některých příležitostech prováděli Levité rozsáhlé vyučování, které sloužilo celému národu. (2. Paralipomenon 17:7–9; Nehemjáš 8:7–9) Zdá se, že během doby měl i lid všeobecně k dispozici alespoň části Božího slova.a Proto mohl žalmista napsat: „Šťastný je muž . . ., [jehož] potěšení je v Jehovově zákoně, a [který si] v jeho zákoně . . . čte polohlasem dnem i nocí.“ (Žalm 1:1, 2) Mojžíšova výzva, aby ‚uplatnili na své srdce všechna Boží slova‘, se tedy rovnala příkazu pilně studovat Bibli.
Jak dnes ‚uplatňovat na své srdce‘ Boží slovo
8. Jak dalece dbal Izrael Mojžíšova nabádání a k čemu to vedlo?
8 Izraelité nedbali na Mojžíšovo nabádání. Když si národ konečně založil monarchii, většina králů si zřejmě nenapsala ‚opis zákona a nečetla si v něm po všechny dny svého života‘. V 7. století př. n. l., za dnů krále Josijáše, byla ‚samotná kniha zákona‘ již málem ztracená. (2. Královská 22:8–13) Špatný příklad ze strany vůdců národa bezpochyby velmi přispěl k odpadlictví celého národa. Podle Mojžíšovy výstrahy došlo v roce 607 př. n. l. k národní katastrofě. — 5. Mojžíšova 28:15–37; 32:23–35.
9. V čem se dnes situace křesťanů podobá situaci starověkých Izraelitů?
9 Podobně jako starověcí Izraelité, stojí dnes křesťané na hranici zaslíbené země — Božího spravedlivého nového světa. (2. Petra 3:13) Na obzoru se rýsují znepokojivé události: provolání „míru a bezpečnosti“, pád „Velkého Babylóna“, útok ‚Goga z Magogu‘. Tyto události budou zkouškou naší víry v Jehovu. Proto je naléhavé, abychom nyní ‚uplatnili na své srdce Boží slovo‘! — 1. Tesaloničanům 5:3; Zjevení, kap. 18; Ezekiel, kap. 38.
10. Proč snad někteří polevují v osobním studiu?
10 V těchto ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘, to však může být opravdu náročným úkolem. (2. Timoteovi 3:1) Světské zaměstnání, výchova dětí, škola a odpovědnosti ve sboru mohou vyžadovat mnoho z našeho času. A tak se může stát, že bychom mohli mít sklon omlouvat se, polevit ve svém studiu Bible a říkat si: ‚Dělám dost, abych obstál.‘ Bible však vybízí křesťany: „Uvažuj o tom, zaber se do toho.“ (1. Timoteovi 4:15, 16) Přemýšlejme nyní o některých důležitých důvodech, proč to máme činit.
Posilovat svůj vztah k Bohu
11, 12. a) Jak zapůsobilo na Joba, že důvěrněji poznal Boha? b) Proč můžeme vidět Boha jasněji, než to bylo možné v Jobově době?
11 Job byl člověk, který se ‚bál Boha a odvracel se od špatného‘. Ale když se Jehova později zjevil v bouři, mohl Job říci: „Z doslechu jsem o tobě slyšel, ale nyní tě přece vidí mé vlastní oko.“ (Job 1:1; 42:5) Můžeme dnes ‚vidět‘ Boha, to jest znát ho nejen povrchně, ale znát důvěrně mnohé stránky jeho osobnosti? Rozhodně můžeme! Na stránkách Bible o sobě Jehova zjevil více, než co znal dokonce i Job.
12 Jasněji vidíme hloubku Boží lásky, když víme, že Bůh „tak velice miloval svět, že dal svého jednozplozeného Syna“. (Jan 3:16) Biblická proroctví nám poskytují nárys Boží činnosti — až do konce milénia. (Zjevení, kap. 18–22) Máme záznam o tom, jak Bůh jednal s křesťanským sborem: jak přivedl pohany, jak ustanovil „věrného a rozvážného otroka“, který má živit jeho lid, o tom, že povolal „velký zástup“ s nadějí na věčný život na rajské zemi. (Matouš 24:45; Zjevení 7:9, 14–17; Efezanům 3:3–6) Když se zahledíme do Božích hlubokých věcí a uvažujeme o podivuhodných věcech, které koná k našemu dobru, můžeme jedině zvolat: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ — Římanům 11:33.
13. Jak můžeme ‚hledat Boha‘ a k čemu je nám to užitečné?
13 Žalmista řekl: „Celým srdcem jsem tě hledal.“ Můžeme činit totéž, jestliže denně uvažujeme o biblické látce; velmi to posiluje naše pouto s Jehovou. Vážné studium nám také pomáhá k tomu, aby byla naše cesta ‚pevně založená k dodržování Božích předpisů‘. — Žalm 119:5, 10.
