Učit se svaté tajné věci zbožné oddanosti
„I Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje.“ — 1. PETRA 2:21.
1. Jaké měl Jehova předsevzetí se ‚svatou tajnou věcí zbožné oddanosti‘?
„SVATÁ tajná věc této zbožné oddanosti“ již není tajná. (1. Timoteovi 3:16) Jak velice se liší od tajných věcí falešného náboženství, jako je mystická trojice, jež zůstávají tajemstvími. Nikdo jim nemůže porozumět. Jehova si naopak předsevzal, aby byla svatá tajná věc, zjevená v osobě Ježíše Krista, co nejrozsáhleji zveřejněna. Sám Ježíš se stal vynikajícím příkladem horlivého zvěstovatele Božího Království. Dále uvidíme, že se můžeme z jeho poselství a z jeho způsobu kázání mnoho naučit.
2. Proč je postavena Ježíšova služba před výkupné? (Matouš 20:28)
2 Uvažujme nyní dále o tom, že byl Ježíš „učiněn zjevným v těle“. (1. Timoteovi 3:16) U Matouše 20:28 čteme, že Ježíš „nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé“. To klade jeho službu dokonce před výkupné. Proč? Kdysi v Edenu zpochybnil lstivý had Jehovovu oprávněnou svrchovanost nad lidstvem a naznačil, že je Boží stvoření vadné a že žádný člověk nemůže ve zkoušce zachovat ryzost vůči Nejvyššímu. (Srovnej Joba 1:6–12; 2:1–10.) Ježíšova bezúhonná služba, kterou vykonával jako dokonalý člověk, „poslední Adam“, prokázala, že vyzývavý satan je ničemný lhář. (1. Korinťanům 15:45) Ježíš také plně dokázal, že je způsobilý sloužit Bohu jako „hlavní prostředník a zachránce“ a „soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti“ k ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti. — Skutky 5:31; 17:31.
3. Jak Ježíš naprosto odrazil satanovu výzvu?
3 Ježíš zcela vyvrátil satanovu posměšnou výzvu. V celých dějinách nesloužil žádný člověk Bohu tak oddaně, a to přes výsměch, bičování a tělesná i duševní muka. Kristus musel jako Boží Syn snášet rouhavé potupování. Při tom všem zůstal — až do kruté a potupné smrti — stálý, nepohnutelný ve věrné oddanosti svému Otci. Ve Filipanům 2:8, 9 Pavel píše, že byl Ježíš poslušný „až do smrti, ano do smrti na mučednickém kůlu“, a proto ‚ho také Bůh povýšil a dal mu jméno, které je nad každým jiným jménem‘. Ježíš odhalil satana jako nenávistného lháře.
4. Proč mohl říci Ježíš Pilátovi, že přišel na svět, aby svědčil o pravdě?
4 Proto mohl Ježíš na konci několika let intenzívního kázání směle dosvědčit Pilátovi Pontskému: „Ty sám říkáš, že jsem králem. Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych svědčil o pravdě. Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ (Jan 18:37) Ježíš projevil vynikající zbožnou oddanost, když kázal pravdu o Božím Království po celé Palestině. Vyškolil své učedníky, aby byli také horlivými kazateli. Dnes nás jeho příklad podněcuje, abychom šli v jeho stopách.
Učit se od toho, který nám dal příklad
5. Co se můžeme naučit o zbožné oddanosti, jestliže bedlivě pozorujeme Ježíše?
5 Svou zbožnou oddaností při konání Jehovovy vůle můžeme i my dokazovat, že ďábel je lhář. Ať trpíme v jakýchkoli zkouškách, žádná z nich se nevyrovná utrpení a znevažování, jež zakoušel Ježíš. Učme se tedy od svého vzoru. Hebrejcům 12:1, 2 nás vybízí, abychom s vytrvalostí běželi závod a ‚upřeně přitom hleděli na Ježíše, hlavního prostředníka a zdokonalovatele naší víry‘. Na rozdíl od Adama, který ve zkoušce zbožné oddanosti selhal, Ježíš se stal jediným člověkem na zemi, který ve všech zkouškách dokonale obstál. Až do smrti dokazoval, že je „věrně oddaný, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků“. (Hebrejcům 7:26) V naprosté ryzosti mohl říci svým nepřátelům: „Kdo z vás mne usvědčí z hříchu?“ Ježíš odrazil satanovu výzvu, když prohlásil: „Panovník světa . . . nemá nade mnou moc.“ A v závěru svého posledního proslovu k učedníkům předtím, než byl zrazen a zatčen, řekl: „Buďte odvážní! Já jsem zvítězil nad světem.“ — Jan 8:46; 14:30; 16:33.
