Biblická kniha číslo 29 — Joel
Pisatel: Joel
Místo psaní: Juda
Psaní dokončeno: asi 820 př. n. l. (?)
1. Které dramatické události osvětluje Joelovo proroctví?
ZÁPLAVA hmyzu pustoší zemi jako příval vln. Oheň před nimi a plamen za nimi dokončují zpustošení. Všude je hlad. Slunce se mění v tmu a měsíc v krev, neboť je blízko Jehovův velký a bázeň vzbuzující den. Bůh přikazuje napřáhnout srp a shromáždit národy a jejich zástupy ke zničení. Někteří však ‚bezpečně vyváznou‘. (Joel 2:32) Když uvažujeme o těchto dramatických událostech, je pro nás Joelovo proroctví nesmírně zajímavé, ale i velmi prospěšné.
2. Co víme o Joelovi a o okolnostech jeho prorokování?
2 Kniha je uvedena jako „Jehovovo slovo, které přišlo k Joelovi, synu Petuelovu“. Bible nám o samotném Joelovi nic víc neříká. Je zdůrazněno prorocké poselství, a ne jeho pisatel. Soudí se, že jméno „Joel“ (hebrejsky Johel) znamená „Jehova je Bůh“. Joel byl přímo a důvěrně obeznámen s Jeruzalémem, jeho chrámem a podrobnostmi chrámové služby a to naznačuje, že svou knihu napsal zřejmě v Jeruzalémě nebo Judě. — Joel 1:1, 9, 13, 14; 2:1, 15, 16, 32.
3. Z jakých důvodů se pro jeho proroctví uvádí datum kolem roku 820 př. n. l.?
3 Kdy byla napsána Joelova kniha? S určitostí to nevíme. Badatelé udávají různá data od doby před rokem 800 př. n. l. do doby kolem roku 400 př. n. l. Popis Jehovova soudu národů v nížině Jehošafat naznačuje, že Joel napsal své proroctví někdy po Jehovově velkém vítězství ve prospěch judského krále Jehošafata, tedy potom, co se Jehošafat stal králem v roce 936 př. n. l. (Joel 3:2, 12; 2. Par. 20:22–26) Prorok Amos možná citoval z Joelova textu. To by znamenalo, že Joelovo proroctví bylo napsáno dříve než proroctví Amose, který začal prorokovat někdy mezi lety 829 a 804 př. n. l. (Joel 3:16; Amos 1:2) Rané datum je snad také možné odvodit z postavení knihy v hebrejském kánonu, a to mezi Ozeášem a Amosem. Pro vznik Joelova proroctví se tedy uvádí přibližné datum 820 př. n. l.
4. Co dokazuje věrohodnost této knihy?
4 Věrohodnost tohoto proroctví dokazují citáty a odkazy na ně v Křesťanských řeckých písmech. V den letnic mluvil Petr o „proroku Joelovi“ a použil jedno z jeho proroctví. Pavel citoval totéž proroctví a ukázal jeho splnění na Židech a Nežidech. (Joel 2:28–32; Sk. 2:16–21; Řím. 10:13) Splnila se všechna Joelova proroctví proti sousedním národům. Velké město Tyrus obléhal Nebukadnecar a ostrovní město později zničil Alexandr Veliký. Filistea zanikla podobně. Edom se stal pustinou. (Joel 3:4, 19) Židé nikdy nepochybovali o kanonicitě Joela a řadili knihu jako druhou mezi takzvanými malými proroky.
5. V jakém ohledu je toto proroctví nápadně výrazné?
5 Joelův sloh je živý a výrazný. Joel opakuje pro zdůraznění a používá pozoruhodná přirovnání. Kobylky jsou nazývány národem, lidem a vojskem. Jejich zuby jsou jako zuby lvů, jejich vzhled jako vzhled koní a jejich zvuk jako zvuk dvoukolých vozů vojska, které vytáhlo do bitvy. The Interpreter’s Bible cituje výrok znalce v oboru hubení kobylek: „Joelův popis vpádu kobylek nebyl nikdy překonán ve své dramatické přesnosti až do nejmenších podrobností.“a Podívejme se, jak Joel prorokuje Jehovův bázeň vzbuzující den.
