Vzestup a pád světa obchodu
5. část: Svět obchodu zesiluje své sevření
SOTVA skončila 1. světová válka, začal vratký stav světové ekonomiky věstit další problémy. Koncem října 1929 došlo ke katastrofě. Na newyorské burze nastal prudký pokles cen akcií. Vznikla panika. Vzápětí zkrachovaly stovky bank. Tisíce lidí přišly o milióny dolarů, někteří si zvolili smrt a skočili z výškové budovy.
Velká deprese ekonomicky zruinovala celý svět a přispěla k vypuknutí 2. světové války a k následnému politickému chaosu. Profesor historie René Albrecht-Carrié popsal třicátá léta jako dobu „poznačenou krizemi, jejichž pozadím byla ekonomická katastrofa“.
Necelých 20 let po roce 1914 bylo tudíž naprosto zřejmé, že světové ekonomické systémy nejsou s to vypořádat se s nároky nového století. To je významná skutečnost, neboť podle biblické chronologie a inspirovaného proroctví vypršela v roce 1914 lhůta, po kterou Bůh připouštěl neomezenou vládu lidí. V tomto převratném roce Bůh založil nebeské království, jehož neviditelná přítomnost se měla stát zřejmou díky vývoji, který lze ve světě pozorovat. Některá tato svědectví se nacházejí ve 24. kapitole Matouše, 21. kapitole Lukáše a 6. kapitole Zjevení. Rádi bychom vás povzbudili, abyste si tyto kapitoly přečetli.
Dalším závažným svědectvím o zřízení Království je to, že lidé stále více ničí zemi. (Zjevení 11:18) Globální znečištění, kterému jsme vystaveni, poškozování ochranné ozónové vrstvy kolem Země a možnost ekologické katastrofy způsobené skleníkovým efektem nám poskytuje pádný důvod k závěru, že se toto proroctví dnes plní.
Velký obchod — hlavní zdroj znečištění?
Průmyslová revoluce položila základ pro zvláštní druh pokroku — pokroku, který umožňuje, aby se sice lidské potřeby a tužby uspokojovaly snadněji, rychleji a levněji, ale který zároveň způsobuje kyselý déšť, únik chemických látek a ničení deštných pralesů světa; pokrok, díky němuž se mohou turisté nechat dopravit letadly na opačný konec světa, aby tam špinili kdysi čisté pláže a ničili přírodu; pokrok, který znečišťováním ovzduší, potravy a vody hrozí lidstvu předčasnou smrtí.
Velkému obchodu lze připsat jednak rozvoj technologií, které způsobily ničení Země, jednak to, že k tomu poskytl podnět. Jak poznamenal časopis Time, „bezhlavá honba podniků za ziskem je již dlouho hlavním zdrojem znečištění životního prostředí“. Jeden ekonom OSN, zaměřený na problematiku lesního hospodářství, podle článku řekl, že „kořenem nelegálního [komerčního] kácení [deštných pralesů] je chamtivost“.
Stejný podíl viny nesou i nekapitalistické systémy. Novinář Richard Hornik v roce 1987 napsal, že „po tři desetiletí pekingská komunistická vláda trvala na tom, že socialistická výstavba nemůže v žádném případě poškozovat životní prostředí“. Nyní však přišel čas postavit se tváří v tvář důsledkům tohoto počínání, a dokonce i Čína se začíná učit, jaká „daň na životním prostředí“ se platí za ekonomický pokrok.
Jiný novinář řekl, že pustošení životního prostředí, k němuž docházelo ve Východní Evropě během čtyřicetileté devastace, bylo „nejšpinavějším tajemstvím komunismu“. Teprve dnes začíná být rozsah škod zřejmý. Bitterfeld, který leží asi 50 kilometrů severně od Lipska, si tudíž vysloužil pochybnou pověst jako snad nejznečištěnější město v pravděpodobně nejvíc znečištěné oblasti světa.
Ovoce bezohledné konkurence
Naše jednání a reakce značnou měrou ovlivňuje náboženství a politika. A podobně jsme pod silným vlivem světa obchodu. Jak mocně svírá lidstvo, to se dá asi nejlépe rozpoznat z jeho vlivu na utváření lidských povah.
Všude nacházíme základní kámen kapitalistického obchodu, ducha bezohledné konkurence. Pozorujeme jej ve škole, v zaměstnání, v zábavě, ve sportu a někdy dokonce i v rodině. Mladí lidé se od narození učí soupeřivosti, aby byli nejlepší, aby byli první. Ekonomický postup se považuje za něco, co je důležitější než všechno ostatní. Způsobům, jak toho dosáhnout, se klade jen málo omezení. Úspěch povzbuzuje muže i ženy k ctižádosti, a je-li to třeba, dokonce k agresivitě.