6. a) Proč Ježíš věděl, jaký druh osvěžení lidstvo potřebuje? b) Jak dalece projevoval Ježíš zbožnou bázeň?
6 Když byl Ježíš v těle zde na zemi, poznal, co to znamená být člověkem, „maličko nižším než andělé“. (Hebrejcům 2:7) Poznal, jak je člověk křehký, a je proto dobře vyzbrojen, aby mohl tisíc let sloužit jako král a soudce lidstva. Tento Boží Syn, který řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“, ví, jaký druh občerstvení lidstvo potřebuje. (Matouš 11:28) Hebrejcům 5:7–9 nám říká: „Ve dnech svého těla Kristus předkládal úpěnlivé prosby a také prosebné žádosti se silnými výkřiky a slzami tomu, který byl schopen ho zachránit ze smrti, a pro svou zbožnou bázeň byl příznivě vyslyšen. Ačkoli byl Syn, naučil se poslušnosti z toho, co vytrpěl; a když byl učiněn dokonalým [v poslušnosti], stal se zodpovědným za věčnou záchranu všech těch, kteří ho poslouchají.“ Ježíš nekolísal, i když musel vydržet až do okamžiku, kdy prožil osten lidské smrti, když mu totiž nenávistný had způsobil ‚ránu na patě‘. (1. Mojžíšova 3:15) Jako Ježíš projevujme i my vždy zbožnou bázeň — kdyby bylo nutné, až do smrti — s důvěrou, že Jehova Bůh vyslyší naše úpěnlivé prosby a poskytne nám záchranu.
‚Žít pro spravedlnost‘
7. Jaký příklad nám zanechal Kristus podle 1. Petra 2:21–24 a jak by na nás měl působit jeho životní běh?
7 Když byl Ježíš učiněn zjevným v těle, věrně a oddaně odhaloval svatou tajnou věc zbožné oddanosti. V První Petra 2:21–24 čteme: „I Kristus trpěl za vás a zanechal vám vzor, abyste věrně následovali jeho šlépěje. Nedopustil se žádného hříchu ani nebyl nalezen klam v jeho ústech. Když mu spílali, neodpovídal spíláním. Když trpěl, nevyhrožoval, ale dále se svěřoval tomu, který soudí spravedlivě. Sám vynesl naše hříchy ve svém těle na kůl, abychom skoncovali s hříchy a žili pro spravedlnost.“ Když rozjímáme o Ježíšově dráze, velmi nás to povzbuzuje, abychom usilovali o zbožnou oddanost, zachovávali ryzost a abychom žili pro spravedlnost jako on.
8. Jak můžeme žít pro spravedlnost jako Ježíš?
8 Ježíš opravdu ‚žil pro spravedlnost‘. V Žalmu 45:7 (45:8, KB) čteme o něm proroctví: „Zamiloval sis spravedlnost a nenávidíš ničemnost.“ Apoštol Pavel uplatnil tato slova na Ježíše a řekl v Hebrejcům 1:9: „Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost.“ Kéž ve světle svého porozumění svaté tajné věci této zbožné oddanosti také jako Ježíš stále milujeme to, co je spravedlivé, a nenávidíme to, co je špatné. Buďme odhodláni žít pro spravedlnost a zastávat se Jehovových správných zásad v křesťanské mravnosti, která je dnes tak prudce napadána satanovým světem, a také v celém svém jednání s druhými uvnitř Boží organizace i mimo ni. A neustále vychutnávejme Boží slovo, abychom měli zbožné pochopení tak nezbytně nutné k tomu, abychom odolali ďáblovi a jeho lstivým úskokům.
9. Co ještě přispívalo k Ježíšově horlivosti ve službě? Co bylo součástí této služby, pokud jde o falešné náboženské pastýře?
9 Ježíše vedlo k horlivé službě ještě něco jiného. Co to bylo? U Matouše 9:36 čteme: „Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.“ Proto je Ježíš „začal . . . vyučovat mnoho věcí“. (Marek 6:34) K tomu nutně patřilo, že otevřeně odhalil ničemnost a bezzákonnost falešných náboženských pastýřů. Podle Matouše 15:7–9 řekl Ježíš některým z nich: „Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izajáš, když řekl: ‚Tento lid mne ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Uctívají mě však marně, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘ “
Neblahé tajemství
10. Na koho se dnes soustřeďuje „tajemství této bezzákonnosti“ a čím se provinili?
10 Ježíš mluvil proti falešným náboženským vůdcům otevřeně. A stejně i my dnes odsuzujeme tajemství, které vyvstává v ostrém protikladu k svaté tajné věci zbožné oddanosti. Ve Druhé Tesaloničanům 2:7 je Pavel označil jako „tajemství této bezzákonnosti“. V prvním století n. l. to opravdu bylo tajemství, protože mělo být odhaleno až dlouho po smrti apoštolů. Dnes se soustřeďuje na duchovenstvo křesťanstva, které se více zajímá o politiku než o oznamování dobrého poselství o Božím spravedlivém Království. V jeho řadách bují pokrytectví. Nápadným příkladem toho jsou televizní evangelisté protestantských sekt křesťanstva: šarlatáni, kteří stříhají své ovečky, budují si říše za mnoho miliónů dolarů, žijí s prostitutkami, roní krokodýlí slzy, když jsou sami odhaleni, a ustavičně žadoní znovu a znovu o peníze. Podobně nechutný obraz poskytuje římskokatolický Vatikán se svými bezostyšnými politickými svazky, vnější okázalostí a zkaženou bankéřskou praxí.
11. Co se stane s duchovenstvem křesťanstva a s celým Velkým Babylónem?
11 Není divu, že je možné označit třídu duchovenstva křesťanstva jako „člověka bezzákonnosti“. (2. Tesaloničanům 2:3) Tato nejvýznačnější část Velkého Babylóna podobného nevěstce bude zcela odhalena a zpustošena spolu s ostatním falešným náboženstvím. Jak čteme ve Zjevení 18:9–17, budou pak politikové a obchodníci (a jejich bankéři) naříkat: „Běda, běda — velké město!“ Velký Babylón se svými tajemstvími pak bude obnažen, v příkrém protikladu ke všemu, co osvětluje svatou tajnou věc zbožné oddanosti.
12. K čemu vedla Ježíše jeho láska ke spravedlnosti?
12 Láska ke spravedlnosti a nenávist k bezzákonnosti vedla Ježíše k tomu, že vynakládal své síly pro pravé uctívání, a nijak se přitom nešetřil. Když Kristus přišel poprvé do Jeruzaléma jako Boží pomazaný Syn, vyhnal z chrámu obchodníky a penězoměnce. Prohlásil: „Odneste to odtud! Přestaňte dělat z domu mého Otce obchodní dům!“ (Jan 2:13–17) Při jedné pozdější návštěvě chrámu řekl Ježíš odporujícím Židům: „Vy jste ze svého otce, z ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví podle svého vlastního sklonu, protože je lhář a otec lži.“ (Jan 8:44) Ježíš opravdu projevil odvahu, když těm zastáncům náboženství otevřeně řekl, že jsou lháři a ďáblovi synové.
13. a) Kde především se projevila Ježíšova nenávist k bezzákonnosti? b) Proč si bezzákonné duchovenstvo zaslouží podobný soud, jako byl soud, který vyjádřil Ježíš proti znalcům Písma a farizeům?
13 Nikde není Ježíšova nenávist k bezzákonnosti vyjádřena lépe než v jeho palčivém odsouzení znalců Písma a farizeů, které přirovnal ke zmijím, jak je zaznamenáno ve 23. kapitole Matoušově. Tam prohlašuje sedminásobné „běda“ a přirovnává je k ‚obíleným hrobům — plným nečistoty, pokrytectví a bezzákonnosti všeho druhu‘. Ježíš opravdu toužil osvobodit utlačované lidi od té bezzákonnosti. „Jeruzalém, Jeruzalém,“ zvolal, „jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svými křídly! Ale vy jste to nechtěli. Pohleďte, váš dům je vám zanechán.“ (Verše 37, 38) Bezzákonné duchovenstvo v naší době si zaslouží podobný rozsudek, protože, vyjádřeno slovy 2. Tesaloničanům 2:12, ‚nevěří pravdě, ale mají zalíbení v nespravedlnosti‘. Jejich bezzákonnost je pravý opak zbožné oddanosti, kterou tak věrně projevoval Ježíš zde na zemi.
Oznamovat Boží soudy
14. K čemu by nás mělo podněcovat ocenění pro svatou tajnou věc zbožné oddanosti?
14 Naše ocenění pro svatou tajnou věc zbožné oddanosti by nás mělo stále vést k tomu, abychom věrně následovali Ježíšovy šlépěje. Měli bychom být stejně jako on horliví v oznamování toho, co Izajáš 61:2 popisuje jako „rok dobré vůle od Jehovy a den pomsty od našeho Boha“. A my sami horlivě ‚utěšujme všechny truchlící‘. Stejně jako v době, kdy byl Ježíš na zemi, je i dnes třeba odvahy k oznamování Božích soudů, včetně důrazných poselství v článcích Strážné věže a v knize Zjevení — Jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo. Musíme kázat směle a taktně a naše výroky ať jsou „okořeněné solí“, aby chutnaly těm, kteří jsou nakloněni ke spravedlnosti. (Kolosanům 4:6) Když jsme se poučili z Ježíšova příkladu zbožné oddanosti, kéž můžeme v patřičném čase podat zprávu, že jsme dokončili práci, kterou nám Jehova uložil. — Matouš 24:14; Jan 17:4.