Studium nám pomáhá hájit naši víru
14. Znázorni, proč je užitečné ‚být připraveni k obhajobě‘ naší křesťanské naděje.
14 „Nechci, abyste ke mně vy, svědkové, chodili!“ řekl jeden obyvatel Ghany dvěma svědkům, kteří přišli k jeho dveřím. Potom svědkům vyčetl, že „nepřijímají transfúzi krve a nezdraví národní vlajku“. S takovými námitkami se ve zvěstovatelské službě setkáváme běžně. Jaká by to byla pohana — a pokoření —, kdybychom nebyli schopni ‚obhajoby před každým, kdo od nás žádá důvod pro naději, která je v nás‘. (1. Petra 3:15) Naštěstí byli tito svědkové schopni účinně použít Bible a vysvětlit správný názor na krev a na to, že křesťan zachovává rovnováhu mezi úctou k národním symbolům a svou neúčastí na modlářství. K čemu to vedlo? Jejich přímočaré odpovědi na muže velmi zapůsobily. Dnes jsou pokřtěnými svědky on i jeho manželka.
15. Jak nás vyzbrojuje osobní studium k naší kazatelské službě?
15 Pavel nabádá: „Vynasnaž se, aby ses představil Bohu jako schválený, jako dělník, který nemá čím být zahanben a správně zachází se slovem pravdy.“ Osobní studium nám pomůže nejen k tomu, abychom sami zůstali na stezce života, ale abychom byli také ‚zcela způsobilí, úplně vyzbrojení‘ pomáhat v tom i druhým. — 2. Timoteovi 2:15; 3:17.
Odolávat satanovým léčkám
16. Co patří k satanovým léčkám, s nimiž se setkává Jehovův lid?
16 V dnešní době na nás útočí reklamy, které působí na „žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“. (1. Jana 2:16) Ve sdělovacích prostředcích se vyzdvihuje sexuální nemravnost a často ji aktivně pěstují naši spolupracovníci i spolužáci. Můžeme dostat poštou buřičskou odpadlickou literaturu, aniž jsme o ni žádali. Někteří bratři připustili, aby se podnítila jejich zvědavost, a četli takové znečišťující materiály — čímž zničili svou víru. Musíme také počítat se sobeckým, tělesným „duchem, který nyní působí v synech neposlušnosti“. Je velmi snadné nechat se jím nakazit a vytvořit si negativního, kritického ducha. — Efezanům 2:2.
17, 18. Jak nám může osobní studium pomoci, abychom nebyli „zavlečeni pryč“?
17 Jen málokdo ovšem vstoupí do satanovy léčky úmyslně. Spíše se stává, že ti, kteří zanedbávají osobní studium, jsou postupně ‚zavlékáni pryč‘ jako člun, který se uvolnil ze svého kotviště, a stávají se prvořadým terčem satanových útoků. (Hebrejcům 2:1) Například jeden mladý bratr se dopustil nemravnosti se svou spolužačkou. Vzpomíná si: „Zjistil jsem hlavní příčinu, proč se to stalo: duchovně jsem hladověl. Osobně jsem nestudoval. Proto jsem nemohl odolat pokušení.“ Ale program osobního studia tomuto bratrovi pomohl, aby duchovně zesílil.
18 Satan je rozhodnut zničit co nejvíce členů Božího lidu. Jestliže neustále sytíme mysl dobrými věcmi, které přicházejí z Božího slova a od Jehovova věrného správce, můžeme se vyhnout léčce. (Filipanům 4:8) Jak v Bibli, tak i v publikacích Společnosti Strážná věž je mnoho připomínek, abychom se vyvarovali hmotařství, sexuální nemravnosti, odpadlického smýšlení a negativního ducha. Jestliže tomu skutečně věnujeme více než obvyklou pozornost, nebudeme nikdy odvlečeni pryč.
Opatření, jimiž nám pomáhá Jehovova organizace
19. Jak poznáváme ze slov etiopského eunucha, že potřebujeme duchovní vedení?
19 Studium je těžká práce. Můžeme být proto vděční, že nám Jehovova organizace poskytuje velkou pomoc. V nedávných letech některé osoby tvrdily, že by mělo být dovoleno, aby si každý vysvětloval Bibli sám. Etiopský eunuch však nepokrytě uznal, že je nutné duchovní vedení. Jako obřezaný proselyta měl bezpochyby značné poznání o Bibli. Je to patrné již z toho, že se pokoušel studovat tak hluboký námět, jako je proroctví z 53. kapitoly Izajášovy. Když však dostal otázku, zda rozumí tomu, co čte, připustil: „Opravdu, jak bych jen mohl, ledaže by mne někdo vedl?“ — Skutky apoštolů 8:26–33.