Lidé, kteří pracují v obchodu, se učí být přátelští, zdvořilí. Je to však ve všech případech obraz jejich skutečné osobnosti, nebo je to někdy jen maska, kterou nosí, když hrají svou roli? Americký novinář Edgar Watson Howe v roce 1911 radil: „Když se vám někdo snaží něco prodat, nemyslete si, že je tak zdvořilý vždy.“
Soupeření živí pocit závisti, žárlivosti a chamtivosti. Lidé, kteří v něčem vynikají, si o sobě mohou začít myslet, že jsou něco víc, stávají se arogantními a panovačnými. Ovšem lidé, kteří neustále prohrávají, mohou na druhé straně trpět nedostatkem vědomí vlastní hodnoty, což vede k malomyslnosti. Nejsou schopni čelit tlakům ze strany soupeřů, a proto snad volí únik. A to by nám mohlo pomoci lépe pochopit, proč se v některých zemích vzedmula vlna sebevražd mladých lidí.
Ekonomické systémy nejsou schopné uspokojovat základní životní potřeby lidí a tak mohou pokřivit lidský charakter. Z lidí tak mohou být na jedné straně nevděční, necitliví sobci, ale také mohou zahořknout, litovat se nebo se zabývat intrikami. Vyzdvihováním peněz a majetku až do postavení jakéhosi ‚božstva‘ dokáže obchod člověka snadno oloupit o duchovní smýšlení.
Podvodná moc peněz
Peníze začaly ihned po svém vzniku prostupovat celou lidskou společností a staly se tak regulátorem mezilidských vztahů. Díky soustavě cen se různému zboží a službám začaly přisuzovat peněžní hodnoty. Brzy se již vše vyjadřovalo v penězích. Penězi se měřila důležitost každé věci. Tak se ovšem zamlžila pravda, kterou pěkně vyjadřuje jedna píseň, že totiž „nejlepší věci v životě jsou zdarma“.
Dokonce i lidé začali být poměřováni penězi, a to především na základě platu a majetku. Novinář Max Lerner si to v roce 1949 uvědomil a napsal: „Naše kultura činí hrdiny z těch, kteří sedí na kupě peněz. Nejenže věnujeme pozornost všemu, co v rámci svého oboru tito lidé říkají, ale nasloucháme každé jejich moudrosti o jakémkoli námětu na světě.“ V době nám bližší vyjádřil jeden reportér své pochybnosti nad názorem, kterého se silně zastával americký prezident, že totiž osobní bohatství je měřítkem hodnoty člověka. Tento novinář to považoval za „příznačné pro vrcholný materialismus, který vedl v osmdesátých letech k postoji ‚To je mé šťastné desetiletí‘, tedy čas, kdy ‚po majetku svém poznán budeš‘ a ‚podle majetku svého souzen budeš‘“.
Když se příliš zdůrazňuje úloha peněz a věcí, které si za ně lze koupit, snižuje se hodnota mezilidských vztahů. Jeden mladý muž, který se přestěhoval z Bangladéše do kapitalistické Evropy, měl zřejmě pravdu, když poznamenal: „Zde se lidé zajímají o věci; doma se více zajímáme o lidi.“
Životní postoj zaměřený na peníze rovněž připravuje práci o její důstojnost, působí, že se práce stává jen prostředkem k dosažení určitých cílů — vytrácí se radost, práce se stává břemenem. Člověk již nepracuje jen pro radost z toho, že může druhým dát věci, které potřebují, ale proto, aby získal peníze. To člověka okrádá o radost, neboť „více štěstí je v dávání než v přijímání“. — Skutky 20:35.
Chcete se nechat velkým obchodem zpracovat?
Díky pokroku ve vědě a technice bylo možné objevit a uplatnit Bohem stvořené přírodní zákony, a to častokrát k velkému prospěchu lidstva. Svědkové Jehovovi jsou například velice vděční za rozvoj v oblasti moderních tiskařských metod a za zdokonalené možnosti dopravy a komunikace, které jim umožňují, aby své pověření kázat plnili v rozsahu, v jakém by to jinak nebylo možné. — Matouš 24:14.
Přesto nelze popřít, že možnosti k činění dobra, které v sobě tento pokrok skrývá, byly značně znehodnoceny lidmi, kteří dovolili falešnému náboženství, zkažené politice a nedokonalým ekonomickým systémům, aby přetvořily jejich osobnost ke svému bezbožnému obrazu.
