„Oblečte si úplnou výzbroj od Boha“

KŘESŤANÉ — a nosit výzbroj? Proč by si měli brát takové válečnické vybavení? Cožpak nemilují pokoj? (2. Timoteovi 2:24) Ano, milují jej. Všichni praví křesťané se však účastní boje — boje, v němž se snaží ne někoho zabít, ale vyjít vítězně.

Kdyby se Satan nevzbouřil, nebyl by takový boj nikdy nutný. On se však vzbouřil a svedl Adama a Evu, aby se k jeho vzpouře připojili. Světový systém, který vznikl, leží od té doby v moci „toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 5:19) Ti, kteří se podřizují oprávněnému Svrchovanému Panovníkovi, Jehovovi, musí odolávat vlivu světa a jeho panovníka. Musí bojovat o svůj duchovní život. Křesťané jsou proto vybízeni: „Oblečte si úplnou výzbroj od Boha, abyste byli schopni pevně stát proti Ďáblovým pletichám.“ — Efezanům 6:11.

Výzbroj

Povšimněme si, že potřebujeme „úplnou výzbroj od Boha“, máme-li být správně chráněni. Prohlédněme si tedy každou část této výzbroje, jak ji popisuje Pavel, a poctivě posuďme sami sebe, abychom zjistili, zda jsme pro duchovní válčení plně vybaveni. — Efezanům 6:14–17.

„Stůjte proto pevně s bedry opásanými pravdou.“ (Efezanům 6:14a) V biblických dobách nosili vojáci kožený pás až 15 centimetrů široký. Tento pás pomáhal chránit bedra. Když si voják pás utáhl, znamenalo to, že je připraven k bitvě.

Skutečně výstižně je tedy božská pravda přirovnána k vojenskému pásu. Je to výstižné znázornění, z něhož je patrné, že by nám mělo být Boží slovo pravdy velice blízké, jako bychom jím byli opásáni. Měli bychom hluboce uvažovat o myšlenkovém obsahu Božího slova. To nás bude chránit, abychom se nedali svést lžemi a podvody. Výroky Jehovových úst nás budou navíc duchovně podpírat a posilovat a naše ryzost se tak upevní.

„Mějte na sobě pancíř spravedlnosti.“ (Efezanům 6:14b) Pancíř vojákovi chránil životně důležitý tělesný orgán — srdce. V naší duchovní výzbroji od Boha tedy spravedlnost chrání naše srdce. Podle Písma je srdce vhodným symbolem toho, čím jsme uvnitř — našich citů, myšlenek a žádostí. Bible také říká, že srdce má sklon ke špatnosti, a proto je nezbytně nutné pěstovat pevné rozhodnutí, že se budeme držet Jehovových měřítek spravedlnosti. (Jeremjáš 17:9) Poslušnost vůči Bohu nesmí být nějakým pokryteckým vnějším projevem; musí pocházet zevnitř. Musíme proto rozvíjet silnou lásku ke spravedlnosti a stejně silnou nenávist k bezzákonnosti. (Žalm 45:7) Tak bude chráněno naše srdce.

„S nohama obutýma výstrojí dobré zprávy pokoje.“ (Efezanům 6:15) Máš nohy obuté tímto způsobem? Nesou tě nohy pravidelně do kazatelské služby, abys oznamoval dobrou zprávu? Snažíš se zlepšovat se ve své kazatelské a vyučovací činnosti? Je pravda, že v některých územích je poměrně malá odezva. Někteří lidé snad jsou lhostejní, neteční nebo jsou zaměřeni nepřátelsky. Naše kázání může dokonce proti nám vyvolat pronásledování. Jestliže však jsou křesťané stálí, vypěstují si vytrvalost, vlastnost, která poskytuje ochranu před Satanovými útoky. Pavel byl sice pronásledován, ale byl horlivým kazatelem, a jsme povzbuzováni, abychom ‚se stali jeho napodobiteli, jako i on byl Kristův‘. — 1. Korinťanům 11:1.

