Výměna myšlenek v rodině a ve sboru
„Ať je váš výrok vždy líbezný, okořeněný solí.“ — KOLOSANŮM 4:6.
1. Co řekl Adam, když mu Bůh představil Evu?
„ŽÁDNÝ člověk není ostrovem. . . Každý je kouskem pevniny.“ To napsal před několika staletími jeden vnímavý literát. Tím jen potvrzoval to, co řekl Stvořitel o Adamovi: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám.“ Adam měl dar řeči a jazyka. Vždyť pojmenoval všechny živočichy. Neměl však žádného jiného lidského tvora, s nímž by si mohl vyměňovat myšlenky. Není tedy divu, že zvolal, když mu Bůh představil krásnou Evu jako jeho manželku: „To je konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ Tak si Adam začal vyměňovat myšlenky s druhým člověkem, jakmile vznikla první lidská rodina. — 1. Mojžíšova 2:18, 23.
2. Jakou škodu může působit neovládané sledování televize?
2 Rodinný kruh je ideální místo k výměně myšlenek. Na ní přece závisí celý úspěch rodinného života. Výměna myšlenek ovšem vyžaduje čas a úsilí. Jedním z největších zlodějů času je dnes televize. Může škodit nejméně dvojím způsobem. Jednak může být tak svůdná, že si na ni členové rodiny vytvoří návyk, a tak poklesne výměna myšlenek, jednak může sloužit jako prostředek k úniku, když dojde k nedorozumění nebo ke zranění citů. Někteří manželští partneři problémy neřeší, a místo toho zmlknou a dívají se na televizi. Proto může televizor velmi přispět k selhání výměny myšlenek, a říká se, že právě to je největším rozbíječem manželství. Ti, pro něž je obtížné držet sledování televize na uzdě, by opravdu mohli uvažovat o tom, že by se jí prostě zbavili — Matouš 5:29; 18:9.
3. Jak některým prospělo, když omezili sledování televize?
3 Dostali jsme nadšené zprávy, kde lidé líčí požehnání, jaká vyplynula z toho, že omezili sledování televize nebo se dokonce zbavili televizoru. Jedna rodina napsala: „Víc spolu mluvíme. . . , víc zkoumáme Bibli. . . Hrajeme společně hry. . . Máme přírůstek ve všech odvětvích služby.“ Jiná rodina řekla, když se zbavila televizoru: „Nejenže ušetříme peníze [platili si kabelovou televizi], ale sblížili jsme se jako rodina a našli jsme mnoho jiných hodnotných způsobů, jak trávit čas. Nikdy se nenudíme.“
Dívat se, hovořit a naslouchat
4. Jak si může manželská dvojice sdělovat vzájemné ocenění?
4 V rodině jsou různé způsoby výměny myšlenek. Už jen když se dva lidé na sebe podívají, je to způsob dorozumívání. Tím, že jsou spolu, si mohou předat pocit zájmu o druhého. Manželé by se od sebe neměli na delší dobu vzdalovat, nemá-li to závažný důvod. Manžel a manželka mohou jeden v druhém živit pocit štěstí tím, že se těší z blízkého společenství, které mají v manželském svazku. Milým, ale přitom uctivým chováním k sobě navzájem na veřejnosti i v soukromí a tím, že projevují patřičnou důstojnost v oblečení a chování, mohou mlčky sdělovat hluboké vzájemné ocenění. Moudrý král Šalomoun to vyjádřil těmito slovy: „Ať se tvůj zdroj vody prokáže jako požehnaný, a raduj se s manželkou svého mládí.“ — Přísloví 5:18.
5, 6. Proč by si měl manžel uvědomovat, že výměna myšlenek s manželkou je důležitá?
5 Výměna myšlenek také vyžaduje hovor, dialog — mluvit spolu a také se navzájem vnímat. Některé ženy sice dovedou vyjádřit své city lépe než muži, ale to není omluvou pro to, aby byli manželé tichými společníky. Křesťanský manžel by si měl uvědomovat, že nedostatek výměny myšlenek je hlavním problémem v mnoha manželstvích, a tak by měl pilně pracovat na tom, aby výměna myšlenek nevázla. Povede se jim to, jestliže se spolu s manželkou bude řídit znamenitou radou, kterou dává apoštol Pavel v Efezanům 5:25–33. Má-li manžel milovat svou manželku jako své vlastní tělo, musí mít starost i o její blaho a štěstí, ne jen o vlastní. K tomu je výměna myšlenek nezbytná.