15. Co se stalo od roku 1914, pokud jde o Boží svatou tajnou věc?
15 Když byl Ježíš „učiněn zjevným v těle“, stal se skvělým příkladem. Jasně se na něm splnila svatá tajná věc zbožné oddanosti. Jak směle velebil Jehovovo jméno! A jak úžasně odměnil Ježíše jeho Otec za zachování ryzosti! Ale Boží svatá tajná věc zahrnuje ještě něco jiného. Od roku 1914 žijeme v „Pánově dnu“. (Zjevení 1:10) Jak říká Zjevení 10:7, je čas, ‚aby byla dovedena do konce svatá tajná Boží věc podle dobrého poselství‘. Nebeské hlasy nyní oznámily: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána [Jehovy] a jeho Krista a bude vládnout jako král po celou věčnost.“ (Zjevení 11:15) Jehova nastolil mesiášského krále, Ježíše Krista, na jeho slavný trůn, aby byl jeho spoluvládcem.
16. Jak nově nastolený král, Ježíš Kristus, v nebi ihned dokázal svou úctu ke zbožnosti?
16 Jako spoluvládce s Bohem v nově zrozeném království je Ježíš také označen jako Michael (což znamená „Kdo je jako Bůh?“). Žádnému vzbouřenci se nikdy nesmí podařit, aby byl jako Bůh, a proto nově na trůn dosazený král rychle jednal a svrhl prahada, satana, a jeho anděly na zem. (Zjevení 12:7–9) Ano, Ježíš má v nebi úctu ke zbožnosti, stejně jako projevoval zbožnou oddanost, dokud byl na zemi. Oslavený Ježíš Kristus neustane, dokud nevymýtí falešné náboženství a úplně nevyhladí viditelnou i neviditelnou satanovu organizaci.
17. Co se děje od roku 1914 ve splnění Matouše 25:31–33?
17 Od roku 1914 zářivě osvětluje Boží svatou tajnou věc splňování Ježíšova vlastního proroctví u Matouše 25:31–33. Ježíš tam prohlašuje: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici.“ Ze svého výhodného postavení v nebesích uvede tento slavný král, soudce a zastánce zbožné oddanosti pomstu nejprve na člověka bezzákonnosti a na všechny složky Velkého Babylóna, a pak na všechny ostatní prvky a kozlům podobné podporovatele satanovy ničemné pozemské organizace. Pak bude satan uvržen do propasti. (Zjevení 20:1–3) Ale „spravedliví“ podobní ovcím odejdou do věčného života. (Matouš 25:46) Kéž tě úsilí o zbožnou oddanost uvede do této bezúhonné skupiny.
18. Jakou radostnou výsadu máme ve spojení se svatou tajnou věcí zbožné oddanosti?
18 Zjevení 19:10 nás povzbuzuje, abychom ‚uctívali Boha‘. A proč? Text pokračuje: „Neboť vydávání svědectví o Ježíšovi je to, co inspiruje k prorokování.“ Tolik inspirovaných proroctví ze starých dob vydávalo svědectví o Ježíšovi! A když se tato proroctví splnila, Boží svatá tajná věc se stala křišťálově jasnou. Radujme se tedy, protože víme, že svatá tajná věc této zbožné oddanosti byla zosobněna v Ježíšovi. Máme podivuhodnou výsadu, že můžeme jít v jeho stopách jako pokorní služebníci Božího království. Ano, je pro nás ctí, že se můžeme podílet na porozumění a oznamování celé svaté tajné Boží věci podle dobrého poselství.
Vzpomínáš si?
◻ Co se učíme z Ježíšova příkladu zbožné oddanosti?
◻ Jak můžeme žít pro spravedlnost jako Ježíš?
◻ Které neblahé tajemství vyvstává v ostrém protikladu ke svaté tajné věci zbožné oddanosti?
◻ K čemu by nás mělo podněcovat naše ocenění svaté tajné věci zbožné oddanosti?
[Obrázek na straně 16]
Jako zastánce zbožné oddanosti a horlivý zvěstovatel Království mohl říci Ježíš Pilátovi: „Proto jsem přišel do světa, abych svědčil o pravdě“
[Obrázek na straně 18]
Ježíš projevil zbožnou oddanost, když veřejně odsoudil znalce Písma a farizey