Jehovovo Slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Zjevení — 1. část
V DOBĚ, kdy byl letitý apoštol Jan uvězněn na ostrově Patmos, obdržel 16 vidění. Spatřil v nich, čeho dosáhnou Jehova Bůh a Ježíš Kristus v Pánově dnu — v období, které začíná zřízením Božího Království v roce 1914 a sahá až do konce Kristovy Tisícileté vlády. Kniha Zjevení, kterou Jan napsal asi v roce 96 n. l., představuje barvitý záznam těchto vidění.
Prozkoumejme nyní důležité myšlenky ze Zjevení 1:1–12:17, kde se dočteme o prvních sedmi viděních, která Jan dostal. Tato vidění si zaslouží naši pozornost, protože se vztahují ke světovým událostem v dnešní době a také odhalují, co se Jehova chystá udělat v blízké budoucnosti. Kdo se do těchto vidění začte s vírou, získá útěchu a povzbuzení. (Hebr. 4:12)
„BERÁNEK“ OTEVÍRÁ ŠEST ZE SEDMI PEČETÍ
Jan nejprve vidí oslaveného Ježíše Krista a dostává sérii poselství, jež má ‚napsat do svitku a poslat sedmi sborům‘. (Zjev. 1:10, 11) Následuje vidění trůnu na jeho místě v nebi. Ten, který na trůnu sedí, má v pravici svitek zapečetěný sedmi pečetěmi. Jediným, kdo je „hoden otevřít svitek“, není nikdo jiný než „Lev, který je z kmene Juda“, tedy ‚beránek, který má sedm rohů a sedm očí‘. (Zjev. 4:2; 5:1, 2, 5, 6)
Ze třetího vidění se dozvídáme, co se děje, když „Beránek“ postupně otvírá prvních šest pečetí. Při otevření šesté pečeti nastává velké zemětřesení a přichází velký den zloby. (Zjev. 6:1, 12, 17) Následující vidění ukazuje ‚čtyři anděly, jak drží pevně čtyři zemské větry‘, dokud nebude dokončeno zapečeťování 144 000. „Před trůnem a před Beránkem“ stojí „velký zástup“ těch, kteří nejsou zapečetěni. (Zjev. 7:1, 9)
Odpovědi na biblické otázky:
1:4; 3:1; 4:5; 5:6 — Co vyjadřuje výraz ‚sedm duchů‘? Číslo sedm naznačuje úplnost z Božího stanoviska. Zpráva „sedmi sborům“ se tedy v konečném důsledku vztahuje na celý Boží lid, který patří do více než 100 000 sborů po celém světě. (Zjev. 1:11, 20) Jehova dává svatého ducha v takové míře, jakou vyžaduje účel, ke kterému ho chce použít. Výraz ‚sedm duchů‘ proto ukazuje na úplnost působení svatého ducha, když je použit k tomu, aby předal porozumění a udělil požehnání lidem, kteří tomuto proroctví věnují pozornost. Zdá se, že obrazy v knize Zjevení jsou předkládány ve skupinách po sedmi. Číslo sedm zde vyjadřuje úplnost. Kniha Zjevení v souladu s tím ukazuje, jak bude „dovedeno do konce“ neboli úplně uskutečněno „Boží posvátné tajemství“. (Zjev. 10:7)
1:8, 17 — Na koho se vztahují tituly „Alfa a Omega“ a „ten První a ten Poslední“? Označení „Alfa a Omega“ se vztahuje na Jehovu. Je tím zdůrazněno, že neexistoval žádný všemohoucí Bůh před ním a že žádný nebude po něm. Jehova je „počátek a konec“. (Zjev. 21:6; 22:13) Přestože ve Zjevení 22:13 je výrazem „ten první a ten poslední“ označen Jehova v tom smyslu, že nikdo nebyl před ním a nebude ani po něm, obsah první kapitoly ukazuje, že titulem „ten První a ten Poslední“ je označen Ježíš Kristus. Je prvním a také jediným člověkem, kterého k nesmrtelnému duchovnímu životu vzkřísil sám Jehova. (Kol. 1:18)
2:7 — Co je to ‚Boží ráj‘? Protože jsou tato slova adresována pomazaným křesťanům, musí se jednat o ráj v nebeské říši — o přítomnost samotného Boha. Odměnou pro věrné pomazané je možnost jíst „ze stromu života“. Získají nesmrtelnost. (1. Kor. 15:53)