6 Manžel by neměl zaujímat postoj, že by manželka měla vytušit či uhodnout, že ji oceňuje. Ona potřebuje být ujišťována, že ji má rád. Manžel může dát své ocenění najevo různými způsoby — projevy náklonnosti a nečekanými dárky stejně jako tím, že ji plně informuje o všem, co by se jí mohlo týkat. Náročný je také úkol projevovat ocenění pro manželčiny snahy, ať už jde o její osobní krášlení, její tvrdou práci pro rodinu nebo o to, jak z celého srdce podporuje duchovní činnosti. Má-li navíc manžel dbát rady apoštola Petra v 1. Petra 3:7, aby ‚bydlel se svou manželkou podle poznání‘, musí se umět vcítit, což dá najevo tím, že si s ní vyměňuje myšlenky ve všech záležitostech společného zájmu a prokazuje jí čest jako slabší nádobě. — Přísloví 31:28, 29.
7. Jaký závazek výměny myšlenek má manželka vůči manželovi?
7 Rovněž manželka, chce-li dbát na radu ohledně podřízenosti v Efezanům 5:22–24, musí dbát na stálou výměnu myšlenek s manželem. Je třeba, aby prokazovala manželovi „hlubokou úctu“ jak v řeči, tak v chování. Nikdy by neměla jednat nezávisle nebo přehlížet jeho přání. (Efezanům 5:33) Mezi ní a manželem by měl vždy existovat důvěrný hovor. — Srovnej Přísloví 15:22.
8. K čemu musí být manželky ochotné, aby se nenarušila výměna myšlenek?
8 Manželka by měla dát pozor, aby mlčky netrpěla — a tak neprojevovala sebelítost. Jestliže dojde k nedorozumění, ať si najde vhodný čas, aby o věci promluvila. Ano, uč se od královny Ester. Potřebovala upozornit manžela na otázku života a smrti. To, že jednala pohotově, moudře a taktně, znamenalo záchranu pro Židy. Jestliže cítíme, že nám bylo ublíženo, pak dlužíme svému partnerovi i sobě, abychom záležitost prohovořili. Takt a bohulibý smysl pro humor nám výměnu myšlenek může usnadnit. — Ester 4:15 až 5:8.
9. Jakou úlohu ve výměně myšlenek hraje naslouchání?
9 Když mluvíme, abychom zachovali nepřerušenou výměnu myšlenek, máme oba povinnost naslouchat tomu, co říká druhý — a snažit se vyrozumět i to, co zůstalo nevyřčeno. K tomu je nutné věnovat pozornost mluvícímu. Nestačí vnímat jen myšlenkový obsah, ale je třeba věnovat pozornost i citovému obsahu, tomu, jak se něco říká. V tom často manžel zaostává. Manželky někdy trpí, protože manželé nenaslouchají. A manželky zase potřebují bedlivě naslouchat, aby se neukvapovaly v závěrech. „Moudrý bude naslouchat a přijme více poučení.“ — Přísloví 1:5.
Výměna myšlenek mezi rodiči a dětmi
10. K čemu musí být rodiče ochotní, aby učinili zadost výměně myšlenek se svými dětmi?
10 Jsou i situace, kdy je rodičům a jejich potomkům zatěžko vyměňovat si myšlenky. ‚Vychovat chlapce podle cesty, která je pro něho‘, znamená nastolit výměnu myšlenek. To přispěje k tomu, že „i když zestárne, neodbočí z ní“. (Přísloví 22:6) To, že se děti některých rodičů ztratí ve světě, se někdy uvádí do spojitosti s přerušením výměny myšlenek, k němuž došlo v dospívání. Povinnost rodičů, aby si neustále vyměňovali myšlenky s dětmi, osvětluje 5. Mojžíšova 6:6, 7: „A prokáže se, že tato slova, která ti dnes přikazuji, budou na tvém srdci; a budeš je vštěpovat svému synovi a mluvit o nich, když budeš sedět ve svém domě a když půjdeš po silnici a když budeš uléhat a když budeš vstávat.“ Ano, rodiče musí trávit čas se svými dětmi! Musí být ochotni přinášet oběti ve prospěch svých dětí.
