Viděl někdo Boha?

ZNÁMÝ patriarcha Abrahám, který žil více než 1 900 let před narozením Ježíše Krista, byl v tak příznivém postavení u našeho stvořitele, že byl nazván „přítelem Božím“. (Jakub 2:23, KB) Kdyby byla někomu prokázána přízeň, aby viděl Boha, pak by to byl jistě Abrahám, Při jedné příležitosti k němu přišli tři návštěvníci s božským poselstvím. Abrahám jednoho z nich oslovil jako Jehovu. Znamená to, že Abrahám skutečně viděl Boha?

Tuto zprávu najdeme v 1. Mojžíšově 18:1–3. Čteme tam: „Pak se mu Jehova objevil mezi velikými stromy Mamre, když seděl za denního horka u vchodu do stanu. Když pozvedl oči, pak se podíval a na nějakou vzdálenost od něho stáli tři muži. Když je zahlédl, rozběhl se jim vstříc od vchodu do stanu a sklonil se k zemi. Potom řekl: ‚Jehovo, jestliže jsem nyní nalezl přízeň v tvých očích, prosím, nemíjej svého sluhu.‘ “

Později, když Abrahám a jeho tři návštěvníci pozorovali z nějakého vyvýšeného místa Sodomu, dva z nich odešli navštívit město. Verš 22 potom říká: „Ale Jehova, ten ještě stál před Abrahámem.“ Podle toho by se zdálo, že tam byl Bůh přítomen s Abrahámem ve zhmotnělém fyzickém těle. To tvrdí někteří lidé, kteří věří, že Bůh a Ježíš Kristus jsou jedna osoba.

O 1. Mojžíšově 18:3 napsal znalec Bible Melancthon W. Jacobus: „Bůh se zde poprvé objevuje jako člověk mezi lidmi, aby ukázal skutečnost svého bytí a svůj vztah k lidem, a tímto reprezentativním skutkem ujistil patriarchu, že s ním jedná a pěstuje s ním společenství.“ Lidé s takovým názorem mohou docházet k závěru, že Abrahám skutečně viděl Jehovu svýma tělesnýma očima a že lidé, kteří viděli Ježíše Krista, viděli také Boha. Odpovídá však tento závěr Bibli?

Co řekl Ježíš

Ježíš Kristus neprohlásil, že je Bůh v těle, ale řekl: „Jsem Boží Syn.“ (Jan 10:36) Jako dokonalý Boží zástupce také Ježíš řekl: „Nemohu dělat sám od sebe vůbec nic; jak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.“ (Jan 5:30) Když byl Ježíš na mučednickém kůlu, prosil velkého stvořitele v nebi a oslovil ho: „Bože můj, Bože můj.“ (Matouš 27:46) Po svém vzkříšení řekl Ježíš Marii Magdaléně: „Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.“ (Jan 20:1, 17) Ježíš Kristus nebyl vtěleným Bohem, a proto nikdo z lidí, kteří viděli Ježíše, nemohl říci, že tedy viděl Boha.

Jan, apoštol, kterého Ježíš zvlášť miloval, potvrdil, že apoštolové neviděli Boha, když se dívali na Ježíše. Pod inspirací Jan řekl: „Žádný nikdy neviděl Boha.“ (Jan 1:18) Koho tedy viděl Abrahám: Odpověď nám pomůže najít zážitek Mojžíšův.

Jak viděl Mojžíš Boha

Mojžíš jednou vyjádřil touhu vidět Boha. Ve 2. Mojžíšově 33:18–20 čteme: „ ‚Způsob, prosím, abych [Mojžíš] viděl tvou slávu.‘ Řekl však [Bůh] : ‚Sám způsobím, aby před tvým obličejem přešla všechna má dobrota, a chci před tebou oznámit Jehovovo jméno; a chci projevit přízeň tomu, komu projevím přízeň, a chci projevit milosrdenství tomu, komu projevím milosrdenství.‘ A dodal: ‚Nejsi schopen vidět můj obličej, protože žádný člověk mě nemůže vidět, a přesto žít.‘ “