3:7 — Kdy Ježíš obdržel „Davidův klíč“ a k čemu ho používá? Ježíš Kristus se při křtu v roce 29 n. l. stal budoucím králem z Davidovy rodové linie. „Davidův klíč“ však obdržel až v roce 33 n. l., když byl v nebesích vyvýšen na Boží pravici. Tehdy zdědil všechna práva davidovského království. Od té doby Ježíš tento klíč používá k tomu, aby otevíral různé možnosti služby ve spojení s Královstvím. V roce 1919 dal Ježíš „klíč Davidova domu“ na rameno ‚věrného a rozvážného otroka‘ tím, že třídu otroka ustanovil „nade vším svým majetkem“. (Iz. 22:22; Mat. 24:45, 47)
3:12 — Jaké „nové jméno“ Ježíš má? Ježíšovo nové jméno je spojeno s jeho novým postavením a výsadami. (Fil. 2:9–11) Přestože nikdo nebude Ježíšovo jméno znát do té míry jako on sám, Ježíš je napíše na své věrné bratry v nebeské říši, neboli s nimi naváže důvěrný vztah. (Zjev. 19:12) Těmto věrným dokonce umožní, aby se podíleli na některých jeho výsadách.
Poučení pro nás:
1:3. Protože „ustanovený čas [vykonání Božího rozsudku nad Satanovým světem] je blízko“, je naléhavě nutné, abychom porozuměli poselství, které obsahuje kniha Zjevení, a v souladu s ním jednali.
3:17, 18. Duchovní bohatství získáme, pokud si od Ježíše koupíme „zlato přečištěné ohněm“. To znamená, že bychom se měli snažit být bohatí ve znamenitých skutcích. (1. Tim. 6:17–19) Nezbytné je také obléct si „bílé svrchní oděvy“, kterými dáváme jasně najevo, že jsme následovníci Krista, a používat „oční mast“ — jako například rady uveřejněné v časopise Strážná věž — k získání duchovní rozlišovací schopnosti. (Zjev. 19:8)
7:13, 14. Skupina 24 starších představuje 144 000 v jejich slavném postavení v nebi, kde slouží nejen jako králové, ale také jako kněží. Jejich předobrazem byli kněží ve starověkém Izraeli, které král David uspořádal do 24 oddílů. Jeden ze starších sdělil Janovi totožnost velkého zástupu. Vzkříšení pomazaných křesťanů proto muselo začít někdy před rokem 1935. Proč? Ten rok totiž byla totožnost velkého zástupu zjevena Božím pomazaným služebníkům na zemi. (Luk. 22:28–30; Zjev. 4:4; 7:9)
OTEVŘENÍ SEDMÉ PEČETI VEDE K SEDMI ZATROUBENÍM NA TRUBKU
Beránek otevírá sedmou pečeť. Sedm andělů dostává sedm trubek. Šest andělů postupně zatroubí na svou trubku a ohlásí rozsudky nad ‚třetinou‘ lidstva — křesťanstvem. (Zjev. 8:1, 2, 7–12; 9:15, 18) To je náplň Janova pátého vidění. Dalšího vidění se Jan sám účastní. Sní malý svitek a měří chrámovou svatyni. Když zazní sedmá trubka, silné hlasy oznamují: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista.“ (Zjev. 10:10; 11:1, 15)
V sedmém vidění se rozvádí to, o čem se píše ve Zjevení 11:15 a 17. V nebi je vidět velké znamení. Nebeská žena rodí syna, muže. Ďábel je svržen z nebe. Je na nebeskou ženu rozzloben a odchází „vést válku se zbývajícími z jejího semene“. (Zjev. 12:1, 5, 9, 17)
Odpovědi na biblické otázky:
8:1–5 — Proč v nebi nastalo ticho a co bylo pak vrženo na zem? V nebi nastalo symbolické ticho, aby byly slyšet ‚modlitby svatých‘ na zemi. Odehrálo se to na konci první světové války. Mnoho pomazaných křesťanů očekávalo, že na konci časů pohanů vystoupí do nebe, ale nestalo se to. V době války procházeli náročným obdobím. Velmi usilovně se tedy modlili o vedení. Odpovědí na jejich modlitby bylo to, že anděl vrhl na zem symbolický oheň, který pomazané křesťany v duchovním ohledu zažehl. Přestože jich tehdy nebylo mnoho, pustili se do celosvětového kazatelského díla, při němž se Boží Království stalo palčivou otázkou, která do křesťanstva vnesla oheň. Zaznělo biblické varování podobné hromům, zazářily záblesky pravd z Písma a říše falešného náboženství se až do základů otřásla tak jako budovy při silném zemětřesení.
