8. Jakou radu dal apoštol Jan ohledně toho, že se máme určitým lidem vyhýbat?

⁸ Ve spisech apoštola Jana nacházíme podobnou radu, která zdůrazňuje, jak důkladně se mají křesťané takovým lidem vyhýbat: „Žádný, kdo se tlačí dopředu a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha . . . Jestliže k vám někdo přichází a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho nikdy do svého domu ani ho nezdravte. Kdo ho totiž zdraví [řecky: cháiro], podílí se na jeho ničemných skutcích.“a — 2. Jana 9–11.

9, 10. a) Co se stalo v Izraeli nekajícím přestupníkům Zákona a proč? b) Co bychom si měli dnes myslet o opatření, které se týká jednání s lidmi vyloučenými za hřích, z něhož nečiní pokání? (2. Petra 2:20–22)

⁹ Proč je takový rozhodný postoj vhodný i dnes? Uvažujme o tom, že Boží zákon, který dostal Izrael, zahrnoval přísné opatření v podobě ‚odříznutí‘. V některých závažných případech byli svévolní přestupníci popraveni. (3. Mojžíšova 20:10; 4. Mojžíšova 15:30, 31) Když se to stalo, nemohli již ani příbuzní mluvit s tím, kdo přestoupil zákon a byl nyní mrtev. (3. Mojžíšova 19:1–4; 5. Mojžíšova 13:1–5; 17:1–7) Věrně oddaní Izraelité byli lidé jako my a měli stejné city. Věděli však, že Bůh je spravedlivý a láskyplný a že jeho Zákon je k ochraně jejich morální a duchovní čistoty. Mohli tedy pochopit, že když měl být přestupník odříznut, bylo to v zásadě dobré a správné opatření. — Job 34:10–12.