Bůh dovolil Mojžíšovi, aby viděl, jak kolem něho prochází Boží sláva. Verše 21–23 říkají: „A Jehova dále řekl: ‚Tady je u mne místo, a postavíš se na skálu. A musí se stát, že zatímco bude míjet má sláva, umístím tě do díry ve skále a položím na tebe svou dlaň jako zástěnu, dokud nepřejdu. Nato odejmu svou dlaň, a vskutku uvidíš má záda. Ale můj obličej nemůže být spatřen.‘ “

V souladu s tím, co řekl Jehova Mojžíšovi a co řekl apoštol Jan, neviděl Mojžíš žádnou zhmotnělou ani hmotnou podobu Boha. Mojžíš viděl jedině odlesk božské přítomnosti, jež ho míjela. I tehdy potřeboval božskou ochranu. Je zřejmé, že Mojžíš neviděl Boha samotného.

Když Mojžíš mluvil k Bohu „tváří v tvář“, jak to líčí 2. Mojžíšova 33:11, nebyl rozhodně ve zrakovém kontaktu s Jehovou. Tento výraz naznačuje způsob, jak Mojžíš rozmlouval s Bohem, ale ne, co viděl. To, že mluvil s Bohem „tváří v tvář“, naznačuje vzájemný rozhovor. Podobně může probíhat vzájemný rozhovor telefonicky, aniž se učastníci navzájem vidí.

Když Mojžíš mluvil s Bohem a dostával od něho poučení, nebylo toto sdělování v podobě vidění, jak to bylo často v případě jiných proroků. To je vyjádřeno ve 4. Mojžíšově 12:6–8, kde čteme: „A dále řekl: ‚Slyšte, prosím, má slova. Kdyby byl nějaký váš prorok pro Jehovu, dal bych se mu poznat ve vidění. Mluvil bych k němu ve snu. Ne tak můj sluha Mojžíš! Je mu svěřen celý můj dům. Mluvím k němu od úst k ústům — tak mu ukazuji —, a ne skrze hádanky; a vidí Jehovův zjev.‘ “ V jakém smyslu viděl Mojžíš „Jehovův zjev“?

Mojžíš viděl „Jehovův zjev“, když on, Aron a někteří jiní muži byli na hoře Sinaj. Ve 2. Mojžíšově 24:10 je napsáno: „Uviděli Boha Izraele. A pod jeho nohama bylo něco, co se zdálo jako dílo ze safírových dlaždic a čisté jako samotná nebesa.“ Ale jak Mojžíš a ostatní muži „uviděli Boha Izraele“, jestliže Bůh řekl Mojžíšovi: „Žádný člověk mě nemůže vidět, a přesto žít“? Verš 11 to vysvětluje, neboť říká: „Nenapřáhl ruku proti význačným mužům z izraelských synů, ale dostali vidění pravého Boha a jedli a pili.“ Mojžíš a ostatní tedy zahlédli Jehovův zjev ve vidění.

Zastoupen anděly

Velký stvořitel vesmíru nemusel sestupovat ze svého vznešeného místa v nebi, aby sdělil poselství určitým lidem. Kromě tří zaznamenaných případů, kdy byl slyšet Boží vlastní hlas, když byl na zemi jeho Syn, užíval vždy Jehova andělů, aby sdělili jeho poselství. (Matouš 3:17; 17:5; Jan 12:28) Také Zákon, který dal Bůh izraelskému národu na hoře Sinaj, byl předán prostřednictvím andělů, ačkoli měl Mojžíš dojem, že mluvil přímo s Bohem. Apoštol Pavel o tom napsal: „Proč potom Zákon? Byl připojen, aby zjevil přestupky, dokud by nepřišlo semeno, jemuž bylo dáno zaslíbení; a byl předán skrze anděly rukou prostředníka.“ — Galaťanům 3:19.

