Poznejte Boží přitažlivou osobnost
Jehova si váží těch, kdo jsou mírní
PÝCHA, žárlivost a ctižádost. Tyto vlastnosti jsou běžné u lidí, kteří jsou úspěšní v tomto světě. Mohou nám však takové vlastnosti pomoci, abychom měli bližší vztah k Jehovovi Bohu? Naopak, Jehova si váží toho, když jeho služebníci jsou mírní. Je to vidět z příběhu, který je zapsán ve 12. kapitole 4. Mojžíšovy. Odehrává se v pustině Sinaj poté, co byli Izraelité vysvobozeni z Egypta.
Miriam a Áron „začali . . . mluvit proti“ svému mladšímu bratrovi Mojžíšovi. (Verš 1) Nemluvili k němu, ale proti němu. Pravděpodobně si na něj v izraelském táboře stěžovali. Miriam, která je zmíněna jako první, byla zřejmě iniciátorkou. Počátečním důvodem reptání bylo to, že Mojžíš si vzal za manželku kušitskou ženu. Žárlila snad Miriam a bála se, že by ji ta žena, která navíc nebyla Izraelitka, mohla zastínit?
Důvody pro reptání byly hlubší. Miriam a Áron stále říkali: „Mluvil Jehova jen skrze jediného Mojžíše? Nemluvil také skrze nás?“ (Verš 2) Byla skutečným důvodem touha po větší moci a uznání?
Z biblické zprávy vyplývá, že Mojžíš na stížnosti nereagoval. Toto špatné zacházení zřejmě mlčky snášel. Jeho trpělivá reakce je dokladem toho, co o něm říká Bible, totiž že byl „nejmírnější ze všech lidí“ na zemi.a (Verš 3) Mojžíš se nemusel obhajovat. Jehova stížnosti slyšel a zastal se ho.
Reptání proti Mojžíšovi Jehova vnímal tak, jako by bylo namířeno proti němu samotnému. Byl to přece on, kdo Mojžíše ustanovil. Reptaly pokáral a připomněl jim, že má s Mojžíšem jedinečný vztah. Řekl: „Mluvím k němu od úst k ústům.“ Jehova se pak Miriam a Árona zeptal: „Proč jste se tedy nebáli mluvit proti . . . Mojžíšovi?“ (Verš 8) Mluvili proti Mojžíšovi, ale ve skutečnosti mluvili proti Bohu, a tím se provinili. Kvůli této velké opovážlivosti pocítili žár Božího hněvu.
Miriam, která zřejmě reptání podnítila, byla postižena malomocenstvím. Áron ihned prosil Mojžíše, aby se za ni přimluvil. Představme si to — uzdravení Miriam teď záviselo na přímluvě toho, komu ona a Áron ublížili! Mojžíš reagoval mírně a udělal to, o co byl požádán — naléhavě Jehovu prosil za svou sestru. Ve zprávě o této události je to poprvé, co promluvil. Miriam byla uzdravena, ale musela zůstat sedm dní v karanténě, což pro ni bylo ponižující.
Z tohoto příběhu velmi dobře vidíme, kterých vlastností si Jehova váží a které jsou mu odporné. Pokud chceme mít k Bohu blízký vztah, musíme se snažit vymýtit ze svého srdce každou stopu pýchy, žárlivosti a ctižádosti. Jehova miluje ty, kdo jsou mírní. Slibuje: „Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:11; Jakub 4:6)
[Poznámka pod čarou]
a Mírnost je vlastnost, ve které se projevuje mravní síla a která člověku umožňuje snášet nespravedlnost trpělivě a bez touhy po pomstě.