Zůstáváme-li velmi zaměstnáni v kazatelském díle, posiluje se naše důvěra v dobrou zprávu. To také umožňuje, aby Jehovův duch působil ke splnění Jehovovy vůle naším prostřednictvím. Takovou činností se vlastně stáváme spolupracovníky andělů — a dokonce samotného Jehovy Boha. (1. Korinťanům 3:9; Zjevení 14:6) A máme-li „hojnost práce v Pánově díle“, staneme se „stálými, nepohnutelnými“. (1. Korinťanům 15:58) Jakou podivuhodnou ochranu to poskytuje!

„Uchopte velký štít víry.“ (Efezanům 6:16) Velkým štítem se ve starověku voják chránil před oštěpy a šípy. Pokud štítu nepoužil, mohl být vážně zraněn nebo dokonce zabit. Křesťanům hrozí daleko nebezpečnější zbraně — „ohnivé střely toho ničemného“. Patří k nim všechny prostředky, kterých jen Satan může použít, aby oslabil naši víru a duchovně nás usmrtil. Je to například pronásledování, lži, podvodné světské filozofie, hmotařská lákadla a pokušení zaplést se do nemravného jednání. Abychom se před tím vším chránili, potřebujeme velký štít. Nic na sobě nesmíme nechat nechráněné, nechceme-li se vystavit nebezpečí.

Abraham a jeho manželka Sára měli pevnou víru. Ve věku, kdy již lidé nemohou mít děti, uvěřili Božímu slibu, že se jim narodí semeno. Později projevil Abraham pozoruhodnou víru, když poslechl výzvu, aby obětoval Izáka, jediného syna, kterého měl s milovanou ženou Sárou. Jehova Abrahamovi zadržel ruku a opatřil náhradní oběť. Abraham však byl připraven uposlechnout. Proč? Neochvějně totiž věřil, že Jehova může jeho syna vzkřísit a že může splnit, co o něm slíbil. — Římanům 4:16–21; Hebrejcům 11:11, 12, 17–19.

Víru, jakou potřebujeme, měl také Mojžíš. Odmítl egyptské bohatství a rozhodl se, že bude raději trpět útlak s Božím lidem. Proč? Protože věřil, že Jehova existuje a že přinese Izraelitům záchranu. Mojžíšova víra byla tak pevná, že „zůstal stálý, jako by viděl Toho, kdo je neviditelný“. — Hebrejcům 11:6, 24–27.

Věříme v Jehovu podobně? Je náš vztah k Jehovovi tak blízký, téměř jako bychom jej viděli? Jsme ochotni podstoupit jakékoli oběti a vydržet jakékoli těžkosti, abychom si udrželi svůj vztah k Bohu? Máme plnou víru v Jehovu? (Hebrejcům 11:1) Jestliže ano, pak Satanovy ohnivé střely naším štítem víry neproniknou.

„Přijměte. . . přilbu záchrany.“ (Efezanům 6:17a) Přilba vojákovi chránila hlavu, a tím i mozek — orgán nervové koordinace a myšlení. Křesťanská naděje na záchranu je přirovnána k přilbě, protože chrání mysl. Křesťanova mysl byla obnovena přesným poznáním, ale stále ještě patří slabému a nedokonalému jedinci. (Římanům 7:18; 12:2) Připustíme-li, aby se mysl sytila nečistým myšlením, které ničí víru a je výsledkem působení ducha tohoto světa, pak naše důvěra v záchranu ochabne a může nakonec odumřít. Naproti tomu jestliže neustále sytíme svou mysl posilujícími slovy Božími, zůstane naše naděje zářivě jasná. Máš stále svou přilbu záchrany dobře připevněnou?

„Meč ducha, to je Boží slovo.“ (Efezanům 6:17b) Rčení, že nejlepší ochranou je dobrý útok, platí v křesťanském boji. Když nás naše nohy, obuté dobrou zprávou pokoje, nesou mezi nevěřící, nezůstáváme beze zbraně. Boží slovo, Bible, působí jako mocný meč, který rozmetává duchovní lži a mylné představy a pomáhá lidem upřímného srdce získat duchovní svobodu. — Jan 8:31, 32.