20. a) Například jaká opatření činí Jehovova organizace, aby nám pomohla v našem osobním studiu Bible? b) Co si myslíš o takových opatřeních?
20 Podobně potřebuje i dnes Jehovův lid duchovní vedení. Touží po tom, aby „všichni mluvili souhlasně“, pokud jde o duchovní věci, a proto vítají pomoc, kterou jim nabízí Jehovova organizace a je to opravdu velkolepá pomoc. (1. Korinťanům 1:10) Prostřednictvím časopisů Strážná věž a Probuďte se! dostáváme stále další informace. Máme mnoho knih a brožur pojednávajících o množství biblických námětů. Čtenáři, kteří mluví anglicky, mají k dispozici Watch Tower Publications Index 1930–1985, (Rejstřík publikací Strážné věže 1930–1985), což je nástroj, který může poskytnout mimořádnou pomoc tomu, kdo ‚stále hledá moudrost jako stříbro a jako schované poklady‘. — Přísloví 2:2–4.
21. a) Jak projevil apoštol Pavel zájem o osobní studium? b) Jaké návrhy jsou uvedeny pro usnadnění osobního studia?
21 Využíváš plně publikací Společnosti ke studiu a zkoumání? Nebo slouží takové publikace jen jako ozdoba tvé knihovny? Je zajímavé, že apoštol Pavel dal jednou Timoteovi pokyn, aby mu přinesl do Říma „svitky, zvláště pergameny“; přičemž Pavel zřejmě mluvil o částech Hebrejských písem. (2. Timoteovi 4:13) Chtěl je mít bezpochyby při ruce, aby si usnadnil studium a zkoumání. Pokud jsi to ještě neučinil, proč bys nyní nezačal budovat svou vlastní knihovnu teokratických publikací, abys mohl také provádět zkoumání? Měj takové publikace přístupné, v pořádku, úhledné a čisté. Najdi si ke studiu místo, kde je klid a dobré světlo. Vytvoř si rozvrh pro pravidelné osobní studium.
22. Proč je dnes důležitější než kdy dříve, abychom ‚uplatnili na své srdce Boží slovo‘?
22 Stojíme na pokraji nového světa, podobně jako Izraelité utáboření na úrodných moabských pláních. Potřebujeme více než kdy dříve pilně studovat Boží slovo a pro studium si ‚vykupovat příhodný čas‘, snad za cenu jiných zájmů, například sledování televize. (Efezanům 5:16) Petr nás vybízí: „Rozvíjejte touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu, abyste jím rostli“, nejen ke zralosti, ale „k záchraně“. (1. Petra 2:2; srovnej Hebrejcům 5:12–14.) Jde přitom o náš život. Odolávej proto jakémukoli sklonu polevit v osobním studiu. Využívej osobního studia jako prostředku, jímž můžeš prohlubovat svou lásku k Bohu a svou důvěru k němu; je to také způsob, jímž můžeš zvýšit své ocenění pro organizaci, které používá, aby nám pomáhal. Ano ‚uplatňuj na své srdce‘ Boží slovo, a to pilně a pravidelně. „Není to totiž pro vás žádné nehodnotné slovo, ale znamená váš život.“
[Poznámka pod čarou]
a V biblických dobách se běžně používalo jako levného psacího materiálu plochy střepin, totiž rozbitých kousků hliněných nádob. The International Standard Bible Encyclopedia (1986) (Mezinárodní standardní biblická encyklopedie) o tom říká: „Střepin mohly používat i ty nejchudší vrstvy, které si nemohly dovolit psát na nic jiného.“ Není známo, do jaké míry užívali starověcí Izraelité střepin k zapisování biblických textů. Je však zajímavé, že byly v Egyptě objeveny střepiny s biblickými texty pocházející ze sedmého století n. l., a z toho poznáváme jeden způsob, jak mohli mít prostí lidé přístup k částem Bible.
Body k opakování
◼ Proč Mojžíš vybízel Izraelity, aby ‚uplatnili na své srdce Boží slovo‘, a jak to měli dělat?
◼ Jak posiluje osobní studium náš vztah k Bohu a pomáhá nám hájit naši víru?
◼ Jakou úlohu hraje osobní studium, když máme odolávat satanovým léčkám?
◼ Jaká opatření učinila Jehovova organizace, aby nám usnadnila studium Božího slova?
[Obrázek na straně 23]
Židé si přivazovali pouzdra obsahující Písma, místo aby si psali Boží zákon na srdce