Chcete, aby i vaše skryté možnosti pro činění dobra byly znehodnoceny pokřivenou osobností — a k tomu navíc vaší vlastní? Dovolíte chamtivému obchodu, aby vám stanovil žebříček hodnot, založený jen na penězích? Připustíte, aby způsobil, že láska k penězům a majetku bude ve vašem životě přednější než mezilidské vztahy? Necháte se od něho oloupit o duchovní smýšlení?
Obchod od roku 1914 zesiluje své sevření lidstva. Existuje způsob, jak se může člověk ubránit tomu, aby si jím nenechal svou osobnost zpracovat? Ano, existuje! Poslední článek naší série poukáže na tento způsob a zároveň vysvětlí, jak se můžeme dožít dne, kdy bude lidstvo moci s úlevou vydechnout: „Finanční starosti konečně pominuly!“
[Rámeček na straně 24]
Svět obchodu napomáhá rozpoznat „poslední dny“
Tím, že svět obchodu zpracovává lidské osobnosti podle vlastního vzoru, přispívá svým dílem k důkazům o „posledních dnech“, jak se o nich hovoří ve 2. Timoteovi 3:1–4: Věz však, že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat [včetně obtíží čelit ekonomickým starostem]. Lidé totiž budou. . .
milovat sami sebe: Hmotařští lidé jsou zaměřeni na sebe. K tomuto postoji povzbuzují obchodní reklamy, které hlásají: ‚Ty si zasloužíš mít jen to nejlepší. Buď na sebe hodný. Dopřej především sobě‘
milovat peníze: Americký humoristický spisovatel Mark Twain jednou řekl: „Někteří lidé uctívají vysoké postavení, jiní uctívají hrdiny, další uctívají moc a opět jiní Boha. . . všichni však uctívají peníze“
sebejistí, domýšliví: Jeden německý politik řekl o jistém chemickém podniku, který přes upozornění nepřestal znečišťovat životní prostředí: „Zjišťuji, že převažující postoj lidí u moci je velmi špatný. Je jím arogance“
nevděční, nevěrní: Anglický spisovatel Thomas Fuller řekl: „Nároky se bohatstvím spíše zvyšují, než uspokojují“ a „obchod má souhlas veřejnosti, aby všude podváděl“
bez přirozené náklonnosti: Některé podniky kvůli zisku prodávají rozvojovým zemím výrobky, které je všude jinde zakázáno prodávat, nebo budují nebezpečné továrny v zemích s méně přísnými bezpečnostními předpisy, a tak neprokazují, že by měly zájem o život jiných
nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači: Ekonom Adam Smith řekl, že „obchod, který by měl být od přirozenosti poutem jednoty a přátelství jak mezi národy, tak mezi jednotlivci, se stal nejplodnějším zdrojem svárů a nepřátelství“
bez sebeovládání, suroví: Obchod povzbuzuje k nadměrnému nakupování na splátky, neovládanému utrácení při nákupech s kreditní kartou a k názorům typu „kup teď, zaplať později“. Je to důkaz nedostatku sebeovládání. Někdy se obchod podbízí lidským slabostem — veliké peníze plynou z obchodu s drogami, ze sexuální nemravnosti a z hazardních her
bez lásky k dobru, zrádci: List The German Tribune uvádí: „Pokud jde o kolosální náklady na boj se znečišťováním životního prostředí, bývají morální zásady velmi nízké.“ Pro lidi, kteří postrádají morální zásady je snadné zradit druhé v zájmu osobního prospěchu
svéhlaví: Mocné skupiny svými zákulisními machinacemi prosazují například prodej zbraní nebo tabáku, tvrdohlavě utrácejí nesmírné sumy na to, aby mohly diktovat, jaké politické kroky zajistí lepší odbyt, přestože toto zboží ohrožuje lidské zdraví a bezpečnost obyvatel
nadutí pýchou: Majetek není důvodem k pýše, bez ohledu na to, co tvrdí hmotařští lidé. Řecký bajkář Ezop řekl: „Vnější paráda je špatnou náhražkou vnitřní hodnoty“
budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha: Komerční zábava zdůrazňuje rozkoše a vytlačuje duchovní hodnoty. Vytvořila pokolení hédonistů závislých na rozkoších
[Obrázek na straně 23]
Velký obchod napomohl tomu, aby se Evropa stala pravděpodobně nejvíce znečištěným světadílem na zemi