Velký Babylón padl a byl odsouzen

„PADL! Velký Babylón padl, ten, který přinutil všechny národy pít z vína hněvu svého smilstva!“ „Velký Babylón padl a stal se bydlištěm démonů a doupětem každého nečistého výparu a doupětem každého nečistého a nenáviděného ptáka!“ — Zjevení 14:8; 18:2.

Jaké znepokojivé proroctví. „Velký Babylón padl!“ Tento symbolický výrok po staletí vzbuzoval zájem badatelů Bible. Proč by měl zajímat tebe? Protože podle Bible osud Velkého Babylóna brzy ovlivní celé lidstvo. Jak jsme viděli v číslech z 1. a 15. dubna (angl.) letošního ročníku tohoto časopisu, tato vlivná nevěstka je jasně ztotožněna se satanovou světovou říší falešného náboženství.a

Jakým způsobem však padl? A kdy?

Babylón padl, ale nebyl zničen

Abychom pochopili plný význam pádu Velkého Babylóna, musíme rozumět tomu, co se stalo, když padl starověký Babylón v roce 539 př. n. l. Tou dobou byl Boží lid, Izraelité, již téměř 70 let v zajetí. V souladu se slovy svých proroků nyní očekávali propuštění. (Jeremjáš 25:11, 12; 29:10) Jaké vzrušení jistě vyvolalo, když Cyrus Perský přivodil pád Babylóna a propustil Židy, aby se vrátili do svého svatého města Jeruzaléma! — Izajáš 45:1–4.

Ačkoli byla moc starověkého Babylóna nad Židy zlomena, neznamenalo to jeho konec. Historička Joan Oatesová píše ve své knize „Babylón“: „Cyrus triumfálně vstoupil do Babylóna, zakázal drancování, ustanovil perského místodržitele a ponechal náboženské instituce i občanskou správu nedotčené . . . Pod perskou vládou se toho na první pohled v soukromém životě babylónských občanů mnoho nezměnilo. Náboženské formy byly zachovány a obchod kvetl.“ Babylón tedy přes svůj pád dále přetrvával, ale s jedním velkým rozdílem — Boží lid, Izraelité, už nebyl v zajetí. Vrátili se do Jeruzaléma, aby tam obnovili pravé uctívání.

Když řecký generál Alexandr Veliký kolem roku 331 př. n. l. vstoupil do Babylóna, byl občany vřele uvítán. Rozhodl se, že zde zřídí východní metropoli. Než však mohl uskutečnit svůj ctižádostivý plán, zemřel. To ukazuje, že Babylón v té pokročilé době stále vzkvétal.

Pád Babylóna v roce 539 př. n. l. tedy neznamenal, že přestal existovat. Přetrval celá staletí. Jak se to zrcadlí v novodobém splňování proroctví o Velkém Babylóně?

Velký Babylón padá

Odpovídá to pádu symbolického Velkého Babylóna, světové říše falešného náboženství. Na počátku 20. století, před rokem 1919, museli být badatelé Bible, jak byli tehdy známi svědkové Jehovovi, propuštěni z jakéhosi babylónského zajetí myšlenek a zvyklostí falešného náboženství. Přesto, že zavrhli takové falešné nauky jako trojici a nesmrtelnou duši, byli ještě nakaženi babylónskými zvyklostmi. Mnozí si vypěstovali samospravedlivý postoj, pokud jde o pěstování osobnosti. Někteří vyvyšovali stvoření, oddávali se kultu osobnosti, který se soustřeďoval na prvního prezidenta Biblické a traktátní společnosti Strážná věž Charlese T. Russella. Bez biblického podkladu slavili narozeniny a vánoce. V jejich myšlení měl stále přední místo kříž. Někteří dokonce nosili v klopě odznak s křížem a korunou, zatímco jiní usilovali o vážnost, jaká se prokazuje křesťanstvu. Krátce po Russellově smrti roku 1917 začalo docházet k významné změně.

Toho roku uveřejnila Společnost Strážná věž komentář ke Zjevení pod názvem „Ukončené tajemství“. Tato kniha odhalovala duchovenstvo křesťanstva i s jeho účastí na Velké válce, jež tehdy zuřila v Evropě. Někteří protestantští duchovní, skupina představitelů Velkého Babylóna v Kanadě, odnesli tyto citáty svým politickým přátelům v kanadské vládě a obžalovali badatele Bible z podvratné činnosti. A tak 12. února 1918 byla Společnost Strážná věž v Kanadě zakázána.