OBSAH JOELA
6. Jaké děsivé vidění má Joel nejprve?
6 Vpád hmyzu obnažuje zemi; Jehovův den je blízko (1:1–2:11). Jaké děsivé neštěstí Joel vidí! Pustošivý útok housenek, kobylek, lezoucích bezkřídlých kobylek a švábů. Révové keře a fíkovníky jsou okousány a zemí se plíží hlad. Nejsou žádné obilné nebo tekuté oběti pro Jehovův dům. Joel varuje kněze a Boží služebníky, aby činili pokání. „Běda pro ten den,“ volá, „protože Jehovův den je blízko a přijde jako plenění od Všemohoucího!“ (1:15) Zvířata ve zmatku bloudí. Plameny sežehly pastviny, a stromy a pustinu vysušil oheň.
7. Jak je popsána Jehovova útočná vojenská síla?
7 Trubte na poplach! „Zatrubte na Sionu na roh a vzkřikněte válečným pokřikem na mé svaté hoře.“ (2:1) Jehovův den je blízko, den tmy a husté temnoty. Pohleďme na početný a mocný lid. Obracejí zemi podobnou Edenu v bezútěšnou pustinu. Nic neunikne. Běží jako koně a se zvukem jakoby dvoukolých vozů na vrcholcích hor. Jako lid v bitevním pořádku se řítí do města, zlézají zdi a domy a prolézají okny. Země se znepokojila a nebesa se kymácejí. Jehova velí této početné vojenské síle. „Jehovův den je velký a velmi vzbuzuje bázeň, a kdo jej může přestát?“ — 2:11.
8. a) Pouze co může vpád zastavit? b) Jaké odškodnění Jehova slibuje?
8 Obrácení k Jehovovi; vylití ducha (2:12–32). Něco se však přece jen dá udělat k zastavení vpádu. Jehova radí: „Vraťte se ke mně s celým srdcem,. . . roztrhněte své srdce a ne své oděvy; a vraťte se k Jehovovi, svému Bohu.“ (2:12, 13) Zatroubení na roh svolává lid k slavnostnímu shromáždění. Jestliže se k němu vrátí, „Jehova bude horlivý pro svou zemi a projeví svému lidu soucit“. (2:18) Obdrží požehnání a odpuštění a vetřelec bude obrácen nazpět. Není to doba ke strachu, ale spíše k radosti a veselí, vždyť bude ovoce a obilí a mladé víno a olej. Jehova je odškodní za ta léta, kdy všechno sežrala jeho velká vojenská síla kobylek. Jeho slib zní: „Jistě budete jíst, jíst a sytit se, a zcela jistě budete chválit jméno Jehovy, svého Boha, který s vámi naložil tak podivuhodně.“ (2:26) Poznají, že Jehova sám je jejich Bůh uprostřed Izraele.
9. Jaké vzrušující proroctví pak následuje?
9 „A potom se stane, že vyleji svého ducha na tělo všeho druhu,“ říká Jehova, „a vaši synové a vaše dcery budou jistě prorokovat. Vaši starci, ti budou snít sny. Vaši mladí muži, ti uvidí vidění. A dokonce i na sluhy a na služky vyleji v těch dnech svého ducha.“ Než přijde Jehovův den, budou děsivé předzvěsti na slunci a na měsíci. Ale někteří přežijí. „Stane se, že každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bezpečně vyvázne.“ — 2:28–32.
10. Co se má stát v nížině Jehošafat?
10 Národy budou souzeny v „nížině Jehošafat“ (3:1–21). Jehova přivede zpátky zajatce Judy a Jeruzaléma. Budou shromážděny národy; Tyrus, Sidon a Filistea draze zaplatí za hanění a zotročování Jehovova lidu. Naslouchej Jehovovi, jak vyzývá národy: „Posvěťte válku! Vyburcujte silné muže! Ať se přiblíží! Ať přijdou, všichni ti válečníci!“ (3:9) Ať překovají radlice v meče a přijdou do nížiny Jehošafat (znamená „Jehova je soudce“). Jehovův příkaz zní: „Napřáhněte srp, neboť žeň dozrála. . . Lisovací nádrže opravdu přetékají; jejich špatnost se totiž rozhojnila. Zástupy, zástupy jsou v nížině rozhodnutí, neboť Jehovův den je blízko.“ (3:13, 14) Slunce a měsíc se zatmívají. Jehova řve ze Sionu, takže se rozkymácí nebe a země, ale on je útočištěm a tvrzí pro svůj lid. Musejí poznat, že on je Jehova, jejich Bůh.