Ježíš ukázal, jak mocná je tato zbraň, když došlo ke střetu mezi ním a Satanem Ďáblem. Když byl Ježíš pokoušen v pustině, bránil se proti třem satanským útokům tím, že účinně použil Boží slovo a prohlásil: „Je napsáno.“ (Matouš 4:1–11) Naučíme-li se zručně zacházet s tímto mečem, můžeme pomáhat mírným lidem, aby se vymanili ze Satanovy moci. Dále také používají Boží slovo sboroví starší, aby chránili stádo před jednotlivci, kteří se snaží podlomit víru slabších. — Skutky 20:28–30.

Není snadné, aby se voják naučil obratně zacházet s mečem. Má-li jej používat zručně, potřebuje výcvik a dlouhou praxi, které věnuje čas a úsilí. Podobně i při duchovním boji je třeba mnoho studia a pravidelné činnosti v kazatelské službě, abychom se naučili zručně používat Božího slova. Rozhodně vynaložme potřebné úsilí, abychom se stali obratnými duchovními bojovníky, kteří jsou schopní ‚správně zacházet se slovem pravdy‘. — 2. Timoteovi 2:15.

Stále se modlete, stůjte pevně

Všechny součásti naší duchovní výzbroje jsou pro zachování ryzosti Bohu nezbytně nutné. Ale jak si můžeme tuto výzbroj uchovat? Jestliže pravidelně studujeme Bibli, předem se připravujeme na křesťanská shromáždění a pak pozorně nasloucháme a aktivně se jich účastníme, pomůže nám to, abychom zůstali oblečení v duchovní výzbroji. (2. Timoteovi 3:16; Hebrejcům 10:24, 25) Pravidelná a horlivá kazatelská služba a znamenité křesťanské společenství nám také pomohou, abychom si svou útočnou i obrannou duchovní výzbroj zachovali v dobrém stavu. — Přísloví 13:20; Římanům 15:15, 16; 1. Korinťanům 15:33.

Důležité je také rozvíjet správný způsob myšlení. Nesmíme se nechat rozptylovat žádnými lákadly tohoto světa. Pěstujme spíše ‚prosté oko‘. (Matouš 6:19–24) Musíme napodobovat Ježíše Krista a učit se také milovat spravedlnost a nenávidět bezzákonnost. (Hebrejcům 1:9) Všechny tyto věci nám pomáhají, abychom měli stále oblečenou naši duchovní výzbroj od Boha.

Pavel pojednal o jednotlivých součástech duchovní výzbroje a na závěr říká: „Při každé příležitosti [se] . . . budete stále modlit každým druhem modlitby a úpěnlivé prosby. A proto zůstaňte bdělí s naprostou stálostí a s úpěnlivou prosbou ve prospěch všech svatých.“ (Efezanům 6:18) Loajální vojáci zůstávají ve spojení s vojenským velitelstvím a poslouchají rozkazy. Jako křesťanští vojáci musíme stále zůstávat ve spojení s naším Svrchovaným Pánem, Jehovou Bohem, prostřednictvím jeho ‚velitele národnostních skupin‘, Ježíše Krista. (Izajáš 55:4) Lze toho dosáhnout, ovšem ne pouhou povrchní modlitbou, ale vroucnou, úpěnlivou prosbou, v níž se projevuje náš blízký vztah k Jehovovi a naše hluboká oddanost jemu. Jestliže pravidelně sdělujeme Jehovovi své myšlenky, dostáváme každý den sílu, která nás podpírá v boji.

Ježíš řekl: „Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:33) Jehova si přeje, abychom vítězili i my. Krátce před svou smrtí mohl apoštol Pavel říci: „Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru.“ (2. Timoteovi 4:7) Kéž se o své účasti v tomto konfliktu můžeme vyjádřit podobně. Jestliže po tom skutečně toužíme, ‚stůjme pevně proti Ďáblovým pletichám‘ tím, že budeme mít stále oblečenou úplnou výzbroj od Boha. — Efezanům 6:11.