Duchovenstvo ve Spojených státech neváhalo následovat příklad svých kanadských bratří. Za několik dní byly zabaveny publikace Strážné věže v kalifornském Los Angeles. V květnu 1918 pak byl vydán zatykač na J. F. Rutherforda, nového prezidenta Společnosti Strážná věž, a na sedm jiných spolupracovníků Společnosti. Tito křesťané byli s překvapivou rychlostí v červnu předvedeni před soud a odsouzeni. Sedm bylo odsouzeno k dvaceti letům káznice a jeden k deseti letům. Jak reagovalo duchovenstvo? Ve své knize „Moderní americké náboženství: ironie toho všeho“ píše Martin Marty: „Duchovenstvo se obrátilo proti Russelliánům [později známým jako svědkové Jehovovi] a s jásotem vyslechlo, že vůdci svědků Jehovových byli odsouzeni k dvaceti letům žaláře.“ Představitelé Velkého Babylóna se smáli. Přehlédli, že ‚kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp‘.

Symbolické zajetí Babylónem se tedy v roce 1918 pro některé z Jehovova lidu stalo doslovným uvězněním. Spojenými státy, Kanadou i jinými zeměmi se přehnala vlna pronásledování badatelů Bible. Nacionalistické duchovenstvo organizovalo davy, aby je vyháněly z měst. Badatelé Bible byli natíráni dehtem a obalováni peřím a biti holemi. Tak vznikl hanebný záznam o křivdách na této maličké menšině upřímných křesťanů.b

A tu došlo v roce 1919 k nečekanému zvratu. Velká válka skončila v listopadu 1918. Bylo podáno odvolání proti rozsudkům nad úředníky Společnosti Strážná věž, neboť neodpovídaly právu. Rutherford a jeho druhové byli k zlosti svých náboženských nepřátel propuštěni z vězení. Marty říká: „Členové ortodoxních církví nijak nejásali.“ Časem byli všichni obvinění zcela zproštěni obžaloby. Zaujatý katolický Martin T. Manton, který byl později papežem Piem XI. povýšen na „rytíře řádu svatého Řehoře Velikého“, odmítl tehdy těm osmi svědkům propuštění na kauci, čímž způsobil, že byli neprávem devět měsíců vězněni. Svou pravou tvář ukázal v roce 1939, když byl poslán do vězení pro vymáhání úplatků.

Po propuštění z vězení v roce 1919 se Rutherford a jeho společníci vrátili do brooklynského ústředí Společnosti Strážná věž. Zahájili reorganizaci pro největší kampaň kázání o království, jakou kdy svět viděl. Badatelé Bible zlomili okovy strachu z člověka a viděli nyní jasně, kde stojí ve vztahu ke všemu falešnému náboženství. Velký Babylón byl jejich neúprosným nepřítelem a bude muset být odhalen jako padlý. Mezi národy musí být obnoveno pravé uctívání.

Ti neochvějní křesťané zvýšili svou službu dům od domu. Konali také veřejné pochody, při nichž odhalovali falešné náboženství plakáty, které hlásaly: „Náboženství je léčka a podvod“ a „Služte Bohu a Kristu, králi“. Falešné náboženství stále vzkvétalo a přetrvávalo jako kdysi ve starověkém Babylóně, ale ve vztahu ke svědkům Jehovovým padl Velký Babylón roku 1919. Byli svobodní od babylónských zábran!

Slábnoucí vliv Babylóna

Nyní, po sedmdesáti letech, vidíme, že vliv Velkého Babylóna v mnoha částech země zeslábl. Pravda, zdá se, že náboženství ještě stále vzkvétá ve Spojených státech, kde citovější část obyvatelstva je vykořisťována televizními evangelisty a náboženskými psychology. Někteří z těchto náboženských šarlatánů však byli nedávno odhaleni a zostuzeni. Náboženství se zřejmě daří v Korejské republice, kde se církve křesťanstva hluboce zapojily do politiky. Je zjevné, že Velký Babylón sice „padl“, ale ještě přetrvává.

Po světových válkách však ztratilo ortodoxní náboženství svou masovou podporu v zemích jako Německo, Dánsko, Švédsko a Británie. I katolické země jako Itálie, Španělsko a Francie zaznamenaly úpadek katolické praxe zpovědi a účasti na mši. Prudce klesl počet těch, kteří studují na kněze. A již to, že nynější papež cítí potřebu cestovat po světě více než kterýkoli jiný papež v dějinách, je příznakem, že je církev v krizi.

Od roku 1917 také většina socialistických zemí dopřává náboženství jen malou úlohu a zbavila je někdejšího politického vlivu. Ve světovém měřítku je tradiční náboženství stále příčinou takové nenávisti a krveprolévání, že se mnozí myslící lidé odvrátili od každého náboženství, ať západního nebo východního. Ano, symbolické vody, na nichž sedí Velký Babylón, totiž lidé pod jeho nadvládou, vysychají. Velký Babylón je odsouzen a jeho poprava je blízko. — Zjevení 16:12; 17:1, 15.