11. Jak potom Joel popisuje požehnání, která mají přijít od Jehovy?
11 Jaká rajská hojnost bude „v ten den“! (3:18) Z hor bude kanout víno, z pahorků bude proudit mléko a v řečištích poteče hojnost vody. Z Jehovova domu bude vycházet občerstvující pramen. Egypt a Edom, které v Judě prolévaly nevinnou krev, se stanou opuštěnými úhory, ale Juda a Jeruzalém budou obývány na neurčitý čas, „a Jehova bude přebývat na Sionu“. — 3:21.
PROČ JE PROSPĚŠNÁ
12. Jaký prorocký přínos Joela zdůraznil Petr o letnicích?
12 Někteří komentátoři označili Joela jako „proroka temnoty“. Avšak z hlediska Božího lidu se jeví jako ohlašovatel slavných zvěstí o osvobození. Apoštol Pavel zdůrazňuje tuto myšlenku v Římanům 10:13 slovy: „Neboť ‚každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn‘.“ (Joel 2:32) V den letnic roku 33 n. l. došlo k pozoruhodnému splnění Joelova proroctví. Petr byl při té příležitosti inspirován, aby vysvětlil, že vylití Božího ducha na Kristovy učedníky je splněním Joelova proroctví. (Sk. 2:1–21; Joel 2:28, 29, 32) Petr kladl velký důraz na prorocký význam Joelových slov: „A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ — Skutky 2:21, 39, 40.
13. a) Jaké nápadné podobnosti pozorujeme mezi Joelem a Zjevením? b) Jaké obdoby můžeme najít s jinými proroctvími?
13 Můžeme pozorovat nápadnou podobnost mezi pohromou kobylek popsanou Joelem a pohromou prorokovanou ve Zjevení v 9. kapitole. Opět se zatmí slunce, kobylky se podobají koním připraveným k bitvě, dělají hluk jako dvoukolé vozy a mají zuby jako lvi. (Joel 2:4, 5, 10; 1:6; Zjev. 9:2, 7–9) Proroctví u Joela 2:31, které mluví o tom, že se slunce změní v tmu, je obdobné s Izajášem 13:9, 10 a Zjevením 6:12–17, ale také s Matoušem 24:29, 30, kde Ježíš ukazuje, že se proroctví vztahuje na dobu, kdy přijde jako Syn člověka s mocí a velkou slávou. O slovech Joela 2:11, „Jehovův den je velký a velmi vzbuzuje bázeň“, se zřejmě mluví u Malachiáše 4:5. Podobné popisy tohoto ‚dne tmy a husté temnoty‘ můžeme také najít v Joelovi 2:2 a Sefanjášovi 1:14, 15.
14. Které úseky v Joelovi velebí Jehovovu svrchovanost a jeho milující laskavost?
14 Proroctví ve Zjevení vzhlíží k „velkému dni“ božské zloby. (Zjev. 6:17) Joel rovněž prorokuje o té době a ukazuje, že až přijde na národy velký „Jehovův den“, ‚bezpečně vyváznou‘ ti, kteří volají o ochranu a osvobození k Bohu. „Jehova bude útočištěm pro svůj lid.“ Bude obnoven edenský blahobyt. „A stane se v ten den, že z hor bude kanout sladké víno a z pahorků, z těch bude proudit mléko, a právě všemi judskými řečišti bude proudit voda. A z Jehovova domu bude vycházet zřídlo.“ Když předkládá tyto jasné sliby obnovy, Joel rovněž velebí svrchovanost Jehovy Boha a naléhavě se obrací na základě Božího velkého milosrdenství k těm, kteří mají upřímné srdce: „Vraťte se k Jehovovi, svému Bohu, neboť je milostivý a milosrdný, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti.“ Všichni, kteří dbají na tuto inspirovanou výzvu, sklidí věčný prospěch. — Joel 2:1, 32; 3:16, 18; 2:13.
[Poznámka pod čarou]
a 1956, sv. VI, strana 733.