GAIUS

[z kořene, jenž znamená „země“].

1. Makedonec, který doprovázel apoštola Pavla na jeho třetí misionářské cestě a který byl během vzbouření, jež v Efezu vyvolal stříbrotepec Demetrios, společně s Aristarchem násilím odveden do divadla. (Sk 19:29)

2. Křesťan z Derbé v Malé Asii, který je uveden společně se šesti dalšími, že doprovázel apoštola Pavla na jeho poslední misionářské cestě. Gaius a ti ostatní se zřejmě od Pavla oddělili a potom šli dále do Troady na záp. pobřeží Malé Asie, kde na něho čekali. (Sk 20:4, 5) Tento Gaius je možná totožný s č. 1, protože v této zprávě je také zmínka o Aristarchovi. V tom případě by to znamenalo, že Gaius byl rodem (nebo původem) Makedonec, ale že bydlel v Derbé.

3. Křesťan z Korintu, kterého Pavel osobně pokřtil. Když Pavel psal dopis Římanům, tento Gaius byl zřejmě jeho hostitelem i hostitelem sboru. To by znamenalo, že shromáždění korintského sboru se konala v Gaiově domě. (1Ko 1:14; Ří 16:23)

4. Křesťan, kterému apoštol Jan napsal svůj třetí inspirovaný dopis a kterého chválil za to, že chodí v pravdě, a v souvislosti s jeho pohostinností také za jeho věrnou práci a lásku. (3Ja 1, 3–6)