To, že Mojžíš skutečně mluvil s andělem, který osobně zastupoval Boha, je naznačeno i ve Skutcích 7:38: „To je ten, který byl ve sboru v pustině s andělem, jenž mluvil na hoře Sinaj k němu a k našim předkům.“ Tento anděl byl osobním mluvčím Jehovy Boha, Stvořitele, a proto mluvil k Mojžíšovi tak, jako by mluvil sám Bůh.

Anděl, který sděloval Mojžíšovi Boží poselství v hořícím trnitém keři, byl také mluvčím. Ve 2. Mojžíšově 3:2 se o něm uvádí, že to byl Jehovův anděl. Čteme tam: „Nato se mu objevil Jehovův anděl v plameni ohně uprostřed trnitého keře.“ Verš 4 říká: „Když Jehova viděl, že odbočil, aby si to prohlédl, Bůh na něj pojednou zavolal z prostředku trnitého keře.“ Podle verše 6 řekl tento Boží andělský mluvčí: „Jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jákovův.“ Když tedy Mojžíš mluvil s tímto osobním zástupcem Božím, mluvil jakoby se samotným Jehovou. — 2. Mojžíšova 4:10.

V šesté kapitole Soudců nacházíme jiný příklad muže, který mluvil s Bohem prostřednictvím andělského zástupce. Verš 11 ukazuje, že nositelem poselství byl „Jehovův anděl“. Čteme tam: „Později přišel Jehovův anděl a posadil se pod velkým stromem, který byl v Ofře a jenž patřil Abiezritovi Joasovi, zatímco jeho syn Gideon mlátil pšenici ve vinném lisu, aby ji rychle odstranil z dohledu Midiana.“ Tento posel, „Jehovův anděl“, je potom vylíčen tak, jako by to byl samotný Jehova Bůh. Ve verších 14 a 15 čteme: „Jehova se tedy . . . obrátil [ke Gideonovi] a řekl: ‚Jdi v této své síle a jistě Izrael zachráníš z Midianovy dlaně. Neposílám tě já?‘ Řekl mu opět: ‚Omluv mě, Jehovo. Čím zachráním Izrael?‘ “ V biblické zprávě se tedy o zhmotnělém andělovi, kterého viděl a s nímž mluvil Gideon, mluví tak, jako by to byl samotný Bůh. Podle verše 22 Gideon říká: „Uviděl [jsem] Jehovova anděla tváří v tvář!“ Anděl mluvil přesně to, co mu řekl Bůh. Gideon tedy mluvil s Bohem prostřednictvím andělského mluvčího.

Povšimni si také případu Manoachova a jeho manželky, rodičů Samsonových. Tato zpráva také mluví o andělském poslovi jako o „Jehovovu andělovi“ a jako o ‚andělovi pravého Boha‘. (Soudců 13:2–18) Ve verši 22 říká Manoach své manželce: „Určitě zemřeme, protože jsme viděli Boha.“ Ačkoli Manoach ve skutečnosti neviděl Jehovu Boha, měl takový pocit, protože viděl Božího zhmotnělého osobního mluvčího.

„Žádný nikdy neviděl Boha“

Nyní můžeme pochopit, proč Abrahám oslovil zhmotnělého andělského mluvčího Božího, jako by mluvil k samotnému Jehovovi Bohu. Tento anděl mluvil přesně to, co si Bůh přál říci Abrahámovi, a osobně tam zastupoval Boha, a proto mohla biblická zpráva uvést, že „se mu Jehova objevil“. — 1. Mojžíšova 18:1.

Vzpomeň si, že andělský mluvčí Boží mohl sdělit Boží poselství stejně přesně, jako může telefon nebo rozhlas sdělit naše slova jiné osobě. Proto lze pochopit, jak Abrahám, Mojžíš, Manoach a jiní mohli mluvit se zhmotnělým andělem, jako kdyby mluvili s Bohem. Tito lidé sice viděli anděly a Jehovovu slávu, která se na nich odrážela, ale nemohli vidět Boha. Neodporuje to tedy výroku apoštola Jana: „Žádný nikdy neviděl Boha.“ (Jan 1:18) Tito muži viděli jedině andělské zástupce, a nikoli Boha samotného.