11. Co by například měli rodiče sdělovat svým dětem?
11 Rodiče, sdělujte svým dětem, že je Jehova miluje a že je milujete i vy. (Přísloví 4:1–4) Ať vidí vaši ochotu obětovat pohodlí a požitky pro jejich duševní, citový, tělesný a duchovní růst. V tom ohledu je důležité vcítění, totiž schopnost rodičů dívat se na věci očima svých dětí. Tím, že dáváte najevo nesobeckou lásku, můžete jako rodiče vybudovat pevný svazek jednoty se svými dětmi a povzbuzovat je, aby se svěřovaly spíše vám než svým vrstevníkům. — Kolosanům 3:14.
12. Proč by si měli mladí volně výměňovat myšlenky s rodiči?
12 Na druhé straně, mladí, vy máte povinnost vyměňovat si myšlenky se svými rodiči. Když budete oceňovat, co pro vás udělali, pomůže vám to, abyste se jim svěřovali. Potřebujete jejich pomoc a podporu a tu vám budou snadněji poskytovat, když si budete volně výměňovat myšlenky. Proč hledat hlavní zdroj rad u svých vrstevníků? Ti pro vás asi ve srovnání s rodiči mnoho neudělali. Nemají v životě víc zkušeností než vy, a pokud nepatří ke sboru, nemají ani skutečný zájem o vaše trvalé blaho.
Výměna myšlenek ve sboru
13, 14. Jaké biblické zásady se týkají výměny myšlenek mezi křesťany?
13 Jiný náročný úkol je udržovat volnou výměnu myšlenek s bratry ve sboru. Jsme důrazně nabádáni, abychom neopouštěli ‚své shromažďování‘. Za jakým účelem se shromažďujeme? „Abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům.“ To vyžaduje výměnu myšlenek. (Hebrejcům 10:24, 25) Jestliže tě někdo urazí, naprosto to není důvod, abys přestal chodit na shromáždění. Udržuj volnou výměnu myšlenek tím, že se budeš v zásadě řídit radou, kterou dal Ježíš, jak je zaznamenáno v Matoušovi 18:15–17. Promluv s tím, kdo podle tvého mínění působí, že jsi nešťastný.
14 Když máš těžkosti s některým ze svých bratrů, řiď se takovými biblickými radami, jako je ta v Kolosanům 3:13: „Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy.“ To znamená spíše výměnu myšlenek než odmítání s někým mluvit. A kdyby sis všiml, že se někdo vůči tobě zdánlivě chová chladně, řiď se radou zapsanou v Matoušovi 5:23, 24. Dej se do řeči a pokus se se svým bratrem usmířit. To od tebe bude vyžadovat lásku a pokoru, ale dlužíš sám sobě i svému bratrovi to, aby ses řídil Ježíšovou radou.
Rada a povzbuzení
15. Proč by křesťané rozhodně měli předávat rady, když mohou?
15 Závazek vyměňovat si myšlenky je obsažen i v tom, že se řídíme radou apoštola Pavla v Galaťanům 6:1: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti, zatímco každý hledíš sám na sebe, abys také nebyl pokoušen.“ Skromnost by nás měla přimět, abychom vítali to, když nám někdo ukáže, kde děláme chybu v řeči nebo chování. Všichni bychom měli mít postoj, který měl žalmista David, když napsal: „Kdyby mě udeřil spravedlivý, byla by to milující laskavost, a kdyby mě pokáral, byl by to olej na hlavu, jejž by má hlava nechtěla odmítnout.“ (Žalm 141:5) Zejména starší by měli být vynikajícím příkladem pokory, neměli by trvat na osobním názoru, ale být připraveni přijmout usměrňování a nezapomínat, že „zranění způsobená milujícím jsou věrně míněná“. — Přísloví 27:6.