8:6–12; 9:1, 13; 11:15 — Kdy se andělé připravovali k zatroubení a kdy a jak se troubení ozvalo? Příprava na sedm zatroubení zahrnovala to, že andělé v letech 1919 až 1922 dávali pokyny duchovně oživeným členům Janovy třídy. V té době se pomazaní intenzivně věnovali reorganizaci veřejné služby a budování tiskárenských provozů. (Zjev. 12:13, 14) Zatroubení představují odvážná oznámení Jehovových rozsudků nad Satanovým světem, která pronáší Boží lid ve spolupráci s anděly. Oznamování začalo v roce 1922 sjezdem v Cedar Pointu ve státě Ohio a bude pokračovat až do začátku velkého soužení.
8:13; 9:12; 11:14 — V jakém ohledu jsou poslední tři zatroubení ‚bědami‘? První čtyři zatroubení představují prohlášení, která odhalují to, že křesťanstvo je duchovně mrtvé. Poslední tři zatroubení jsou bědami, protože se vztahují ke konkrétním událostem. Páté zatroubení souvisí s propuštěním Božího lidu z „propasti“ nečinnosti, k němuž došlo v roce 1919, a s neúnavným vydáváním svědectví, které se pro křesťanstvo stalo mučivou ranou. (Zjev. 9:1) Šesté se týká největšího útoku jízdy v historii a celosvětového kazatelského díla, které začalo v roce 1922. Poslední zatroubení souvisí se zrozením mesiášského Království.
Poučení pro nás:
9:10, 19. Jasná, biblicky podložená prohlášení v publikacích ‚věrného a rozvážného otroka‘ obsahují bodavé poselství. (Mat. 24:45) Toto poselství odpovídá ocasům kobylek, na nichž jsou „žihadla jako [mají] štíři“, a ocasům koňů, které „jsou jako hadi“. Proč tomu tak je? Zmíněné publikace totiž varují před ‚dnem Jehovovy pomsty‘. (Iz. 61:2) Rozšiřujme je proto odvážně a s nadšením.
9:20, 21. Mnoho mírných lidí z národů, které se nehlásí ke křesťanství, zareagovalo na námi ohlašované poselství. Nicméně neočekáváme, že by v těchto národech, nazývaných ve Zjevení „ostatní lidé“, došlo k hromadnému obrácení. V naší službě přesto pokračujeme.
12:15, 16. „Země“ — prvky uvnitř Satanova systému, neboli vlády jednotlivých zemí — se zastala svobody uctívání. Ve čtyřicátých letech 20. století začaly tyto vlády ‚pohlcovat řeku [pronásledování], kterou drak vychrlil ze své tlamy‘. Pokud se Jehova pro to rozhodne, skutečně může působit na vládní autority tak, aby se naplnila jeho vůle. Přísloví 21:1 to trefně vyjadřují slovy: „Královo srdce je jako proudy vody v ruce Jehovově. Obrátí je, kamkoli se mu zalíbí.“ Tato skutečnost by měla posílit naši víru v Boha.