Proč je Babylón odsouzen

Na jakém základě soudí Jehova světovou říši falešného náboženství? Někdo si snad myslí, že je třeba příznivě pohlížet na všechny školy, nemocnice a dobročinné akce, jež různá náboženství podporovala. Ale co to vše znamená proti obžalobě, kterou Jehova vznáší proti světovým náboženstvím? Prozkoumejme krátce obžalobu a skutky náboženství.c

„Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek, mluvil se mnou a řekl: ‚Pojď, ukáži ti rozsudek nad velkou nevěstkou, která sedí na mnohých vodách, s níž králové země smilnili, zatímco ti, kteří obývají zemi byli zpiti vínem jejího smilstva.‘ “ (Zjevení 17:1, 2)

Jak bylo jasně ukázáno v číslech z 1. a 15. dubna (angl.) tohoto ročníku Strážné věže, spolčování náboženství s panovníky národů, „králi země“, jež vedlo během celé historie ke škodě lidí, lze přirovnat k chování sobecké smilné nevěstky. Obžaloba však pokračuje.

„A viděl jsem, že ta žena je opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků.“ „Ano, byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjevení 17:6; 18:24) Velkému Babylónu je nutné připsat vinu krve, protože po staletí vraždil pravé křesťany včetně řady těch, kteří se odvážili přeložit Bibli do jazyka prostého lidu, a také mnohých, kteří se odvážili Bibli vlastnit a číst. Velký Babylón nese také vinu krve za smrt pravých křesťanů, kteří byli umučeni v nedávné době ve vězeních a koncentračních táborech za nacismu, fašismu a jiných diktatur. Všimni si, že se obžaloba zmiňuje o „všech, kteří byli pobiti na zemi“, a to znamená stamilióny těch, kteří byli po celém světě zabiti ve válkách a krevních mstách, jež během dějin roznítili lidé, kteří se prohlašovali za nábožné. — Srovnej Matouše 23:34–36; 2. Timoteovi 3:5.

Boží soud nad Velkým Babylónem se zabývá i jiným hlediskem jeho viny. V rozsudku je řečeno: „Tvými spiritistickými zvyklostmi byly svedeny všechny národy.“ (Zjevení 18:23) Je zajímavé, že „spiritistické zvyklosti“ jsou překladem řeckého farmakía, jež „v první řadě znamenalo používání léků, drog, zaklínání; pak otravu, pak čarodějnictví“.d Falešné náboženství otravovalo národy v duchovním smyslu, když je svádělo k víře ve falešné bohy a v nauky odvracející jejich pozornost od Jehovy a od sporné otázky univerzální svrchovanosti. Svým mylným učením o nesmrtelnosti duše také položilo základ pro spiritismus a čarodějnictví všeho druhu, podporovalo strach z mrtvých a uctívání předků. Boží odsouzení Velkého Babylóna je zcela oprávněné. Jak napsal Jan: „Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky nespravedlnosti.“ — Zjevení 18:5.

Co musíme dělat?

Co musí nyní udělat upřímní milovníci pravdy, když vidí, že Velký Babylón padl a byl odsouzen? Izajášovo proroctví o starověkém Babylóně platí ještě větší měrou o dnešním falešném náboženství: „Odvraťte se, odvraťte se, vyjděte odtamtud, nedotýkejte se ničeho nečistého; vyjděte z jeho středu, uchovejte se čistí, vy, kteří nesete Jehovovo náčiní.“ (Izajáš 52:11) Tato naléhavá výzva má obdobu ve Zjevení 18:4: „A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: ‚Vyjděte z něj [Velkého Babylóna], můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete dostat část z jeho ran.‘ “

Ano, je čas přetnout všechny svazky s falešným náboženstvím. Vyjdeme-li však z Velkého Babylóna, kam se musíme obrátit? K Jehovovu pravému uctívání ve společenství s jeho svědky. K symbolické „Jehovově hoře“ již proudí milióny lidí ze všech národů země. I ty jsi zván, abys studoval Bibli se svědky Jehovovými a připojil se k tomuto pravému uctívání. — Izajáš 2:2–4; 43:10–12.

Zůstává nyní otázka: Jestliže Velký Babylón padl a byl odsouzen, co následuje v božském plánu? Co se stane satanově říši falešného náboženství? Příští vydání tohoto časopisu bude zkoumat tuto otázku ve spojitosti s biblickým proroctvím.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 7]

Třebaže Babylón padl roku 539 př. n. l., přetrval po staletí jako město