16. Jakou výměnu myšlenek by měli vítat mladiství řečníci?
16 Od mladých je moudré a skromné, jestliže hledají radu a vedení u zralých křesťanů, kteří pravděpodobně budou moci nabídnout něco konstruktivního. To může přinést prospěch i starším. Jeden starší například řekl v proslovu, že požehnání, o nichž se mluví ve Zjevení 7:16, 17 — že totiž nebudeme již hladovět ani žíznit — jsou něčím, nač se mohou jiné ovce těšit v novém světě. Bylo však přece ukázáno, že tento text platí v prvé řadě na dnešní dobu. (Viz Zjevení — jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo!, strany 126–7.) Jeden starší, který proslov poslouchal, cítil, že by se měl o věci zmínit, ale než k tomu měl příležitost, řečník mu sám zatelefonoval a poprosil o nějaké podněty, jak by mohl svůj proslov vylepšit. Ano, usnadněme to těm, kteří by nám rádi pomohli, sdělením, že bychom si přáli radu. Nebuďme nedůtkliví ani přecitlivělí.
17. Jak může sloužit výměna myšlenek k budování našich bratrů?
17 Král Šalomoun uvedl zásadu, která se dá v našem rozboru dobře uplatnit. Řekl: „Nezadržuj dobro před těmi, jimž patří, když je v moci tvé ruky to učinit.“ (Přísloví 3:27) Dlužíme svým bratrům lásku. Pavel řekl: „Nebuďte nikomu dlužni ani jedinou věc kromě toho, abyste jeden druhého milovali; neboť kdo miluje svého bližního, naplnil zákon.“ (Římanům 13:8) Nešetři proto povzbuzujícími slovy. Má mladý služební pomocník svou první veřejnou přednášku? Pochval ho. Projevila sestra velké úsilí nebo se jí výjimečně povedl úkol ve škole teokratické služby? Pověz jí, jak se ti její výkon líbil. Naši bratři a sestry se všeobecně snaží dělat, co jen mohou, a láskyplný projev ocenění je povzbudí.
18. Co by bylo laskavé udělat tam, kde se projevuje přílišná sebedůvěra?
18 Naproti tomu mladý řečník může mít velké schopnosti, ale protože je mladý, vyzařuje snad z něho větší sebedůvěra, než je vhodné. Po jaké výměně myšlenek to volá? Nebylo by laskavé, kdyby ho zralý starší pochválil za všechny pěkné myšlenky v jeho proslovu, ale zároveň mu jemně naznačil způsoby, jak by napříště mohl pěstovat skromnost? Taková výměna myšlenek by byla projevem bratrské lásky a pomohla by mladším, aby se včas zbavili špatných postojů, dříve než zakoření.
19. Proč by měli být starší a hlavy rodin sdílní?
19 Starší si vyměňují myšlenky mezi sebou i se sborem, ohledně věcí, které jsou prospěšné — přičemž se samozřejmě vyhýbají prozrazení důvěrných záležitostí, jako například právních problémů. Přílišné tajnůstkářství však vede k nedůvěře a ztrátě odvahy a může poškodit vřelého ducha ve sboru — nebo v rodině. Každý jistě rád slyší budující zprávu. Stejně jako apoštol Pavel toužil předat duchovní dary, měli by mít i starší snahu sdělovat budující informace druhým. — Přísloví 15:30; 25:25; Římanům 1:11, 12.
20. Jaké hledisko výměny myšlenek bude rozebírat následující článek?
20 Ano, výměna myšlenek je životně důležitá jak v křesťanském sboru, tak v křesťanské rodině. Navíc je nezbytná ještě v jedné oblasti. Kde? V křesťanské službě. V následujícím článku budeme uvažovat o způsobech, jak zlepšit svou schopnost výměny myšlenek v této velmi důležité činnosti.
Jak bys odpověděl?
◻ Jak lze překonat častou překážku rodinné výměny myšlenek?
◻ Jak mohou manželé a manželky dostát náročnému úkolu výměny myšlenek?
◻ Jak se mohou rodiče a děti vyhnout vzniku generační propasti?
◻ Jak se může výměna myšlenek ve sboru a v rodině prokázat jako budující?
[Obrázek na straně 23]
Dobrá výměna myšlenek podporuje blaho a štěstí rodiny